Zeptám se nejdříve na víkendový incident s počmáranými kavárnami s nenávistnými gesty. Podle odborníka na extremismus Mareše to vypadá na chuligánský gang s neonacistickým zázemím. Podobné skupinky tady na okraji společnosti působily vždycky. Je tento vandalský útok součástí nějakého nebezpečnějšího trendu než dříve?
Nemyslím si, že tento trend je nebezpečnější než dříve. Je nebezpečný vždycky. Pokud se toho dopustili v takto masivní míře, tak předpokládají, že jim to bude mnohem více veřejnost tolerovat. Mají pocit, že celou řadu jejich názorů ohledně uprchlické krize veřejnost sdílí a že bude tolerantní i k tomu, když tímto způsobem zaútočí na své levicové oponenty, nebo na ty, kteří jsou k uprchlické otázce smířlivější.
Policie a politici by měli k tomu nějak výrazněji zareagovat?
Zcela určitě. Politici dokáží cokoli slovně odsoudit. Ale vzhledem k tomu, že exekutiva má pod kontrolou policii, státní zastupitelství, by mohli v tomto vyslat jasný signál, že toto jsou přesně typy trestné činnosti, která by měly být stíhány. Měli jsme tady velmi činorodé a iniciativní policisty při návštěvě čínského prezidenta. Teď bychom měli vidět stejně iniciativní policisty, kteří budou pátrat po pachatelích tohoto trestného činu. Kdyby pokračoval vzestup pravicového extremismu, nebo neonacismu v českém prostředí, měla by na to politická scéna zareagovat tím, že by se vytvořily specializované akceschopné týmy na úrovni policistů či státních zástupců, které by neonacismus šetřily.
Fotogalerie: - Nenávist není řešení
Fotogalerie: - Umývání pražské kavárny
Psali jsme:
Ve svém posledním komentáři na ČR Plus si všímáte posledních výsledků voleb v Evropě, v nichž je vidět, že posilují zástupci stran s jasnými výraznými názory na obou stranách spektra v postoji k uprchlické krizi. Jak to dobře ilustrují nejen rakouské prezidentské volby - kdy v prvním kole zvítězil kandidát Svobodných s protiimigrační rétorikou, ale druhý byl zástupce Zelených s přesně opačnou. Jako by ztrácel hlavně názorový střed, který lavíruje mezi oběma postoji...Je to tak?
Myslím, že ano. V tradičních evropských demokraciích je to jednoznačně patrné - v Německu a Rakousku. Je to z únavy z tradičních stran, které jsou těžkopádné, takže lidé hledají nějakou srozumitelnější a čitelnější alternativu. Což se týká na jedné straně ultrapravice, na druhé Zelených, nebo různých novějších levicových stran a hnutí. V českém prostředí ještě tak daleko nejsme. U nás když voliči chtějí protestovat, zvolí komunisty, nebo Babiše. Ale i čeští politici musí být na tento trend připraveni. Přinejmenším v tom, že pokud budou jejich názory nemastné neslané, nevyhraní se k některým zásadním otázkám, budou si voliči hledat někoho, kdo je mnohem snadněji dokáže chytit za srdce a má mnohem srozumitelnější názor.
U nás zatím není žádná podobná silná strana typu rakouských Svobodných a české protiimigrační strany a hnutí jsou osobnostně dost roztříštěné a hádají se o peníze a podobně...
To je pravda. Spektrum v Německu a Rakousku je mnohem stmelenější, u nás tomu tak není. Je to také dáno tím, že se těmto stranám mnohem hůře staví na protiimigrantské rétorice, když imigranty napočítáte po desítkách. Kdyby jich byly tisíce, možná by takovéto strany mohly sílit i u nás.
Nyní k ČSSD. Analytička Ryšánková v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz dává do protikladu dva ministry za ČSSD - Jiří Dienstbiera a Milana Chovance. Dienstbiera označuje za dobrého krtka, pracující na porážce ČSSD zevnitř. Myslí tím, že jeho názory nejsou úplně v souladu s míněním většiny voličů ČSSD. Naopak vyzdvihuje ministra vnitra Chovance s tím, že se teoreticky může dočkat jako politický realista možnosti vést stranu po Sobotkovi. Silnější figuru nyní podle ní sociální demokracie nemá. U toho mě ještě napadá, jestli různá názorová křídla jsou slabostí ČSSD, nebo naopak předností. Protože kdyby si jednotlivé názorové proudy založily svoje straničky, asi by to nebylo výhodné pro nikoho z nich?
Pojmenoval bych to termínem z nouze ctnost. Že jsou v sociální demokracii různé proudy je jasné a je dobře, že je ČSSD dokáže všechny zintegrovat a že dokáží žít spolu pod jednou střechou. Kdyby nedokázali, dojde ke stejné atomizaci levice, jak tomu došlo na pravicové části politického spektra. Je pravda, že tradiční sociálnědemokratičtí voliči mají spíše tendenci podporovat konzervativně socialistický proud. Někdo ho nazývá národně socialistický proud uvnitř sociální demokracie, který staví na konzervativním pohledu na řadu společenských témat. Hájení národního či národnostního aspektu. Z tohoto hlediska Jiří Dienstbier skutečně představuje v sociální demokracii menšinu. Otázka je, jak se to bude vyvíjet časem. Zatímco v České republice má sociální demokracie voliče spíše starší a na venkově, tak v evropských státech na západ a na jih od nás je to spíš strana mladších ročníků a městských voličů. V okamžiku, kdy by se začal proměňovat elektorát voličů sociální demokracie, tak by to mohlo znamenat změnu poměrů v té politické straně. Co se týká budoucnosti Milana Chovance, tu odhadnout nedokážu. Protože si už vyzkoušel příchylnost k Haškovu i Sobotkovu křídlu, udělalo mu to v sociální demokracii řadu nepřátel. Nevím tedy, jestli zrovna on je tou integrující osobností v ČSSD. To ale ukáže až čas, protože dnes sociální demokraté neuvažují o tom, že by měli Bohuslava Sobotku střídat. Je to přesně ten předseda, který stranu v současnosti stmeluje.
Favoritem krajských voleb zdá se býti hnutí ANO. Andrej Babiš má dost energie i peněz. Má ale dostatek kvalitních lidí?
No to je otázka. Jak ANO startovalo jako hnutí založené na kompetenci a odbornosti, tak po této stránce toho příliš neukázalo. Kromě toho lidé, kteří pomáhali Andreji Babišovi nahoru, jako například známí podnikatelé Bernard a Jančura, od něho dávají ruce pryč, stejně jako různé protikorupční iniciativy. Babiš může spoléhat jen na sebe a na ty, které hnutí ANO najmenuje do funkcí. To, co zatím vidíme v komunální politice od Prahy až po Hodonín, to byla spíše groteska nebo fraška, co předvádějí komunální politici v dresu ANO. Je to otázka, jestli dokáže ANO připravit kandidátku, která bude na té krajské úrovni stabilnější. Na druhou stranu je u hnutí ANO jasné, že většina voličů tohoto hnutí volí především osobu Andreje Babiše, a to i když se konají třeba jen komunální volby. Prostě Andreji Babišovi věří, protože on svoji politiku zakládá na přesvědčení citovém emotivním, na nějaké osobní důvěře. Ta byla sice trochu nahlodána kauzou Čapí hnízdo, kdy došlo k poklesu preferencí ANO, ale pořád ještě ten jeho osobní styl dokáže ANO zajistit, že bude jeden ze dvou klíčových volebních hráčů, ať už letos na podzim, nebo příští rok.
Tím druhým klíčovým hráčem je nepochybně ČSSD. Ocituji opět možná provokativní slova Ryšánkové - "Oranžová smršť to podle mě nebude. Hejtmani ČSSD - nebo kandidáti na něj - mimo Haška a Foldyny neumí politicky komunikovat. Jsou to spíše státní úředníci než politici. Spravují regiony. Někteří lépe, někteří hůře," konstatuje a ptá se: "Ale jaký politický názor prosazuje například hejtman Karlovarského kraje, hejtman Královéhradeckého kraje či Zlínského kraje?" Projeví se tohle nějak v krajských volbách?
Může a nemusí. Nikde není psáno, že regionální politici či krajští lídři musí být celostátně známými politiky. V minulosti sociální demokracie dokázala vyhrát i s kandidáty, kteří skutečně nějak výrazní nebyli a šlo spíše o úřednické typy. Ale sociální demokracie narozdíl od hnutí ANO sází na značku. Na to, že je nositelkou nějaké programové jistoty. Takže jejich voliči nejsou tolik závislí na té konkrétní tváři, která ten program reprezentuje. Druhá věc je, že sociální demokracie potřebuje podle mě zásobník politiků i do té celostátní politiky, příštích poslanců, senátorů, ministrů, předsedů, místopředsedů. V budování tohoto zázemí má v regionech poměrně dost silné rezervy, protože skutečně nabízí více typy úřednické než charismatické politické lídry.
Možná, že to myslela tak, že ač jde o krajské volby, významný vliv na ně budou mít témata, která hýbou vpodstatě celou Evropou...
Ano. Ale jde o postoj stran k těm tématům. Nemyslím si, že by z toho voliči zpovídali jednotlivé krajské lídry. Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo. Ale dosavadní česká zkušenost je taková, že se tak neděje. Voličům stačí, že nějaký postoj má ta politická strana a potom že je tam postavený na čele krajské kandidátky někdo, kdo dokáže politiku zúřadovat na krajské úrovni. Žádná o moc větší poptávka či o moc větší očekávání u nás v krajských volbách nejsou.
Bude mít podle vás po volbách kromě dvou zmíněných stran ještě někdo hejtmana? Možná nějaký komunista, nebo Čunek?
Vyjmenoval jste další strany, které do toho zasáhnou. Lidovci ve svých tradičních krajích, to znamená střední a jižní Morava, Vysočina a východní Čechy. I když je otázka, zda budou natolik vlivní, že dokážou někde získat hejtmana. Mohlo by se tak stát v okamžiku, kdy to spektrum bude velmi pestré a budou se vytvářet různé komplikované koalice. Podobné aranžmá by v některých krajích mohlo nahrát Starostům a nezávislým, kde staví silné kandidáty. Jako ve středních Čechách pana Rakušana, otázka je, jak dopadnou v Libereckém kraji kvůli stíhání hejtmana Půty. Starostové a nezávislí mohou v některých krajích sehrát roli jako lidovci ve svých tradičních regionech. A pak jsou tu komunisté, kteří dokázali vytěžit ze spolupráce se sociální demokracií už hejtmana v Ústeckém kraji. Stejně tak mají šanci být silní v Karlovarském kraji a na severní Moravě. Tam je to jen otázka, zda se vytvoří levicová koalice, nebo bude chtít sociální demokracie spolupracovat s jinými stranami. Myslím, že nejpřirozenějšími koaličními partnery komunistů jsou sociální demokraté, případně možné za určitých okolností ještě hnutí ANO. Ale na sto procent se dá tipnout, že mizivou šanci dosáhnout na hejtmana budou mít strany klasické pravice - ODS a TOP 09. Jejich vyhlídky jsou ze všech zmiňovaných stran daleko nejslabší.
- Další názory politologů ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
