Jak bude dle vás vypadat v roce 2050 naše země?Anketa
Dlouholetý elitní zpravodajský důstojník a diplomat s bohatou praxí Miroslav Polreich, který nyní své zkušenosti předává na několika vysokých školách, se v autorském textu pro server ParlamentníListy.cz zamýšlí nad problematikou současné imigrační krize, respektive nad migrací obecně.
Možnost emigrace je dle doktora Polreicha nezbytnou podmínkou legitimnosti moci. „Zakázat nebo omezovat ji znamená zakázat občanu možnost volby. Emigraci je proto třeba obhajovat jako základní lidské právo,“ konstatuje.
Současnou příčinou migračních vln je rozvrat zemí, z nichž lidé utíkají. „Nemusím vyjmenovávat již řadu států, které naše snahy po zavedení vzorové demokracie zcela rozvrátily a oběti na životech jdou do statisíců a migrace jde do miliónů. To jsou ta fakta, která musíme mít na mysli při jakékoliv zmínce o migraci,“ zdůrazňuje Miroslav Polreich.
Válka nebo bombardování navíc podle jeho slov rozhodně ke zničení Islámského státu nepovedou, to by prý jen podnítilo další vlnu migrace. „Prostý názor se nabízí, zastavit válečné operace a pak dát na amerického Fareed Zakariu „Talking to terrorists is the only way to defeat them“. (Jednáním s teroristy je jediná cesta jak je porazit). To zvláště pro našeho pana prezidenta. Vždyť mír se dělá s nepřáteli. Jiná cesta opravdu není,“ píše Polreich.
Psali jsme:
 Foto Daniela Černá_635725315624639536.JPG&id=74529)
Celý text JUDr. Miroslava Polreicha pro ParlamentniListy.cz zde:
Migrace v souvislostech
Předně několik základních premis. Možnost emigrace je nezbytnou podmínkou legitimnosti moci. Zakázat nebo omezovat ji znamená zakázat občanu možnost volby. Emigraci je proto třeba obhajovat jako základní lidské právo. Tolik z dnešního právního pohledu. Ale i hlediska společenská, zvláště historická, nás vedou k velké obezřetnosti při napadení či omezení tohoto základního práva.
Vzpomeňme na stěhování národů a i v nové době vytváření nových, dokonce státních uskupení (USA a řadu dalších). Jde tudíž o zcela přirozený proces. Na druhé straně povinné přemístňování či omezování v pohybu, což je také nám dobře známý přístup z nedávné historie, doznaly jednoznačného odsouzení. A přesto máme nyní na pořadu dne kvóty, lágry, zajištění dokonce pod uzamčením, pakliže někdo naše dnešní politické vnímání poruší.
Hlavním problémem v současnosti nejsou ani vzrůstající počty migrantů, ale daleko větší úkol – vytvořit atmosféru strachu, nejistoty a nenávisti. Politická reprezentace při nově se vyvíjejících politických strukturách hledá nové způsoby vládnutí, když demokratické principy ztrácejí svoji sílu. Moc se stává efektivní, pokud je vedena v atmosféře strachu. Nejistý člověk a společnost jsou snáze ovladatelní a manipulovatelní, jen pokud se nacházejí ve své vlastní nejistotě.
Chcete příklad? Po rozpadu bipolárního světa, kde ruská role dokonce paradoxně v souladu s pražským jarem byla nepochybná a oceněna i USA jejich voláním po stabilitě, spolupráci a důvěře obou odpovědných mocností, a musela být proto programově narušována mezinárodně organizovaným přístupem tehdejších neocons, kde i naše politická struktura hrála svoji roli.
Za této situace jsme se překvapivě dozvěděli, že Rusko je svobodné (bez hranic), a tak se do Československa přesune 10 milionů až 15 milionů Rusů. Nikdo nám to dnes nepřipomíná, ale před 25 lety to bylo součástí nejenom bulvární kampaně, ale byli jsme informováni, že Ministerstvo vnitra (Jan Ruml) ve spolupráci s armádou připravuje nejenom místa, ale i koridory, jak tyto miliony tam budou naváděny. A samozřejmě Rusáci nás vyžerou. Kupodivu nepřišli, ale rusofobie je živena dále pod jinou, stejně nesmyslnou záminkou.
Ti naivní Američané přesto hledali spolupráci právě s Ruskem, a tak byl ve své dobrotě naveden dokonce prezident Havel, aby je na mezinárodním fóru ve Varšavě označil za zrádce (nechtěli nás do NATO), a chudáka Clintona BIS označila za agenta KGB. Nakonec po zvolení prezidentem byl jako očištěn. Hoši kolem Hradu převlékli opět rychle kabát, ale rusofobie vzkvétala dál.
Příčiny migrace byly většinou ekonomické, ale také existenční. Přistoupí k tomu také faktor nedostatku vody, který dosud nepadal v úvahu. Myslím, že první to rozpoznal libyjský Kaddáfí s budováním mohutných zavlažovacích systémů (známe z internetu), ale opomenul pro nás, bohaté Evropany, stavět na Sahaře lyžařská střediska. Také na to doplatil.
Jsou tu ale i nové a závažnější příčiny migrace, existenční bezpečnost. Nemusím vyjmenovávat již řadu států, které naše snahy po zavedení vzorové demokracie zcela rozvrátily, a oběti na životech jdou do statisíců a migrace jde do milionů. To jsou ta fakta, která musíme mít na mysli při jakékoliv zmínce o migraci.
Celá oblast Středního východu je v situaci, kdy vše ukazuje na nutné překreslení hranic. Jak toho dosáhnout? Asi ne každodenním bombardováním, které, jak jsme byli informováni, nemůže mít svoji funkci ke změně či zničení IS (Obama). Politicky tedy nemá význam, a je tudíž nesmyslné. Snad jedině k podněcování masivní migrace. Prostý názor se nabízí, zastavit válečné operace a pak dát na amerického Fareed Zakariu: „Talking to terrorists is the only way to defeat them.“ (Jednání s teroristy je jediná cesta, jak je porazit). To zvláště pro našeho pana prezidenta. Vždyť mír se dělá s nepřáteli. Jiná cesta opravdu není.
Naše kampaň proti migraci má v sobě naopak tendenci vytvářet islamofobii, a ta má daleko k jednání. Nevím, proč nemůžeme mít více informací třeba o největším islámském státu, který dnes nakonec svým progresem předstihuje Čínu i Indii – Indonésii.
Žádná situace není bez řešení – bez mírového řešení. Vyžaduje to hledání všech prostředků nejenom k negociaci, ale i k důvěře. Dnes je dokonce vytvořen, právě od počátku devadesátých let, celý systém „opatření důvěry“, i když pochybuji, že se stal nosnou myšlenkou naší nové zahraničněpolitické koncepce.
Bohužel myslím, že nyní nemáme v tomto směru nakročeno. Naše politická reprezentace, a to posuzuji z pozice sebe jako subjektu EU, neřeší problém migrace ani lidí, ale má čísla a kvóty a snaží se s nimi manipulovat. Jak na otrokářském trhu kdysi v USA. Vždyť těm lidem se snaží vzít poslední právo a zařadit je pod kvótu, kterou by nejraději někde umístili. Kde nikdo nechce být. Daleko od tohoto přístupu není ani naše nová kampaň chytání lidí při jejich tranzitu. Nemají papír, nejsou. Budete v našem lágru, a přesto víme, že až snad se jednou z něho dostanou, budou stejně pokračovat ve své jízdě do místa určení, kde žijí jejich blízcí příbuzní… To panu ministrovi vnitra nikdo neřekl? A on si jen dovede říci o miliony na krytí nákladů pro tuto tranzitní přestávku.
My jsme se sice statečně postavili proti nucené kvótě z EU, ale dobrovolně s těmito lidmi budeme zacházet sami podle naší vůle jako s otroky. V čem je rozdíl? Panu Sobotkovi a celé vládě unikl sociální aspekt a co hlavního – člověk.
Nejhorší ale je, že to používá sama vláda k vyvolávání fóbie. Přece nikdo nám ještě neřekl, že ti lidé se chtějí stěhovat do České republiky a zde také žít a pracovat. Pokud vláda říká, že přijme tolik stovek lidí, kteří s ní ani s ČR nechtějí mít nic společného, ať vysvětlí, na jakém právním a humanitárním základě je její rozhodování o životech těchto lidí založeno.
Máme své migranty, jsou tu snad statisíce Ukrajinců, desítky tisíc Vietnamců, Rusů a v podstatě nikomu nevadí. Mají své negativní stránky, jako je máme my, Češi, ale v podstatě je společnost dávno mezi sebe přijala. A víte proč? Protože přišli k nám dobrovolně z vlastního zájmu a my je nakonec potřebujeme. Zůstalo zde také po rozdělení téměř 300 tisíc Slováků a vadí to někomu?
Co se to zde děje? Máme dokonce resort a ministerstvo, které by mělo ty věci zohlednit (syna mého kamaráda, kterého jsem si vážil, a ombudsmanku, ženu mého velkého respektu) a oni jednají o lidech pod číslem. Nebylo to tu již někdy někde?
Mám jediné a velmi nepříznivé vysvětlení. Je třeba lidem nahnat strach, i když v našem případě pod umělou záminkou, aby pak byli snázeji manipulovatelní. Že by i k tomu byla EU dobrá?
I rusofobie se musí přiživovat, takže k rozhovoru do TV si pozvou človíčka, který řekne, že se na uprchlíky musíme připravit dobře, „hlavně na ty, kteří budou utíkat z Východu vzhledem k agresivní politice Ruska“. A dobře vědí, že v posledních letech nejvíce uprchlíků v Evropě přijalo právě Rusko. Kolem jednoho až dvou milionů z Ukrajiny v době probíhající občanské války. Co se čísel týká, když jsem na to již narazil, tak několik poznámek.
Evropa, hlavně Francie, Anglie a Německo, potřebovala migranty zejména z pracovních důvodů. Nebyli lidé především v některých profesích. Zmínil jsem to zvláštní slovo „lidé“. A právě na to hostitelské země zapomněly. Oni přijeli nejenom pracovníci, ale postupně i jejich rodiny, které mají své potřeby včetně jisté sounáležitosti se svojí starou vlastí, jejími tradicemi, kulturou a nezapomeňme i náboženstvím. Integrace nikdy není jednoduchá. Nezapomeňme na naše, či raději slovenské, Romy.
Přesto jen pro přehled a snad i uklidnění, Nový Zéland přijal vloni 40 tisíc emigrantů a je to země s asi pěti miliony obyvatel (tedy poloviční). V Austrálii v Sydney nebo Melbourne večer v centru na ulici jsou jen Asiaté a Číňané, bílou tvář nevidno.
V USA, jak se uvádí, stále žije čtyři až pět milionů ilegálních emigrantů a pro téměř kolem milionu se ročně jejich pobyt legalizuje (početně Američanů dost chybí do našich 500 milionů – členů EU). To slovo „ilegálně“ je trochu ošidné, ne že by o nich úřady nevěděly, tolerují je, protože je potřebují právě třeba jako migrující dělníky na sezonní práce (postupují z jihu, při sběru pomerančů, jablek, brambor a končí u kanadských hranic při sběru brusinek). To když ale skupina Čechů a Slováků dovezla děvčata a začala „podnikat“ s bílým masem, byla hned před soudem a sedí.
Jen pro nás ne dosti známá zajímavost. Největší počet uprchlíků vzhledem k počtu obyvatel byl z Čečenska, kde po ukončení první vojenské kampaně za Jelcina, kdy země byla konečně svobodná (ruské vojsko a administrativa opustily zemi) a zavládla šaría, téměř polovina obyvatel z celkového počtu asi dvou milionů opustila zemi a přes Rusko zamířila do jiných evropských zemí (podle vyjádření tehdejšího našeho velvyslance Luboše Dobrovského v tisku).
Jaké hledat řešení? Není snadné, jako život sám. Odstranit příčiny migrace či dokonce nové kolonizace. Nejsou jen v ekonomice a dnes nakonec i v přírodních zdrojích, ale i přirozený útěk z válečných oblastí, a zde hledejme příčiny u sebe nebo chcete-li v USA s její nepředvídavou a nefunkční zahraničněmocenskou politikou. Znovu připomínám i její pozitivní trendy po ukončení bipolárního světa a příčiny, o kterých jsem se zmiňoval výše pro její nešťastný a neodpovědný zvrat.
Je však velmi nebezpečné podporovat dnes převládající tendenci médií, ale i politiků po vyvolávání různých fóbií a atmosféry strachu, které nemají reálný základ, ale mají jen svoji velmi nebezpečnou funkci pro usnadnění mocenského ovládání naší společnosti. Navíc, a to znovu připomínám, máme povinnost přijmout ty lidi, kteří svůj osud z vlastní vůle spojují se životem v naší zemi, chtějí v ní žít, pracovat tak jako již řada jiných bývalých cizinců s respektem ke zvyklostem a zákonům naší země. K tomu bychom jim měli být dokonce nápomocni.
Člověk není číslo a lidé nejsou kvóta. To by bylo postupná fašizace. Ano, jsme součástí jisté společnosti, která má již dávno stanovená pravidla jak v Chartě OSN, tak i třeba ve článku 1 smlouvy NATO, jediném závazku při našem přistoupení, který máme snahu držet v utajení.
Nežijeme již v bipolárním světě, ale v globální odpovědnosti, která je nakonec základem pro naši vzájemnou závislost a jedinou jistinou mocenských zájmů. Škoda že tak prostý závěr má na cestě ke svému naplnění tak složitou a nesnadnou cestu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
