Který světový státník je váš nejoblíbenější?Anketa
Jaký je ekonomický rozměr posledního vývoje na Ukrajině? Mluví se o míru a vyjednávání, ale do jaké míry to souvisí s ekonomickými či strategickými faktory? Dá se třeba říci, že některé ze stran dochází peníze?
Jestliže někomu dochází prostředky, ani bych neřekl peníze, ale prostředky, tak jsou to povstalci. Ruská strana se postupně blíží k okamžiku, od kterého očekává, že to bude pro její zájmy výhodné. To znamená stabilizace, kterou alespoň já takto konstatuji, se pohybuje směrem, který je pro Moskvu dobrý, a vede k tomu, že její podpora povstalcům je trošku slabší.
Jinak je ale ekonomický rozměr celé té problematiky samozřejmě kulisa a k ní patří i podpis smlouvy mezi Gazpromem a OMV ve Vídni ohledně dostavby dvou set kilometrů South Streamu na rakouském území. To jsou potom jiná fakta, ale ta nepůsobí krátkodobě.
Podívejme se obecně na ekonomickou kondici Ukrajiny. Dá se pozorovat nějaká změna za, řekněme, dva či tři měsíce?
Myslím, že situace Ukrajiny je ekonomicky kritická a přestože samozřejmě může být ještě horší, už teď je tak špatná, že nehraje nevýznamnou roli. Podle mě je to spíše otázka toho, že nový vůdce, nový prezident Porošenko se snaží opravdu dostát přísloví o novém koštěti, které dobře mete, a jistě má i ambice ten problém řešit. A tam je asi ta hlavní motivace. Peněz se nedostává, ale zároveň nejsou významným hybatelem, který v tamním konfliktu zásadně mění postoje ať už té či oné strany.
Fotogalerie: - Zaorálku, nechcem válku
Co chcete na ParlamentníchListech.cz číst v létě?Anketa
Prezident Porošenko se chystá podepsat druhou část asociační dohody s EU. Platí stále, že je to do jisté míry past na Ukrajinu? Případně je možné v té nepřehledné situaci říci, nakolik to Ukrajinci vůbec podporují?
Dá se těžko říci, jak za tím průměrný Ukrajinec stojí. Mám dojem, že prostý občan nemá ani přesnou představu o tom, že je to první a druhá část dohody, a konečně, co taková asociace obnáší. Myslím, že existuje cosi – a to je úplně normální – jako vágní představa o tom, že Západ je pro ně lepší než Rusko a všechno směrem k Západu je tím pádem pozitivní.
Ale to, co celá záležitost kolem asociační dohody v konkrétních oblastech a pro konkrétní lidi znamená, si podle mě až na elity neuvědomuje téměř nikdo. Možná, že kdyby si to uvědomoval, zjistil by, že idealizace Západu, potažmo Evropské unie, je naprosto přehnaná a neoprávněná. Průměrný člověk nemůže od asociace pro sebe bezprostředně očekávat vůbec nic, možná ve střední době spíše nedostatky nebo nevýhody.
Jakou váhu má v celém vývoji ukrajinské krize faktor břidlicového plynu a jeho ložisek, které na Ukrajině jsou? Co zájmy Spojených států a Ruské federace ve věci břidlicového plynu, jakou to podle vás může hrát roli?
Myslím, že ani ne tak pro ty hráče, které jste jmenoval, jako spíše pro Ukrajinu samotnou, pro ni to má klíčovou roli. I když to samozřejmě žádá čas a vysoké investiční prostředky. Ale je to lepší, než kdyby se zjistilo, že ložiska jsou příliš slabá nebo že nejsou vůbec žádná. Takže střednědobě a dlouhodobě jsou ložiska plynu pro Ukrajinu jistě pozitivní záležitost, ale momentální krizi země to podle mě neovlivňuje nijak. Jen v nějakém strategickém rozměru, a ten se toho současného lavírování ať už na Ukrajině, v EU nebo v Moskvě, netýká.
Zastavme se ještě nad vývojem v Evropské unii. Nezdá se zatím, že po eurovolbách zůstává všechno při starém? Do jaké míry může něco změnit budoucí nový šéf Evropské komise?
Na tuto otázku se dá odpovědět jen: Ano, všechno zůstává při starém. To je typické pro Evropskou unii, typické pro tu starou gardu, která tam vládne a zároveň to neznamená vůbec nic ohledně stabilizace a zajištění budoucnosti EU. Naopak to, co se odehrálo ve volbách, zejména výrazný zisk protestních stran, které daly zřetelně najevo, co od EU nechtějí, bude mít silný odraz v národních politických scénářích.
Že teď nezaložili společnou frakci, protože se jim to prostě nepodařilo, neznamená vlastně vůbec nic, protože v Evropském parlamentu jako takovém se sice dějí relativně významné věci, ale rozhodující se dějí pořád ještě v národních státech a v nich tyto protestní strany budou hrát stále větší roli právě proto, že stará garda vládne postaru a staronový šéf Evropské komise bude pravděpodobně Juncker (i když to pořádně úplně stoprocentně jisté není). Ale už to, jak se rozhodující bardové a aktéři staví k této otázce, ukazuje, že se EU ve své podstatě nechce nijak měnit a chce to nepříjemné zakopnutí spojené s evropskými volbami rychle zapomenout a pokračovat dál tak, jak se to v jejích očích doposud dařilo.
Ale to je omyl, protože vlna nespokojenosti bude i nadále růst a můžeme počítat s tím, že bude popoháněna zejména - jak jinak - ekonomickými problémy, které se vůbec nijak neřeší, především v jižním křídle EU. Plyne z toho i to, že v zemích, které jižní křídlo mají financovat, bude posilovat odpor vůči EU, jenž jsme zažili právě v evropských volbách. Takže nic se nezměnilo. Ovšem pro Evropskou unii to není pozitivní zjištění, protože to znamená další znejisťování její samotné existence.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
