Frustraci a pocit marnosti i nespravedlnosti vzbudil v lidech místo optimismu při vstupu do nového roku Václav Klaus vyhlášením prezidentské amnestie. Především ta její pasáž, v níž hlava státu nařizuje, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let, vyvolala ostrou kritiku.
„Myslím, že to je podivný vzkaz veřejnosti, která čekala s nadějí, že dojdeme spravedlnosti, že podvodníci a korupčníci budou potrestáni. Myslím, že je to vůči veřejnosti velmi necitlivé,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz k tomuto prezidentovu rozhodnutí bývalý předseda Senátu Petr Pithart, jenž amnestii označil za dárek občanům k novému roku 2013.
Amnestie vytváří další nespravedlnosti a křivdy
Rozhořčení nad šíří amnestie netají ani advokátka Hana Marvanová, která hájí poškozené v kauze H-system. Stíhání aktérů začalo v roce 2000 a protože podvod má sazbu do deseti let, nebudou už nikdy potrestáni. „Prezident Václav Klaus tak vytváří spoustu dalších nespravedlností a křivd. Dělá to dojem, že se snaží udělat tlustou čáru za závažnou trestnou činností. Ale je to špatný signál, že se tomu, kdo zdržuje soudní řízení, jeho jednání vyplatí a bude amnestován,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Hana Marvanová.
Psali jsme:
„Ale co je nejhorší, bude to mít závažný negativní důsledek. Součástí trestu bylo uloženo pachatelům nahradit škodu ve výši jedné miliardy tisícovce poškozených lidí. Když bude stíhání zastaveno, pachatelé nebudou povinni zaplatit vůbec nic,“ upozornila bývalá politička Hana Marvanová, jak mohou i z takovýchto případů vyjít obvinění nejen bez trestu, ale i bez toho, že by museli vrátit byť jen jedinou zpronevěřenou korunu.
Z hlediska právního státu je to čisté
Navzdory momentálně panující náladě neočekává politolog Oskar Krejčí, že by česká veřejnost začala pochybovat, zda vůbec žijeme v právním státě. „To si myslím, že ne, to je příliš obecná kategorie. Z hlediska právního státu je to čisté, protože amnestie odpovídá zákonu. Problémem je obsah, tedy šíře a smysl té amnestie. A také to, co už zaznělo od jednoho z prezidentských kandidátů, jestli amnestie skutečně není feudální přežitek,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Oskar Krejčí.
Prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze očekává, že se na amnestii hned tak nezapomene ze dvou důvodů. „Její důsledky se totiž projeví během měsíce, dvou, protože bude propuštěno naráz mnoho drobných kriminálníků, kteří se ke své profesi vrátí, což bude mít dopad na nárůst kriminality. Druhá věc je, že ve veřejnosti velice výrazně narostl odpor ke korupci, a to omilostnění korupčníků z posledních deseti, patnácti let je věc, která se neodpouští,“ myslí si Oskar Krejčí.
Lidé budou na zbohatlíky naštvaní, ale počínat si jako oni nebudou
Přesto nelze předpokládat, že by se naštvaní lidé houfně začali uchylovat ke krádežím a podvodům, když vidí, že pachatelé těchto činů nedojdou potrestání. „Všechny výzkumy, které máme k dispozici, ukazují, že postoj české veřejnosti ke korupci je v rámci Evropské unie dost radikální. Tohle až husitské naštvání vůči novým zbohatlíkům a novým odpustkům je velice hluboké a nedá se překonat v čase ani změnou chování,“ myslí si profesor Oskar Krejčí, že frustrace ani pocit marnosti zklamané k následování podvodníků nepovedou.
Už takhle se ale Česká republika pohybuje podle zjištění agentury EU pro výzkum veřejného mínění Eurobarometr mezi státy, které věří v příznivý vývoj své země, mezi ty nejskeptičtější. V pořadí evropské sedmadvacítky jsou v tomto ohledu za námi pouze Španělsko, Řecko a Kypr. V důsledku těchto jevů se může vytrácet loajalita ke státu. To se může promítnout do menší ochoty platit daně, čerstvým příkladem budiž pozastavování pobírání důchodu na jeden den tisíci pracujícími penzisty, aby mohli i za rok 2013 uplatnit slevu na dani.
Objeví se požadavky na přísnější chování státu
„Odpor k placení daní je přirozený, všeobecný a nezná hranice. Ale co se může změnit, není až tak postoj ke státu, ale k režimu. Myslím si totiž, že se naopak v důsledku amnestie objeví spousta lidí, kteří se budou dožadovat přísnějšího chování státu. Ten vztah ke státu se vydiferencuje, ale poklesne důvěra k liberální demokracii,“ domnívá se Oskar Krejčí.
Podle něj by amnestie nevzbudila takové emoce, kdyby byla posazena trochu rozumněji a nikoli tak strašně široce. „Kdyby se týkala kupříkladu matek s dětmi nebo nemocných, tak je to samozřejmě něco jiného. I když i já si osobně myslím, že amnestie v tomto pojetí je přežitek. Podstatně spravedlivější jsou prezidentské milosti, které jsou šité na konkrétní příklady, než ty plošné,“ poznamenává politolog.
Amnestie prezidenta Svobody pomohla těm, co chtěli utéci přes hranice
„Ale přiznám se, že sám jsem byl také jednou propuštěn na amnestii. Vzpomínám na to, jak jsme na ni ve vězení čekali. Seděl jsem v šedesátém osmém roce za pokus o nedovolené překročení hranice, takže věznici v Praze na Pankráci znám důvěrně zevnitř,“ směje se profesor Oskar Krejčí při vzpomínce, jak jemu přišla vhod amnestie tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, která se vztahovala na trestné činy opuštění republiky od 9. května 1968.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
