Intelektuálové zničí kapitalismus, psal kdysi nobelista s moravskými kořeny. Jenže ve skutečnosti to prý dopadne úplně jinak

20. 12. 2014 11:15

POLITOLOGOVÉ O teorii spiknutí průměrných možná už mnohý slyšel a mnohý třeba zažil na vlastní kůži, pokud byl tím, kdo nějak vyčníval. Nyní se však začíná hovořit o poněkud jiné teorii – a to teorii o spiknutí vzdělaných. Nikdy jste ještě o ní neslyšeli? ParlamentníListy.cz proto hledaly odpověď. Mimo jiné třeba i na to, proč i nové elity stále vstupují do manželství, nerozvádí se, mají děti a nenávidí kapitalismus…

Intelektuálové zničí kapitalismus, psal kdysi nobelista s moravskými kořeny. Jenže ve skutečnosti to prý dopadne úplně jinak
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Protest proti globálnímu kapitalismu

Není přitom tajemstvím, že o kapitalismu se v poslední době hodně mluví i píše. Ozývají se totiž hlasy, že stojí na svém konci, že přijde jeho kolaps (stejně jako kolaps celé civilizace). Odborníci si pak lámou hlavu nad tím, co přijde po něm. I na toto téma ParlamentníListy.cz v minulosti přinesly několik článků, tak zůstaňme u onoho údajného spiknutí vzdělanců. Jde o výmysl nebo jen neumíme vnímat a srovnat si fakta, která jsou všude kolem nás?

Pravdou je, že stále dostupnější a komplexnější vzdělání dává vzniknout celé nové společenské vrstvě, která dříve v takové míře neexistovala. Jde o vrstvu intelektuálů – tedy přemýšlivých lidí, kteří často investovali nemalou energii, čas i peníze do vědění a očekávají za to náležitou odměnu. Jenomže ne každý se jí dočká, mnozí často prohrají na otevřeném trhu s podnikateli, obchodníky a někdy i řemeslníky. I proto řada intelektuálů považuje prý kapitalismus jako společenský systém za zoufale zastaralý a přejí si, aby došlo k jeho změně. Přitom stačí trochu zapátrat a ukáže se, že o konci kapitalismu a roli intelektuálů se v některých teoriích hovořilo již před desítkami let.

Intelektuálové - nová společenská vrstva bažící po pádu kapitalismu?

„Protože vzdělanců stále přibývá, roste i jejich síla. Kapitalismus je totiž stále úspěšnější, tak umožňuje vynakládat na vzdělání stále víc peněz. Zároveň tak sílí elita, která je vlastně protikapitalistická. Dřív či později bude nastolen socialismus,“ to jsou slova, která napsal třešťský rodák, nobelovský ekonom, Joseph Schumpeter před řadou desítek let. A jak se ukázalo, šlo o poměrně přesnou předpověď.

Nebylo však tehdy mnoho lidí, co by ji ocenili. Přestože již tenkrát předvídal pád kapitalismu a hovořil o nastolení socialismu, například zástupci levice ho nikdy nepřijali. Důvod byl zřejmě hlavně ten, že Schumpeter zdůrazňoval, že o nastolení socialismu paradoxně usilovali tenkrát hlavně bohatí a mocní. Pravdou přitom je, že se tato jeho teorie dá aplikovat poměrně přesně i na současnou dobu. I v ní se totiž ozývá, (i s odvoláním na již zmíněného Schumpetera), že profesionální vzdělanci mají být skutečně těmi, kteří budou stát za tím, že kapitalismus skončí v propadlišti dějin.

Proč? Boj mezi podnikateli (zaměstnavateli) a zaměstnanci prý již dávno není tak vyhrocený, jako tomu bývalo v dějinách. Minimálně západními společnostmi už tento boj dávno neotřásá. To ale neznamená, že by skončilo třídní rozdělení. To je evidentní nadále. I když v trochu odlišné podobě.

Střední třída? Dělí se na novou a starou

Ozývají se například názory, že smysl má mluvit o staré střední třídě a nové střední třídě. Do té první patří ti, co vyrábějí nebo prodávají něco konkrétního, do druhé skupiny pak ti, co operují s něčím, co by se dalo nazvat jako symboly. Tedy novináři, psychologové, konzultanti, učitelé či různé celebrity. Tato nová střední třída je výrazně liberálnější v otázkách životního stylu a výrazně socialističtější v politických a ekonomických otázkách.

Před dvěma lety vydal americký sociolog Charles Murray knihu v českém překladu V rozpadu (Coming Apart). Podle jeho závěrů prochází jakási dělící čára mezi nejbohatšími 5 procenty populace, kteří tvoří novou vyšší třídu a zbytkem společnosti. Tato nová vyšší třída se skládá podle Murraye z rodin, jejichž příslušníci pracují na klíčových postech v politice a státní správě, vydělávají nejvíce peněz (zejména, jsou-li kapitáni korporací či specialisté) anebo působí v nejvlivnějších médiích. Nejedná se tedy o všechny, co vykonávají intelektuální práci, ale o jejich pouhou část.

Příslušníci této nové třídy žijí v uzavřených vilových čtvrtích, mají vlastní specifické koníčky, specifický životní styl i jídelníček. Nekouří, jsou obvykle vzdělanější než ostatní a také zdravější a pracovitější. Méně často se rozvádějí a více než 95 procent z nich žijí v úplných rodinách s otcem a matkou.

Nové postoje byly předány nižší společenské třídě. Staré zachovává stále bohatá vrstva

I výzkumy sociologů ukazují v tomto ohledu poměrně jasný a zajímavý trend. Zatímco začátkem 60. let nikdo nepochyboval, že rodina jako svazek jednoho muže, ženy a dětí je jediným ideálním svazkem k životu, od 70. let se tyto postoje začaly proměňovat. Ve vyšší třídě se naopak začal prosazovat názor, že tradiční manželství je spíše utlačovatelskou institucí, která omezuje svobodu a další alternativy. Nižší třídy tedy poté tuto myšlenku přijaly a začaly využívat oněch alternativ. Znamená to partnerské vztahy bez sňatku, mateřství svobodných žen apod.

Jak téměř před dvěma roky upozornil ve své eseji v Lidových novinách sociolog Petr Hampl, zajímavé je však to, že vyšší třída ve skutečnosti jí prosazované novinky ve vlastních životech příliš neuplatňovala. Naopak – lidé se vdávají a žení v této kategorii lidí téměř výhradně mezi s sebou. Tím dochází ale k tomu, že většina příslušníků této třídy vlastně vůbec neví, jak průměrní lidé žijí – nikdy s nimi totiž nepřišli do přímého kontaktu. Nedokážou proto pochopit, že někdo kouří cigarety, může poslouchat country, strávit den u televize nebo chodit na ryby.

I to je podle sociologa Hampla důvodem, proč tato vyšší třída nemá zájem na podpoře podnikání a vzniku nových firem – nárůst jejich počtu by totiž znamenal, že by mohli zbohatnout i lidé z nižších tříd, vytvořili by eventuálně i konkurenční skupiny a navíc by se jako zbohatlíci mohli chtít stěhovat do luxusních čtvrtí.

Vysvětlení, proč inteligentní lidé podporují opatření prohlubující chudobu

„Výše popsanými skutečnostmi lze vysvětlit, proč inteligentní a vzdělaní lidé podporují mnohdy opatření, která přinášejí chudobu, zatímco pro příslušníky nové vyšší vrstvy jsou vytvářena nová pracovní místa, což těm dole brání opět v tom, aby zbohatli. Nutno říct, že strategie je to úspěšná.  Pokud nedojde k tomu, že nižší a střední vrstvy obyvatelstva svoji beznaděj vyřeší tím, že své podnikání budou převádět do šedé ekonomiky. Tím by si elity mohly svá regulační nařízení a stanoviska aplikovat pouze mezi s sebou,“ uvedl dále Hampl. Připomněl při té příležitosti to, že národy, které mají již z historie zkušenosti s budováním různých paralelních (podnikatelských) světů třeba za fasádou komunistického režimu, budou mít zřejmě prý výhodu.   

Kdo byl Joseph Schumpeter?

Po první světové válce nejprve neúspěšný ministr a později stejně tak i neúspěšný ředitel banky. Je třeba ale dodat, že ministrem se stal za doby hyperinflace a tím, že banku přivedl ke krachu, způsobil i sobě nemalé dluhy. I přesto všechno se nakonec stal skvělým ekonomem, politologem a univerzitním profesorem. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci emigroval do Spojených států, kde do konce svého života (zemřel v r. 1950) učil na Harvardu a formuloval svoji teorii, která mu zajistila nepřehlédnutelné místo v dějinách ekonomického myšlení.

Podle názoru, který mezi dvěma světovými válkami převládal v intelektuálních kruzích, se měly podniky stávat stále efektivnějšími organizacemi a měly tudíž potřebovat stále méně lidí (to se naplnilo a naplňuje přesně až do současnosti přímo ďábelským tempem, pozn. red.). Ruku v ruce s těmito názory pak přicházely zprávy o tom, že s tím bude růst počet nezaměstnaných, což přinese firmám zase úbytek zákazníků. Již tehdy popisovaný společenský systém, který přinesl dosud nebývalé zvýšení životní úrovně měl nakonec ukončit svůj život vleklou a neřešitelnou krizí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Oskar Krejčí ví, kdo rozhodne tyto volby

4:44 Profesor Oskar Krejčí ví, kdo rozhodne tyto volby

ROZHOVOR „To je vláda umělých většin, co pak ušmudlají politici po volbách v Poslanecké sněmovně,“ u…