„Pan Kalousek se nechal zase jednou unést svým obdivem k poezii. To má jednu, dobře už z jeho projevu známou, nevýhodu. Čím vynalézavější je při vyhledávání metafor a nejrůznějších rétorických figur, tím snadněji sám sobě začíná věřit,“ reaguje doktor Zdeněk Zbořil na slova Miroslava Kalouska, která pronesl ve své řeči na sněmu TOP 09. Hovořil například o ukončení určité historie, když TOP 09 vedli „otcové zakladatelé“. Miroslav Kalousek se totiž rozhodl funkci předsedy už neobhajovat. Konstatoval i to, že se TOP 09 stala „nejsilnějším protestním hlasem proti narůstající koncentraci moci a autokratickým tendencím“. Opřel se do šéfa ANO či do prezidenta. „Nejde o nic méně, než že se nechceme s Andrejem Babišem zasnít, abychom se pak probudili na Rudém náměstí.“

Politolog na adresu Kalouska dodává: „Zapomíná, že není pravda jen to, co právě řekl, ale i to, co dělal v letech minulých, a navíc, že si to mnozí velmi dobře pamatují. A pokud se bojí probuzení na Rudém (původně Krásném) náměstí, tomu se mi nechce věřit. Vždyť si ještě pamatuje ze školy zbytky své ruštiny, anebo ani nezapomněl na dobu, kdy KSČM nabízel koaliční spolupráci. A protože víme, že miluje operu, možná by rád navštívil i Velké divadlo v Moskvě, není od toho Rudého náměstí daleko. S Andrejem Babišem by se ale mohl snadněji dostat do Francie nebo do Bruselu, alespoň by od něho pochytil trochu francouzštiny.“

V sobotním proslovu popisoval Kalousek i atmosféru, v jaké šla TOP 09 k volbám. Vliv měla podle něj i skutečnost, že se dominantním tématem stala migrační vlna z muslimských zemí. Téma pak uchopila řada nejen „populistů, ale i politických sil, které se brání integračním proudům v EU“, jak pravil Kalousek: „Bylo by naivní se domnívat, že se na tom propagandisticky významně nepodílely a nepodílejí ruské zpravodajské služby, které naše území nikdy nepřestaly pokládat za sféru svého vlivu,“ zmínil. Ujistil také, že TOP 09 nikdy nebyla a nebude populistickou stranou. „Tak jako jsme v době hospodářské krize nehleděli na eventuální ztrátu politických bodů, ale především cítili odpovědnost za budoucnost, tak ani v otázce migrační krize jsme nikdy nepodlehli pokušení strašit a nabízet líbivá, leč nereálná řešení.“