Dne 2. srpna zanikla rusko-americká smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu, která zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Skončila po 32 letech. V podstatě po pár dnech po ukončení smlouvy už obě strany stihly uskutečnit raketové testy. Je v ohrožení bezpečnost celého světa, jak se na toto téma píše? Naznačil už první měsíc po zániku dohody směr, jakým se dál bude situace vyvíjet?
Technologicky nebylo příliš obtížné uskutečnit první testy: stačilo připravit zařízení na odpálení střel s plochou drahou letu odpalovaných z hladiny, které text Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu nezakazoval, pro pozemní odpálení – což Smlouva zakazovala. To, že se směřuje k vypovězení smlouvy tykající se raket středního doletu, signalizovala už delší dobu situace po odstoupení USA od Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany za vlády prezidenta George Bushe ml. Také vojenský rozpočet Pentagonu nejméně rok před vypovězením Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu naznačoval, že se počítá s testy a výrobou raket středního doletu.
V této chvíli je nejvíce ohrožena smlouva o omezení strategických zbraní USA a Ruska Nový START, která je platná do roku 2021. Opět je to patrné jak v rozpočtu Pentagonu, tak v úpravách strategie. Podle rozpočtové kanceláře Kongresu se Spojené státy chystají do roku 2046 utratit na údržbu a modernizaci svých jaderných sil přes bilion dolarů. Pentagon odstartoval program Ground Based Strategic Deterrent (GBSD), který má do roku 2027 nahradit mezikontinentální rakety Minuteman III – což by mohlo ohrozit prodloužení smlouvy Nový START, či její nahrazení smlouvou modernější.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal nejen šéfům členských států Severoatlantické aliance dopis, ve kterém navrhl moratorium na rozmístění raket středního a kratšího dosahu v Evropě. V evropských metropolích ale podle Kommersantu závazek nevzbudil žádné nadšení. Moskva podle NATO už takové rakety na svém území má. Měla výzva nějaký smysl? O čem, kromě jasné nedůvěry, reakce svědčí?
Spojené státy a v závěsu za nimi jejich vojenští spojenci tvrdí, že Rusko zmíněnou smlouvu porušilo rozmístěním modernizovaných raket 9M729. Rusko ovšem tvrdí, že to není pravda a že modernizovaná verze zmíněné rakety doletí na vzdálenost 480 km; USA však říkají, že letí za stanovený limit 500 km, což samozřejmě jejich spojenci odkývali. Kdo má pravdu? To by mohl prověřit jen společný test. K němu ale chybí dobrá vůle, a to v první řadě na straně Washingtonu a jeho spojenců.
Žádná evropská členská země NATO rakety středního doletu nemá. Na území Polska a Rumunska se do aktivní služby přepravují odpalovací zařízení, která pravděpodobně budou využitelná pro rakety středního doletu. Vše v majetku a pod velením USA. Tím se vytváří předpoklad pro strategickou asymetrii: žádná raketa středního doletu odpálená z Ruska nedoletí na životně důležitá centra USA; americké rakety z Polska a Rumunska pokryjí evropskou část Ruska.
V této situaci každá výzva směřující k zamyšlení, a to platí také o oné výzvě Kremlu, má svůj význam. Ovšem malý. Chybí lidé ochotní přemýšlet za hranice svých úzkoprsých zájmů či za rozkaz velitele.
V České republice otevřeně podpořila i vyjádřením na Facebooku zmiňovanou iniciativu Putina SPD. „Jaderný konflikt mezi velmocemi bychom nejvíce odnesli my ve střední Evropě,“ podotkli. A na sociální síti následovala reakce dokonce od důstojníka Generálního štábu Armády ČR Otakara Foltýna, což je poměrně neobvyklé. „Sdílím, protože by si člověk myslel, že kolaborantství s autoritáři už si tahle země zažila sakra dost. A vono ne. To jako fakt?? Štípněte mě někdo, že se mi to nezdá, a řekněte mi, že tímhle se u většinové veřejnosti někdo zdiskredituje,“ napsal a citoval zmiňované prohlášení SPD. Je podpora Putinovy výzvy projevem kolaborace a poklonkování Rusku?
Nezáleží na tom, kdo pravdu říká, podstatné je, zda je to pravda – zvláště, když je to existenčně důležitá pravda. Nemyslím si ale, že by jaderný konflikt mezi velmocemi odnesla především střední Evropa. Ovšem velký jaderný konflikt má potenciál vyhubit lidskou civilizaci globálně.
Psali jsme:
Okamura spolu s kolegy žádá, aby Česko rozvíjelo vlastní bezpečnostní politiku, bez ohledu na naše členství v NATO. „Hnutí SPD rovněž žádá vznik vlastní bezpečnostní a zahraniční politiky ČR. V současné době fakticky neexistuje a jsme plně v rukou globalistů EU a USA,“ stojí dále v prohlášení SPD. Je to vůbec reálné?
Vlastní koncepce zahraniční a bezpečnostní politiky chybí Česku proto, že zde na patřičných místech nejsou lidé, kteří by cítili její potřebu. Problémem pak není globalismus, ale neschopnost vnímat povahu českých národních zájmů v globálním kontextu. Naše ministerstvo zahraničí i ministerstvo obrany si vystačí s adaptací propagandistických materiálů z Washingtonu a Bruselu. Není to zas tak prostoduché: úředníci i politici zpravidla dobře cítí, odkud vítr vane a kdo o jejich kariéře rozhoduje.
Chybí diskuse, která by prolomila vězení jazykové korektnosti, tedy ideologických předsudků chránících sobecké zájmy. Chybí lidé s odvahou, kteří by například z archivu vytáhli a modernizovali plán polského ministra zahraničních věcí z října 1957, který směřoval k vytvoření bezjaderného pásma ve střední Evropě. Co takhle místo frází o svobodě a evropských hodnotách navrhnout z Prahy plán, jak učinit z Evropy pásmo bez jaderných zbraní, ale také raket středního doletu i střel s plochou drahou letu plus dronů středního doletu?
Fotogalerie: - Rozvinování Armády ČR
Pane profesore, na toto téma jste se obsáhle vyjadřoval v rozhovoru pro PL už v listopadu 2018. Zmínil jste tehdy, že budoucnost existuje v alternativách. „Když se podíváme na současnou politickou elitu v západní části světa, není nikdo, kdo by si velkou válku přál. Stejná situace ale byla i před první světovou válkou. Tehdejší mocní si také válku nepřáli, ale dělali vše pro to, aby přišla.“ Co se změnilo, když to vezmeme v delším časovém horizontu? Jak si stojí světoví státníci, s odstupem času, téměř po roce?
Situace se neustále komplikuje. Především umělá inteligence proniká do všech oblastí potenciálního konfliktu: modernizuje se výbava pro válku od kosmu až po kyberprostor. Atmosféra houstne díky neohrabané snaze Washingtonu vynutit si jednostranné ústupky u ostatních států. I vypovězení Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu má takovou povahu – snaží se do jednání zatáhnout Čínu, která by likvidací svých raket středního doletu umožnila návrat amerických letadlových lodí ke svým břehům, aniž by cokoliv získala – pokud se dohoda nestane součástí širšího globálního odzbrojování. Stejné vydírání je patrné u vypovězení úmluvy o Společném všestranném plánu akcí (JCPOA) týkající se jaderného programu Íránu ze strany USA. Demontáž desetiletí obtížně utvářeného systému kontroly zbrojení se dokončuje bez náhrady.
Chybí dobrá vůle či reálná síla, která by politikům dobrou vůli vnutila. Podívejte se, jak snadné bylo nastartovat usmiřování v oblasti Korejského poloostrova – a jak vše ustrnulo, protože jednání naráží na vnitropolitické problémy v USA a zájmy vojáků i vojenskoprůmyslového komplexu. Stejně snadné by bylo uklidnění vztahů s Ruskem, kdyby tomu nebránily vnitropolitické zájmy některých skupin v USA. Velká část mezinárodních problémů nemá objektivní základ, je uměle vyvolaná a následně uměle udržovaná nenávistnou propagandou.
Opět se více diskutuje o problémech migrace. V pondělí navštívil Česko německý ministr zahraničí Heiko Maas. Hovořil o tom, že země Evropské unie, které nechtějí přijímat uprchlíky, by se měly o to víc zapojit do boje s příčinami migrace. Postoj České republiky v tomto směru je stále stejný. Jak berete slova německého ministra zahraničí?
V této hladině obecnosti lze s panem ministrem souhlasit. Když se ale dostaneme na konkrétní rovinu, je otázka, jak se zapojit do boje s příčinami migrace. Například tím, že budeme bránit našim spojencům svrhávat vlády v Iráku a Sýrii? Máme více přispívat na obnovu Libye, kterou naši bratři ve zbrani vybombardovali? Jak z Česka zabránit německé kancléřce v nezodpovědných výzvách volajících migranty do střední Evropy?
Kdo je nejlepší moderátor?Anketa
Takto to ale asi pan ministr nemyslel. Vyzýval Česko k většímu zapojení do modernizace oblastí, z nichž migranti přicházejí. Blízký východ je dost bohatý, aby si pomohl sám, když tam nikdo nebude podněcovat konflikty, ba přímo války. Afrika je jiný oříšek. Podle demografických prognóz OSN žijí dnes na tomto kontinentě 1,3 miliardy obyvatel – a do konce století tam mají být 4,3 miliardy lidí. Při současném tempu ekonomického rozvoje, poklesu gramotnosti v subsaharské Africe a při hrozících klimatických změnách lze říci, že migrační potenciál tohoto kontinentu dramaticky vzroste. Jenom trouba by nešel na sever, kde je větší životní úroveň a kam jim politici spolu s nevládními organizacemi otvírají dveře. Aniž by zvážili schopnost absorpce jiných etnik a kulturních zvyků v Evropě, aniž by vzali v potaz sociální připravenost evropských zemí. Jediným řešením hrozící krize je skutečné zapojení se do boje s příčinami migrace. Vzhledem k hloubce problému je možné nalézt bezpečné nekrvavé východisko jen tehdy, když se spojí síly Číny, USA a Evropy. Nic takového se ale zatím nerýsuje. Do čeho se má tedy Česká republika zapojit?
Ještě před pondělní návštěvou Prahy Maas v Lidových novinách hovořil o tom, že se letos ve Středozemním moři utopilo už téměř tisíc lidí, možná dokonce i výrazně více. „To je ostudné,“ uvedl. Podle jeho slov je třeba ukončit nedůstojné handlování se zachráněnými lidmi. Německo, Francie, Itálie a Malta se rozhodly, že si budou přímo odebírat běžence zachráněné ve Středozemním moři, a Maas vyzval členské státy, aby se připojily. Kam tyto diskuse spějí?
Zdá se, že pan ministr netuší, o čem mluví. Lidem se má pomáhat. Rozumná pomoc ale nesmí dostat podobu povzbuzování sociální migrace. Hrozící migrační vlnu Evropa těžko zvládne. S politiky, jako je pan ministr, ji určitě nezvládne.
Papež František odsoudil některé země, že vyrábějí zbraně nasazované ve válkách v jiných zemích, ale uprchlíky, které odtud násilný konflikt vyžene, přijímat odmítají. Co říci na tento apel?
Je to trochu zamotaná pravda. Papež František asi nechtěl říci: „Vyrábějte klidně zbraně, obchodujte s nimi, ale pak pro ty ubožáky, jimž jste zničili domovy, zajistěte charitu!“ Pravda je ale velice blízko: když se stamiliardy vydávané na zbrojení použijí na racionální investice v rozvojovém světě a místo konfliktů tam Západ bude podporovat kooperaci, vzdělání a ekonomiku, pak je naděje, že se zabrání demografickému výbuchu a nezvladatelné migraci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
