Také česká politická scéna byla v uplynulých dnech poznamenána dramatickými událostmi na Ukrajině. Podle politologa Zdeňka Zbořila vyjadřování a postoje českých politiků k tamnímu dění odpovídají našim všeobecným znalostem ukrajinské problematiky, a to nejen současné situace, ale i historických souvislostí. Podle toho, jak se politici k dění na Ukrajině vyjadřovali, je lze rozdělit do tří skupin.
„Jedni jsou bezradní, a proto papouškují to, co někde slyšeli. Pak záleží na tom, jak jsou orientovaní. To je případ pana ministra zahraničí Zaorálka, který se neodchýlil ani milimetr od – zdá se většinového – názoru Evropské unie a opakuje fráze o nemožnosti rozdělení Ukrajiny a o uklidnění, které už v tom okamžiku, kdy je řekl, neměly hodnotu ani politického komentáře. To byl jen útěk před odpovědností a rozhodným slovem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Volby jsou důležité, ale jen když se jejich výsledky hodí
Pak je tu skupina, která obdivuje tamní opozici. „Ta je ovlivněna nikoli dobrou orientací v ukrajinské vnitřní politice, ale zejména tím, že jsou zaujati vůči politice Ruské federace, vůči politice Vladimira Putina a každý, kdo z těch opozičních struktur argumentuje proti Rusku, je pro ně přijatelný. Sem patří pan Štětina, který je jednoznačně na straně opozice a těch lidí, kteří uskutečňovali státní převrat, i když je omezen tím, že je senátorem a že reprezentuje také názor člena Parlamentu České republiky,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Třetí skupina je velmi odmítavá vůči státnímu převratu, protože upozorňuje na to, že volby, které vyhrál Viktor Janukovyč a Strana regionů, byly pod přísnou kontrolou OBSE a byly akceptovány Evropskou unií. „Ukázalo se, že když je třeba, tak jsou volby považovány za jeden z nejdůležitějších znaků demokracie, a když se to nehodí, tak jsou jejich výsledky zneváženy. My jsme to koneckonců zažili i po prezidentské volbě, kdy lidé odmítali uznat její výsledky, ale na Ukrajině to proběhlo velmi dramatickým způsobem,“ podotýká politolog.
Ukrajina se může „těšit“ na vpád zainteresovaných skupin z EU
Společně však názory těchto tří skupin vycházejí z povrchního názoru na Ukrajinu, protože až na výjimky se nikdo nezabývá tím, jaká je ekonomická situace na Ukrajině. „Nebo jak se liší návrh asociační smlouvy s Evropskou unií, který byl předložen Ukrajině, od té, jakou známe my. Také jsme téměř všichni zapomněli, že v asociační smlouvě je celní pakt, který otvírá nejen přístup Ukrajiny na evropský trh, ale zejména přímo vpád těch zainteresovaných skupin z Evropské unie na Ukrajinu a přes ni dokonce do Ruska,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Na takovou analýzu musíme čekat, a proto první pokusy situaci na Ukrajině nějak popsat jsou neúplné a jdou jenom po povrchu. „Ráno jsem se díval na zprávy České televize, kde se sice citují první stránky všech dnešních deníků, ale zpráva o Ukrajině je přiřazena k druhé největší události, kterou dnes očekáváme, a to je iniciativa boje za větší práva dětí. Ta nesouměřitelnost na úrovni tištěných i audiovizuálních médií je tedy typická pro ten povrchní zájem o události na Ukrajině, což pak dovoluje zaujmout jakékoli stanovisko, většinou takové, které vychází z jakéhosi emocionálního pohnutí,“ míní politolog.
TOP 09 není momentálně pro hlavní média atraktivním hráčem
Více než čtvrt roku od tuzemských sněmovních voleb se podle nejnovějších průzkůmu STEM a CVVM dá pozorovat, že mírně klesá podpora hnutí ANO, o něco více TOP 09, naopak si trochu polepšila ODS. „Tomu oživení zájmu o ODS se dá věřit. Určitě vychází z těch pokongresových očekávání a nadějí, že se destrukce ODS zastavila. Pro občanské demokraty je to po roce první pozitivní úkaz,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Pokles TOP 09 bere jako daň za to, že TOP 09 je v ústraní české politiky. „Pro pozorovatele není tak atraktivním hráčem, jako je rozpadající se a oživující se ODS nebo strany vládní koalice. TOP 09 je dnes v pozici kritika, který není pro politické komentátory atraktivní. Nikdo ani u ní nehledá skandály, pomalu se zapomíná na minulost některých jejích politiků a ačkoli jsou internetové diskuse na všech serverech velice kritické vůči TOP 09, tak velká média TOP 09 jakoby vynechávají ze svého zájmu,“ domnívá se politolog, že i to se mohlo odrazit na ztrátě několika procent.
Senátoru Štětinovi může do europarlamentu pomoci antikomunistická karta
Možná i to stojí za pokusem prvního místopředsedy Miroslava Kalouska prověřit, zda se ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nedopustil zločinů proti lidskosti či kyjevskou aktivitou senátora Jaromíra Štětiny. „U pana Kalouska je to setrvalá snaha upozorňovat nejen na sebe, ale i na celou TOP 09, protože z vedení TOP 09 jinak není nikdo schopen zaujmout veřejnost, ať už v pozitivním či negativním smyslu. Je to trochu z nouze ctnost, protože jeho spolustraníci nemají takový společenský kredit, aby mohli nějak výrazně ovlivňovat voliče,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
U senátora Jaromíra Štětiny, i když může mít více motivací, je tou hlavní účast na kandidátce do Evropského parlamentu. „A jeho snaha prezentovat se alespoň pro část voličů jako kritik Ruska, protože sází na antikomunistickou a protiruskou kartu. Když předpokládáme, že bude zase v evropských volbách prachmizerná účast, tak úspěšní skutečně mohou být ti, kteří budou zaujímat nějaká krajní stanoviska. Dokonce bych se nebál říct i extrémní stanoviska. Ať už ve vztahu k Ukrajině kladná nebo záporná,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
TOP 09 sází na popularitu osobností, nikoli na popularitu strany
Při pohledu na první tři místa evropské kandidátky TOP 09, kde není ani jeden člen strany, má jasno. „Oni sázejí na popularitu osobností, nikoli na popularitu strany. Spoléhají, že když byl pan Pospíšil úspěšným reprezentantem ODS v Plzeňském kraji, tak tam bude mít znovu své obdivovatele. A pan Niedermayer je zajímavý pokus. Jsem zvědavý, jak lidi zaujme, protože bankéři nepožívají v současné době dobré pověsti, ale volby do Evropského parlamentu jsou tak atypické, že je možné všechno,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Konkurentem proevropsky laděné TOP 09 by u pravicových voličů mohl být lídr hnutí ANO Pavel Telička, někdejší diplomat a člen Evropské komise. „Nejsem si ale až tak jistý, zda si voliči vůbec uvědomí, že pan Telička je jedním z nejlepších znalců Evropské unie, a to jak té papírové dokumentace EU, tak také procesů, které uvnitř Evropské unie probíhají. Takže možná v jeho prospěch bude hrát spíš vzpomínka na zarputilého ragbistu než uznání toho, že pan Telička je velmi dobrým znalcem Evropské unie jako celku,“ usmívá se Zdeněk Zbořil.
Na rétoriku ANO o nesmyslném plýtvání uslyší voliči ještě dlouho
Hnutí ANO by mohla i nadále vycházet sázka na rétoriku o obrovském plýtvání, kterého se předchozí politické garnitury dopouštěly, s níž opakovaně vyrukoval Andrej Babiš při svém projevu před hlasováním o důvěře vládě. „Taková rétorika se dá použít i pro volby do Evropského parlamentu, protože na Evropské unii se dá snadno demonstrovat, jak se vyhazují peníze z okna,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil, i když samozřejmě nedokáže odhadnout, zda bude hnutí ANO ve svém halasně ohlašovaném šetření úspěšné.
Ale už to, že ANO přišlo s jinou metodou, jak někde najít nějaké peníze, považuje za zajímavé i proto, že to může aktivovat spoustu lidí. „Vyhazování peněz z oken neprobíhá jen na celostátní úrovni, ale to znají lidé v obcích i ve městech. A nejsou to jenom bobři na spodním prádle, ale sto milionů za olympijskou atrakci na Letné, o níž se pak dozvídáme, že měla ´obrovský úspěch´, že ji navštívilo šest tisíc lidí. To je jako na jedno fotbalové utkání Sparty s nějakým mizerným soupeřem. Peníze takto prolétávají komínem, lidé to vidí, takže rétorika pana Babiše může být i nadále pro spoustu voličů atraktivní,“ uznává politolog.
Pozor na výsledky auditů a počínání šéfa diplomacie
Je také zvědav, jakou pozornost bude veřejnost i média věnovat zprávám o auditech, které zahajují ministři ANO ve svých rezortech. „Nevím, jak jsou jednotliví ministři a jejich spolupracovníci schopni tyto audity dělat, ale rozhodně se to dá propagandisticky využít k tomu, aby se problémy, které jsou třeba v ekonomické oblasti, daly svést na předchůdce. To je známý politický trik, ale možná že to skutečně povede k nějakému – ne snad jen objevování kostlivců ve skříních ve spojení s nějakým uplácením a úplatkářstvím – zjištění o chování úředníků státních institucí v minulosti,“ uvažuje Zdeněk Zbořil.
A pozorně se chystá sledovat i počínání ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, pro něhož je Ukrajina první vážnou zkouškou. „Jistě to bude umět zvládnout na úrovni komunikace s Evropskou unií a s lady Ashton, ale jde také o to, jestli nebude ztrácet body, že až příliš ochotně přijal argumentaci Evropské unie. My sice nejsme v tak exponované situaci jako Polsko, Slovensko nebo i Maďarsko, ale určitě to může ovlivnit naše ne snad vztahy s budoucím režimem na Ukrajině, ale k tomu současnému režimu v Ruské federaci,“ dodává politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
