Málokdy vídaným jevem skončilo jednání zástupců všech parlamentních stran o novele zákona o státní službě. Vládní koalice si totiž padla s pravicovou opozicí TOP 09 a ODS kolem krku, což předznamenává společné hlasování a takřka jistotu, že zákon začne platit 1. ledna 2015. Nevznikne generální ředitelství státní správy, jak původně vládní politici chtěli, ale nahradí jej náměstek pro státní správu na Ministerstvu vnitra. Dohodnuté znění se nezamlouvá KSČM, jejímuž předsedovi Vojtěchu Filipovi vadí extrémní posílení pravomocí vnitra a vnímá ho i jako velký ústupek pravici. Nespokojené s výsledkem je i hnutí Úsvit.
_profil_top.jpg)
Ani s odstupem 24 hodin netají šéf nejsilnější opoziční strany rozčarování z výsledku jednání a z faktického vítězství pravicové opozice TOP 09 a ODS. „Má to dvě základní příčiny: Nejednotu koalice v diskuzi o samotné podobě zákona spojenou s amatérismem při projednávání a také strach z toho, že by namísto nich do toho mohl zasáhnout prezident. Je to postoj slabošský, když o tom nechají rozhodovat ty, kteří byli ve volbách před necelým rokem zásadně občany odmítnuti,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip, že podobu tak důležitého zákona určily vlastně strany, které v minulých volbách propadly.
Zákon měl zajistit odpolitizování státní správy, což se ale nestane
Zástupci hnutí Úsvit na schůzce marně poukazovali na to, že se touto podobou služebního zákona vlastně nic nezmění. „Nám šlo o to, aby zákon zajistil odpolitizování státní správy, aby se vytvořila profesionální státní správa, která by státu byla k něčemu dobrá. To jednání bylo ale jinak velmi poklidné a spočívalo v tom, že zástupci TOP 09 a ODS řekli, že je to pro ně velmi dobrý návrh a že pro něj budou hlasovat. My za hnutí Úsvit a také komunisté jsme řekli, že máme výhrady a že bychom o tom chtěli dále ještě jednat. No a tím vlastně celá schůzka skončila,“ líčí pro ParlamentníListy.cz předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Radim Fiala.
Psali jsme:
Výsledek dohody podle něj zachovává status quo. „Vláda bude zase řídit celou státní správu pomocí svých politických exponentů, které si tam samozřejmě může dosazovat úplně stejně, jako je to dnes. Sice se odvolává na to, že je to podobný systém jako v Německu, ale už zapomíná dodat, že v Německu jsou tito státní tajemníci a vrchní ředitel jmenováni na doživotí. To znamená, že mohou lépe odolávat různým politickým tlakům. Kdežto tady přijde jakákoli vláda a bude ty pozice obsazovat tak, aby sloužily jejím politickým zájmům. Z toho důvodu pro tenhle zákon, pokud bude takto koncipován, hlasovat nemůžeme,“ vysvětluje šéf poslanců hnutí Úsvit.
Nikdo neřekl, proč se jednání nezúčastnil ministr Dienstbier
Podle předsedy ODS Petra Fialy se ukázalo, že občanští demokraté měli pravdu, když dosavadní podobu zákona kritizovali. „K dohodě o znění služebního zákona přispěla ochota spolu normálně u kulatého stolu mluvit a vyříkávat si pro a proti, což by měla být v politice běžná věc,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová, proč mohla z jednání odcházet spokojena.
Mgr. Jana Černochová
„Chápu, že se teď opozice musí bít v prsa a snažit se z toho získat psychologicky a symbolicky maximum. Ale je pravdou, že se dosáhlo rozumného kompromisu, kde opozice získala body, ale zase koalici úplně nepřeválcovala a premiér ustál solidní kompromis a neztratil tvář. Mohla by tak projít norma, která je funkční a zároveň garantuje samostatnost a jistou nezávislost úředníkům, ale politickým ministrům i funkčnost státní exekutivy,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ze schůzky, která dohodu většiny parlamentních stran na podobě novely stvrdila, se omluvil kvůli jiným povinnostem ministr bez portfeje a zároveň předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, který měl přípravu služebního zákona na starosti. „Samozřejmě jsem se ptal, proč na jednání pan Dienstbier není, ale nedozvěděl jsem se to. Mohu jenom spekulovat, že snad došlo k nějaké výměně názorů, ale nevím to, nikdo mi na to neodpověděl,“ konstatuje předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Radim Fiala. „Myslím, že pan Dienstbier na včerejším jednání nikomu nechyběl,“ glosuje ministrovu neúčast Jana Černochová.
To bylo řečí, o jak klíčovou normu se jedná
Dienstbierovu neúčast na jednání považuje politolog Jan Kubáček za velice nestandardní, protože právě on byl za návrh zcela zodpovědný. „Sám zdůrazňoval, že je to naprosto klíčová norma z důvodu apolitizace státní správy, ale i klíčová norma pro čerpání budoucích evropských peněz. A náhle se podle toho nechová, není tomu finále přítomen, aby nějakou osobní zárukou a argumentací zkusil při vyjednávání získat a dojednat maximum, nebo přinejmenším ustál tu svou pozici,“ podivuje se Jan Kubáček.
„V bitvě o služební zákon Jiří Dienstbier prohrál proto, že příliš přitvrdil. Pokud by měl variantu B, připouštěl ji, respektive měl ji připravenou a posléze ji předložil a získal pro ni širokou podporu, tak by svou pozici ustál a neztratil by tvář. Takhle byla po celou dobu vyjednávání jeho jediná reakce, že pověstně dupal na plyn a odmítal to jakkoli korigovat brzdou nebo jakýmkoli vyjednáváním. Ztrácel tak podporu i ve vlastní domovské straně, nemluvě mezi nejbližšími partnery ve vládě, natož u opozičních stran,“ upozorňuje politolog, že se ministr už jen kvůli tomu, jak dlouho se nepovedlo zákon uvést v život, mohl při taktičtějším postupu tvářit jako ten, kdo konečně uspěl.
Sebestředný politik si na Úřadu vlády vytvořil duální tým
Doplatil však na to, že to pojal příliš osobně a takovým příliš jájínkovským principem. „O to víc, že během těch jednání jeho pozici opustil premiér, už předtím jeho viditelní spolubojovníci ze sociální demokracie, během dne pozici velmi výrazně korigovali i koaliční partneři. Takže pro diváky vnitřního politického dění je to signál, že Jiří Dienstbier zdaleka nemá tak pevnou pozici a že opět doplácí na to, že je příliš sebestředným politikem. Je u něj zřetelná absence týmového hráčství a tratí na ní jak ve svých domovských vodách sociální demokracie, tak i ve vládní koalici, nemluvě o poslaneckém prostředí. Ostatně to už zažíval v Senátu,“ podotýká Jan Kubáček.
V té souvislosti zmiňuje i jistou dvojkolejnost na Úřadu vlády, s níž je ministr bez portfeje, který má na starosti lidská práva a rovné příležitosti, a zároveň předseda Legislativní rady vlády spojován. „Je takovým veřejným tajemstvím, že Jiří Dienstbier si na Úřadu vlády vytvořil téměř duální tým o stejné početnosti jako premiér, což je hodně nestandardní. V minulosti tomu tak nikdy v situaci ministra pro legislativu či v situaci ministra bez portfeje nebylo, vždy měl tým mnohonásobně menší, tenčí, odborně se skládal spíše z externistů a šlo spíše o poradenství zvenku,“ srovnává pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček počínání Jiřího Dienstbiera a jeho předchůdců.
Promyšlená výpomoc se už Dienstbierovi a jeho souputníkům vyplatila
Za zajímavé považuje i to, že si Jiří Dienstbier přivedl s sebou nejen celou řadu odborníků na problematiku lidskoprávní a sociální legislativy, ale také řadu „spolubojovníků“ do nejvyšších pater Úřadu vlády. „Třeba i do sekcí, které s jeho zaměřením ani tak nesouvisí. Ať je to sekce mediální a vnějších vztahů, tak i další jakoby logistické sekce na Úřadu vlády. Ukazuje se, že Jiří Dienstbier dál plánuje být tím solitérem, plánuje si vytvořit svým způsobem stínový a v mnoha ohledech duplicitní úřad vůči agendě premiéra,“ konstatuje politolog.
JUDr. Michal Hašek
A tím vším jako by se táhla červená nit v podobě volebního sjezdu ČSSD v březnu 2015. „Na jaře příštího roku můžeme očekávat jistý emancipační střet Jiřího Dienstbiera a dalších kandidátů na vysoké funkce v sociální demokracii. Myslím si, že už i premiér cítí, že ta výpomoc tehdy na podzim loňského roku byla opravdu naprosto promyšlená a že už byla vybrána za cenu vysokých mocenských pater pro Jiřího Dienstbiera i jeho souputníky,“ připomíná Jan Kubáček schůzku některých špiček ČSSD s prezidentem, což v konečném důsledku pomohlo senátoru Dienstbierovi k vládnímu křeslu.
Na řadě už nebude jen Hašek a spol., ale i předseda Sobotka
„Dá se očekávat, že příští atak už se povede nejen vůči Michalu Haškovi a řadovým místopředsedům, ale do té skupiny už bude přibrán i Bohuslav Sobotka. Zkrátka Jiří Dienstbier uvažuje jako samostatný střelec, jako samostatná bojová jednotka a jako solitér politiky. A k tomu si, podle toho, co víme z Úřadu vlády, vytváří samostatnou bojovou jednotku, která je zcela nezávislá na premiérovi, což je poměrně unikátní. V podstatě obdobný princip má pouze jeden člen vlády, a to ministr financí,“ naznačuje politolog Jan Kubáček, že prohru o služební zákon nemusí Jiří Dienstbier už v blízké budoucnosti nechat jen tak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
