„Myslím, že migrace bude jedním z témat letos i příští rok. Ale strany, které na tomto tématu stavějí svoji existenci, budou mít ve volbách tři problémy,“ říká politolog. Prvním z nich je podle něj fakt, že drtivá většina českých politických stran má v evropském srovnání velmi jednoznačné názory na imigraci, a to spíš tvrdší, než je ve většině západoevropských zemí obvyklé. „Většina politických subjektů v zásadě nějakou přestavbu do multikulturní společnosti odmítá. Vláda odmítá povinné kvóty pro rozdělování uprchlíků, opozice odmítá kvóty, takže pro strany, které se vymezují vůči migraci, příliš velký prostor nezůstává,“ upozornil Sokol. Jako druhý problém vidí to, že antiislamistické politické spektrum se v posledních měsících velmi dezintegrovalo.
„Pokud dnes máme na politické scéně minimálně tři relevantní subjekty, které se snaží získat hlasy protiimigračně naladěných voličů, bude pro ně velký problém získat pět procent hlasů potřebných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Myslím, že množství voličů, kteří by na to slyšeli, se pohybuje někde kolem deseti procent. A pokud to rozdělíte třemi, i když volební výsledek nebude takhle rovnoměrně rozdělen, vidíme, že ta pětiprocentní hranice může být nakonec nedosažitelná pro všechny,“ konstatuje Sokol. Jedna strana z nich může teoreticky pětiprocentní hranice dosáhnout, ale z důvodu této velké roztříštěnosti se tak podle něj stát nemusí.
Antiislamistické strany mají šanci, ale ne příliš velkou
A třetí problém, který platí hlavně pro krajské volby, je podle politologa v tom, že voliči náchylní k těmto tématům budou mít u krajských voleb nižší účast než u sněmovních, a na to mohou tyto subjekty trochu doplatit. A míní, že pro protestní antiimigrační strany bude velmi těžké tyto voliče na podzim zmobilizovat. Otázka také je, jestli k volbám tyto strany na podzim vůbec půjdou. „Není jasné, v jaké konstelaci sem to antiislamistické centrum vstoupí, takže kdybych to měl shrnout, šanci mají, ale nemají zdaleka vyhráno,“ uvádí.
Mezi protestní antiislamistické subjekty počítá politolog především Úsvit, SPD Tomia Okamury a Alternativu pro Česko, která se formuje kolem Martina Konvičky. „Navíc vedle bývalého Bloku proti islámu, z něhož vzniká Alternativa pro Česko, se formuje ještě Blok proti islamizaci Jany Volfové. A tím, že dochází k tříštění sil, je menší šance pro tyto subjekty vstoupit do parlamentu. Než došlo k poslednímu rozdělení a na scéně byla jen dvě původní křídla hnutí Úsvit, kladl jsem si otázku, jak se bude volič rozhodovat, jak rozezná Úsvit jedna a Úsvit dvě, ke komu se přikloní, zda k Okamurovi nebo Konvičkovi, přitom mi připadá, že navenek jsou odlišností těchto subjektů jen jejich lídři. A v situaci, kdy ty subjekty jsou, zdá se, nejméně tři, bude pro voliče ještě těžší se v tom zorientovat,“ prohlásil politolog. A přidává se k tomu ještě další problém, když dochází k nějakému štěpení strany, tak si jsou nově vzniklé subjekty největšími konkurenty a tomu se vždy logicky nakonec přizpůsobí jejich volební kampaň. „To znamená, že útočí na sebe navzájem, čímž znechutí voliče. Ti si řeknou: když se mezi sebou hádají, tak k volbám vůbec nepůjdu. Takže to štěpení politických subjektů určitě znamená jejich oslabení,“ shrnul Petr Sokol.
Sledovali jsme, jak se v sobotu rozštěpil Blok proti islámu:
Okamurovi spojení s Velebou zřejmě moc nepomůže
Ale nedochází jen ke štěpení stran, ale i k jejich užší předvolební spolupráci jako v případě spojení SPD Tomia Okamury a Strany práv občanů v čele s Janem Velebou. „Je to pro tento subjekt na jedné straně nějaké voličské posílení, na druhé straně to může trochu oslabit jejich původní identitu jako antiimigrační strany. I když strana zemanovců měla vždycky trochu problém, že sice velká část voličů má ráda Miloše Zemana, ale „jeho“ straně se nepodařilo nějak výrazně prosadit,“ upozorňuje politolog. Takže určité posílení to pro Okamuru je, ale nelze podle něj říci, jak výrazné a zda to nějak zahýbá s preferencemi. „Když se podíváte na průzkumy největších zavedených agentur, tak se v nich SPO vůbec neobjevovalo mezi stranami, které mají nad jedno procento podpory. Navíc tady by ten součet preferencí obou stran, i kdyby mechanicky fungoval, na pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nestačil,“ podotkl.
Petr Sokol také připouští, že protiimigrační strany neoslovují voliče částečně i proto, že toto téma vyprazdňuje prezident Miloš Zeman, který je u nás nevýraznějším kritikem migrace a islámu. „To určitě platí, že zastáncem lidí, kteří berou toto téma jako velmi vážné, se prezident stal, a vzhledem k tomu, že není spojen se žádnou výraznou stranou, protože propojení se zemanovci je dost sporné, musel by na nějakou stranu ukázat a velmi silně říci: tohle jsou ti praví bojovníci proti islamizaci,“ soudí Petr Sokol. Je však podle něj otázka, kterou by si vybral a zda by tím chtěl riskovat, když už se minule s tím obrovským pokusem – vytvořením Rusnokovy vlády – snažil udělat ze zemanovců parlamentní stranu, ale neuspěl.
Psali jsme:
Proimigrační křídla v některých stranách nemají žádnou váhu
Ze všech důvodů, které politolog uvedl, je přesvědčen, že téma migrace nesehraje zásadní roli, především kvůli tomu, že mezi tradičními stranami nejsou velké rozdíly v pohledu na imigrační téma. „V některých stranách sice existují křídla, která to vidí jinak, jako například skupina kolem ministra Jiřího Dienstbiera, našli bychom nějaká další možná i v jiných stranách, ale ta rozhodně tón v imigrační politice neudávají, takže to bere vítr z plachet stranám, které by na tom chtěly udělat velký volební úspěch,“ je přesvědčen Sokol. I když například vstřícnější k migrantům byl Karel Schwarzenberg, s jeho odchodem z čela TOP 09 se tento přístup oslabil. „Ale myslím, že když se podíváme na různá usnesení a tiskové zprávy této strany, tak oni nebyli nikdy výrazně proimigrační, byť Karel Schwarzenberg mluvil jinak. Myslím, že dnes už TOP 09 od ostatních parlamentních stran není v této otázce nijak výrazně odlišná,“ dodal politolog.
Na druhé straně není na české politické scéně žádný významný politický subjekt, který by byl naopak proimigrační. „Jediným výrazným reprezentantem, kde by tento směr převažoval, je Strana zelených, do určité míry se tento postoj objevuje u Pirátů,“ říká Sokol.
I když migrační krize bude podle něj téma, jež může oslovit část voličů, budou to strany, které se budou pohybovat v boji o pět procent. „Nebude to téma, jež by rozhodlo o výsledku mezi velkými stranami, protože mezi nimi není rétorika tak odlišná. Ovšem – pokud nedojde k nějakému velmi výraznému zhoupnutí migrační vlny, což se v řádu nejbližších měsíců nezdá,“ prohlásil politolog. Navíc je otázka, jestli by případná další migrační vlna mířila na Českou republiku. „Takže v této chvíli, se znalostmi, které dnes máme, myslím, že téma migrace rozhodovat volby nebude,“ je přesvědčen politolog Petr Sokol.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
