Prožili jsme něco, co lze možná básnicky nazvat „týden hrůzy“. Pro mě začal v páteční ráno, když jsem po probuzení a kontrole mailu zjistil, že prezident Zeman kondoloval prezidentu Francie. K čemu, to už dobře víme. Čili: Čím se změnila Evropa po útoku v Nice a čím byl tento útok jiný? Politicky zajímavé může být, že lidé si začali dělat smutnou legraci z těch samých „pohřebních“ řečí Hollanda, dokonce padaly poznámky typu „zase se vezmou za ruce a půjdou ulicemi“, viz Charlie Hebdo. A nakonec politiky Francouzi při pietě vypískali. Zasluhuje si evropský establishment vypískat za špatnou ochranu Evropanů před terorismem? Lidé říkají, že politici, kteří chtějí uprchlíky, jsou vinni...
Mluvíte o islámském terorismu, ale mám námitku. Pachatel masakru z Nice, kde mimochodem třetinu obětí tvořili muslimové, pocházel sice z Tunisu, ale kromě toho, že byl pouliční rváč, zloděj, bisexuální prostitut a domácí násilník, tak jedl vepřové a chlastal. To tedy na žádného muslima ve smyslu víry, natož na fanatika z Islámského státu ani v nejmenším nevypadá. A tvrzení francouzského ministerstva vnitra, že se „zradikalizoval v krátké době“ na mě žádný dojem nedělá – je to jen křečovitá snaha udržet „příběh“ o radikálním islámu útočícím na nás, hodné.
Cílem pří běhu o „islámském terorismu“ při každé možné i nemožné příležitosti je neustále dokládat, že některé kultury a/nebo náboženství mají prostě v genech větší sklon k násilí, než někdo jiný, čili my. A k tomu je zapotřebí vytvářet axiomy, třeba že každý Arab je automaticky opravdu praktikující muslim a tím pádem i potenciální terorista napojený rovnou na Daeš. A vykreslování tohoto obrázku „střetu kultur“ napomáhá i sám Daeš, který se poctivě hlásí k možným i nemožným útočníkům. Pokud ale za islámské teroristy šmahem označujeme každého, kdo by mohl mít alespoň teoreticky něco společného s islámem, a Daeš se pro změnu hlásí ke každému, kdo by mohl mít alespoň teoreticky něco společného s islámem, je jasné, že jsme konečně objevili s Daešem oblast společného zájmu a shody… Hezké.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml