Dlouhé roky vládlo preferencím politických stran v České republice hnutí ANO. Až letos v době koronavirové se ledy pohnuly. V posledních volebních průzkumech dosavadního dlouhodobého suveréna naší politické scény přeskakují Piráti, respektive Piráti v předvolební koalici se STAN. Dají se tedy označit za favority voleb? „Bezesporu jsou největšími vyzyvateli hnutí ANO. Myslím si však, že na podzim budou volby velmi vyrovnané. Rozdíl mezi hnutím ANO a Piráty bude velmi malý. Zdaleka bych si nemyslel, že nutně Piráti budou první, protože mají složitou situaci v tom, že jejich voliči nejsou tak disciplinovaní, když dojde na volby. Část jich to nechává jen v rétorické poloze. Bude to obrovsky o mobilizaci voličů,“ předpovídá politolog Jan Kubáček, kterému to připomíná situaci u krajských voleb. „Kde, kdybychom se podívali na účast Babišových voličů a antibabišovských koalic, tak výsledky byly velmi vyrovnané. Velmi mi to také připomíná situaci z doby Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka a utvrzují mě v tom výsledky izraelských voleb, kdy výsledky jsou velmi vyrovnané a patové. Na podzim nás možná čeká také dost patová situace. Bude to spíše o tom, kdo se všechno dostane do Poslanecké sněmovny z potenciálních partnerů protibabišovské koalice a naopak kdo z případných koaličních partnerů Andreje Babiše,“ domnívá se.
Zatímco se však předpokládá, že Piráti se STAN jsou schopni utvořit vládní koalici se zatím třetím uskupením Spolu zahrnujícím ODS, KDU-ČSL a TOP 09, hnutí ANO je zdá se v obtížnější situaci. ČSSD, která je s nimi ve vládě, bojuje o to, aby se vůbec do sněmovny dostala a ani pak není jisté, jak se zachová. Má hnutí ANO vůbec nějaký reálný koaliční potenciál? „Andrej Babiš má koaliční situaci velmi složitou. Už teď se dá prorokovat, že sociální demokracie - když se dostane do Poslanecké sněmovny - bude velmi opatrná a spíše se bude poohlížet po jiných alternativách, než je hnutí ANO. Možná za určité výjimky, pokud by to byla spolupráce s hnutím ANO a vláda bez Andreje Babiše. V tom případě by debata byla více otevřená,“ myslí si. Komunisté jsou podle něj v obdobné situaci. „Pokud se dostanou do Poslanecké sněmovny, pak si s největší pravděpodobností naordinují nějaký detox v podobě opoziční role a nebudou se hrnout do nějaké bezvýhradné podpory Andreji Babišovi. Zase s tou výjimkou, pokud by se nabízela vládní nabídka bez Andreje Babiše,“ vysvětluje.
Fotogalerie: - Ne rozvolnění
Složité skládání koalice pro Andreje Babiše i Ivana Bartoše
„Pak je otázkou, jak dopadne ODS, kde je část lidí, kteří by byli asi ochotni kývnout na spolupráci s hnutím ANO, ale s velkou pravděpodobností bez Andreje Babiše jako premiéra,“ konstatuje politolog. „Případně jak se zadaří nějakému subjektu pod vedením Václava Klause staršího. Myslím si, že tu strategii zkoušet bude. A i tam je to s velkým otazníkem, protože ta rétorika je velmi široká. Od nějaké opatrné až téměř nenávistné, když budu brát argumenty iniciativy Chcípl PES či Svobodných. Jejich vyhraněnost proti Andreji Babišovi je jednoznačná. Je tam spousta proměnných. Bude to o tom, jak se bude vyjednávat a skládat koalice,“ uvádí.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
- Piráti
- Místopředseda vlády pro digitalizaci
- místopředseda vlády
Otázkou také je, kdo bude lídrem protibabišovské koalice a jejich případným adeptem na premiéra. Zatím to tedy vypadá na Piráty a tudíž Ivana Bartoše. Koalice Spolu zaostává a je s odstupem třetí. Může se toto změnit a Bartošovo postavení ohrozit Petr Fiala? „Nikdy neříkej nikdy. Může přijít nečekaná situace. Ale bude to velmi složité. Ukazuje se, že se dosud neobjevila nějaká jasná tvář koalice Spolu, která by byla magnetem pro váhavé voliče. Petr Fiala dokáže oslovovat přesvědčené z přesvědčených, ale nedaří se mu oslovit některé váhající nad touto koalicí, kteří v minulosti volili ODS a má velký problém oslovit těkavé nebo zklamané voliče. Pro ně není atraktivní charismatickou alternativou toho světa bez Andreje Babiše. Bude to mít velmi těžké. Spíš si myslím, že tu budou dva podobně silné bloky - hnutí ANO a Piráti se Starosty. Až pak s odstupem občanští demokraté, potažmo koalice Spolu. A bude se řešit, koho ještě dokáží přidat do té karetní hry,“ sděluje, avšak nečeká, že by se objevilo nějaké dramatické překvapení, že by se objevila tvář nebo téma tak zásadní pro váhavé voliče, že by šli houfně volit koalici Spolu.
Psali jsme:
Je to konec Trikolóry
Jako blesk z čistého nebe se v uplynulém týdnu objevila nečekaná zpráva. Lídr a předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší oznámil, že z osobních důvodů odstupuje ze svého předsednického postu a po ukončení poslaneckého mandátu odejde z politiky. Už tak i s tímto výrazným politikem preference Trikolóry, která se na předvolební spolupráci domluvila se Svobodnými a Soukromníky, nedosahovala potřebných pěti procent. Jak to bude bez něj? Je to konec nadějí tohoto hnutí na vstup do sněmovny? A končí ve skutečnosti Klaus mladší z toho důvodu, že nevidí reálnou naději na vstup do sněmovny? Například sociolog Jan Herzmann v rozhovoru pro LN uvedl, že si nemyslí, že by Trikolóra či její koalice neměla vůbec šanci. Nesměla by ale mít podobu trojkoalice, jelikož tím pádem by museli zřejmě dostat devět procent, podle toho jak dopadne jednání o volebním zákoně. Jako jeden subjekt ale dle sociologa na pět procent měla a do jisté míry stále má.
Jan Kubáček to však tak optimisticky nevidí. „Pokud nedojde k nějaké zázračné strategii z pera Václava Klause staršího - a o té dost pochybuji a šlo by asi o slučování podobných sil do širšího hnutí - tak je to konec Trikolóry. Václav Klaus mladší měl výhodu v tom, že byl symbolem Trikolóry a neměl bezprostřední rukopis kontroverzní prezidentské amnestie, který jeho otec má. Pokud by se Klaus starší postavil do čela tohoto uskupení, bude spousta těch, kteří tuto kontroverzní amnestii budou vzpomínat, případně mnohé kauzy ze sice daleké, ale pro mnohé stále bolavé privatizace,“ konstatuje. Pak by se dle jeho názoru tyto proudy staly určitým terčem připomínáním takového divokého kapitalismu, upřednostňování ekonomiky před právem, regulemi a zákony a může se to stát obrovským problémem. „Pro část voličů byl Václav Klaus starší právě z těchto důvodů červeným hadrem a uchylovali se k jiným subjektům. Myslím si tedy, že de facto končí etapa Trikolóry, protože i kdyby nastoupil do čela Václav Klaus starší a bude mít tendenci se rozkročit a oslovovat další subjekty, tak pro některé naštvané voliče, ty, kteří hodně vzývají malé živnostníky, práci, ochranu lidí v terénu, pro ně Václav Klaus starší nebude adekvátní náhradou a začnou se poohlížet po jiných. Toto je pozitivní zpráva pro Tomia Okamuru, i pro některé Starosty, i pro Roberta Šlachtu s Přísahou. Pro část voličů Václav Klaus starší nerovná se Václav Klaus mladší a budou mít problémy s kontroverzní minulostí,“ dodává.
ČSSD - strana dlouhodobě postavená na rozhádanosti
Anketa
V případě, že byste mohli volit předsedu ČSSD, byste dali hlas
69%
11%
hlasovalo: 7334 lidí
A jak stranu zachránit? „Jestli by ČSSD něco zachránilo, tak ukončení vnitrostranických půtek a vytažení lidí s komunální zkušeností, kteří jsou schopni reálně reprezentovat témata, která sociální demokracie nabídla. Ukazuje se, že v současnosti ČSSD trpí ztrátou důvěryhodnosti, voliči jim nevěří, že jsou to pro ně skutečně zásadní témata, a že jsou schopni je Poslanecké sněmovně prosadit,“ upozorňuje politolog. „Sociální demokracie přichází se vším možným. Dávkami, důchody, čtyřdenním pracovním týdnem. Ale mají problém, že části voličů to přijde buď jako přílišný luxus a říkají si - no to je krásné bavit se o čtyřdenním pracovním týdnu, ale abych měl po covidu vůbec práci. Tohle jim přijde nedůvěryhodné a mají reálný pocit, že problémy jsou dneska někde jinde,“ všímá si. „A pak se úplně vytrácí příběhy a autentičtí reprezentanti - například možnosti žen skloubit práci a mateřství, vychovávání dětí. Velké téma. Otázka exekucí. Tady všude sociální demokracie shořela, nebyla schopna to téma prosadit, posunout, aby se ukázalo, že jsou opravdu v Poslanecké sněmovně platní,“ vysvětluje s tím, že těch témat je spousta. „Reálné vymáhání sociálních práv, zaměstnaneckých práv, vymahatelnosti smluv, exekuce, dohodářů, kloubení práce a mateřství, startovní pozice mladých lidí a rodin. Těch témat je hodně. Sociální demokraté je ale vždy přebijí vnitřními půtkami, jestli je lepší Petr nebo Pavel. Jejich voliče to nebaví. Zapomněli být stranou práce, respektive lidí, kteří pracují a chtějí žít v bezpečném státě, který jim garantuje práva, která mají formálně napsaná ve svých smlouvách, v zaměstnáních. Mám pocit, že sociální demokracie má dojem, že je stranou státních úředníků a některých sociálních menšin. Ale ukazuje se, že to štve jejich voliče z regionů,“ uzavírá politolog Jan Kubáček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
