Erik Best: USA už vám lhaly, nezapomeňte. Vždy tady vyhrávali ti, kteří chtěli přistěhovalce, a to se změní. Lidé se ozvou a bude to silný střet

21. 1. 2015 7:23

Americký novinář žijící v Praze Erik Best si v rozmluvě s ParlamentnímiListy.cz všímá zajímavého paradoxu: Po nedávných masakrech pařížského časopisu Charlie Hebdo nám politici na jednu stranu říkají, že musíme bojovat s islámským extremismem, na druhou stranu nám dál sdělují, že musíme přijímat více a více muslimů.

Erik Best: USA už vám lhaly, nezapomeňte. Vždy tady vyhrávali ti, kteří chtěli přistěhovalce, a to se změní. Lidé se ozvou a bude to silný střet
Foto: Petr Merta
Popisek: Erik Best, americký novinář

Teroristické masakry v Paříži byly politickým a mediálním mainstreamem přijaty tak, že to se vůbec netýká islámu a muslimů. Jinými slovy, že muslimové a islám nejsou špatní a nemá to s islámem nic společného a za vraždami stojí radikálové, ať už jsou z jakékoli skupiny nebo národnosti. Takový názor bychom sice měli podle Erika Besta brát v úvahu, ale důležitější je ještě něco jiného.

„Obecně si myslím, že bychom si měli pamatovat, co říkaly Spojené státy předtím, než zaútočily na Irák, tedy že tam jsou zbraně hromadného ničení, a nakonec se zjistilo, že Američané lhali. Pokaždé, když se koná významná akce, která nějakým způsobem souvisí s terorismem, tak bychom si měli pamatovat, že nám už lhali, a měli bychom brát v potaz možnost, že se ty lži v nějaké podobě opakují,“ zdůrazňuje novinář.

Pokud jde o samotné vraždy v Paříži, nejdříve to podle Besta vypadalo, že šlo o čin osamělých teroristů a nezdálo se, že byli napojeni na větší organizovanou skupinu. „První zprávy sice říkaly něco jiného, pak se to ale změnilo. Následně se objevilo tvrzení jednoho francouzského reportéra, který s nimi údajně mluvil. Tomu prý řekli, že za akcemi stojí Al-Kájda. My ale nemáme příliš velký důkaz,“ uvádí Erik Best s tím, že političtí činitelé hned začali říkat, že šlo o organizovanou skupinu.

Američané už lhali, dejme si prý pozor, co nám vlády říkají

Pokud by šlo o čin několika jednotlivců, mohli by si lidé klást otázku, v čem je to rozdílné oproti tomu, když v Americe někdo přijde do školy se zbraní a postřílí deset dvacet lidí. „Rozdíl je v tom, že se politici chtějí pustit do další války. Možná ne doslova na teritoriu Sýrie nebo Iráku (tam už jsou stejně), ale jsem přesvědčený, že bychom se pokaždé, když nás nějaká vláda chce hodit do další války, měli ptát, jestli nám ta vláda říká pravdu. V minulosti nám pokaždé pravdu neříkali,“ konstatuje Best.

Změní se v reálné politice evropských lídrů po masakrech v Paříži něco? Anebo se po odeznění mediálních výstupů všechno vrátí do původních kolejí? „Co se změnilo a je to vidět, že určitá část populace je proti imigrační politice, která platí už léta. Platí to pro Ameriku i Evropu, že víceméně byl uplatněn levicově-liberální imigrační model, aniž by byl podroben diskusi,“ sděluje s tím, že tato politika postupně od roku 1965 změnila tvář Ameriky.

Říkají, ať se bojíme islámských radikálů, ale musíme prý přijmout víc imigrantů…

„V Evropě jsou výjimky, ale většinou se to stalo bez diskuse a skoro bych řekl bez přímého mandátu, i když vlády samozřejmě měly mandát od voličů, ale příliš o imigrační politice nemluvily. Současná změna je v tom, že teď o tom začaly mluvit a je o něco jasnější, kdo je na které straně. Jak jsem nedávno napsal, hlasování v české vládě nám dalo najevo, kdo je nalevo a kdo napravo. V tom smyslu je pozitivní, že se nějaká diskuse vůbec vede. Paradoxní je, že si vlády protiřečí. Na jednu stranu se máme obávat islámu a radikálů, a zároveň nám říkají, že musíme přijmout více muslimů. A není příliš jasné, jak máme rozlišovat mezi dobrými a špatnými muslimy, ale stále existuje ta snaha (kterou označuji za levicovou a liberální) změnit imigrační politiku Evropy. I když by teroristické útoky měly tu politiku uklidnit, tak mají skoro opačný efekt, což je velký paradox,“ pokračuje Erik Best.

„To bude jeden z největších střetů letošního roku, že občané v Evropě, kteří nebyli ochotni protestovat, budou mít větší tendenci vyjádřit svůj názor. Zatím levicový proud, který imigraci chtěl, vždycky vyhrával, protože nebyla opozice. Teď opozice je, ale ten levicový proud bude tlačit ještě více,“ myslí si novinář.

Jak je na tom v této věci česká politická scéna? Například TOP 09 přece imigraci podporuje právě na základě argumentů, které Erik Best připsal liberální levici.

„Na postoj TOP 09 se můžeme dívat ze dvou různých hledisek. Můžeme to vnímat jako paradoxní, že pravicová strana podporuje imigraci. Anebo si můžeme říct, že možná TOP 09 vlastně pravicová vůbec není. Myslím si, že je to něco mezi. TOP 09 nikdy nebyla tak pravicová, jak se prezentovala. Paradox ale máme i v případě ČSSD. Na začátku ledna jsem řekl, že Sobotka přijme syrské uprchlíky, přestože to zpočátku odmítal. A také to odsouhlasil. Nejen kvůli tomu, že to chce EU, ale že je to tradiční sociálnědemokratická politika,“ připomíná Best.

Přesto i v sociální demokracii existuje výjimka, kterou představuje například europoslanec a sociolog Jan Keller. „Ten je proti tomu, protože vidí, že by to museli platit ti nejchudší Evropané. Tedy že sociální podporu, která by musela směřovat přistěhovalcům, by za opačných okolností dostali chudí Evropané,“ dodává Erik Best v komentáři pro ParlamentníListy.cz.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

První vystoupení Borise Johnsona po Brexitu. A hned způsobilo celkem slušný rozruch

20:18 První vystoupení Borise Johnsona po Brexitu. A hned způsobilo celkem slušný rozruch

Pravděpodobný budoucí premiér a šéf britských konzervativců Boris Johnson vyvrací na stránkách konze…