„Pan Kalousek se nechal zase jednou unést svým obdivem k poezii. To má jednu, dobře už z jeho projevu známou, nevýhodu. Čím vynalézavější je při vyhledávání metafor a nejrůznějších rétorických figur, tím snadněji sám sobě začíná věřit,“ reaguje doktor Zdeněk Zbořil na slova Miroslava Kalouska, která pronesl ve své řeči na sněmu TOP 09. Hovořil například o ukončení určité historie, když TOP 09 vedli „otcové zakladatelé“. Miroslav Kalousek se totiž rozhodl funkci předsedy už neobhajovat. Konstatoval i to, že se TOP 09 stala „nejsilnějším protestním hlasem proti narůstající koncentraci moci a autokratickým tendencím“. Opřel se do šéfa ANO či do prezidenta. „Nejde o nic méně, než že se nechceme s Andrejem Babišem zasnít, abychom se pak probudili na Rudém náměstí.“
Politolog na adresu Kalouska dodává: „Zapomíná, že není pravda jen to, co právě řekl, ale i to, co dělal v letech minulých, a navíc, že si to mnozí velmi dobře pamatují. A pokud se bojí probuzení na Rudém (původně Krásném) náměstí, tomu se mi nechce věřit. Vždyť si ještě pamatuje ze školy zbytky své ruštiny, anebo ani nezapomněl na dobu, kdy KSČM nabízel koaliční spolupráci. A protože víme, že miluje operu, možná by rád navštívil i Velké divadlo v Moskvě, není od toho Rudého náměstí daleko. S Andrejem Babišem by se ale mohl snadněji dostat do Francie nebo do Bruselu, alespoň by od něho pochytil trochu francouzštiny.“
V sobotním proslovu popisoval Kalousek i atmosféru, v jaké šla TOP 09 k volbám. Vliv měla podle něj i skutečnost, že se dominantním tématem stala migrační vlna z muslimských zemí. Téma pak uchopila řada nejen „populistů, ale i politických sil, které se brání integračním proudům v EU“, jak pravil Kalousek: „Bylo by naivní se domnívat, že se na tom propagandisticky významně nepodílely a nepodílejí ruské zpravodajské služby, které naše území nikdy nepřestaly pokládat za sféru svého vlivu,“ zmínil. Ujistil také, že TOP 09 nikdy nebyla a nebude populistickou stranou. „Tak jako jsme v době hospodářské krize nehleděli na eventuální ztrátu politických bodů, ale především cítili odpovědnost za budoucnost, tak ani v otázce migrační krize jsme nikdy nepodlehli pokušení strašit a nabízet líbivá, leč nereálná řešení.“
Podle Zbořila šlo i v této pasáži proslovu o „jednu z páně Kalouskových fabulací“, jejímž cílem je odvést pozornost od své osoby a činů, kterými, byť jako zakladatel, „TOP 09 v posledních několika letech uškodil“.
Politolog přidává i tento komentář: „Nedávno se vyznával z lásky k dalajlámovi a z nenávisti k ČLR, tentokrát říká, že s EU budeme na věčné časy a chce vést válku s ruskými zpravodajskými službami. Dalo by se říci, že je to vrchol populismu, ačkoli podle jeho slov TOP 09 nebyla a nebude populistickou stranou. Pak lze tedy alespoň konstatovat, že jsou to postoje a tvrzení velice blízké politickému extremismu, bez ohledu na to, že jsou spojována s obranou demokracie a občanských svobod.“
A dál Zbořil doplňuje: „Pan neúspěšný, předseda TOP 09, trochu zapomněl, že jeho strana neprohrála volby kvůli idejím, ale kvůli hulvátskému chování a nehoráznostem, kterými častoval kdekoho. Proto je dnes vnímán jako symbol toho nejhoršího doby minulé, a nikoli jako pilíř evropské integrace a boje proti Ruské federaci na poli válečném. Pokud mu TOP 09 uvěří tento další sidestep (kolikátý už v jeho životě) a jeho ústup do stínu mediálně důležité funkce předsedy parlamentní frakce, čekají ji ještě, domnívám se, dlouhá léta hledání nové identity.“
„Projev pana Pospíšila byl takový trochu nervózní“
Novým předsedou TOP 09 se stal europoslanec Jiří Pospíšil: „Nejsem někdo, kdo odjel do Bruselu a nezajímá se o české politické dění,“ řekl v kandidátském projevu. Jeho působení v Bruselu prý může být i užitečné, protože ukáže TOP 09 jako skutečně proevropskou. „My musíme zbourat bariéru mezi námi a Bruselem. My jsme Brusel, my patříme k jádru této rodiny demokratických států,“ kázal delegátům. „Musíme upozorňovat na nebezpečí z Ruska. Musíme upozorňovat na nebezpečí z putinovského Ruska, které usiluje o nadvládu. Včera to tady krásně řekl Martin Bursík,“ zavzpomínal.
„Projev pana Pospíšila byl takový trochu nervózní. Co ale chtít od nového předsedy strany, kterého TOP 09 hledala téměř na inzerát? Ale to ‚nebourání bariér‘ mu lze uvěřit. Stačí si prohlédnout jeho výplatní pásku a spočítat všechna obročí, která jsou s jeho pobytem v Bruselu spojena a můžeme konstatovat, že jemu osobně o žádné bourání nebourání nejde,“ reagoval Zbořil. „Teď jen jde o to, aby si i jeho kolegyně a kolegové nemysleli, že podobný rajský život jako pana Pospíšila čeká i na ně. Podobně, pokud si pan nový předseda myslí, že má ČR vyhlásit válku putinovskému Rusku, nebo dokonce, že po boku EU jsme tuto válku již vyhráli, měl by se raději pokusit zbavit se své chtivé vášnivosti,“ dodal.
K průběhu sněmu Zbořil také říká: „ČT se snažila, aby ukázala atmosféru sjezdu v rozměrech velké vládní strany a nikoli spolku, který prolezl do PS PČR s 5-6 poslanci. Pan Kalousek se choval, jako kdyby straně stále ještě předsedal, a tak jsem zaznamenal jen několik realistických slov a hodnocení Karla Schwarzenberga, který opatrně, ale jako jeden z mála, byl ochotný přiznat pravý stav věcí. Obávám se, že to byl hlas volajícího na poušti a pokud Karel Schwarzenberg odejde, bude to pro TOP 09 větší ztráta než rezignace Miroslava Kalouska.“
A zda bude mít TOP 09 větší úspěch s Jiřím Pospíšilem v čele? „V české politice je možné leccos. Ale řídit stranu z Bruselu a usilovat o dvouciferný výsledek v příštích volbách je asi stejná utopie jako 10-20 % STAN a pana Gazdíka v letošní předvolební kampani. Pan Pospíšil sice vyhrál ODS v Plzeňském kraji, ale čo bolo, to bolo, terazky to bude asi jinak,“ komentuje Zbořil.
Teď ještě chybí: Děkujeme, odejděte a jména notorických signatářů
Prezident Miloš Zeman odjel do Ruska a web ruské armádní televize Zvezda hned na začátek návštěvy, v úterý, napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968. Zvedla se vlna odporu, jenže, když prezident Zeman prohlásil, že jde o urážku českého národa, stejně následovaly i tyto komentáře: „A malá vyhraná válka, pane Putine, by pro prezidenta Zemana zajistit nešla?“ okomentoval informaci bývalý český politik a signatář Charty 77 Daniel Kroupa. „A je to tady! Český prezident rozhořčen článkem, čirou náhodou publikovaným během jeho cesty po Rusku. ‚Kleknul‘ na nejvyšší ruské představitele, ti se kají. Celá ta šaráda byla úplná náhoda, a úplně náhodou to MZ přinese nějaké body v prezidentském klání...“ pokračoval v podobném duchu politický komentátor Jiří Pehe. „Tuhle průhlednou komedii na vylepšení Zemanova obrazu jste domlouval s Rusy Vy, nebo byla čistě z dílny FSB?“ napsal na sociální síti Miroslav Kalousek. Takže, byla to domluvená provokace? A kdo ji mohl domlouvat? „Všechno je možné, ale pánové Kalousek i Pehe se mohou mýlit. Stejně tak to mohlo být připraveno v Praze nebo v EU či v NATO. Jen podle jmen těch, kteří tak rozhořčeně celou záležitost komentovali a stále ještě komentují, i když se jim dostalo odpovědi na vysoké diplomatické úrovni, lze soudit na ty, že jako v jiných případech, kterým jde jen o hledání hole, kterou by mohli svého psa bít. Teď ještě chybí – Děkujeme, odejděte a jména notorických signatářů,“ reagoval Zbořil.
Na návštěvě v Rusku bylo dohodnuto spuštění Česko-ruského fóra. V reakci na tyto informace Evropské hodnoty napsaly otevřený dopis ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, ve kterém požadují pozastavení jmenované iniciativy. „Máme obavu, že tento formát nic pozitivního nepřinese a naopak bude zneužit jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace, které jsou otevřeně nepřátelské vůči zájmům České republiky, a to ze čtyř zásadních důvodů,“ zmiňují iniciátoři otevřeného dopisu. „Záhadně placený spolek Evropské hodnoty průhledně slouží jedné straně. Tak proč by nenapsal odstupujícímu MZV Zaorálkovi? Papír snese všechno, a ti, kteří si chtějí dopisovat, dnes nic neriskují. Ale myslím si, že i Česko-ruské fórum čeká podobný osud jako jiná fóra, ať již je platil kdokoli, a jejichž osud byl dán a omezen zájmem sponzora a jeho úmysly organizovat sdružení a spolky za účelem naplňování svých zájmů. Ale to lidé z Evropských hodnot dobře znají ze svých zkušeností,“ reaguje Zbořil.
Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ruska podpořil plynovod Nord Stream II, jenž má vést plyn z Ruska do Německa. Jak uvedl v pořadu na TV Barrandov, bylo to po konzultaci s ministrem Jiřím Havlíčkem. Ministerstvo zahraničí zatím odmítlo situaci komentovat. „Já válkám o energovody nerozumím, ale chápu, že je to velké politické téma, ve kterém jen velmi okrajově hraje roli ideologie. I Nord Stream II má jedinou ideologii: diktaturu peněz a ta potřebuje čas od času vyjádření nějakého politika jako mimikry. Dokonce ani v EU se o takových věcech ‚demokraticky‘ nehlasuje. Ale nařizuje se!“ poznamenal politolog.
Psali jsme:
Sobotka? „Zdá se, že je mu už dobrý každý den, kdy…“
Končící premiér Bohuslav Sobotka nehodlá složit mandát poslance, k čemuž ho kvůli tristnímu výsledku sněmovních voleb vyzvala jeho mateřská jihomoravská organizace ČSSD. Cítí se zavázán preferenčními hlasy voličů a nenechá se podle svých slov zastrašit ani odradit předem organizovaným nátlakem několika brněnských funkcionářů, sdělil premiér ČTK. „Pokud vím, i těch preferenčních hlasů získal pan Sobotka jen okolo 4 tisíc. A protože kandidoval v domovském jihomoravském kraji, je to dost velká ostuda. To, že ho tam nyní dokonce vyzývají k rezignaci na poslanecký mandát, je ještě horší,“ reaguje Zbořil. „Jednak pan Sobotka svým odmítáním vzdát se mandátu brání pokusům o obnovení důvěry voličů ČSSD, jednak to vypadá, že dává přednost osobním zájmům: Možná se snaží dělat osobní audit a ukrýt se před veřejností. Je to trochu naivní, stejně jako jeho snaha dostat se do evropských struktur, které mu už dnes nemusí být příznivě nakloněny. Politika je drsné a kruté zaměstnání a páně Sobotkovy obavy, podle mého názoru, jsou zcela namístě. Zatím hraje o čas, zdá se, že je mu už dobrý každý den, kdy bude prodlužovat agonii své vlády a hájit svůj obnovený poslanecký mandát,“ dodal.
A jak shrnul Zdeněk Zbořil Sobotkovu kariéru? „Bohuslav Sobotka byl nesporně velkou naději ČSSD, ale měl smůlu, že politickou kariéru dělal v době, kdy se ČSSD dostávala k moci, ale také na scestí. Někdy jsou talent i mládí nebezpečné a ačkoli uměl ‚vysedět‘ mnohé komplikované situace ve straně i ve vládě, nebyl to člověk koncepční, kterých měla v posledních letech ČSSD nedostatek. A těch, kteří takovými byli, se právě s pomocí pana Sobotky rychle zbavovala. Brzy se stal ministrem financí, až příliš brzy se mu podařilo obklopit se lidmi, kterým důvěřoval, a kterým zapomněl nevěřit,“ uvedl Zbořil. „Jeho pád jako předsedy strany ale není jen jeho osobní prohrou. Fanatické ovace na posledním volebním sjezdu strany byly tak okázalé, že se začal domnívat, že je úspěšným politikem. Ale ti, kteří ho dnes kritizují, dokonce i v Jihomoravském kraji, by neměli zapomínat, jak mu před necelými dvěma lety aplaudovali. Jeho neúspěch je také neúspěchem jejich. A těch pomníků padlých, které Bohuslav Sobotka pomáhal stavět, je dnes příliš mnoho, aby bylo pro něj možné hledat omluvu,“ dodal.
Nic nepochopili, ničemu se nenaučili
Demokratický blok na ustavující schůzi nechtěl podpořit Radka Vondráčka na pozici předsedy Poslanecké sněmovny, Tomia Okamuru ani Vojtěcha Filipa na pozici místopředsedy, ale vyzývali ostatní, aby naopak podpořili Petra Fialu. „Vypadá to, jako kdyby hlavní motivací členů tzv. Demokratického bloku nebylo nic jiného, než uražená ješitnost, doprovázená zklamáním, že s nimi nikdo nechce spolupracovat, respektive poslouchat jejich rady,“ uvedl Zbořil. „Především ale všichni členové této zatím jen ad hoc koalice podcenili harmonogram ustavování Poslanecké sněmovny, volby předsedy a místopředsedů a svými prohlášeními o tom, s kým chtějí nebo nechtějí spolupracovat daly vzniknout dohodě těch, kteří se na práci Poslanecké sněmovny chtějí podílet. Kdyby si členové bloku ušetřili silná slova a vzpomněli si na zásady slušného chování, možná si mohli ušetřit ostudu s nezvolením Petra Fialy místopředsedou PS. Dokonce, alespoň podle veřejného vystupování některých z nich, by se mohlo říct: nic nepochopili, ničemu se nenaučili,“ dodal.
Demokratický blok, a nejen on, stále upozorňuje na skrytou koalici ANO, SPD a KSČM. Jenže, opravdu už vznikla tato koalice? „To je další heslo z hysterické dílny tzv. Demokratického bloku. Chovají se, jako kdyby vyhráli volby a najednou zjistili, že tomu tak není. A hledají, čím si svoje neúspěchy omluvit,“ uvedl Zbořil.
Andrej Babiš vyzval ODS, aby s ním šla do koalice, hned po volbách. Ti to od začátku odmítají. Aktuálně je požádal o spolupráci znovu. Otázkou je, zda jde od Babiše jen o taktický manévr nebo by skutečně koalici s ODS uvítal. „Andrej Babiš pravděpodobně předpokládal, že ODS jeho nabídku, učiněnou poprvé hned po volbách, odmítne. Jistě ale netušil, že její poslanci budou tak neústupní, že se rozhodnou dělat politiku z lavic opozice. Ale jistě to rád uvítal. Koneckonců bude zajímavé sledovat, jak dlouho bude blok okolo pana Fialy a Stanjury ve své neústupnosti pokračovat,“ říká politolog.
Předseda SPD Tomio Okamura opravdu tvrdě vystupuje na tiskových konferencích proti „Bakalovým médiím“ i proti ČT, kterou dokonce označil za jedno z nejvíce dezinformačních médií v republice. Mnozí na sociálních sítích píší o útocích na svobodná média. „Zdá se, že si SPD našla nové téma, které bude atraktivnější než ta dosavadní. Ale pokud si někdo myslí, že pan Okamura útočí na ‚svobodná média‘, která on považuje za ‚nesvobodná‘, mohl by se zamyslet nad tím, zda podobný názor nemá velká část občanů ČR, která se před monotematickou agitací třeba jen veřejnoprávních médií neutíká ke komunikaci na nejrůznějších alternativních prostředích masové komunikace. V každém případě otevřel téma, o kterém se mluví a možná se k němu ještě leckdo přidá,“ uzavírá Zdeněk Zbořil dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
