„Když bylo třeba zahájit vyšetřování jiných politiků (pana dr. Ratha), paní Němcová obětavě svolávala nebo obvolávala členy imunitního výboru v noci; myslím, že okolo 23:45 hod.,“ podotýká k vývoji „případu Babiš“ politolog Zdeněk Zbořil a dodává, že teď je vše připraveno mnohem dokonaleji: „Nikdo nic neví, ani sám organizátor trestného činu, osm stránek určených příslušnému výboru PS ČR je skryto mlhou ‚tajné‘ a nikdo dodnes netuší, zda opravdu jde o (pana Kalouska tolik vzrušující) Čapí hnízdo. Proto je možné předpokládat, že – jak říkal pan rada Vacátko – pan Babiš ‚bude rozpracován‘ na více místech. A hlavně by bylo pro ČSSD dobré, kdyby se to táhlo alespoň tak dlouho jako souzení a pronásledování dr. Ratha. Nebo, ideálně, jako tahanice okolo pravomocně odsouzeného zločinu ČSSD, kterým je nesplácení dluhu dr. Altnerovi a jeho dědicům. Možná dojde i na trestný čin maření řádného průběhu voleb, ale to bude také na léta.“ V této souvislosti také Zbořil upozorňuje: „Jeden z ‚nezávislých webů‘ nás v dramatickém podání hříchů Andreje Babiše seznámil dokonce s tím, že Babiš si už jako středoškolák falšoval omluvenky z vyučování, a dokonce to dělal i pro své spolužáky. To by snad do konce svého termínu stihla projednat i dnes už pomalu odcházející Poslanecká sněmovna a jistě by tomu ráda věnovala alespoň jedno odpoledne.“
Který normalizační komunista nejvíc ublížil českému národu?Anketa
Když se vyjadřoval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na sociální síti k rozhovoru Babiše pro aktuálne.cz., zaznělo od něj: „Nejpopulárnější a nejmocnější politik v zemi zaútočil zcela otevřeně na demokratické instituce České republiky. Tvrdí, že Policie ČR a státní zastupitelství se snaží ovlivnit výsledky voleb. Všichni víme, že o vině a trestu může rozhodnout jen nezávislý soud. Ale všichni také víme, že v kauze ‚Čapí hnízdo‘ Andrej Babiš veřejně lhal a přivlastnil si 50 milionů, které byly určeny malým podnikatelům,“ napsal Kalousek. „Zda to byl, nebo nebyl trestný čin ve smyslu trestního zákoníku rozhodne soud. Všichni se však shodneme na tom, že lhát a přivlastňovat si peníze cizích se nesmí. Kdyby to policie nešetřila, bylo by to její selhání,“ dodal předseda TOP 09 a závěrem si ještě přisadil: „Očekávám, že všichni normální lidé se ohradí proti nepřijatelným útokům podezřelého darebáka na pravidla a instituce demokratického státu.“ K jeho komentáři Zbořil podotkl: „Pan Kalousek je znám nejenom svými expresivními výrazy, které u druhých rád kritizuje, ale také tím, že ví, jak to na našich soudech chodí. Možná, že se ještě dočkáme toho, že bude moci své zkušenosti s demokratickými instituce ČR rozšířit a prohloubit a uplatnit své znalosti trestního práva. Možná by mu to dost jeho spoluobčanů přálo.“
V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se velmi kriticky na adresu bývalého vicepremiéra vyjádřil také zakladatel iniciativy „Radostné Česko bez EET“ Boleslav Buzek, který mimo jiné zmínil: „Andrej Babiš má na sobě tolik špíny už z dob, kdy „pásl“ Zemana nebo Grosse, že zajisté v kriminále skončí. I korunové dluhopisy jsou jasným účelovým krácením daní.“ Pak také uvedl: „Andreji Babišovi se podařilo proti sobě rozeštvat společnost. I když v demokratických státech platí svoboda slova, podněcování k nenávisti vůči třídám, rasám nebo skupinám osob se nesmí tolerovat. Vypadá to vždy na začátku nenápadně, ale z historie víme, že toto vede k rozvratu společnosti i k třídnímu boji nebo k občanské válce.“ Politolog komentuje jeho slova takto: „Stačí znát jen jméno ‚iniciativy‘ a hned víme, o co jde. Ještě by možná bylo lepší založit iniciativu Radostné Česko bez daní a finančních úřadů. Ale pan Buzek by si snad měl dát trochu pozor, aby také on ‚nepodněcoval‘, nehanobil a nešířil poplašné zprávy. To jsou příliš pružně definované trestné činy a jejich výklad je málokdy jednoznačný. Kromě řádného soudu by se mohl dostat i do hledáčku páně Chovancova ústavu, anebo stejné instituce, která se bude snažit plnit úkoly zadávané po volbách jeho nástupci.“
Bude zřízen ústav pro studium něčeho, který bude slibovat…
Právník a novinář Tomáš Němeček odhaduje, že dle zákoníků by mohl Andrej Babiš dostat 5 až 7 let odnětí svobody. Nicméně nevěří, že k tomu dojde. „Obdivuji proroky, kteří mají zkušenosti s chováním policie, státních zastupitelství, soudů a ‚sekundárních nátlakových skupin‘ v ČR, že se umějí rozhodnout taky rychle jako generál Finkel von Finkelstein v Osudech dobrého vojáka Švejka. Tak rychle se nerozhodovala při vynášení rozsudku nad Babišem ani Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. A čistě prognosticky: Babiš by 5–7 let mohl dostat, anebo také ne. Marek Dalík by mohl vyprávět,“ ujasnil politolog a vzkaz má i pro ty, kteří Babišovi vězení v podstatě přejí: „Bohužel, ta naše slavná transformace neproběhla tak, abychom si mohli myslet, že se v té privatizační a restituční loterii hrálo poctivě. Takže ti, kteří „zůstali pod čarou“ se s tím chtějí nějak vyrovnat. Dokonce si myslím, že ještě bude jednou zřízen ‚ústav pro studium něčeho‘, který bude slibovat nápravu minulých křivd a útisku. Bude to, samozřejmě, zase k ničemu, ale alespoň na krátkou dobu si lidé budou myslet, že mají nějakou naději.“
V hodnocení situace Andreje Babiše se střídají i kandidáti na prezidenta. Na dotaz aktualne.cz se shodli Michal Horáček s Jiřím Drahošem, že by Babiše, i pokud by byl trestně stíhán, premiérem jmenovali. Horáček k tomu dodal, že by musel ctít presumpci neviny. „Ručím však za to, že bych mu v rámci svých pravomocí jeho plány důsledně a energicky hatil,“ dodal. Drahoš si nedokáže představit, že by se člověk obviněný z trestného činu o post ucházel. „Nevím, zda oba pánové dobře poslouchali prezidenta Zemana. On přece neřekl, že bude jmenovat Andreje Babiše premiérem, ale že jmenuje prezidentem vítěze voleb.“ To, že se v médiích objevil ten překroucený citát, je srozumitelné, vždyť je třeba využít jakékoli příležitosti kritizovat prezidenta,“ reaguje Zbořil. „Ale jen tak na okraj, pan Horáček ale hraje fér, když říká, že bude příštímu premiérovi hatit všechno možné. Hlásí se tak k odkazu všech tří svých případných předchůdců, kteří napínali své interpretační schopnosti vůči Ústavě až do krajnosti. Pan Drahoš, jak se stále více blíží svými výroky k něčemu konkrétnějšímu, je tak trochu nejistý. Mohl by si přečíst, jaký je rozdíl mezi obviněným a odsouzeným a jak je třeba pohlížet na neodsouzeného. A pokud mu jde o moralizování nad ústavními povinnostmi prezidenta republiky, zřejmě se nad svými názory bude muset ještě několikrát zamyslet,“ dodal.
Psali jsme:
„Chemicky rozpustit“ nejen EU, ale celou Evropu?
Španělskou Barcelonou ve čtvrtek odpoledne otřásl teroristický útok, kterému padlo za oběť 14 lidí a přes 100 dalších bylo zraněno. Ve finském městě Turku v pátek zabil dva lidi a osm zranil Maročan, který zde žádal o azyl. Premiér Juha Sipilä však vyzývá ke klidu. „Nenávist není odpovědí,“ řekl. A co je odpovědí podle Zbořila? „Zdá se mi, že už by někteří evropští politici mohli být souzeni a odsouzeni za šíření lživých zpráv, neplnění svých povinnosti vyplývajících např. ze slibu poslanců Evropského parlamentu. Evropská komise by mohla rezignovat, protože brání občanům EU, aby byli pravdivě informováni, a také proto, že zřejmě vědomě nabádá národní vlády členských států EU, aby zvaly do svých zemí přistěhovalce. Nutí je, aby tajily skutečnost, že v zájmu získávání levné pracovní síly nebo rekrutů pro rodící se evropskou armádu obelhávají evropskou veřejnost,“ uvedl politolog. „Jejich vina už není jen morální nebo politická, ale v některých případech i trestněprávní. Zejména tehdy, když diktují, kdo kolik má za nové a nové přistěhovalce platit, a vyhrožují neplatičům finančním pokutami. Ničím jiným toto kaceřování těch, kteří se brání jejich nelegitimnímu nátlaku a hrubým až vulgárním výhrůžkám, není. Stejně by pak měli být stíháni reprezentanti národních vlád, kteří evropským politikům v této a podobné činnosti napomáhají,“ dodal.
Ještě na začátku tohoto roku levicová starostka Barcelony Ada Colau volala po přijetí většího počtu uprchlíků. V únoru tohoto roku Barcelonou prošel obří průvod, jenž demonstroval právě za přijetí podstatně většího počtu. V průvodu prošlo na 160 tisíc lidí, psala tehdy britská BBC. Demonstranti obviňovali vládu v Madridu, že se k uprchlické krizi staví příliš laxně. Teď tu došlo k útoku. „Volba Barcelony jako terče napovídá, co vadí islámských fanatikům: solidarita, vstřícnost a otevřenost – základy evropského humanismu. Nevadí jim nenávist, protože ta je jim vlastní. Barcelona se nezmění. Pod vedením Ady Colauové a jejích přátel z Barcelona en Comú je v dobrých rukách. Strach mějme o nás – a z nás,“ píše deník Referendum. A tak jsme se zeptali: Skutečně se Barcelona nezmění? „Možná za tím vším skutečně lze hledat nějaký ďábelský plán jak ‚chemicky rozpustit‘ (to byl termín ministerského rady Weiszäckera týkající se v roce 1938 Československa) nejen EU, ale i Evropu. (Vzpomeňme, že tento otec pozdějšího prezidenta SRN byl za tento nápad souzen a odsouzen v Norimberku.) Anebo je to jen tím, že v současné době se Evropa potýká se skupinovou hloupostí, před kterou už dávno varoval František Koukolík?“ reaguje Zbořil.
„Neutekly ani dva dny od Barcelonské tragedie a ve Španělsku už lidé vzpomínají na reconquistu a porážku chalífátu, která vyvrcholila v roce 1492. Evropští politici naopak opakují prázdná gesta a slova. Vzpomínáme ještě, že po 11/9 2001 ve Spojených státech, potom v Londýně, Paříži a v dalších zemích se hlasitě volalo, že ‚svět už nikdy nebude takový jako před tím‘. Pokud není, tak jen proto, že je ještě horší,“ dodal s tím, že by si nedovolil tvrdit, že se Barcelona nezmění: „Už se změnili alespoň ti nejbližší z rodin nešťastných obětí. Těžko předpokládat, že v sobě najdou tolik cynismu jako politici, kteří i takovéhoto neštěstí využívají jen k tomu, aby se objevili na TV obrazovkách nebo na titulních stránkách novin a časopisů.“
„Měkký nebo tvrdý, hlavně nebýt mrtvý“
Slyšíme, že „měkké cíle“, které jsou nejčastějším místem útoku teroristů nelze ochránit. „Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra iniciovalo velmi progresivní koncepci ochrany měkkých cílů. Jejím největším přínosem, ale zároveň i slabinou je důraz na dobrovolnou spolupráci a aktivitu všech, kterých se bezpečnost na určitém místě týká. Měkké cíle se nedají ochránit policií nebo jinou složkou zvenku, vždy vyžadují aktivní spolupráci samotných subjektů, které se na určitém ohroženém místě vyskytují,“ uvedla vedoucí analytička pražského Soft Targets Protection Institutu Tereza Šternová pro irozhlas.cz. Budeme se raději stěhovat do „tvrdých cílů?“ A co když jsou mezi námi stále ještě i někteří, co nechtějí být žádným cílem? „Nevím, kdo je paní Šternová a jak to vlastně myslí. Takových slov a her na funkční a strukturální analýzy jsme v posledních letech, a nejen u nás, mohli číst, slyšet a vidět hodně. Co je nám platná ‚progresivní koncepce ochrany měkkých cílů‘, když o ní víme jen to, že ‚byla vypracována‘. Kolik asi bylo koncepcí obrany ČR vypracovaných MNO a kolik těch tajných, které zpracovávali naši noví tajní? Jakmile se ‚zpracovávají koncepce‘ je to vždy jen proto, aby vznikla nějaká nová komise, případně ‚Centrum‘ najalo budovu a konceptory,“ uvedl Zbořil. „Co ale dělat, když na Staroměstském náměstí v Praze nebo na Náměstí svobody v Brně něco bouchne, nebo tam někdo bude běhat s mačetou? To pořád ještě nevíme. Buď to bude terorista nebo extremista (někdy dokonce pravicový, nebo levicový), ale to mi může být ukradené. Máme se ozbrojovat nebo schovávat? Nosit neprůstřelné vesty nebo nevycházet z domu? To mne zajímá víc než nějaká nová profesionální hantýrka ze ‚školení mužstva o terorismu‘. Měkký nebo tvrdý, hlavně nebýt mrtvý.“
Německá kancléřka Angela Merkelová se s ohledem na čtvrteční útok dohodla se svým hlavním volebním rivalem Martinem Schulzem na jednodenním přerušení kampaně před zářijovými volbami. Podle šéfa sociálních demokratů je to „znamení solidarity s lidmi zasaženými (útokem) ve Španělsku“. „Dovolil bych si říci, že je to jen další příklad otrlosti a drzosti dvojice politiků, bez ohledu na to, zda jsou pravicoví nebo levicí, křesťané nebo socialisti. Řeči o solidaritě, kladení květin a demonstrace pro televize jsou jejich typickým průvodním jevem. Hlavně si ale chtějí dát pauzu ve vystupování na veřejnosti. Co kdyby se jich někdo zeptal, zda to ještě zvládneme? Ale neobávejme se! Za několik dnů, až se trochu zapomene, jistě svolají nějaký summit, všichni se vyfotografují a řeknou nám, že jim nejde o nic jiného než o naši bezpečnost. A jak říká klasik: pojede se dál, močálem černým, kolem bílých skal,“ uvedl Zbořil.
Dokud to na Pražském hradě nevybouchne…
V jednom komentáři v deníku Referendum bylo napsáno i toto: „Všimněme si, že islámští teroristé ještě ani jednou nezaútočili v místě, které se vyznačuje nevstřícným či přímo nenávistným přístupem k migrantům či islámu. Jestlipak to není proto, že se v nich lidé ochotně a až příliš snadno vzdávají zásad evropského humanismu i bez teroristických útoků? Vždyť kolik z nás si už osvojilo nenávistnou mentalitu, kterou se vyznačují fanatici všech světonázorových orientací?“ V souvislosti s těmito úvahami Zbořil podotkl: „Řeči se vedou a pivo se pije. Dokud to na Pražském hradě nevybouchne nebo se tam lidé nepoperou, budou se prezidentští kandidáti předvádět, jak po svém zvolení odstraní bezpečností rámy, protože u nich lidé musí stát ve frontách. Pokud jde o ty „humánní Evropany“, možná by bylo zajímavé se zeptat někde mimo Evropu, zda tam někde žijí lidé, kteří si také myslí, že letadla z Evropy, která je bombardovala a bombardují, pálila a pálí napalmem, likvidovala kazetovými bombami a zkoušela na nich bakteriologické zbraně, jsou ‚humanitární‘ nebo alespoň humánní.“ Rozjezd pak uzavírá takto: „V Referendu by si pak mohli všimnout, že teroristů v Evropě není tak mnoho.V neevropských zemích je terorismus způsobem vedení války slabých a bezmocných. A proto se teroristé snaží, aby terorizovali (zastrašovali) a neteoretizovali. Jeden můj slavný přítel, který prožil válku, kriminál a mnoho trápení, byl velice tolerantní k těm, kteří mu ubližovali. Říkal mi, že je chápe, protože jim ještě nikdy nešlo o krk: To je zkušenost a poznání, které ti nikdo neuvěří, pokud se k němu sám neprokoktá.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
