Kterého z těchto mediálně známých kandidátů do Senátu byste volili, kdyby kandidoval ve vašem obvodě (či v něm kandiduje a vy ho budete volit)?Anketa
Poslední průzkumy před komunálními volbami signalizovaly, že by hnutí ANO mohlo zvítězit jak v tradičně pravicově orientované Praze, tak v Brně, kde byla naopak v minulosti úspěšná sociální demokracie, ale i v dalších větších městech. „Já bych si přece jen počkala na ty výsledky, protože klíčové pro ně bude, kolik lidí přijde k volbám. Při malé účasti to může velmi zamotat jedním, nebo druhým směrem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Vladimíra Dvořáková, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Poukazuje přitom na obrovské množství nejrůznějších hnutí, které zahltilo komunální scénu, na níž se bývalé strany, především hodně organizací ODS, přeměnily v „Něco pro něco“, čímž vzniklo až nepřehledné množství nejrůznějších kandidátek. „Je tak možné, že voliči budou chtít volit něco, co jim přece jenom alespoň trochu říká, o co jde. A hnutí ANO už je známé, rok je v Parlamentu a je znám jeho lídr. Zároveň tak budou volit proti těm, co už na radnici byli, takže budou mít pocit, že volí něco nového,“ vysvětluje Vladimíra Dvořáková.
Hnutí ANO kampaň v americkém stylu trochu přepísklo
„Mně osobně se zdála kampaň trochu přepísknutá v tom smyslu, že jde o americký model, který se používá, takové to ´just do it´, ´udělej to´. V naší situaci to občas vyvolávalo asociaci s Patem a Matem. Na druhou stranu skutečně ta vysoká míra nepřehlednosti hnutí a různých skupin, které se ucházejí v těch velkých městech o místa, může u voličů vyvolat pocit, že z toho se vezme to nové, co na tom komunálu ještě nebylo, ale co je na druhou stranu už identifikovatelné na rozdíl od těch jednotlivých skupin,“ poukazuje politoložka na neokoukanost, ale zároveň už i potřebnou známost hnutí ANO.
Nepočítá s tím, že by hnutí ANO bodovalo v menších místech, protože nemůže mít dostatek osobností, ale pro interpretaci výsledků komunálních voleb bude důležité, jak si povede ve velkých městech. „Tam budou výsledky zajímavé a právě díky nim může pan Babiš posílit svou pozici. Právě řada afér v těch velkých městech může u lidí navodit pocit, že by možná měli přijít jiní, takže tuhle funkci může hnutí ANO v očích voličů plnit,“ domnívá se Vladimíra Dvořáková.
Pokud by byla přímá volba primátora, koho byste volili?Anketa
Kandidáti jsou na plakátech s Babišem, aby bylo jasné, kam patří
Andrej Babiš sehrává před volbami podobnou roli jako před čtyřmi lety Karel Schwarzenberg. „Určitě je to srovnatelné v tom smyslu, že jde o personifikaci strany, která je velmi spjatá s jednou osobou, s níž se lidé dokáží nějakým způsobem identifikovat. Přitom u pana Schwarzenberga to bylo humorné, protože stranu řídil od počátku pan Kalousek, který naopak patřil mezi nejméně oblíbené politiky. Ale přesto lidi TOP 09 personifikovali s panem Schwarzenbergem. Teď vidíme, že se kandidáti ANO objevují na plakátech vedle pana Babiše, aby bylo jasné, kam patří. Ti lidé většinou nejsou známí, tak je nutné k nim dát toho vůdce,“ poznamenává politoložka.
Nepřekvapuje ji, že právě Andrej Babiš ve finiši předvolební kampaně přitvrdil. Na mítinku v Plzni si vzal na paškál sněmovní kolegy z různých stran. Miroslava Kalouska z TOP 09 ocejchoval za hlavu organizovaného zločinu, o Marku Bendovi z ODS říkal, že se ve sněmovně snad narodil, poslance ČSSD Milana Urbana nazval nosičem pizzy. A koaliční sociální demokracii strhal jako celek, když o ní prohlásil, že nezná populističtější stranu. „Nejdřív zničí ČSA, potom o to mají starost. Pak prodat OKD za hubičku, nechat z toho vytáhnout sto miliard, a pak o to mít starost a řešit to. To bych já nedokázal,“ tepal Andrej Babiš posledního vítěze sněmovních voleb.
Politici lžou a otvírají zástupná témata jako s muslimskými šátky
„V této fázi kampaně je to třeba brát tak, že se věci říkají takto vyhrocené. Na druhou stranu Andrej Babiš v podstatě říká to, co koluje běžně mezi občany. Najíždí na vlnu nespokojenosti a toho, co lidé říkají, když si sednou do hospody a začnou probírat politiku. Je to snaha vyjádřit to, co je lidem blízké. Když kandidát říká věci, které se běžně povídají v hospodě, tak si kupodivu voliči neřeknou, že jsou to hospodské řeči a že je třeba to nějak doložit. Místo toho si řeknou, že jim vlastně ten kandidát říká konečně pravdu, protože tohle přece říkal včera Franta v hospodě,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Vladimíra Dvořáková.
Komunální volby jsou prý vždy podivné už jen pro velké množství témat. „Je jich hodně na místní úrovni, pak velká témata ve městech. Včera jsem říkala v rozhlase, čímž jsem rozhořčila některé naše občany, že pár dní před komunálními volbami řešíme problém muslimských šátků. V době, kdy jde hlavně o to, proč některé radnice brání uskutečnění referenda, proč lidé, kteří stavěli mrakodrapy, teď říkají, že budou bránit váš park před developery. Politici lžou o tom, co dělali předtím, a jedou na těchto heslech. Proto otvírají úplně jiné otázky, které s komunálními volbami nesouvisejí, ale odvádějí pozornost na hrozbu šátků,“ myslí si politoložka.
Psali jsme:
Primátor Hudeček není osobností, která by přitáhla voliče
Ze stejného soudku mohou být i naléhavé výzvy předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga k dodávkám zbraní na Ukrajinu, ať už od nás či ze západních zemí „To je odpoutávání pozornosti od něčeho, nebo spíš profilace té strany k oslovení určitého okruhu voličů. Jetli si někdo třeba myslí, že konflikty se dají řešit dalšími dodávkami zbraní, tak já si to nemyslím. Ale jestli si to myslí také voliči, to nevím,“ přiznává vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
TOP 09 prezentuje v Praze dosavadního primátora Tomáše Hudečka jako poctivce a snaživého mladíka, s nímž v čele TOP 09 radnici nedá kmotrům, fízlům, estébákům ani komunistům. „To je poměrně absurdní, i když ty největší pražské aféry se udály před příchodem pana Hudečka do pražské politiky. Ale nemyslím si, že by byl příliš výraznou osobností, která by dokázala oslovit a přitáhnout větší počet voličů,“ podotýká profesorka Dvořáková s tím, že obecně je to s osobnostmi dost problematické.
Sobotka je v ohrožení jako každý šéf strany při volbách
Za výraznou osobnost byl považován Hudečkův primátorský předchůdce Bohuslav Svoboda, ale jeho handicapem je problematické vnímání politické strany, kterou reprezentuje. „Je otázka, jestli Praha bude ještě volit ODS, která k Praze vždy patřila. Praha je pravicová, a tak jde o to, zda ti pravicoví voliči budou už v tuhle chvíli volit pana Babiše, což je přece jen trochu jiná pravice, než byla pravice ódésácká. Nebo se voliči vrátí k pražské ODS, která zas není úplně totéž, co celostátní, nebo nepřijdou vůbec k volbám. Jakékoli prognózy jsou velmi obtížné, protože situace je hodně nepřehledná. Klíčem bude, kdo k volbám vůbec přijde,“ míní Vladimíra Dvořáková.
Ve stínu komunálních voleb zůstávají ty senátní, jejichž výsledek by v případě velkých ztrát ČSSD mohl rozkývat křeslo předsedy Bohuslava Sobotky. „Každé volby ohrožují šéfa strany, tedy všech stran. Těžko se dá říci, kde by byla pro Bohuslava Sobotku hranice ohrožení. Nejde o to, zda sociální demokraté obhájí pět, čtyři, nebo sedm křesel, ale v hodnocení úspěšnosti se budou sčítat všechny možné výsledky. Tedy i to, jak dopadnou velká města. Samozřejmě nikdo neočekává, že ČSSD vyhraje v Praze, protože tu nikdy nevyhrála. Zajímavější bude, kolik ztratí v Brně, a to, zda se to bude vykládat jako problém Michala Haška, nebo Bohuslava Sobotky,“ upozorňuje politoložka.
Za Nečasovy vlády lidé vnímali jen negativní dopady
Pozice Bohuslava Sobotky v čele ČSSD se bude odvíjet od výsledků mnoha frontách a také od toho, jak silní jsou ti, kteří patří k jinému stranickému křídlu. „Každopádně všechny volby vždy znamenají určitý strach pro předsedu strany, protože pokud dopadnou výrazně špatně, tak to jeho pozici ohrozí. Riziko může spočívat i v tom, pokud by výrazněji vyhrál pan Babiš, že by to mohlo znamenat vytváření tlaku na pana Sobotku, aby Babišovi nevycházel příliš vstříc, aby s ním šel více do konfliktu, do střetu. Jinak to může někdo interpretovat, že umožnil jeho posílení,“ poukazuje Vladimíra Dvořáková.
Volby se odehrají v poněkud jiné atmosféře, než která panovala po většinu vládnutí kabinetu Petra Nečase. „Tehdejší vláda bráno z hlediska obyčejného občana, který to sleduje, jenom prováděla škrty, zhoršovala sociální postavení lidí, zdravotně postižení se zázračně uzdravovali, aby se jim nemuseli vyplácet dávky, dlouhodobě nerostla ekonomika. Pocit společnosti byl strašně frustrující, protože lidé vnímali jen bezprostřední negativní dopady, aniž by měli pocit, že až se tohle překoná, že se budou mít lépe. Protože se tehdy říkalo, že budou ještě další reformy, že se musí ještě tohle a tamto škrtnout, přitom ta ekonomika byla úplně podvázaná,“ připomíná profesorka Dvořáková.
Třeba se čeká jen na výsledky voleb a pak Babiš vládu svrhne
Už jen proto, že objevují naděje růstu ekonomiky, ať už je to přičiněním vlády nebo normálním cyklickým vývojem. „A Sobotkova vláda se zatím vyhýbá větším konfliktům. Nějaké sice jsou, což je běžné, ale když takhle dlouho byla u moci Nečasova vláda, tak už došlo k výměně několika ministrů. V této vládě dochází k první výměně po tři čtvrtě roce, a to ještě proto, že se paní Jourová stane eurokomisařkou. Ale možná že dalšího půlroku bude naprostá smršť a jen se čeká na výsledky těchto voleb a pak pan Babiš tu vládu třeba svrhne, nevím. Ale ten pocit není takový frustrující, jako byl u toho vládnutí předtím,“ srovnává politoložka.
Ing. Miloš Zeman
Volby u nás na pár týdnů zatlačily do pozadí události na Ukrajině, které podle jedněch přivedly lidstvo až na pokraj třetí světové války, ale třeba prezident Miloš Zeman je označil jen za „chřipku“. „O první světové válce si také zpočátku mysleli, že to bude lokální a krátký konflikt. Ukrajina je rozebraný stát, vlivem různých oligarchů a jejich soupeření země stagnovala, východ Ukrajiny je v zoufalé ekonomické situaci. Dostat to území, na kterém jsou ti rebelové, nahoru, nebude chtít sanovat žádná ze stran. Země je v zoufalé ekonomické i sociální situaci, je to vylidněné území, které navíc nebylo dlouhodobě modernizované,“ říká Vladimíra Dvořáková.
Západní politika přispěla ke vzniku hrozby Islámského státu
Ukrajinu čeká velmi těžká zima s rizikem od Ruska zavřených kohoutků kvůli nesplácení dluhu. „Pokud by se mělo opravdu Ukrajině pomáhat, tak především v budování funkčního státu, aby jakékoli další finanční prstředky, které Ukrajina dostane od Evropy, nemizely v černé díře zvané oligarchové. Ale já vidím větší nebezpečí z hlediska Blízkého východu, z hlediska Islámského státu, kde je situace mnohem nepřehlednější. A nutno říci, že k té nepřehlednosti do značné míry přispívá západní politika, kdy se podpora jedněch skupin nakonec vymkla zpod kontroly,“ připomíná profesorka, že v Islámském státě je část syrské opozice, která bojovala proti Bašáru Asadovi.
Část opozice proti syrskému prezidentovi byla tvořena fundamentalistickými skupinami, které využívaly cizích zdrojů. „To je jako když řekneme, že dodáme více zbraní na Ukrajinu, ale po pravdě řečeno ti rebelové bojují z velké části se zbraněmi, které získali na ukrajinské armádě třeba i tím, že tam část armády přešla. Západní zahraniční politika by si měla udělat analýzu, vzít v úvahu zkušenosti a zamyslet se nad tím, pokud do něčeho vstupuje, tak jaké síly jsou tam zapojené a jak mohou také fungovat. Dodávat do regionu zbraně a výcviky, když si nejsme jisti, kterým směrem to půjde, asi není úplně nejracionálnější politika,“ tvrdí Vladimíra Dvořáková.
Kvůli sankcím se zvedla hysterie, proč jen nesrazíme podpatky
Konflikt na Ukrajině provázejí spory o to, zda je správné uvalovat na Rusko sankce. Naposledy se proti tomuto postoji Evropské unie vymezil český prezident Miloš Zeman, který při svém projevu na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos vyzval k jejich zrušení. „Pluralita názorů i v rámci západního společenství je běžná, ale většinou se to dělá tak, že se ty názory vyjadřují na vnitřních jednáních, že se o nich rokuje. Mluvit o nich veřejně – a ještě na akci, kterou organizuje jedna ze skupin – asi nebylo úplně nejvhodnější. Tyhle věci se spíš mají řešit na těch zasedáních a dávat stanoviska zahraniční politiky,“ konstatuje politoložka.
„Na druhou stranu u nás, když se o něčem řekne, že budeme s Evropskou unií ještě jednat, třeba o podobě protiruských sankcí, tak se zvedne obrovská hysterie, že nejsme patřičně loajální a proč nesrazíme podpatky. Prostě se neumíme v tom prostředí chovat. Máme jisté spojenecké závazky a dlouhodobou orientaci a v rámci toho se pohybujeme, což ale neznamená, že musíme souhlasit úplně se vším,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Vladimíra Dvořáková, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
