Nasype se zrní, Češi budou šťastní... Zdeněk Zbořil k americkému konvoji přes Česko či větě Václava Moravce o Zemanovi

16.03.2015 6:31

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Nejen hodnocením znovuzvoleného předsedy Bohuslava Sobotky, ale i jeho nadiktovaných nejbližších spolupracovníků, se ohlíží politický analytik Zdeněk Zbořil za sjezdem ČSSD. Zdůvodnění chystaného průjezdu americké armádní kolony přes naše území přirovnává k hollywoodské reklamě. Ve svém pravidelném ohlédnutí se zamýšlí nad možným pokusem o útok na ruského prezidenta Vladimira Putina i nad vendetou České televize vůči hlavě státu.

Nasype se zrní, Češi budou šťastní... Zdeněk Zbořil k americkému konvoji přes Česko či větě Václava Moravce o Zemanovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Triumfem staronového předsedy Bohuslava Sobotky skončil 38. sjezd ČSSD. Jeho delegáti splnili svému šéfovi, co mu na očích viděli. Zvolili jím doporučené delegáty, schválili nové stanovy a nezaznělo téměř jediné slůvko kritiky, ať už přímo na sjezdu nebo následně ve vyjádřeních pro média. „Bylo to dáno tím, že Bohuslav Sobotka byl úspěšný jednak v překonání vnitrostranických neshod, ale zejména byl úspěšný v posílení koaličního vládnutí. A neměl ve straně nikoho, kdo by přišel s alternativou k jeho způsobu vládnutí nebo způsobu organizování strany,“ začíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své pravidelné hodnocení politických událostí uplynulého týdne.

Nenašel se nikdo ani mezi hejtmany, kteří jsou většinou vnímáni jako spojenci Sobotkova rivala Michala Haška, předsedy Asociace krajů a jihomoravského hejtmana. „S ničím nepřišli ani ti tzv. pučisté, i když oni se pučisty stali trochu na přání a vytvářeli virtuálně jakousi dramatickou situaci, která neexistovala. Ve skutečnosti se tou schůzkou s prezidentem v Lánech nejednalo o rozbíjení strany, ale byla to jen hysteričtější reakce na volební výsledky. Toto se časem uklidnilo nejen díky panu Sobotkovi a jeho obratnému manévrování, ale také tomu, že se snížil temperament vkládaný do veřejných vystoupení politiků ČSSD. To napětí zůstávalo okolo ČSSD, ale vevnitř zdaleka tak velké nebylo,“ míní politický analytik.

Pro Chovance je výhodné být v Sobotkově stínu

Ministr vnitra Milan Chovanec si post prvního místopředsedy vybojoval proti Jeronýmu Tejcovi až ve druhém kole volby. „Pan Chovanec je natolik bezvýrazný politik, že postavení ve stínu Bohuslava Sobotky je pro něj velice výhodné. Může se za něj schovat a s panem Sobotkou bude stoupat k výšinám, anebo s ním bude sestupovat do zapomnění,“ hodnotí druhého muže ČSSD Zdeněk Zbořil. Z řadových místopředsedů nasbírala nejvíce hlasů ministryně práce Michaela Marksová, jenž je chápána jako zástupkyně žen ve vedení strany. „Panem Sobotkou je uznávána jako ministryně, která není kritizována, tak si to své postavení ženy ve vedení ČSSD takto zasloužila. Takže nejen její schopnosti, ale i důraz na zastoupení žen hrál roli,“ podotýká politolog.

Druhou ženu v místopředsednickém křesle Lenku Tesku Arnoštovou bere jako náhradu za zmizelou Petru Buzkovou. „Tím nechci snižovat její kvality, protože je mi nejméně známá. Z toho, co říkala, se zdá, že intelektuálně bývalou paní ministryni Buzkovou převyšuje, ale neukázala nic jiného, než že nemá ráda pana Babiše a hnutí ANO,“ poukazuje Zdeněk Zbořil a obrací svou pozornost k nejzkušenějšímu z nově zvoleného vedení. „Lubomír Zaorálek je jeden z těch, jejichž osud je spojen s existencí Bohuslava Sobotky v čele vlády i ČSSD. Myslím, že nemůže být věrnějšího ministra ve vládě a místopředsedy ve vedení strany a že si toho je pan Sobotka vědom a také to svojí přízní oceňuje,“ konstatuje politický analytik.

Hamáček má na to, aby v případné krizové chvíli ČSSD vedl

Za nejzajímavějšího z místopředsedů považuje šéfa Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. „To je podle mého názoru jeden z nejschopnějších lidí ve vedení ČSSD. Nejenom že je na úrovni politického vzdělání, ale umí také držet své ambice v mezích, které mu v rámci strany, jíž bude místopředsedat, svědčí. Je velmi opatrný v kritice politiky ČSSD a také absolutně loajální vůči panu Sobotkovi. Ale je to politická osobnost, která se může v budoucnu projevit také ještě jinak, než dosud činila. Není tak ambiciózní, ale rozhodně je to jeden z těch, kdo by mohl být nejen místopředsedou, ale v nějaké krizové chvíli pro stranu by předsedu mohl nahradit. Pana Starce příliš neznám, ale předpokládám, že jeho zvolení bude také souviset se schopností projevovat loajalitu vůči předsedovi,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Velké rozčarování zažil Jiří Dienstbier, jenž po debaklu ve volbě prvního místopředsedy o pozici řadového ani neusiloval. „Někdo ho nazval solitérem v ČSSD, ale on je solitérem české politiky vůbec. Sestup z výšin popularity, která byla v době jeho kandidatury na prezidenta docela vysoká navzdory tomu, že prokazoval politickou loajalitu téměř jenom sobě, je strmý. V jeho chování není nic, čím by přispěl k popularitě strany kromě toho, když je popularita strany spojena pouze s jeho osobností. Prostě myslí víc sám na sebe než na stranu, a to mu asi vadí v konfrontaci s tím kolektivistickým duchem, který převládá v různých skupinách ČSSD na různých úrovních,“ vysvětluje politolog.

Zavedení kvót pro ženy může být vnímáno jako účelové

To, že hned tři místopředsedové ve vedení pocházejí přímo z Prahy a většina ostatních se v ní převážně vyskytuje, označil bývalý člen vedení Zdeněk Škromach v rozhovoru pro Novinky za nešťastné s tím, že by měly být zastupovány regiony, v nichž byla ČSSD úspěšná. „To je typický jev, který provází téměř všechny úspěšnější strany už od roku 1993. Zažila si to ODS, v ČSSD se to projevovalo opakovaně. Ale nevím, jestli se z toho dá usuzovat na výsledky v nadcházejících parlamentních volbách. Před nimi se každopádně ti významní sociální demokraté budou muset zase začít pohybovat také mimo Prahu a mimo centrální instituce, ve kterých řada z nich získala významné postavení,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Na sjezdu ho nejvíce zaujalo schválení čtyřicetiprocentní kvóty pro ženy. „Ta je zajímavá a do jisté míry má svou funkci. Ale jakmile není řečeno, na jak dlouho se s ní počítá, tak se vystavují všichni podezření, že to je příliš účelové. Protože kvóty pro ženy vycházejí ze stavu maskulinní politické společnosti a mohou ji ovlivnit, ale ne navždy. Jen dočasně, dokud nepomohou vytvořit obecnější názor na to, kdo má stranu zastupovat, který nevzniká jenom dnes a v posledních letech, to je záležitost kulturní a sociální, která má souvislost s eliminací účasti žen v politice v českých zemích, která začala už za první republiky v třicátých letech,“ upozorňuje politický analytik.

Změna stanov sociální demokracie z nebe nespadla

Účast žen v politice prošla zvláštní proměnou po roce 1948 a k jejímu absolutnímu útlumu došlo po roce 1990, kdy se pohybovala ve významných politických orgánech na úrovni osmi, deseti procent. „Proto spousta lidí troubila do útoku a varovala před tím, co se ve společnosti děje. A musím zmínit, z toho co mě zaujalo, změnu stanov, která přišla na poslední chvíli. Proto vypadá jako unáhlená, ale je pravda, že se o prvcích přímé demokracie uvnitř strany diskutuje dost dlouho, skoro deset let, a dost intenzívně, takže to nespadlo jen tak z čistého nebe, jak si někteří komentátoři myslí. Ale mě spíš překvapilo, že se to do stanov dostalo, když tak dlouho se o tom mluvilo a nic se nedělo,“ přiznává Zdeněk Zbořil.

Den po sjezdu už měl zvolený místopředseda, ale také ministr zahraničí, Lubomír Zaorálek jiné myšlenky, když oznamoval, že vláda bude v pondělí jednat o průjezdu amerického vojenského konvoje přes české území. Přejezd jednotek z Estonska, Litvy a Polska přes Lotyšsko a Česko skončí na armádní základně v bavorském Vilsecku, který leží asi 65 kilometrů od českých hranic. Konvoj, který dostal název Dragoon Ride, tedy Dragounská jízda, je neobvyklý tím, že těžká vojenská technika, jako jsou osmnáctitunové obrněné transportéry Stryker, se obvykle převáží po železnici. Mluvčí armády USA podplukovník Craig Childs k tomu poznamenal, že půjde o dobrou příležitost k utužování spojeneckých svazků mezi členy NATO.

Řeči o průjezdu vojska přes naše území působí jako z hollywoodské reklamy

„Vojáci a jejich představitelé budou mít mnoho příležitostí na trase pohovořit s místními obyvateli, což může vést k prohloubení poznání a uznání kulturních rozmanitostí v jednotlivých zemích Aliance a posílení vztahů mezi nimi, což je nezbytné pro vybudování a udržení vzájemného obdivu, respektu i důvěry mezi spojeneckými armádami,“ prohlásil Childs. „Názor pana podplukovníka je tak trošku z hollywoodské reklamy. On si myslí, že je to tak přímočaré, že se ptákům nasype zrní, oni ho snědí a ztloustnou a všechno bude v pořádku. Ale jako každý takový reklamní trik to má své úskalí. Buď to prestiži a popularitě americké armády poslouží, nebo to může vyvolat přesně opačné reakce,“ myslí si politolog.

Se znalostí kupecké orientace lidí žijících ve střední a východní Evropě, kteří obchodovali s vojenským materiálem i se sovětskou armádou, od níž kupovali motory do tanků, tuší, od čeho by se mohla odvíjet popularita amerického konvoje. „Bude spočívat také v tom, jak budou američtí vojáci oblečeni a co bude možné získat z jejich potravinových balíčků a výbavy, se kterou se běžně obchoduje i na území Spolkové republiky Německo v místech, kde jsou dislokovány jednotky americké armády. Ale že by to mělo ten přímý vliv, jak si to představuje pan podplukovník, to si nemyslím. Předpokládám, že jisté popularity tady dosáhnou, ale budou si ji muset něčím zasloužit,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.

Klvaňa a spol. určitě vysvětlí, jak je důležité, aby se tu konvoj proplížil

Klidně se prý ale může stát, že Čechům bude vadit, že jim jezdí po silnici, když se potřebují dostat na chatu. Nedá se ani čekat, že by se uskutečnily nějaké masové protesty, k jakým došlo, když se jednalo o umístění radaru v Brdech, jenž se měl stát součástí americké protiraketové základny v Evropě. „ Ti, co proti tomu tehdy bojovali, tak možná nějaké protesty organizovat budou. Stejně tak se asi ozvou ti, co tehdy za peníze nejen vládní, ale často i ze zahraničí, je podporovali. Jistě pan Klvaňa a jemu podobní vystoupí a budou nám říkat, jak je to dobré a užitečné, že tady se nějaký konvoj proplíží po těch rozbitých silnicích. Hlavně aby neuvízl na D1, protože tam by pak vzniklo napětí,“ směje se politický analytik.

V posledních dnech musel Kremlu mnohokrát dementovat různé teorie, kam se poděl prezident Vladimir Putin. Poslední zvěsti hovoří o bolavých zádech, chřipce, tajné svatbě či cestě do Švýcarska, kde měla rodit Putinova milenka. „Všechny ty spekulace pramení z toho, že po zavraždění pana Němcova všichni čekali, co se z toho vyvrbí. Nebylo důležité, že ruská strana reagovala rychle, protože ten příběh je špatně ověřitelný. Zajímavé ale je, že nikdo nezmiňoval, že prezident Putin mohl zmizet proto, že byl naplánovaný nějaký útok na jeho osobu a že byla přijata nějaká nová bezpečnostní opatření,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Putinovo zmizení se hodí k tvrzení o destabilizované situaci v Moskvě

Zatímco o tom nepadlo nikde ani slovo, tak po vraždě Borise Němcova se objevily různé konspirační teorie související s pokusem o státní převrat v Rusku. „Jenom nevíme, kdo by ho mohl organizovat, i když víme, kdo si ho přeje. Ale to je jedna z přirozených reakcí na to, že prezident zmizel a neukazuje se na veřejnosti. To je podobné, jako když ve Spojených státech prezident pobývá dlouho v Bílém domě, nebo odjede z nějakých důvodů do Camp Davidu, což je takové znamení, že už se nic neděje. Tak tady jde o záležitost, která je nevysvětlitelná. Ale je dobře použitelná proto, aby se dalo začít mluvit o tom, že v Moskvě je destabilizovaná situace a že nikdo neví, co se děje,“ podotýká politolog.

Mnohem méně se mluvilo o Ukrajině, což se pokusil před pondělní návštěvou Berlína napravit prezident Petro Porošenko, když obvinil Rusko z porušování příměří na východě země a prohlásil, že minské dohody zkrachovaly. „Je zajímavé to, že probíhají rozhodující vnitropolitická jednání, jejichž výsledek nikdo nemůže odhadnout, ale skoro nikdo je nekomentuje. Ani ti, kteří si přejí změnu situace na Ukrajině, protože přece jen stav, kdy je ve vládě pět, nebo osm cizinců, kteří mají pasy od Litvy, Spojených států, Gruzie až po stát Izrael, je nenormální. To by mělo lidi vzrušovat, aby o tom psali od rána do večera, ale to se neděje. Je to zřejmě ticho před bouří, které buď obě znepřátelené strany, nebo alespoň ta Porošenkova, potřebuje,“ míní Zdeněk Zbořil.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka LaudátaPavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana StránskéhoKarla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaMiroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyKarla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Johna BokaMaji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, či Jana Vidíma

Podle Moravce prezident svými útoky odvádí pozornost od vlastních chyb

S kuriózní reakcí na nedávnou kritiku ze strany prezidenta Miloše Zemana směrem k České televizi přišel v nedělních Otázkách Václava Moravce jejich moderátor. „Co kdyby občané, kteří nejsou spokojeni s vystupováním prezidenta, nebo si myslí, že o nich neříká pravdu, odmítli platit z daní na provoz prezidentské kanceláře a místo toho je posílali na charitu?“ zkusil si Václav Moravec za veřejnoprávní televizi vyřizovat účty s hlavou státu. Strategie Miloše Zemana spočívá podle Moravce v útočení na své nepřátele, novináře či média veřejné služby. „Hlava státu to nejspíš myslí upřímně, ale zároveň tím celkem úspěšně odvádí pozornost od vlastních chyb,“ konstatoval moderátor.

Podle Zdeňka Zbořila si Česká televize už léta plete zpravodajství a politické komentáře s nastolováním agendy. „Myslím, že to říkal už tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl a v tom měl pravdu, že nejen Česká televize, ale i jiná média se snaží nastolovat agendu. A tohle se od pana Moravce nedá číst jinak než jako nastolování agendy. Tak někdo si na nás vymyslel, že nám lidé nebudou platit koncesionářské poplatky, vyvolalo v České televizi bouři. Tak se nedivím, že pan Moravec, který je His Master´s Voice, tuto agendu nastolil. Je to sice docela dobrý vtip, ale může se o někom dokonce i uvažovat. Obávám se však, že to panu Moravcovi spíš uškodí, než pomůže k uskutečnění takového nápadu,“ tuší politolog.

Česká televize předpokládá, že její diváci už snesou všechno

Nervozitu v České televizi přičítá vedle senátorského návrhu zákona, podle něhož by se nemusely platit koncesionářské poplatky, i blížícímu se projednávání Výroční zprávy Rady ČT o činnosti a hospodaření České televize ve sněmovně a také rozhodnutí o tom, zda jsou nějaké výhrady proti práci generálního ředitele Petra Dvořáka, popřípadě výši jeho roční odměny. „Nevím, jestli jde panu prezidentovi jen o tu úroveň vysílání, nebo tu kritiku chce využít pro kampaň svoji, či pana Veleby, který předkládá zajímavé materiály, jež zatím ještě nikdo nepředložil. Ale v každém případě se prezident snaží využít té velké vlny nespokojenosti s vysíláním České televize,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

Kritika veřejnoprávní televize ale zaznívá ze všech možných stran. „Asi před třemi dny jsem četl v Lidových novinách článek o organizaci programu ČT1, kde jeho autorka přímo píše o tom, že Česká televize předpokládá, že její diváci prošli závažnou operací čelního mozkového laloku a že jsou ve stavu, kdy už snesou všechno. Takže ta kritika je i od intelektuálů, i když chápu, že ti, co do té televize nechodí nebo tam mají zavřené dveře, si rádi všimnou nějakého chybného kroku. Ale pravdou je, že třeba vysílání ČT1 má mimořádně nízkou popularitu, pokud se vůbec dá mluvit o tom, že to je vysílání a že to není přehrávání archívních filmů z větší části pořízených před rokem 1989,“ upozorňuje politický analytik.

Miloš Zeman nepropadá válečnickému běsnění vůči Rusku

Prezident Miloš Zeman bude nejspíš jediným politikem Západu, který pojede na oslavy konce druhé světové války do Moskvy, i když v nedělní Partii FTV Prima zdůraznil, že není jisté, že bude jediný. „Jeho interpretace je, že jde o uctění památky až pětadvaceti milionů mrtvých a také těch, kteří osvobozovali Československo. Ostatní si vzali zasvé, že Rusko je agresorem, Američané dokonce říkají nepřítelem, tím myslím hlavně ministra zahraničí Johna Kerryho, a po nich to opakují. Pan prezident Zeman tuto rétoriku studené války nepřijal a zřejmě tedy do Moskvy vyrazí. Bude zajímavé sledovat, kdo tam přijede a kdo nepřijede. Ti, co nepřijedou, trošku přitahují pozornost, protože se zdá, že chtějí nějakým způsobem výsledky druhé světové války změnit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Ne tedy Ruská federace, ale druhá strana se je pokouší změnit. „Třeba Maďaři mluví už několik let o tom, že nebyli osvobozeni, ale dobyti. Pan premiér Jaceňuk je schopný říct, že ruská armáda vpadla nejen na Ukrajinu, ale i do Berlína. To, že pouštějí do světa takovéto nesmysly, svědčí o tom, že spousta lidí na Západě už zapomněla, co to byla druhá světová válka a že ta válka byla vyhrána a Hitler poražen díky nesmírným obětem občanů Sovětského svazu. Takže já v tomto ohledu pana prezidenta chápu, že nechce podlehnout dobovému šílenství a že si vytváří alespoň pro sebe obranný filtr, aby nepropadl takovému válečnickému běsnění vůči Ruské federaci, které je skutečným překreslováním nikoli hranic, jak o tom rádi mluví, ale přepisováním dějin,“ poznamenává politolog.

Bojiště případného konfliktu by určovalo rozmístění nukleárních zbraní

V závěru se zamýšlí nad vyjádřením vojenského analytika Jaroslava Štefce, jenž v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz upozornil na to, že další přísun americké vojenské techniky do Pobaltí a Polska může způsobit, že se Rusko bude cítit ohroženo a v důsledku toho může dojít ke skokovému přechodu z mírové situace do jaderného útoku na vojenské síly NATO v Evropě. Někdejší ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování také usoudil, že by na to USA nereagovaly, protože nestojí o masivní výměnu strategických jaderných úderů s Ruskem, čímž by jaderný útok schytala jen Evropa. Toto nebezpečí si podle něj německá kancléřka Angela Merkelová i francouzský prezident François Hollande dobře uvědomují.

Tento možný vývoj považuje Zdeněk Zbořil za velmi pravděpodobný. „Přece ty americké základny, které jsou rozmísťovány po světě a dnes jsou snad v devadesáti zemích, mají jediný cíl. Oni ti Američané nejsou tak útoční, jak se zdá z různých projevů rozličných zběsilých senátorů nebo kongresmanů, ale oni chtějí bránit území své země tím, že by se bojovalo někde jinde. A v tomto ohledu je samozřejmě názor pana Štefce velice zajímavý, protože tím by se bojiště případné nové války neurčovala rozhodnutími politiků, ale umístěním těch nukleárních zbraní, popřípadě nosičů nukleárních zbraní nebo nějakými pozorovacími nebo navigačními body, které by v té válce nového typu hrály významnou roli,“ myslí si politický analytik.

Každá nová válka začíná útokem na strategická centra

A nejde prý jen o umístění amerických nebo jiných jednotek v Pobaltí. „Kdyby Spojené státy splnily žádost polské vlády a umístily střely Tomahawk na území Polska, tak se tím automaticky přenáší zájem ruského vojenského velení na tyto základny. A jak víme, ve všech posledních válkách počínaje šestidenní válkou v roce 1967 na Sinajském poloostrově mezi Egyptem a Sýrií a Státem Izrael, ale i v těch dalších, tak každá nová válka začíná útokem na strategická řídící nebo naváděcí centra. A ten útok může být veden i tím, čemu se dnes říká smrtící zbraně. To je takový patvar, ale zdá se mi, že zahrnuje i nukleární zbraně, takže, ač nejsem znalec toho, jak se vedou v současné době války, tak mi ten názor pana Štefce připadá hodně pravděpodobný,“ uzavírá Zdeněk Zbořil své pravidelné ohlédnutí.


 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…