Jak dopadne ekonomická krize v Rusku?Anketa
Mám až strach ptát se na kurz rublu, protože jeho hodnota se neustále mění a ke středečnímu odpoledni to vypadá, že katastrofální hodnoty 100 rublů za euro a 80 rublů za dolar jsou zažehnány. Nicméně, co Vy soudíte o prudkých pohybech ruské měny, kde vidíte jejich příčiny a nakolik v nich vidíte prsty skloňovaných ,,spekulantů"? A jak vnímáte způsob referování českých i světových médií, který často mohl vypadat apokalypticky? Také se Vám vybavil rok 2008 a pád indexů na Wall Street, kolem kterého obchodníci a analytici pobíhali jako hejno slepic?
A já mám strach na vaše otázky odpovídat, protože ekonomice nerozumím a fakt netuším, jestli je volný pád rublu důsledkem nízkých cen ropy, západních sankcí (je jasné, že se Západ právě na tomto vysvětlení bude točit, aby alespoň nějak obhájil svou politiku), spekulací, nějakého záměru nebo všeho dohromady a ještě čehosi navíc. Na druhou stranu mám dojem, že konkrétní příčiny nejsou – pro většinu čtenářů – beztak důležité, zajímavější jsou viditelné důsledky.
Třeba v našich médiích lze vidět titulky typu „Situace je kritická, přiznalo Rusko“, ale když si je rozkliknete, tak se vlastně nic takového nedočtete.
Obecně asi platí, že v Rusku aktuálně probíhá střet mezi liberálními ekonomy, kteří hrají podle tradičních, Západem nastavených globálních ekonomických „pravidel“ a se snaží zachránit dolarové rezervy před znehodnocením, a lidmi kolem Kremlu, kteří pád rublu naopak vítají. Argumentují například tím, že levný rubl umožní i domácímu byznysu žít a rozvinout se, nemluvě o tom, v oné „kritické situaci“ Rusko stále vydělává – ceny ropy totiž klesají pomaleji, než rubl, a tak nízký kurz do státního rozpočtu přispěl v přepočtu už 23 miliardami dolarů. Jinými slovy, vláda vylučuje (velkou) regulaci a nechce opakovat rok 2008, tím spíš, že po obratu od Evropy a USA – a od dolaru – vlastně přestává být dodržování „západních pravidel hry“ pro Rusko až tak důležité, jak si tady stále ještě myslíme. Titulky v novinách realitu nezmění. Bude přitom zajímavé sledovat, co s kurzem rublu udělá dnešní další Putinova tisková megakonference věnovaná právě ekonomice.
Bez ohledu na výkyvy trhu, není pochyb, že ruské problémy jsou reálné. Závislost na ceně ropy, nediverzifikovanost průmyslu, malá úroveň reinvestic zisků z plynu a ropy do ekonomiky, odsávání majetku oligarchů do zahraničí, byrokracie... To jsou fakta, se kterými navzdory halasným proklamacím Putina i Medveděva nikdo nepohnul. Možná i proto, že oligarchům a byrokratům dnešní stav prostě vyhovuje. Proč by se zrovna teď mělo v rámci ruských reforem něco pozitivního stát? Vidíte k tomu náznaky?
Předem je důležité si uvědomit, že reálné nejsou jen ruské problémy, ale že v recesi je i celá EU a USA se drží nad vodou tištěním dalších tun dolarů a popíráním všech ekonomických pravidel, která kdy existovala – znovu říkám, samotný fakt, že to média a politici zamlčují a snaží to přehlušit poukazy na hroutící se Rusko, na realitě nic nezmění. V „kopru“ jsou tak říkajíc všichni, ale někteří už se z něj nevyhrabou, zatímco jiné naději mají. Nechci prozrazovat, na koho bych si vsadila. A nevím přesně, komu současná situace v Rusku vyhovuje, ale mám dojem, že třeba vliv vámi zmíněných oligarchů na politiku je tam o poznání menší, než třeba ve státech, kde nejbohatší lidé země drží ministerské posty, třeba ty přes peníze, a k tomu zcela náhodou vyhrávají miliardové státní tendry. Nechci prozrazovat, o jaké zemi mluvím.
Nebavme se ale o ruských reformách dnes. Za prvé je brzy cokoli hodnotit, a za druhé: Co je nám koneckonců po nich. Nežijeme přece v Rusku a nejspíš tam ani drtivá většina z nás žít nechce. Nevstávám a neusínám s tím, jak to Rusko všechno dělá špatně (nebo dobře). To je jejich problém. Co kdybychom se raději bavili o tom, co se děje tady u nás, potažmo na Západě jako takovém. Ono je to totiž fakt výživné. Místo důležitých diskusí o tom, co se nás opravdu týká, tu ale máme cosi jako „čím dál méně chleba a o to větší hry“ v podobě sledování „hroutícího se Ruska“.
Psala jste o tom, že Rusko hromadí zlato. Rovněž se hovoří o tom, že by Rusko po boku s Čínou mohlo brzy přistoupit k postupné dedolarizaci ekonomiky a k platbám za své suroviny v rublech či juanech. Jde o reálnou alternativu, nebo by její hlasatelé měli být internováni v psychiatrickém zařízení?
Osobně si myslím, že je to reálný vývoj, který samozřejmě nepřinese hmatatelné výsledky třeba během pár měsíců nebo let, ale řekněme třeba do deseti let už bychom mohli reálný obraz nového světa začít vidět a chápat a jeho principy.
Minulá
Vlastně mě pokaždé zarazí, jak se „naši mluvčí“ snaží obhajovat „náš svět“ coby nejlepší v dějinách, a nechápou, že totéž si mysleli třeba staří Egypťané, staří Římané… Kde jim je všem konec? Svět se prostě točí dál. Show přece Must Go On. I když my přitom už nemusíme být u kormidla.
Americký prezident Barack Obama se chystá podepsat další sankce proti Rusku navzdory tomu, že Petro Porošenko si ve středu ráno pochvaloval, že v noci na Donbasu nepadl ani výstřel. A navzdory tomu, že Sergej Lavrov znovu zopakoval, že Rusko chce vidět Donbas v rámci Ukrajiny (někteří říkají, že zejména proto, aby nemuselo platit obnovu regionu). Co říci k těmto rozporům? A co říci ke zdání, že tentokrát už to s příměřím skutečně vypadá nadějně?
To jsme vlastně zase zpátky u první otázky. Máme radost z toho, že Rusko se – alespoň podle našich představ -- topí, a přehlížíme, že v globální ekonomice se nikdo netopí sám. Agentury z Obamova okolí hlásí, že prezident sankce do konce týdne asi podepíše, i když si prý uvědomuje, že se tím rozejde s EU, která už jednotu v tomto směru ztratila, že asi poškodí americké ropné firmy a že ohrozí globální ekonomiku. Pokud už ale USA jsou s to podnikat kroky, které nás ohrožením globální ekonomiky stáhnou dolů všechny bez rozdílu, tak si myslím, že něco je špatně. Hodně špatně. To je uplatnění principu „Po nás potopa“ v praxi.
A co se týče Ukrajiny – všimněte si, že na tu už všichni kašlou. Porošenko si minulý týden pochvaloval první den bez jediného zabitého a jeho ministr obrany hodinu na to oznámil navýšení početního stavu armády o 100 procent, protože mír se asi nehodí, neb v míru by se ukázala celá ta prohnilost a neschopnost už xtého „demokratického vedení“ země. Mezitím Kyjev řekl, že by potřeboval 17 miliard dolarů na prosté přežití nového roku, a MMF mu ty peníze nechce dát, protože ví, že se zase jen rozkradou. EU oznámila, že v rozpočtu nemá pro Ukrajinu ani dvě miliardy, USA si do rozpočtu na příští rok pro Ukrajinu daly jen několik set tisíc dolarů. Jinými slovy, cílem nynější krize bylo uškodit Rusku, Ukrajina byla jen záminka, na jejímž osudu vlastně nikomu nezáleží. Až to Ukrajincům dojde… Dřív nebo později se to stane. Tak budou, si myslím, hodně smutní.
Pokud jde o ceny ropy, The Economist, a kromě něj i česká národohospodářka Ilona Švihlíková, tvrdí, že je drží výrazně dole Saúdská Arábie. Ztotožňujete se s tímto výkladem? Do jaké míry je vlastně toto pouštní království satelitem USA?
Když už to říká Ilona s Economistem, tak na tom asi něco bude..:-) Ne, teď vážně, Ilony si vážím. Faktem je, že vztahy mezi Saúdy a USA se v poslední době zhoršují, a to především kvůli americkým námluvám s hlavním regionálním soupeřem Saúdů, Íránem, nebo kvůli americké politice ve válce proti Saúdy podporovanému Islámskému státu. Důvodů je víc, ale důležité je, že se Saúdům na nedávném jednání OPEC podařilo přesvědčit nespokojené členy, aby souhlasili s pokračující těžbou a prodělečně nízkými cenami především díky prostému argumentu: stlačené ceny vyženou ze hry americké frackingové těžaře, z nichž mnozí mají.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
