Pokles popularity prezidenta Miloše Zemana, jak ukázaly dva zveřejněné průzkumy, ve světle událostí posledních týdnů příliš nepřekvapil. „Důvěra je vždy kolísavá, uvědomují si to i jeho soupeři. Vymezování vůči prezidentu Zemanovi začíná mít kampaňovitý, velmi promyšlený a systematicky organizovaný ráz. Je vidět, že jde o proces, který bude cílený na dlouhodobost a vytrvalost. Bude proto záležet, jestli se prezident umírní a bude se věnovat jiným tématům, pro společnost zásadním, a nebude vystupovat a priori kontroverzně ne obsahem, ale způsobem, jak to řekne,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček, politolog a ředitel specializované konzultační kanceláře PR&MEDIA PARTNERS.
Domnívá se, že tou kampaňovitostí soupeřů se kuriózně může prezidentova popularita rychleji posílit. „Mnozí nabydou přesvědčení, že se jedná o věc cílenou, která není náhodná, že si někdo připravuje prezidentskou kampaň, že se to předpřipravuje nějakému vybranému kandidátovi. A hlavně že se tam objevují lidé, kteří už podepsali tisící první petici, kteří měli problém s prezidentem Milošem Zemanem už od prvního dne nástupu do jeho prezidentské funkce a v podstatě by mu vytkli všechno včetně jeho jména a jeho minulé politiky,“ připomíná politický analytik.
Pnutí ve vládě může prezidentovi pomoci k návratu důvěry
Musí ovšem platit, že se prezident soustředí na věcná témata, pro společnost důležitá, a že se výrazně umírní a zkultivuje prezentaci svých názorů navenek. „Protože lidé nemají často problém s tím, co Miloš Zeman řeší za témata, jak je myslí, ale mají problém s tím, jak je prezentuje, jakou formou je veřejnosti předkládá. Pokud by se v tomto ohledu proměnilo chování prezidenta, tak se dá čekat, že se jeho podpora ustálí a začne se i zvedat. Už proto, že vláda teď bude řešit několik ožehavých témat, která do jejích řad klid určitě nepřinesou,“ upozorňuje Jan Kubáček.
Psali jsme:
V té souvislosti připomíná, že koaliční partnery čekají stranické sjezdy, což přinese pnutí jak uvnitř vlády, tak samotných stran. „To může nahrát prezidentovi, který má šanci se v tu chvíli stát tím klidným a konstruktivním tónem v politice, což mu zase může na důvěře přidat. Čekám tedy, že pozvolna může stabilizovat svou podporu, ale samozřejmě už to nepůjde tak rychle. Platí to klasické, že dobrá pověst se velmi rychle ztrácí, ale pokud je pošramocená, tak se velice těžce a pomalu obnovuje. Ale šanci má,“ konstatuje politolog.
V protestech proti Zemanovi jde o to zocelit tábor jeho odpůrců
V protestech proti hlavě státu a požadavcích na jeho odstoupení z funkce jako by se jeho odpůrci spojili pod praporem Václava Havla. Nezaznělo však od nich jméno toho, kdo by měl v jejich očích Miloše Zemana na Hradě nahradit. „Konkrétní jméno, okolo koho by se tyto kruhy spojily a navzájem ho ctily a stály za ním, stále ještě není. Dle mého se teď vede souboj o to, aby se ten tábor zocelil, aby se sjednotil nějakým pohledem na svět pod společnými hodnotami a vzájemně kooperoval,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček s tím, že roztříštěnost těchto proudů se ukázala nejen při přímé volbě, ale i předchozích nepřímých, kdy byl opakovaně zvolen Václav Klaus.
Ing. Miloš Zeman
V minulosti nebyly proudy, které se stavějí do liberálního středu a jsou spojeny s velkými městy a velice rády si dávají do symboliky Václava Havla už kvůli tomu, že tomu už nemůže nijak oponovat, schopné mluvit jedním hlasem a podporovat v kampani vybraného kandidáta. „To je velmi často stálo prezidentství, protože podporovaly více kandidátů. Nyní se ukazuje, že se snaží ty roztříštěné síly v rámci kampaně proti Miloši Zemanovi postupně sjednotit. A zejména získat pro ně širší podporu. Proto taková symbolika, proto ta řízenost, proto ta kadence těch aktivit,“ vysvětluje politický analytik.
Veřejnost by lépe slyšela na kandidáta reálného života než na Halíka
Otázkou ale je, co v příští přímé volbě ještě udělá fenomén Karla Schwarzenberga, jestli se ztotožní s kandidátem. „Bude záležet, jestli půjde o kandidáta reálného života s nějakou dosavadní politicko-společenskou zkušeností. Na něj by veřejnost mnohem lépe slyšela než na pana Halíka, který bude mít vždy problém s tím, že mu bude vyčítáno jednak to, že je z církevních kruhů a bude to zmiňováno v souvislosti s církevním narovnáním, jednak to, že nemá za sebou příliš reálnou praktickou zkušenost veřejného rozhodování a nenesl za to nikdy osobní odpovědnost. To je poměrně výrazný handicap na uchazeče o prezidentství. Kandidát se stále hledá, ale zatím dochází k tomu, že se aspoň zcelují podporovatelé,“ podotýká Jan Kubáček.
Kromě akcí proti prezidentovi ho zaujalo také dění kolem zvyšování platů ústavních činitelů a následná přestřelka mezi Andrejem Babišem a Bohuslavem Sobotkou. „To mnohé utvrzuje, že to je v podstatě vláda dvou premiérů, dvou naprosto rozdílných elementů. To, co se dělo kolem zvyšování platů politiků, vedlo veřejnost k absolutní pachuti ke všem zúčastněným. A ukazuje se, že se to promítá i v preferencích hnutí ANO. Proto se Andrej Babiš pokouší tak vehementně se od toho distancovat, aby negativní dopad co nejvíce neutralizoval, aby to nebylo spojeno s jeho jménem, s hnutím ANO,“ poukazuje politolog, i když styl „nechce se mi o něčem hlasovat, tak raději odejdu“ považuje za alibistický a opravdu populistický.
Babiš měl hlasovat, a ne u chlebíčku připravovat invektivy
To podle něj také na lidi nepůsobí důvěryhodně a není to hodno vicepremiéra a ministra financí. „Pokud souhlasím, nebo jsem naopak jednoznačně proti, tak svůj postoj projevím. Otázka je, jestli by se neukázalo, že buď v hnutí ANO hlasuje každý rozličně a dalo by se to interpretovat jako roztříštěnost, nebo naopak, že Andrej Babiš si opravdu podchytil to hnutí, ale pak by mu někteří zase vyčítali, že tam funguje v podstatě armádní velení. Asi ani za jedno by nebyl pochválen, ale přesto to z něj nesnímá odpovědnost, že má právo na rozhodnutí a měl by ho demonstrovat hlasováním. Ne že si odejde na chlebíček a v klidu to zpovzdálí sleduje a v podstatě už připravuje invektivy,“ míní Jan Kubáček.
Pokles preferencí všech tří koaličních stran dává do souvislosti s poklesem aktivizace veřejnosti. „Lidé si uvědomují, že je po několikero volbách, že co udělat mohli, to udělali, a proto klesá jejich zájem o preference, o politickou aktivitu. Není to úplně nezbytně odpor vůči koaličním stranám, ale je to hlavně jistá pasivita, soustředění se na své problémy a řešení ve stylu „politici dostali nějaký mandát, tak ať s ním pracují a ať za to převezmou odpovědnost“. Klesá zájem veřejnosti o bezprostřední dění, ochota participovat na něm, ochota i virtuálně, ale přesto deklarovat volební vůli, takže spíš tímhle směrem se otáčí veřejný zájem,“ domnívá se politický analytik.
Místo věcného tónu byl nastolen přístup k ikonizaci Václava Havla
Ve sdělovacích prostředcích se začíná častěji než dříve zmiňovat jméno prvního českého prezidenta Václava Havla. Jednak v souvislosti s protesty proti nynější hlavě státu a údajnému odklonu Miloše Zemana od jeho politiky, ale i kvůli blížícímu se třetímu výročí úmrtí. „Bezesporu byl nastoupen určitý přístup k ikonizaci Václava Havla. Je to škoda vůči tomuhle politikovi, protože jestli by něco sám ocenil, tak spíš nějaký věcný tón, věcný přístup k němu a k jeho krokům v minulosti i k myšlenkovému dědictví,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček.
Na přístupu k Václavu Havlovi mu vadí, že se neřeší věcně jeho prezidentství. „I když jisté pokusy už tu jsou. Jednak zajímavá kniha pana Kaisra věnovaná fenoménu prezidentství Václava Havla, která už nemá takový ten pomníčkový efekt. Zajímavě na něj bylo nahlíženo i seriálem České století. Ale když spočítáme, kolik je to let od prvního prezidentského mandátu Václava Havla, tak o to víc překvapí, že věcně nerozebírá jeho prezidentství, priority, jeho nakládání s prezidentským úřadem, ani jeho technologie prezidentského úřadu. Bylo by to velice poučné. Dalo by to mnohé informace a docela cennou zpětnou vazbu i k prezidentství Václava Klause a teď i Miloše Zemana. O to víc překvapuje, že se o tom vlastně mlčí,“ míní politolog.
Cena ropy bude rozhodovat o délce trvání vojenského konfliktu
Se symbolikou Václava Havla, jak už bylo zmíněno, se pracuje i v kampaních proti prezidentu Miloši Zemanovi. „Velice často se stávalo, že mnozí stoupenci či spolupracovníci Václava Havla si ho jako by privatizovali. Docházelo zkrátka ke sporům mezi jednotlivými bývalými havlisty, havlovci i spolupracovníky Václava Havla o tom, ke komu měl blíž, na koho víc dával, s kým spolupracoval déle. No a to jejich řady velmi často rozklížilo. Teď je patrná jistá snaha vzít si ho zpátky, ale vzít si ho kolektivně a vzít si ho organizovaně,“ upozorňuje Jan Kubáček.
Českou politickou scénu už rok štěpí postoj k dění na Ukrajině, ale události posledních dnů, mezi nimiž je i nově vyhlášené příměří na východě země, přece jen vzbuzují opatrný optimismus. „V pohledu na situaci na Ukrajině vnímám dva klíčové pohledy. Tím prvním je cena ropy. Podle toho, v jaké výši se bude držet, jak bude nízko, tak se bude fakticky rozhodovat, jak dlouhý a trvalý konflikt bude ten vojenský. Protože pokud bude cena ropy nízká, tak se dá očekávat, že ruská strana bude aktivity separatistů mírnit,“ konstatuje politický analytik.
Rusko si svůj cíl v podobě zmírňujícího pásma dokázalo na Ukrajině prosadit
Situaci na Ukrajině podle něj předjímá situaci, kterou jsme zažili v případě Bosny a Hercegoviny, Moldávie, Gruzie a některých dalších států, kdy došlo k vytvoření stínových státečků, které fungují jako neutralizační zóna v tom velkém státě. „Svým způsobem si tam Rusko svůj cíl dokázalo prosadit, a to tím, že tam má nějaké zmírňující neutralizační pásmo, které mu říká pane, a zároveň destabilizovalo vnitřní ukrajinský hospodářský život, který bude omezovat další vývoj na Ukrajině na desetiletí dopředu. Začnou se značkovat zóny, ohraničovat a navzájem izolovat. Vznikne něco, co vidíme v Bosně a Hercegovině, co funguje v podstatě už přes dvacet let a konce to nemá. Myslím, že podobný scénář nás čeká v případě východní Ukrajiny,“ uzavírá Jan Kubáček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
