Podle politologů nejsou politické subjekty, v jejichž pozadí stojí bohatí podnikatelé, ničím novým ani mimořádným, objevují se i v jiných zemích střední a východní Evropy. A nejen tam. „Většinou jde o strany na jedno použití,“ řekl o podobných projektech ParlamentnímListům.cz politolog Petr Sokol, protože se prý obvykle brzy samy rozdrobí a podruhé už se do parlamentu nedostanou. Jako Věci veřejné.
Jak to, že podobná hnutí získávají, byť nakrátko, podporu voličů? Jedno je pro úspěch podnikatelských stran v různých zemích společné. Když velké, zavedené parlamentní strany zklamou voliče, když se nemění vlády, není žádná alternace, když začnou bujet korupční skandály, dochází k destrukci politické scény a začnou vznikat protestní strany.
V takovém prostředí pak mají větší šanci uspět. „Proto byly tak často úspěšné právě v Pobaltí, protože tam na politické scéně chybí levice. Žádný Lotyš nebude volit levici, protože ji má spojenou s ruskou menšinou, má pocit, že by vlastně volil Rusy,“ objasňuje Petr Sokol, v jakém společenském podhoubí se rodí projekty různých magnátů.
Politolog vychází ze zkušeností podobných podnikatelských projektů z pobaltských zemí. „V Pobaltí od počátku 90. let v každých volbách kandidovala nějaká nová politická strana, kterou založil nějaký oligarcha. Téměř každý boháč si tam vytvořil stranu a mnohdy ve volbách i uspěl. Udělali vždy velkou kampaň, že budou bojovat s korupcí, že všechno bude jinak, někdy ta strana dokonce vyhrála volby,“ popisuje velkolepý začátek podobných projektů.
Ale vzhledem k tomu, že stranu nic nespojovalo, začala se obvykle po volbách drolit a z parlamentu nakonec vypadla. Za nejbizarnější případ označil Petr Sokol litevskou politickou stranu, která se jmenovala Strana národní obnovy. „Do čela si postavila baviče typu našeho Leoše Mareše, vyhrála volby a také se ukázalo, že za tím stojí majitel sítě supermarketů,“ uvedl politolog.
Bárta byl první v Česku, ale předběhli ho v Pobaltí
Ani současný šéf Věcí veřejných Vít Bárta se nemůže jako majitel bezpečnostní služby, který vytvořil vlastní stranu a dokonce s ní vstoupil i do vlády, pochlubit prvenstvím. V Pobaltí jednu politickou stranu založil také majitel bezpečnostní služby. Na rozdíl od Věcí veřejných však vyhrála volby, dostala se do vlády, i když neměla svého premiéra a skončila podobně jako Věci veřejné – rozdrobila se a skončila.
„V Pobaltí to začalo a odtud se to postupně šířilo do dalších zemí východní a střední Evropy. Na Slovensku je například v parlamentu strana s názvem Obyčejní lidé,“ upozornil Sokol na naše východní sousedy, ani oni nezůstali proti podobné aktivitě imunní. Kdo má Váš volební hlas? (strany jsou vybrané dle aktuálních průzkumů ČT)
Anketa
Ale i ve vyspělé Evropě můžeme najít podobný model. A už v příštích dnech se dozvíme, jak uspěl. „Stranu podobného podnikatelského typu představuje v Rakousku projekt osmdesátiletého rakousko-kanadského byznysmena Franka Stronacha.
Od Andreje Babiše se v některých věcech liší, v Kanadě Stronach od píky vybudoval jednu z největších světových firem na výrobu automobilových součástek, pak se vrátil do Rakouska a začal tam dělat politiku,“ poukázal Petr Sokol na podobný případ z Rakouska, kde proběhnou tuto neděli parlamentní volby.
Na rozdíl od něj Babiš podle tuzemských kritiků sám nic nevytvořil, skupuje existující firmy a je pravděpodobně největším příjemcem nejrůznějších dotací v Česku. Politolog Ladislav Mrklas upozorňuje na kontroverzní minulost miliardáře. „Je představitelem jedné z nejdivočejších částí české privatizace, člověkem s neuvěřitelnou minulostí z komunistického režimu,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Pravicový ekonom Karel Kříž tvrdí, že Babišovy firmy neprodukují žádný pokrok, jsou to pouze robotárny, kde mizerně placení lidé vyrábějí nekvalitní potraviny. Dokonce si myslí, že jako možná jediný podnikatel v České republice vyrábí zboží, které je svou kvalitou stejné, nebo dokonce horší než za komunistů.
Cesta rakouského a česko-slovenského podnikatele za voličskými hlasy je však jinak velmi podobná. „Stronach stejně jako Babiš říká, že se má stát řídit jako firma, ale na rozdíl od Babiše je euroskeptik,“ uvádí Petr Sokol. Jejich minulost je stejně spojena blízkými kontaky s ministry a premiéry ve svých zemích, jejich podnikatelské aktivity jsou součástí systému, kteří mnozí považují za klientelistický.
I tak mají své příznivce. „Očekává se, že Stronach se stranou nazvanou Team Stronach für Österreich uspěje se sedmi, osmi procenty hlasů,“ dodává Sokol. I úspěch Stronachovy strany způsobila rakouská politická realita „věčné“ velké koalice sociálních demokratů a lidovců, kteří spolu s dalšími stranami zabředli do různých afér, kterými proti sobě popudili veřejnost.
Fotogalerie: - Partie Bobošíkové a Babiše
Opravdová strana se ukáže, když přežije svého zakladatele
Analytici nevylučují, že i Babiš se v říjnových volbách do sněmovny dostane. Ale podle politologa Petra Sokola strany, které jsou postaveny na osobě jednoho člověka, nemají dlouhodobou ani střednědobou budoucnost.
„Opravdová strana se ukáže, když přežije svého zakladatele. A mně připadá, že kdyby Stronach nebo Babiš z nějakých důvodů odešli ze své strany, tak to bude konec celého projektu,“ je přesvědčen politolog, že strany podnikatelského typu stojí a padají s jednou osobou. „Strana nebude mít žádný důvod své existence, tudíž nevydrží. Takové zkušenosti jsou i z Pobaltí,“ vysvětlil. Proto je přesvědčen, že i hnutí ANO bude projektem na jedno, nanejvýš dvě použití.
-
Další odborné názory v rubrice Politologové
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
