Který český politik je nejšikovnější při vystupování v médiích? Anketa
Role šéfa legislativy bude klíčová pro životnost koalice
Ale politolog Lukáš Jelínek soudí, že největší část agendy ministra Jiřího Dienstbiera zabere funkce šéfa legislativní rady vlády, která mu také byla přidělena do péče. „Protože aniž by vláda říkala, že by chystala legislativní smršť, už podle toho, co naznačila, se dá předpokládat, že se bude snažit celou řadu zákonů a legislativních předpisů předchozích vlád napravovat a měnit. A už jen proto, že vláda je koaliční a že jednotliví koaliční partneři budou mít rozdílné představy, jak pojmout zákony, které se týkají jejich resortů, myslím, že koordinační role Dienstbiera coby šéfa legislativní rady vlády bude naprosto klíčová pro životnost koalice a její schopnost vydržet,“ řekl Jelínek ParlamentnímListům.cz. A tato práce ho prý pohltí natolik, že jeho druhá část agendy – lidská práva - bude zabírat menší část jeho vytížení. Nepochybuje o tom, že legislativě ministr rozumět bude, nejen proto, že je právník, ale i proto, že byl poslancem ve Federálním shromáždění. „Je tedy člověkem, v němž se snoubí praxe politika i právníka,“ oceňuje politolog.
Ministr bez portfeje bývá často podceňován. „Role šéfa legislativy je navenek téměř neviditelná, kromě novinářů nebo politiků si nikdo nevzpomene, že existuje. Je to resort, který má na starosti činnost dovnitř vlády,“ tvrdí politolog Sokol, že je jen málo situaci, kdy se projeví, že tento ministr existuje. Přesto je jeho kolega Lukáš Jelínek přesvědčen, že role šéfa legislativy bude v této vládě důležitá. „Tato role není významná v jednobarevných vládách, nebo těch, které jsou hodně hodnotově nebo zájmově stmeleny. Když se podíváte na vlády Mirka Topolánka nebo Petra Nečase, to byly tak stmelené vlády, že v nich ani nedocházelo k nějakým vnitrokoaličním třenicím na úrovni poslanců, natož ministrů. Zatímco v případě této trojbarevné koalice sledujeme přestřelky prakticky nepřetržitě od samého počátku, co vláda vznikla, a vlastně už předtím. Až si člověk říká, co vlastně drží tuto vládu pohromadě,“ zamýšlí se politolog Jelínek.
V okamžiku, když má vláda skutečně řídit stát a určovat jeho legislativu, bude důležité, aby existovala nějaká shoda na hodnotovém směřování a na tom, jak ho podchytit v jednotlivých paragrafech zákonů, které bude kabinet předkládat. A nejen vláda, ale šéf její legislativní rady ponese odpovědnost za reakci vlády na poslanecké návrhy zákonů a nejrůznějších novel, kterých bude podle Jelínka také v tomto volebním období asi poměrně dost. „Význam Dienstbiera ve vládě bude dán tím, jak komplikovaná bude koalice a jak komplikované budou vztahy uvnitř ní,“ konstatoval politolog.
Ale dokáže otevřený, podle některých prostořeký, zásadový až neústupný politik vytvářet legislativní kompromisy a stmelovat tak nesourodou koalici? „Myslím si, že v legislativní části konání se bude muset opírat o premiéra a bude muset postupovat moudře. Bude těžit z toho, že sociální demokracie je, sice těsně, nejsilnější součástí koalice. Tam bude muset prezentovat názory ČSSD jako celku. Nakonec se bude hledat smír nebo kompromis na úrovni koaličních špiček, do kterých Dienstbier nepatří. Koncensus budou hledat šéfové stran, tedy v případě ČSSD Bohuslav Sobotka,“ dodal Jelínek. Dá se podle něj očekávat, že i sociální demokraté, kteří Dienstbierovi třeba nefandí, si budou uvědomovat význam jeho koordinační nebo připomínkové role.
Řídí se heslem: říkám, co si myslím
Větší neústupnost zřejmě projeví v otázce lidskoprávní agendy. „V této oblasti nebude moci spoléhat na to, že nad ním premiér nebo někdo jiný bude držet ochrannou ruku. A tam se jeho neústupnost nebo složité hledání kompromisu bude projevovat často,“ připouští Lukáš Jelínek. A dodává, že kdo zná Jiřího Dienstbiera, musí mu být jasné, že v okamžiku, kdy opustí svou kancelář na Úřadu vlády a bude vystupovat jako stranický politik, bude vyslovovat velmi vyhraněná stanoviska ke všemu, co ho napadne.
„Nemyslím, že by si bral zvlášť nějaké servítky,“ říká Jelínek, že ministr pro lidská práva se nebude chovat jinak jen proto, že je členem vlády. Myslí, že Dienstbierova síla a popularita u veřejnosti vychází především z toho, že se řídí heslem, které vyznával i jeho otec: říkám, co si myslím. „A samotnému mu dochází, že jeho osobní popularita vychází z toho, že věci říká naplno, takže si nebude zamykat ústa a dávat tuto přednost na oltář ať už koaliční jednoty nebo harmonie v sociální demokracii,“ dodal Jelínek.
Ale Dienstbier už podle politologa dokázal, že se umí i krotit. Vzhledem k tomu, že je šéfem legislativy, dalo se prý očekávat, že bude nejčastěji hovořit o plánovaných změnách ústavy a připravovaném omezení kompetencí prezidenta. „Ale v této otázce je zdrženlivý a nechává na poslancích ve sněmovně, aby dosáhli nějaké dohody. Protože jedna věc jsou jeho osobní výhrady k Miloši Zemanovi, druhá věc je role,kterou bude muset sehrávat při diskusi nad ústavními změnami. Takže je vidět, že když jde o důležitou věc, krotit se dokáže,“ ocenil Jelínek.
Křesťanský a liberální pohled se bude svářit často
Pokud jde o lidskoprávní oblast, tam to bude mít Jiří Dienstbier podle politologa Lukáše Jelínka hodně těžké. „Už jen proto, že tam jsou sice věci, na kterých se koaliční strany shodnou, ale i takové, na kterých se rozcházejí. Na řadu liskoprávních otázek se neshodne ani sama sociální demokracie,“ upozornil politolog. Bylo podle něj zajímavé sledovat, jak se lidovci při přípravě koaliční smlouvy snažili do textu propašovat ochranu života již před narozením. „Nejdřív se to do koaliční smlouvy dostalo, ale pak to při dalších koaličních jednáních, zřejmě i Dienstbierovou zásluhou padlo. Ten křesťanský a liberální pohled se v koalici v lidskoprávní oblasti bude svářit poměrně často,“ míní politolog. Ocenil, že část práce Jiří Dienstbier odvedl už při samotném formování vlády.
Další klíčová agenda ministra pro lidská práva se bude týkat Romů. „Půjde tedy o řešení aktuálních problémů, ale výsledkem práce této vlády bude muset být i nějaká koncepce práce s romskou populací,“ podotkl Jelínek. Další dvě agendy označil za hodně náročné na hledání konsensu, jednak to bude genderová tematika, zrovnoprávnění žen v politice, například otázka zavedení povinných kvót, a potom starost o všechny ostatní menšiny, kde si podle politologa vzal Dienstbier za sůvj úkol zrovnoprávnit i postavení sexuálních menšin, nebo přinejmenším diskutovat o otázce adopce homosexuálními páry.
„To jsou zase témata, která budou rozdělovat politické strany, už ani ne tolik mezi sebou, jako spíš jednotlivé politické proudy uvnitř stran. Tady se dá předpokládat, že Dienstbier bude zastávat spíš levicové trendy, které můžeme pozorovat jako převažující v zemích západní Evropy, tedy v její severozápadní části, ale bude to narážet na představy té části politické reprezentace, která spíš souzní s názory spíš jihozápadní Evropy,“ míní Jelínek. A tam bude ministr hodně riskovat svoji popularitu před veřejností, ale i pozici ve své domovské straně – ČSSD, kde to má podle Jelínka „tradičně nahnuté“. Politolog Petr Sokol soudí, že Dienstbierovi, který je mluvčím určité názorové většiny, která není většinová, post pro lidská práva pomáhá, aby se mohl na těchto tématech profilovat. „Odehrává roli ideologa takového sociálně liberálního nebo prozeleného křídla v sociální demokracii, a tam se mu daří využívat post ministra, který má na starosti lidská práva, aby prosazoval posuny doleva,“ vysvětlil Sokol.
Dienstbier Sobotku nikdy nezradil
Jiří Dienstbier se zatím mohl spolehnout na podporu předsedy sociální demokracie a současného premiéra Bohuslava Sobotky. „Je cítit, že jsou to politici, kteří mají k sobě blízko, protože Dienstbier Sobotku nikdy nezradil a Sobotka se ho vždycky zastával, takže z tohoto hlediska je jejich vztah celkem jasný a pevný. Ale na druhou stranu se Sobotka jako premiér nebo předseda vlády bude dostávat do spousty situací, kdy bude muset uzavírat kompromisy, které budou pro Dienstbiera nepřijatelné,“ konstatoval Jelínek, že spory mezi nimi nejsou vyloučeny. A poukázal na nedávnou Dienstbierovu kritiku evropské kandidátky, kdy se ministr obul i do Sobotky.
„V okamžicích, kdy to bude pro Sobotku důležité, bude držet nad Dienstbierem ochrannou ruku, ale jinak se vztahy v politice přece jen zakládají na určité konkurence spíš než na tom, že by se politici drželi za ruce a postupovali v naprosté shodě. Ale až bude chtít Dienstbier posílit svou roli v sociální demokracii, což se dá předpokládat, bude jeho vztah se Sobotkou stále víc pragmatický,“ shrnul politolog, že by tento vztah nijak neidealizoval, protože politický boj je v politice a v sociální demokracii zvlášt ostrý. Navíc je přesvědčen, že Jiří Dienstbier je typ politika, od kterého se budou někteří jeho spojenci v sociální demokracii dřív nebo později odtahovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
