Erik Best: Politicky geniální postup Zemana. Válka ještě horší než v Sýrii. A jak je to vlastně s naší vládou a uprchlíky... Co říká a co dělá

19. 1. 2016 4:44

POLITOLOGOVÉ Hrozba další světové ekonomické krize, hospodářské problémy Ruska, pokračující konflikt v Sýrii nebo téma odebíraní dětí norskou sociální službou Barnevernet. Nejen tato témata informovaně pro ParlamentníListy.cz rozebírá novinář a politický analytik Erik Best. Zmínil také otázku hrozícího konfliktu, který by mohl přerůst ve válku, o němž se zatím moc nemluví – problematický vztah Saúdské Arábie a Íránu. Best nezapomněl ani na „schizofrenní“ českou vládu. Na veřejnosti kritizuje EU za migrační krizi, v oficiálních dokumentech má ale přesný opak.

Erik Best: Politicky geniální postup Zemana. Válka ještě horší než v Sýrii. A jak je to vlastně s naší vládou a uprchlíky... Co říká a co dělá
Foto: Petr Merta
Popisek: Americký novinář Erik Best

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 5861 lidí

Poslední dobou se objevují varovné předpovědi a scénáře ohledně vývoje na Wall Street s tím, že by nám mohla nejen díky padajícím cenám ropy, ale i špatným ekonomickým výsledkům Číny a dalším faktorům hrozit krize podobná té z let 2008–2009. „O tom jsme mluvili i naposled, když jsem říkal, že může přijít krize kdykoliv. Jestli zrovna teď přišla nebo přijde krize, to opravdu nevím, nesnažím se předpovídat, ale detaily jsou jasné. Dluhy se zvyšují, snahy s tím něco dělat jsou pořád slabé a svět je v situaci, kdy trh se může rozpadat,“ míní Erik Best.

„Může to začít akciemi nebo obligacemi. Tento, minulý a předminulý týden to byla spíše otázka akcií, ale ještě větší potencionální problém jsou dluhopisy. Pokud dluhopisový trh zůstane víceméně zdravý ve smyslu, že je sice nemocný, ale není to tolik vidět, tak velká světová finanční krize nepřijde,“ odhaduje.

Ekonomická situace může být vážná, ale Rusko má dvě výhody

Hospodářským potížím i nadále čelí Rusko. Často slýcháme z jedné názorové strany, že ruský medvěd je ekonomicky na kolenou a bude padat ještě níž. Nakolik podle Erika Besta hrozí Ruské federaci velký hospodářský průšvih? Problém je spíše záměrně vytahován na světlo oproti ostatním. „Rusko je na tom stejně jako všichni ostatní. Situace může být vážná, ale stále má Rusko dvě výhody a není to nic nového. První výhodou je nižší státní dluh, přestože je to trošku možná fiktivní, protože podnikové dluhy mohou být garantovány státem, ale nejsou v tom výsledném čísle. Je ale podstatně nižší než na Západě, v Americe, Japonsku a jinde. Rusko tedy případné zvýšení dluhu, pokud najde věřitele, může akceptovat,“ soudí politický analytik pro ParlamentníListy.cz.

„Další výhodou je, že Rusové umějí lépe než občané západního světa trpět v krizi. Jak občas říkám, pro Američana nastává krize, když dojde šťáva v iPhonu, zatímco Rusové opravdu vědí, co to krize znamená, a jsou ochotni se tomu přizpůsobit. Z tohoto hlediska, i když to vypadá hůř, například nedochází k vyplácení penzí, jak by mělo, ale Rusové skoro jediní  ze všech lidí na světě se s tím umějí vypořádat,“ upozorňuje Best.

To ovšem podle něho neznamená, že se lidé v Rusku nemohou začít bouřit, pokud by se situace nadále zhoršovala. „Vůbec bych to nevyloučil, ale problém je ten, že když ekonomická krize hrozí nebo je přítomna stejně jako na Západě majitelé očekávají stejný návrat kapitálu, stejný zisk. A v Rusku kamarádi Putina očekávají stejný podíl na kšeftech. Teď to vidíme se zaváděním mýtného v Rusku, kdy to má vybírat firma Igora Rotenberga, jehož otec je Putinův kamarád. Pokud to bude pokračovat, vždycky budou hrozit protesty, jak jsme viděli v Moskvě právě kvůli tomu, že řidiči musí platit mýtné. Ta krize by mohla mít dopad v tom, že ubude korupce, ale zatím to tak bohužel nevypadá. Stejně jako když byla finanční krize na Západě, tak kdyby majitelé bank snížili svoje očekávaní ohledně zisku, tak by krize něčemu prospěla. Nakonec to tak nebylo a majitelé bank stále očekávali, že budou mít 15–20 procent. Díky tomu museli osekávat a přicházeli o práci řadoví zaměstnanci,“ sděluje ParlamentnímListům.cz novinář.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk.cz prohlásil, že bychom se v boji proti tzv. Islámskému státu měli spojit s Bašárem Asadem. Erik Best se dále zamýšlí nad otázkou, nakolik se syrský konflikt posouvá směrem k možnému ukončení. „Otázka Asada samozřejmě není nová a svým způsobem tam určitá spolupráce existuje, ale ne taková, jak si představuje Miloš Zeman nebo Vladimir Putin. Mám ale pocit, že se tato otázka trošku posunuje a teď se více než Sýrie bude řešit vztah mezi Saúdskou Arábií a Íránem, protože tam může vzniknout konflikt, potenciální válka a to je akutnější než to, co se děje v Sýrii,“ připomíná Best s ohledem na aktuální vývoj.

„Jedna věc je trošku jiná, a to, že svět více chápe, že každý stát, který je v Sýrii angažován, má vlastní zájmy a konflikt pokračuje právě proto, že pro většinu zúčastněných není na prvním místě boj s IS, a ten má proto stále silnou pozici,“ podotýká.

Česká vláda by si měla vyjasnit...

Migrační krize, která je stále hlavním tématem, se spolu s dalšími důsledky dále projevuje. Němci jsou dle průzkumů stále více proti politice Merkelové, bavorský ministr financí navrhuje uzavření německých hranic. Blíží se Evropa k nějakému razantnějšímu kroku? Koordinovaně v rámci celé Unie se to zatím nerýsuje. „Je možné, že někdo udělá něco, aby proud migrantů zastavil, ale pokud Turecko nebude spolupracovat, příliš to nepomůže a migranti se do Evropy stejně dostanou. Pak je otázka, co s těmi, kteří už v Evropě jsou,“ uvažuje Best.

„V české politice je jasné, že někteří přední politici už počítají s tím, že Merkelová další volby nevyhraje; a protože jsou proti ní v Německu protesty, posiluje to například pana Babiše a je to zajímavá politika. Česká republika oficiálně zatím chce být součástí integračního jádra a dokonce o tom mluvil v neděli v televizi ministr Chovanec, přitom zároveň říkají (Sobotka a Chovanec), že máme politiku, která je blíže k Visegrádu a události potvrzují, že tento směr je správný a lepší než ten evropský. Jestli je to tak, asi by Česká republika měla vyjasnit, jakou politiku má. Evidentně programové prohlášení, kde se mluví o integračním jádru a koncepce zahraniční politiky, kde mluví o tom, že chtějí jednotnou migrační, azylovou a vízovou politiku, neplatí. Nemohou politici tvrdit, že chtějí jít s Visegrádskou čtyřkou a neuznávat evropskou politiku a zároveň v programovém prohlášení a koncepci zahraniční politiky, že do Evropy chtějí. Chápu, proč to dělají, oficiálně nic měnit nechtějí, pouze jde o to vyjít veřejnosti vstříc. To ovšem znamená, že my jako voliči nebo občané nevíme, jaká je skutečná politika. Co bude Česko dělat na dalším summitu? Půjde o agresivní a vůči Merkelové kritickou politiku, anebo začnou zase podporovat evropskou politiku, jak se píše v programovém prohlášení?“ nechápe Erik Best.

Geniální politický tah Zemana

Na závěr se politický analytik Best dostal ještě k případu norské sociální služby Barnevernet, která čelí stále větší kritice za odebírání dětí rodinám včetně českých za údajně nevyjasněných okolností. Erik Best se ovšem na problém podíval spíše z hlediska přístupu prezidenta Zemana k tématu. „Bohužel my nemůžeme vědět, jaká je skutečná situace. Jedna věc je ale jasná. Pan Zeman bez ohledu na to, jaká je skutečnost, velice dobře té situace využívá, aby vylepšoval svoji pozici, aby vypadal jako ochránce české populace a z politického hlediska je to geniální, dělá to velice dobře. A do jaké míry to, co říká, odpovídá pravdě? My vlastně nemůžeme vědět. Možná jen aby to nevypadalo, že Zemana vychvaluji, trošku jeho vystupování k této věci kazí jeho vánoční poselství, kde řekl, že by se Česká republika měla přiblížit skandinávským zemím. Rozpor je v tom, že prezident Zeman chce skandinávský sociální stát, přitom kritizuje skandinávský stát a jeho přístup k rodinnému životu. Podle mě vytahuje Skandinávii, když se mu to hodí, jako při podpoře EET nebo zvýšení daní. O detailech už příliš nemluví. Skandinávské země mají například ohromné počty migrantů, to také moc neříká,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Erik Best.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kolik toho vychlastáte, pane exministře, Rusy nezajímá. Jan Schneider o agentech a propagandě Ruska. Vše je prý jinak, než vykládá BIS

13:30 Kolik toho vychlastáte, pane exministře, Rusy nezajímá. Jan Schneider o agentech a propagandě Ruska. Vše je prý jinak, než vykládá BIS

Agenti Ruska a Číny tady skutečně jsou, nicméně ne v takovém počtu, jak konstatuje výroční zpráva BI…