Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?Anketa
Český prezident Miloš Zeman v Kazachstánu říkal, že souhlasí se stanoviskem německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, že by Ukrajina neměla vstupovat do NATO. Prezident doporučuje „finlandizaci“ Ukrajiny, tedy cestu, kterou nastoupilo Finsko po druhé světové válce: Aby nevstupovala do žádného vojenského paktu a rozvíjelo přátelské vztahy se Západem i Ruskem. Co si o tom myslíte?
Za prvé nesouhlasím s tímto názorem, protože si nemyslím, že by měl někdo Ukrajině přikazovat, jestli se má nebo nemá, může nebo nemůže ucházet o členství v NATO, to je její suverénní rozhodnutí. Pokud jde o vyjádření Miloše Zemana, myslím, že není důležité, co si o tom myslí prezident Zeman, ale o to, co si myslí česká vláda, protože ta je tvůrcem zahraniční politiky. Takže jestli je jeho soukromým názorem, že by Ukrajina neměla vstupovat do NATO, je hezké, že to sdělil světu, ale myslím si, že o tom nakonec má rozhodovat česká vláda, a to také bude oficiální linie České republiky.
Ale ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek sice prohlásil, že Česká republika by neměla říkat Ukrajině, jakou si má zvolit budoucnost, ale jinak tvrdí, že v hlavních bodech prezident Miloš Zeman dodržuje linii zahraniční politiky vytyčenou vládou. Nepřekvapilo vás toto vyjádření?
To mne překvapilo. Ale chápu, že ministr zahraničí Zaorálek to nemá lehké, že musí s prezidentem nějak vyjít, ale každopádně si myslím, že Miloš Zeman určitě je v rozporu se zahraniční linií vlády, když jezdí po světě a říká, že by se měly zrušit sankce proti Rusku, to není oficiální stanovisko české vlády nebo Ministerstva zahraničních věcí. Pokud toto ministr Zaorálek říká, měl by vysvětlit, jak takový výrok prezidenta Miloše Zemana není v rozporu s oficiální linií České republiky. Vyjádření ministra beru tak, že on potřebuje mít s prezidentem aspoň nějaké minimum dobrých vztahů a nechce s ním jít do války. Ale to je asi tak všechno, protože jinak každopádně prezident tu oficiální linii české vlády aspoň porušuje.
Psali jsme:
Co říkáte na zpravodajství ČT? Anketa
Předseda německých sociálních demokratů Sigmar Gabriel prohlásil, že by Německo mělo v pozitivním smyslu přehodnotit své vztahy s Ruskem. Dochází tedy v Německu k nějakému posunu v názorech na vztah k Rusku?
Zatím to vnímám tak, že se jedná o stejný úkaz, jako vidíme u nás, v případě Německa v menší intenzitě, kdy někteří politici a některá média budou zákonitě tvrdit, že se Rusku má vyjít vstříc a že evropská politika není rozumná. Na tom se koneckonců řada lidí nějak názorově profiluje nebo se prostě zviditelňuje, s tím se musí počítat v každé demokratické zemi. Pro mne je důležité, co říkají německé politické špičky, což je Angela Merkelová a lidé kolem ní. A to, co říkají ostatní a píšou některá média, musíme brát jako soukromé názory nebo určitý kolorit. Bylo by zvláštní, kdyby v jakékoli zemi byla naprostá jednota, to se samozřejmě nedá očekávat. Ostatně Rusko má svoje vlivové agentury působící v řadě evropských zemí, takže určitě má v rezervě spoustu politiků a médií, které prostě platí a kteří říkají, co oni chtějí.
Kancléřka Angela Merkelová ale bude vystavena určitě silným vlivům, v poslední době čelí i kritice, že je ve vleku americké politiky a prezidenta Obamy. Myslíte si, že to ustojí a Německo nezmění tu poměrně tvrdou linii vůči politice ruského prezidenta Vladimíra Putina?
Myslím, že Angela Merkelová to ustojí. Po pravdě řečeno by pro ni bylo v domácí politice zničující, kdyby nějak radikálně změnila svoji pozici, protože ona se k tomu dlouhodobě staví tak, že se nesnaží k Rusku chovat jako nějaký jestřáb, ale vede tu evropskou politiku a vždycky zastávala politiku sankcí. A Německo je hlavním hráčem v Evropské unii. Kdyby teď radikálně udělala nějaký zásadní obrat v této politice vůči Rusku, myslím, že by na to doplatila především ona sama, a to si určitě dobře umí spočítat, protože většina německé veřejnosti podle průzkumů stojí za politikou sankcí vůči Rusku.
Psali jsme:
_635340008670404046.jpg&id=21882)
Uvažujete, že budete volit Stranu práv občanů, čili zemanovce, které nyní vede senátor Jan Veleba?Anketa
Takový obrat už jsme zažili tady doma v případě prezidenta Miloše Zemana. V dubnu letošního roku po anexi Krymu v Hovorech z Lán prohlásil, že pokud se rozhodne Rusko pokračovat v ukrajování území Ukrajiny a pokud by se pokusilo připojit k Rusku východní Ukrajinu, přimlouval by se nejen pro co nejostřejší sankce, ale v takovém případě by podporoval, aby na ukrajinské území vstoupily jednotky NATO. O pár měsíců později kritizoval protiruské sankce a rusko-ukrajinský konflikt označil za chřipku. Co si o takové změně názoru během poměrně krátké doby myslíte?
Já se to nesnažím ani nějak moc vysvětlovat, protože bych se musel domýšlet samých černých scénářů a konspiračních teorií, protože když někdo udělá takovýto radikální obrat, je těžké si představit, že k tomu dospěl nějakým postupným vývojem. Samozřejmě se pak nabízejí nejrůznější konspirační teorie, jestli za to mohou peníze, které, jak se tvrdí, financovaly jeho kampaň, nebo jsou za tím nějaké další důvody. O tom se u nás spekuluje. Já o tom raději nechci spekulovat, protože ty důvody neznám. Každopádně mi to připadá pokaždé podezřelé, když jakýkoli politik, který by měl mít všechny informace k dispozici, protože je obklopen poradci, zprávami od tajných služeb, najednou učiní takový radikální obrat. To je vždycky zvláštní.
Letošní oslavy 17. listopadu 1989 se změnily v demonstrace proti prezidentu Miloši Zemanovi. Vyvrcholením protestu byla akce na Albertově, které se účastnilo i několik prezidentů, kde létala i vajíčka. Někdo říká, že si o to Miloš Zeman svým chováním a vulgárními výroky koledoval, ale mnozí připouštějí, že házení předmětů na hlavu státu už je příliš. Jaký je Váš názor?
Já to vidím na dvou úrovních. Za prvé v demokracii v každé svobodné společnosti existuje zcela přirozený zákon akce a reakce, takže ty protesty nevidím jako něco nevídaného a neslýchaného nebo mimořádného. Tady bych souhlasil s tím, že si to do velké míry Miloš Zeman zasloužil sám jak svými vulgaritami, tak svou politikou i tím, že se zcela zbytečně navážel do tzv. pražské kavárny. Ta mu pak šla ukázat, co si o něm myslí. Ale pokud jde o ten styl protestů, domnívám se, že ze strany protestujících byly překročeny určité meze slušnosti. Mohly být použity úplně se stejným, nebo dokonce silnějším efektem jiné prostředky než házení vajíček a křik. Tam úplně stačilo, kdyby protestující, pokud chtěli vyjádřit takový nesouhlas s Milošem Zemanem, vytáhli červené karty, a když začal mluvit, kdyby se k němu všichni jako jeden muž začali otáčet zády. To by asi ve světových médiích mělo větší dopad, než když na něj létají vajíčka a dá se to vysvětlovat i jako útok na prezidenta. Pokud jde o protesty, to je v pořádku, to se děje ve všech demokraciích, ale málokde se ještě za účasti jiných hlav států házejí na vlastního prezidenta vajíčka. Myslím, že to protestující přehnali.
Psali jsme:
Souhlasíte s názory kritiků prezidenta Miloše Zemana, že snižuje vážnost prezidentského úřadu a poškozuje svým chováním a výroky obraz České republiky v zahraničí?
Já jsem člověk, který je na rozdíl od mnoha průměrných občanů schopen číst v několika jazycích a sledovat zahraniční média, dlouho jsem žil ve Spojených státech a v Německu. Vím, že to není dojem, že Miloš Zeman poškozuje obraz České republiky v zahraničí, to je prostě fakt. To je naprostá skutečnost, stačí si přečíst zahraniční noviny v Německu, Spojených státech nebo Velké Británii nebo se podívat na jejich televizní a rozhlasové vysílání, kde se o České republice mluví. To je skutečně tristní, co se teď o České republice v souvislosti s Milošem Zemanem píše nebo říká. V tomto případě bohužel nemohu říci, že si něco myslím, mohu jen konstatovat, že to tak bohužel je.
Podobně se v minulosti mluvilo i o prezidentu Václavu Klausovi, ať už šlo o jeho výroky o Evropské unii, globálním oteplování nebo o jeho tragicko-komickou aférku s „ukradeným“ perem. Kdo podle Vás poškodil obraz naší republiky v cizině víc, Václav Klaus za deset let nebo Miloš Zeman za dva roky na Pražském hradě?
Já myslím, že to vyjde tak na stejno. V případě Václava Klause to ale bylo přece jen aspoň v určitých koridorech. Václav Klaus poškozoval Českou republiku spíš tím, že se choval v určitých věcech umanutě a neracionálně, v zahraničí ho vnímali jako svým způsobem podivína, který prostě má zcela bizarní názory na některé věci, jako je Evropská unie nebo globální oteplování. Ale pokud jde o reprezentaci země, tak se Václav Klaus uměl chovat, a když zrovna někoho nepoučoval nebo se nesnažil někoho ponižovat, tak nebyl žádnou ostudou. Ale pokud jde o Miloše Zemana, tam se bohužel spojuje jak obsah toho, co říká, s určitou vulgaritou a provokacemi, které jdou za hranici toho, co má jakákoli hlava státu ve slušné společnosti reprezentovat. Tam je to bohužel tento typ špatného obrazu nikoli skrze názory, ty jsou samozřejmě vnímány v současné ukrajinsko-ruské krizi nepřátelské společné linii Západu, ale jde i o ten styl. Byť můžeme vytýkat Václavu Klausovi tisíce špatných věcí, nikdy by se nesnížil k tomu, aby z prezidentského úřadu zaznívaly vulgarity a urážky toho typu, jaké vyslovuje na adresu svých protivníků Miloš Zeman.
Anebo to Václav Klaus dělal chytře prostřednictvím svých blízkých spolupracovníků…
Ano, o to byl Václav Klaus chytřejší, že na to měl svoje lidi, kteří to dělali za něj. Ale jemu osobně to nemohl nikdo přišít. Kdežto Miloš Zeman se o to stará sám, když nepromlouvá jeho kancléř, který je ovšem momentálně značně znevýhodněn tím, že se musí sám starat, aby dostal bezpečnostní prověrku, takže ho není moc slyšet. Takže si to všechno zařizuje sám Miloš Zeman, lidé z jeho okolí nebo lidé s ním politicky spojení, kromě snad senátora Veleby, za něj nic neodpracují. Takže on se skutečně stává takovým hlavním terčem všeho, protože když to vychází přímo od něj, tak to schytává přímo on.
Psali jsme:
Vy jste byl blízkým spolupracovníkem Václava Havla, dokázal jste si před těmi lety představit, že z Hradu budou zaznívat tak hrubá a vulgární slova jako dnes?
Po pravdě řečeno bych si to tehdy nedovedl představit. Samozřejmě mi bylo jasné, že po Václavu Havlovi těžko přijde někdo, kdo by měl takovou mezinárodní reputaci. Václav Havel byl svým způsobem historická náhoda, on byl do té funkce katapultován revolucí, historickými okolnostmi, za normální situace by se nikdo jako Václav Havel prezidentem nestal. Ale i tak bylo těžké si představit, že dojde až k takovému propadu. Myslím, že s tím hodně souvisí přímá volba. Ať už si myslíme o Václavu Klausovi cokoli, on byl produktem nepřímé volby a poslanci a senátoři, kteří ho zvolili, vybírali přece jen i s ohledem na jeho schopnost reprezentovat stát. A když se Miloš Zeman ucházel o zvolení prezidentem v parlamentu, tak byl odmítnut. To je také jeho velké trauma. Ukazuje se, že být zvolen lidem, kterému je možné nejrůznějším způsobem podkuřovat a pomocí demagogie se prosazovat, je něco jiného, než být zvolen parlamentem. Takže do určité míry je Miloš Zeman odrazem té politické většiny, která ho tam zvolila. To se prostě nedá od toho odpárat, i když mnozí budou tento názor pokládat za elitářský, tak to prostě je. Je to smutné, ale je to také do určité míry obrázek části politické veřejnosti českého národa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
