Generál Kostelka sledoval kázání dvou imámů. A má jasno o tom, co nás čeká

23. 11. 2015 9:23

Někdejší ministr obrany a též bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině, generál v záloze Miroslav Kostelka v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz vyjadřuje vážné obavy o budoucnost soužití muslimů a většinové populace v Evropě. Argumentuje například tím, že viděl v Norsku muslimské shromáždění, které se na otázku imáma přihlásilo k uplatňování práva šaría.

Generál Kostelka sledoval kázání dvou imámů. A má jasno o tom, co nás čeká
Foto: repro youtube, tan
Popisek: V ulicích Islámského státu

Anketa

Líbilo se vám, jak si studenti, politici, rektoři a jiní občané 22. listopadu připomněli 17. listopad?

4%
92%
hlasovalo: 13056 lidí

Po pařížských atentátech došla už většině politiků světových velmocí trpělivost a například USA chtějí okamžitě zintenzivnit údery na Islámský stát. Francouzi nyní společně s Ruskem už bombardují pozice islamistů i ze svých letadlových lodí. Dokonce generál Pavel již říká, že bychom se proti IS měli spojit i s Ruskem. Myslíte si, že tedy konečně dojde k pozemní invazi proti Islámskému státu? Anebo zastáváte názor, že bychom to měli nechat na okolních arabských státech?

Vyslat pozemní síly do Sýrie zní hezky a je pravda, že stále platí: „území, kam nevstoupí bota pěšáka, není dobyto“. Jenže! Zdá se, že došlo k poučení z akcí v Iráku a Afghánistánu. Barack Obama říká, že vyslání pozemních sil musí nutně znamenat okupaci teritoria, a asi má pravdu. To si určitě uvědomují i Rusové. I z diskuze u Moravce je jasné, že naši, ale asi nejen naši představitelé neví, co potom. Zkrátka není jasná Exit strategy. Něco začít a pak nevědět čím, jak a kdy skončit, co vytvořit náhradou za poražené, jak nevyvolat ještě větší chaos, než byl před začátkem akce. Nechat se zavléct do trvalé přítomnosti vojsk na neklidném teritoriu, navíc s vědomím, že v podstatě IS je a byl z určité míry podporován některými arabskými zeměmi? A jak bude reagovat Írán, bude nutné podniknout akci i proti němu? Co udělá Čína? Určitě by se pak rozpadla koalice USA a Rusko. Proto ta opatrnost. Z těchto důvodů se domnívám, že žádná pozemní operace evropských států spolu s USA nebude. Jedinou šancí je využít syrských vládních sil spojených s částí ochotné „umírněné“ opozice. Osud Asada, pokud bude zájem skutečně problém vyřešit, je v tomto okamžiku vedlejší. Myslím, že dojde ke změně Ústavy a prezidentský systém bude nahrazen parlamentním, Asad bude chvilku hrát loutkovou roli a pak zmizí do azylu.

Neměla by Evropská unie v souvislosti s navázáním vojenské spolupráce s Ruskem zrušit sankce vůči Putinově administrativě? Souhlasíte s tím, že státy EU a USA na víkendovém summitu G20 tyto sankce prodloužily?

Má to fungovat sice jako podpora současného ukrajinského režimu, ale domnívám se, že to není v současnosti zrovna šťastné rozhodnutí. Sleduji delší dobu události na Ukrajině a excesy se spíše, i podle hlášení pozorovatelů OBSE, dějí na straně ovládané vládou než u separatistů. Především do budoucna vidím sankce jako dost neperspektivní opatření. Teď by se hlavně měla utvořit pevná koalice s Ruskem proti Islámskému státu a jinými kroky ji není vhodné oslabovat.

Po nejnovějších agresivních výhrůžkách Islámského státu se francouzští, ale i další evropští politici obávají napadení chemickými nebo biologickými zbraněmi. Je jejich strach reálný?

Bude záležet na tom, k čemu se teroristé dostanou. Biologické a chemické zbraně s velkou účinností není zase tak snadné si opatřit, nebo je vyrobit jako například výbušniny k sebevražedným atentátům. Ovšem jako chemická zbraň může sloužit i destrukce průmyslových zásobníků, například chlóru. Proto si myslím, že i když riziko vyloučit nejde, vysoké v současné době určitě není.

Myslíte si, že za dobu, co se o různých hrozbách hovoří, dokázala Evropa dostatečně posílit vlastní bezpečnost? A co Česká republika, my jsme dobře připravení? Dokázali bychom se s teroristickým útokem vypořádat? A domníváte se, že ta hrozba je i pro nás aktuální?

EU jako celek zatím nedokázala svou bezpečnost posílit. „Řeči se vedou a voda teče“; a zatím nejsou vidět praktické realizace všech těch jednání vedených v Bruselu. Možná kdyby se prostředky věnované na tato jednání daly Řecku k ochraně hranice, tak by to bylo prospěšnější. Já ale spíše přemýšlím nad budoucností. V Evropě je nyní více než milion uprchlíků. O některých, a není jich málo, asi několik set tisíc, se prakticky neví. Nevěřím, že další nepřijdou. To už je realita, kterou budeme muset řešit, a týká se i ČR. Za generaci nebo dvě se počet lidí s muslimským vyznáním podstatně zvýší a já nevěřím, že se svého vyznání vzdají. Na jednom webu jsem poslouchal kázání francouzského imáma. Ten nevyzýval k džihádu, nic takového. Jen své spoluvěrce uklidňoval, že jejich potomci budou časem vládnout evropským zemím. A bohužel (a to je demokracie) má asi pravdu. Zatím má ČR výhodu, že počet muslimů žijících v ní je poměrně malý, asi 20 tisíc, a část z nich jsou konvertité. To se ale časem může změnit, a navíc v tomto ohledu nás hranice neochrání.

Zatímco Polsko a podle vyjádření Babiše i Česká republika útoky v Paříži považují za další důvod k odmítnutí uprchlických kvót, Juncker, ale i Francois Hollande říkají, že není důvod spojovat tento útok s migrační vlnou, což vyvolalo u části evropské veřejnosti značné pobouření. Jaký je váš názor?

Kvóty jsou především velký nesmysl, to tvrdím od počátku všech diskuzí o nich. Jenže reálná situace skutečně vypadá, že Česko bude muset uprchlíky přijímat. Ta čísla se s jejich narůstajícím počtem měnila. Takže například, když jich bylo 160 tisíc, měli jsme jich přijmout přes 4 tisíce, což je asi 2,7 procenta. Dnes už bude imigrantů více než milion, takže by na nás připadlo, pokud by kvóty byly skutečně zavedeny, okolo 30 tisíc utečenců, a s tím by mohl být už vážný problém. Nevím, jestli má naše vláda pro tato čísla připravenou potřebnou strategii.

Někteří politikové i sociologové tvrdí, že je naprosto nemožné chtít do Evropy integrovat lidi z jiných kultur často ještě žijící ve středověkých podmínkách. Na druhou stranu Karel Schwarzenberg nadnesl, že pokud budeme integrovat migranty stejným způsobem jako v Rakousku, to znamená rozptýlením do různých měst a vesnic, tak se asimilují. Podle něj se nesmí vytvářet ghetta. Který z těch dvou názorů je vám bližší? Anebo jste úplně odlišného mínění?

Já stále zastávám názor přijímat minimum uprchlíků a skutečně jen takové, kteří potřebují pomoc a které dokážeme prověřit, protože nevěřím, že se dokážou plně integrovat. Oni vyznávají islám a těžko jim můžeme pak zakázat směřování k jeho radikálnějším formám. Viděl jsem vystoupení imáma v Norsku, který se na shromáždění ptal svých věřících, kdo si myslí, že je radikál. Ruku nezvedl nikdo. Pak se jich zeptal, zda souhlasí s právem šaría a tím, co s ním souvisí, třeba i s kamenováním – ruce zvedli všichni. Končil tím: „Vidíte, jste muslimové, a ne extrémisté.“ Má pravdu, ale u nich doma, ne v Evropě!

Pokud by však k tomu přece jen došlo, přikláním se k názoru Karla Schwarzenberga – určitě nevytvářet ghetta.

Prezident Miloš Zeman vystoupil v Praze na Albertově společně s Blokem proti islámu. Část společnosti tvrdí, že udělal správně, a souhlasí s tím. Jiná část veřejnosti, včetně řady politiků, mu vyčítá jeho projev na manifestaci s hnutím, které často slovně útočí proti islámu. Jak vy sám hodnotíte tento prezidentův krok?

Já s jeho projevem souhlasím, nebylo na něm nic závadného. Řekl, že se mu nelíbí, když někdo nálepkuje lidi A podle mě tím myslel nejen odpůrce, ale i příznivce přijetí migrantů.

Spíše mi na celé akci vadilo, že organizátoři připustili, aby Miloš Zeman stál vedle předsedy Bloku proti islámu na tribuně. To je ale podle mne chyba organizátorů, nikoliv prezidenta. Nesouhlasím totiž s panem Konvičkou, když přirovnává ty, kdo podporují islám, k podporovatelům fašismu.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bída, protesty, střílečky. Nové zprávy z Ukrajiny, které v českých médiích nenajdete

13:22 Bída, protesty, střílečky. Nové zprávy z Ukrajiny, které v českých médiích nenajdete

Před třemi roky kyjevský „majdan“ otočil Ukrajinu „evropským směrem“ a pro mnohé představoval zpoždě…