Kdo by měl odstoupit z vlády?Anketa
O víkendu se rozhořela přestřelka mezi předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou a prvním vicepremiérem Andrejem Babišem. Odstartoval ji šéf ČSSD, který využil toho, že členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässle ostře kritizovala předsedu hnutí ANO za vážný konflikt zájmů, který prý může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou. Prohlásil proto na adresu lídra svého koaličního partnera, že si bude muset vybrat mezi politikou a podnikáním.
Andrej Babiš ho nejprve usadil vzkazem, že vůbec neví, co je to podnikání. Posléze ještě přitvrdil a vyzval Bohuslava Sobotku, ať si ho tedy odvolá a shání někoho jiného do koalice, pokud se mu to nelíbí. „Pan Sobotka zřejmě nechápe rozdíl mezi podnikáním a vlastnictvím, upozornil ho na to dokonce i prezident, že v tom je trochu rozdíl. Tak chápu i poznámku pana Babiše, že pan Sobotka vyšel školu a hned šel do politiky, a proto tomu nerozumí. Ale myslím, že ta přestřelka mezi nimi není tak důležitá, aby otřásala koalicí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Slepota lidí, kteří vidí jen prebendy z evropských struktur
Za mnohem důležitější než zmíněnou přestřelku považuje blížící se volby, ať už do Evropského parlamentu nebo komunální. „Boj o přístup ke korýtkům začíná, jak poznamenal jeden z vašich přispěvatelů. Slepota, která se šíří mezi lidmi, kteří vidí jenom ty prebendy, které plynou z členství v evropských strukturách, a nejrůznější výhody a zajištění až do pozdního stáří, tak to zřejmě zakrývá lidem pohled na evropskou politiku a její návaznost na tu českou národní. A vede je to k téměř bratrovražednému boji, který může rozklížit ne snad koalici, ale rozhodně třeba hnutí ANO,“ míní politolog.
Psali jsme:
Teprve na druhém místě by přicházela v úvahu krize uvnitř koalice. „Ale ti, kteří spekulovali o její křehkosti, se dnes mohou cítit vítězi. Když si vzpomeneme, kdo tu koalici vyjednával – paní Gajdůšková, pan Štěch, pan Zaorálek – tedy všechno lidé, kteří v té vnitřní i zahraniční politice zklamali, tak je snadné být tím, kdo předpovídá když ne pád vlády a koalice, tak alespoň nějaké těžkosti. A přestřelka mezi panem Sobotkou a panem Babišem je jen takovým blikajícím červeným světýlkem, které upozorňuje na to, že těch problémů bude ještě víc,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Potíže v hnutí ANO souvisí s hladem politiků
O problémech uvnitř hnutí ANO už se začíná spekulovat v souvislosti s tím, že lídr pro evropské volby Pavel Telička si vybral na kandidátku při jejím sestavování své známé a ignoroval členy hnutí, což mezi nimi vzbudilo vlnu nevole. Totéž prý chystá pro komunální volby kandidát hnutí ANO na pražského primátora Jan Kasl. A další stranickou rozbuškou může být ministryně spravedlnosti Helena Válková. Ta se netají tím, že pokud by soud v Bratislavě uznal Babišovu vědomou spolupráci s StB, mělo by si hnutí hledat jiného předsedu. Několikrát to řekla i před šéfem hnutí na jednání poslaneckého klubu.
To je podle Zdeňka Zbořila pro média samozřejmě atraktivní téma, protože hladově čekají, kdy se hnutí ANO začne rozpadat, protože mu všichni takovou budoucnost předpovídali. „Pokud všechny tři příběhy proběhly tak, jak o nich média referují, tak je to skutečně vážné. U paní Válkové si to nedokážu vysvětlit jinak, než že rozpor mezi nimi je hlubší než nějaké ostřelování, kdo byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Záležitost okolo pana Teličky a jeho výběru kandidátů souvisí s hladem mnoha českých politiků a dokonce i nepolitiků o zakotvení v evropských strukturách. A to samé se týká případu pana Kasla,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Fotogalerie: - U soudu s Martinem Bartákem
Na Babišovo hnutí se teď začnou vytahovat všechny hříchy
Přitom právě Helena Válková si výrokem o tom, že se „toho v protektorátu zas tolik nedělo“, hodně pošramotila reputaci. „Je vidět, že příliš nestuduje historii a jenom čte noviny. To je výrok, pod který by se podepsali čtenáři kdysi Kudláčkova Českého deníku a koneckonců celá řada dalších autorů třeba MF Dnes a Lidových novin. Tam se takové názory objevují, byť třeba vyřčeny skrytěji a méně agresívněji. Je vidět, že její znalosti jsou prachmizerné a je na pováženou, když paní s takovými historickými znalostmi se má vyjadřovat k církevním restitucím a dalším problémům, které jsou zakotveny v české historii,“ upozorňuje politolog.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Přes zmíněné možné problémy hnutí ANO je to politický subjekt Andreje Babiše, kdo ve volebních průzkumech válcuje konkurenci a podle agentury STEM dokonce poráží sociální demokraty o osm procent. „Skoro bych řekl, že kampaň proti hnutí ANO začíná proto, že ho zřejmě už všichni vzali vážně a vylekali se těch preferencí. Čekám, že se teď bude hnutí ANO dostávat do středu pozornosti a budou se vytahovat všechny hříchy a špatnosti, kterých se členové dopouštěli či dopouštějí,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Roste popularita lidí, kteří nejsou spojeni s posledními 25 lety politiky
Domnívá se, že i když to všichni popírají, tak panuje velký strach z rostoucích preferencí ANO. „A z rostoucí popularity pana Babiše jakbysmet. Nejen u nás roste popularita lidí, kteří nejsou spojeni s posledními 25 lety politiky. Jde o bohaté lidi, kteří se domohli jakési prosperity. A to je jev, který se objevuje takřka ve všech postkomunistických zemích Evropy včetně Ukrajiny,“ poukazuje Zdeněk Zbořil na víkendové vítězství Andreje Kisky ve slovenských prezidentských volbách.
Někdo takový by se mohl objevit i v Česku, i když v Andreji Babišovi už v politice takový typ máme. „Pan Babiš dnes nemá čáku na to, aby se stal prezidentem. Ale jsem přesvědčen, že někdo další se objevit může. Třeba pan Sekyra má zájem o politiku a také nedávno pronesl, že se o politiku bude zajímat víc než doposud, ne tedy už jen nějakým sponzoringem,“ zmiňuje politolog developera Luďka Sekyru, významného sponzora KDU-ČSL.
Úspěšní podnikatelé šíří iluzi, že jejich podporovatelé také zbohatnou
Tito lidé, ačkoli jsou kritizováni nebo se jim závidí, mají v ruce jednu silnou kartu, že dokázali, že umějí zbohatnout. „A šíří iluzi, že ten, kdo je podporuje, má také podobnou šanci na to zbohatnout. To je přece příběh ODS z počátku 90. let. Ten fenomén je typický pro všechny středoevropské země a zdá se, že už i jiho a východoevropské. Takže bych se vůbec nedivil, kdyby se nějaký muž podobný jako pan Kiska nebo jako ten čokoládový oligarcha Porošenko na Ukrajině objevil i u nás. Protože lidé jsou otrávení politiky svázanými s těmi minulými pětadvaceti lety,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
A zmíněnou Ukrajinou, o níž už se v posledních dnech u nás tolik nemluví ani nepíše, své pravidelné zamyšlení uzavírá. „Ukázalo se, že našim politikům je osud Ukrajiny víceméně lhostejný a že jenom potřebují předvést své postavení, svoji schopnost zaujímat nějaká stanoviska a vytahovat se, jak do toho dobře vidí a jak tomu dobře rozumějí. A v okamžiku, kdy se ukázalo, že tomu vůbec nerozumějí, že ten vývoj jde úplně jiným směrem, než předpokládali, tak už se oddávají všichni moudrému mlčení,“ podotýká politolog.
Jak vystupovat k Ukrajině, to by se šéf české diplomacie měl učit u Orbána
Podle jeho názoru se ukazuje, že zahraniční politiku dělají lidé, kteří nejsou na výši odpovědnosti za tyto funkce. „Tím myslím všechny, kteří mají za povinnost se podílet na tvorbě zahraniční politiky České republiky. A když chci být důsledný, musím začít od prezidenta, vlády a Poslanecké sněmovny, ministra zahraničí a od předsedy zahraničního sněmovního výboru,“ vyjmenovává Zdeněk Zbořil.
To jsou všechno instituce, jež vedou lidé, kteří jsou jeden den příliš odvážní a druhý den se vylekají své vlastní odvahy. „Ale ne té situace, která nastává, ale toho, že by mohli o to svoje postavení přijít. U pana Zaorálka je úplně typické, že spíš hájí svoje postavení, než aby hájil zájmy českého státu na Ukrajině. Měl by se jet podívat do Maďarska, jak se chová Viktor Orbán, kterého jsme schopni kritizovat, jak ovlivňuje zahraniční politiku a k jakým dochází závěrům, pokud jde o Ukrajinu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
