Erik Best: Co se u nás nepíše o vývoji v Rusku, ale zahraničí to ví. A co může Evropa velice tvrdě pocítit

17. 12. 2014 15:08

Novinář a analytik amerického původu Erik Best hovořil s ParlamentnímiListy.cz o současné situaci v Rusku, a to jak o momentálních problémech ruského rublu, tak o reálných možnostech rychlé přestavby ruského hospodářství.

Erik Best: Co se u nás nepíše o vývoji v Rusku, ale zahraničí to ví. A co může Evropa velice tvrdě pocítit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Erik Best

„Nevím, zdá se mi, že tam hrají roli různé faktory,“ reaguje Erik Best na otázku, jestli pád rublu nemůže být záměrně vyvolán zvenčí. Vliv na to podle něho mohou mít jak dosud platící sankce, tak pouze obecný strach. „Proto lidé převádějí peníze do cizích měn a kapitál utíká z Ruska,“ upřesňuje svůj pohled.

Konkrétní důvod by mohl být i jinde. „Zahraniční média na rozdíl od českých o tom psala, v českých novinách jsem nic neviděl. Jde o to, že Rosněfť musí splácet nějaký úvěr a ruská centrální banka kvůli tomu vydala obrovské množství rublů. Jde o složitou finanční transakci a výsledkem je, že přišlo na trh hodně rublů, proto ten trh padl. Psaly to Financial Times, New York Times a mluvil o tom na Facebooku ten opoziční politik Němcev. Podle mě je to věrohodné, i když nemám vlastní informace. Všichni věděli, že Rosněfť má problémy, protože si půjčil peníze na nákup konkurenta a už několik měsíců požaduje peníze po ruském státu,“ konstatuje Best.

„Nevím, jestli je za tím i George Soros, ale spekulují místní podnikatelé, a to je součást problému, že Rusko umožnilo spekulaci, když dávalo najevo, že bude podporovat rubl, přestože padá na určitou úroveň. Bohužel hodně lidí na tom vydělalo hodně peněz, pak za to nese odpovědnost širší publikum,“ je přesvědčen.

Obrovskou roli v tom navíc podle Besta hraje pád ceny ropy a možná je to prý problém číslo jedna. „Sám Putin míní, že za tím je Saúdská Arábie, ale ne, že chce poškodit Rusko, ale chce z trhu vytlačit producenty ropy, kteří mají vysoké náklady – a to je konkrétně břidlicový plyn v Americe. The Economist opakuje tu samou tezi, že za tím stojí Saúdská Arábie. Pak můžeme pouze spekulovat, zda je to se souhlasem USA, nebo to je akce samotné Saúdské Arábie,“ pokračuje v komentáři pro ParlamentníListy.cz analytik.

Hrozí Rusku zhroucení, jak uvádějí titulky západních novin? „To je složitá otázka. Západní média chtějí ten dojem vyvolat. Dnes bylo na první straně International New York Times, že krize může představovat hrozbu pro Putina. Jejich poselství je takové: Pokud tam bude Putin, budeme tlačit a je na vás, abyste se rozhodli, zda chcete, abychom my v tom pokračovali. Nikdo to neříká, ale je to nepřímá výzva k tomu, aby sesadili Vladimira Putina. Nemyslím, že je to spiklenecká teorie, oni to víceméně píšou otevřeně. Pak je tu samozřejmě teorie, že USA chtějí dovézt demokracii do Ruska. To už je pak otázka, odkdy ta snaha existuje a zda je s tím spojený současný pád ceny ropy,“ ptá se Erik Best.

Jaké ekonomické možnosti Rusko má? Za předpokladu, že budou stále nízké ceny ropy, budou pokračovat sankce a ruské společnosti navíc chtějí peníze po státu, protože západní financování je zablokováno… Je tedy Rusko schopno sehnat peníze na prosté fungování státu a také na výrazné investice? Ke komu pro ně půjde, do Číny?

Podle Erika Besta se v tom Čína příliš nechce angažovat. „Nechce třeba půjčovat víc peněz Rusku, protože má také strach z vývoje. Pro mě je otázka, do jaké míry může Západ tlačit, aniž by se problémy v Rusku staly také našimi problémy. Je tu zásadní potenciální problém, že pro Spojené státy, které jsou daleko, je větší tlak přijatelný. Zatímco pro Evropu nikoli, protože ta by to pocítila mnohem dříve,“ míní.

„To je přesně, co jsme slyšeli včera od premiéra Sobotky, který řekl, že z toho nemáme mít radost a že to bude mít vliv na českou ekonomiku. S tím souhlasím. Myslím, že první vlna sankcí příliš velké riziko nepředstavovala, protože se to vztahovalo na nové smlouvy a nový byznys, ale teď, když padá cena ropy a rubl, má to přímý vliv na existující kontrakty, např. na Home Credit v Rusku to má obrovský vliv,“ poukazuje analytik na konkrétní příklad.

Na začátku prý Evropa neměla problém se silným nátlakem vůči Rusku, jak to chtěli Američané a německá kancléřka Merkelová s tím souhlasila. Ale teď jsme podle Besta zase v pozici, kdy Evropa začne křičet, že my to takhle nechceme.

Fotogalerie: - Zeman v Kazachstánu a Tádžikistánu

Prezident Miloš Zeman navštívil Kazachstán a Tádži...
Přijetí Miloše Zemana v Kazachstánu
Přijetí Miloše Zemana v Kazachstánu
Miloš Zeman s prezidentem Kazachstánu Nursultanem ...
Kazachstánský voják
Interiér prezidentského paláce v Kazachstánu

V Rusku se dlouho mluví o nutnosti diverzifikace ekonomiky a hospodářství a potřebě provést hluboké reformy. Má ale Ruská federace elity k tomu, aby reformy mohla provést? Nemohou tomu oligarchové či vysocí úředníci zvyklí na zavedený systém bránit?

„Souhlasím s tím, že je to velká otázka, protože kvůli té úterní události, že Rosněfť dostane nějakou půjčku od státu nebo od bank za výhodné podmínky, bude mít zbytek ekonomiky obrovský problém. Takže krátkodobě má Rosněfť lepší pozici a šéf Rosněfťu Igor Sečin není asi přímo oligarcha, ale určitě významný byznysmen. A toto je obecný problém v Rusku. I pro ty, kteří fandí Rusku nebo si myslí, že Amerika to přehání, je problematické, že ani elita příliš nevěří Rusku a místo stabilizace ekonomiky raději vyvede peníze do zahraničí a kupuje domy v Londýně a podobně. Zní to hezky, když o tom mluví Putin, ale zatím moc důkazů, že to s reformami myslí vážně, nemáme. Ale platí to také pro jiné státy, nejde jen o Rusko – je to jen více vidět kvůli krizi,“ reaguje.

Podle Erika Besta je tu riziko i pro západní Evropu. „Když bude Západ takto tlačit, a ti všichni poukazují na to, jak je ruská ekonomika slabá a křehká, tak ale naše ekonomiky jsou také slabé a málokdo to chce přiznat. Při přílišném tlačení na Rusko je tu potenciální hrozba pro západní ekonomiky i Ameriku. Dobře, jsme na tom možná o něco lépe, ale naše ekonomiky jsou také strašně křehké. Stačí, aby o něco spadla ropa a burzy také začínají ztrácet,“ upozorňuje novinář a politický analytik pro ParlamentníListy.cz.

Pedagog a konzultant Jan Campbell uvedl, že do dění kolem ruské měny se výrazně promítá ještě jedna komodita světového trhu – a to zlato. V posledních měsících se prý totiž spekuluje, že Ruská federace hodlá skupovat zlato od svých producentů, a tím je podporovat. Což je krok, který údajně s nelibostí sledují USA. Campbell míní, že kdyby k tomuto opatření ruská administrativa opravdu sáhla, dostal by se americký dolar do kouta, ze kterého by neměl šanci uniknout. Zvýšilo by se totiž pokrytí rublu zlatem, což by z ruské měny dělalo platidlo nejen atraktivnější, ale též nezávislé na dolaru. Američané to prý dobře vědí, a proto dělají vše pro devalvaci rublu. Může to mít podle Erika Besta něco společného se skutečností, nebo to je spekulace?

„Spekulace to úplně není, protože o tom někdo mluvil v Russia Today, tedy, ne že by to probíhalo, ale o té možnosti. Takže to není čirá spekulace. Já to vidím tak, že kdyby přešli na euro místo dolaru (zvlášť Čína), tak to může mít vliv na dolar. Kdyby vyžadovali jako platidlo zlato, tak moc velký vliv nevidím, protože to jen znamená, že zlato někdo musí koupit na trhu, takže je tam jen jeden finanční krok navíc. Může to mít nějaký psychologický význam, ale nemyslím, že to něco změní. Kdyby Rusko a Čína řekly, že nehodlají obchodovat v dolarech, tak to vliv mít může,“ sděluje Best.

Nakonec k Ukrajině. Přestože prezident Petro Porošenko prohlásil, že v noci na Ukrajině nepadl ani výstřel, Barack Obama se údajně chystá podepsat další sankce. Proč? Do toho navíc Sergej Lavrov řekl, že Rusové vidí Donbas jako součást Ukrajiny, což by se přece Západu mělo líbit…

„To je dobrá otázka. Je ale otázka, jestli další sankce skutečně budou. Pokud jsem to pochopil správně, je teď na stole jen ta možnost, že by se zavedly. Pokud ale zavedeny budou a Porošenko bude souhlasit s tím, že Ruská federace je o něco shovívavější, bude to spíš vypadat tak, že USA chtějí ten problém ještě více rozvířit a vyvolat větší konflikt. Vypadá to tak, že Porošenko považuje situaci za stabilnější a Rusko také nedělá nic konkrétního. Nicméně, když Amerika do toho půjde, tak to znamená, že tu situaci nechce řešit. Ale myslím, že je trošku předčasné takhle mluvit,“ uzavírá v komentáři pro server ParlamentníListy.cz Erik Best.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vy už se tu dlouho smát nebudete. Co tu vůbec ještě pohledáváte? Předseda Juncker zahlédl v europarlamentu Farage a popadl jej amok

13:37 Vy už se tu dlouho smát nebudete. Co tu vůbec ještě pohledáváte? Předseda Juncker zahlédl v europarlamentu Farage a popadl jej amok

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker promluvil na mimořádném jednání v europarlamentu. Dal n…