Podle nedávného průzkumu se až 65 % lidí přiklání k tomu, že dosud mimoparlamentní strany jsou a budou přínosem pro Česko. Pokud zhodnotíte hnutí ANO, Hlavu vzhůru! či Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury – co říci k tomu, co „předvádějí“?
Všechny tři zmíněné partaje jsou lepší nebo horší ambaláže bez skutečného obsahu. Volná pokračování "Věcí výdělečných" Víta Bárty - toho času přímo spojeného s "prezidentsko-senátorsko-sněmovními" zájmy Tomia Okamury.
Na koho tyto strany cílí? S jakým úspěchem mohou počítat?
Naivita jistého segmentu voličů je nejspíše nekonečnější než vesmír a stále dokola vidíme, že poučit někoho, kdo netouží po svobodě, nýbrž po jednoduchém řešení (nebo přímo pevné ruce), je vyloučené. Zvláště když stávající politické elity neumějí či nechtějí řešit mnohé palčivé potíže republiky, jako je třeba soužití s menšinami. Vzniklá frustrace řadě zvláště méně informovaných lidí usnadňuje nevidět zjevnou účelovost, podvodnost i politickou neprofesionalitu jejich idolů. Tak se mimo jiné stalo, že občané oceňovali soudně uznaného podvodníka a mystifikátora Lukáše Kohouta - hlavně když vedl protiromské akce ve Varnsdorfu.
Psali jsme:
Andrej Babiš, dosud nejúspěšnější lídr nové strany, se v poslední době výslovně vymezuje jako „středopravicový“ politik. Slibuje nízké daně, omezení korupce, zvýšení bezpečnosti, zamezení zneužívání sociálních dávek… Pro jakého českého voliče to „hraje“? Kolik procent veřejnosti může oslovit?
"Československy" hovořící miliardář Andrej Babiš je ze zmíněných politických alternativ asi nejlépe připraven, díky přemíře prostředků nemusí šetřit na výrazových prostředcích kampaně. Podařilo se mu též zaplatit řadu známých person, pro něž nebylo jinde na politickém poli místo. Včetně známého novináře Komárka, pravidelného kritika žurnalistů s politickými ambicemi. Je docela dobře možné, že babišovci shora zmíněnou skupinu občanů osloví v míře dostatečné. Mají dobré předpoklady. Na někoho totiž "vize" státu manažovaného jako úspěšná velkofirma působí se zárukou. Což samozřejmě není naše specialita. Stačí si vybavit Itala Berlusconiho, s nímž má Andrej Babiš společnou také "noblesu" vystupování. Ta je pak jedním z důvodů, proč jeho politický cirkus zvýšeně angažuje známé herce, akademiky či publicisty.
Ovšem zdá se také, že přinejmenším jedna věc oba ambiciózní obchodníky rozděluje: Jižní magnát je znám workoholismem, z východu pocházející Babiš si nechal vyvěsit, že není jako politik, ježto maká. Nicméně se chce stát politikem, z čehož logicky plyne, jak moc si zřejmě potřebuje odpočinout. Dle vlastního sloganu zjevně touží po státem placeném nicnedělání... V lepším případě.
TOP 09 vyhlásila, že v těchto volbách nejde prvotně o zvolení pravicových či levicových řešení, nýbrž o udržení svobody, demokracie a práva. Do jaké míry může patos dědictví listopadu 1989 a Václava Havla odklonit pozornost od Drábkových programů, církevních restitucí, zvyšování DPH, neúspěšné důchodové reformy a dalších neúspěchů TOP 09? “Táhne“ ještě Karel Schwarzenberg?
Zdá se, že i po masivním angažmá Karla Schwarzenberga v předchozích pravicových koalicích se stále ještě najde dost svým způsobem pozoruhodných lidí, kteří se odvažují mluvit o příkladnosti, "přidané hodnotě" tohoto staršího pána. Dlouhodobě se ale nemohu zbavit podezření hraničícího s jistotou, že úcta ke "knížeti" je hlavně projevem typického českého maloměšťáctví. To v konečném efektu vede takzvané městské liberály k nadšení pro katolického konzervativce venkovského střihu. A navíc ještě ochoty spojit se kvůli výnosným postům s kýmkoli; od Havla, za nějž restituoval, po Kalouska, za nějž ministroval. Snad se ale na Schwarzenbergovy "výkony" v čele TOP 09 nezapomene. Zvlášť když nedávno vyslovil slib udělat z ČR sociální stát.
Psali jsme:
Na notu obrany svobody a strachu z vlády levice hraje i ODS, která vystavila mimo jiné slogan „Nechcu komáry na špici! Děcka, volím pravici“. Co o tom soudíte? K jakému výsledku směřuje ODS - může se ještě něčím zachránit?
Ano, také jsem ony absurdní slogany zaregistroval a musím bonmoticky poznamenat, že ODS se může zachránit jedině tehdy, když na tyto hloupé a trapné výlevy zapomene.
Na závěr – epizoda s kandidátem nekandidátem Miroslavem Šloufem, „obrácením“ Vladimíra Drymla a dalších zemanovců proti vedení SPOZ… Co k tomu říci?
Zdá se, že vámi přímo nebo náznakem dotčení aktéři jsou zpravidla osobnosti se závratnými politickými ambicemi a zvýšenou ochotou nezatěžovat se břemenem zábran. Přičemž SPOZ má reálnou šanci být výtahem do politických výšin, případně nástrojem různě realizovaných mest - vždyť to je vlastně samotná zakladatelská myšlenka strany. Zjevně zde běží o mnoho a ne vše je zvenku na první pohled patrné, každopádně politický idealismus tu nemá ani za nehet místa. Ani na tohle by čeští voliči při svém výběru zapomenout neměli.
autor: jpo
