Policisté jdou dělat domovní prohlídku, a už na ně čeká televizní štáb. Komu ten vyšetřovací tým vlastně slouží? Hovoří právník a bývalý vyšetřovatel

Kolem připravovaného sloučení dvou protimafiánských útvarů se nyní strhla obrovská mela, která nejprve hrozila skončit až vládní krizí. I když se ve vládní koalici nakonec domluvili, „válka policajtů“ ještě neskončila. Podle některých médií prý měl dokonce sám policejní prezident Tuhý vynášet informace, například při olomoucké kauze Vidkun. To alespoň naznačuje podle Novinek.cz šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek. Není to zvláštní, že důstojníci zmíněného útvaru to naznačují až teď, tedy potom, když se hnutí ANO nepodařilo zlomit ČSSD a ministra Chovance, který nakonec reorganizaci přece jen podepsal?

Z pohledu právníka je každý policista povinen, pokud se dozví o spáchání trestného činu, splnit oznamovací povinnost nebo zahájit prověřování takové události. Jestliže určité skutečnosti vyplynuly ze soudního spisu, který se dlouho zpracovával, pak na tom není nic podivného; kromě toho, že to vyšlo na veřejnost. A to je skutečně velký problém, zvláště při práci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), protože lidé by se o tom neměli v počátečních fázích vyšetřování vůbec dozvědět. Já tleskám ÚOOZ, když při vyšetřování olomoucké kauzy Vidkun zamíří až do těch vysokých pater politiky, ale můj potlesk slábne, když se o tom dozvím z médií v době, kdy vlastně ještě není nic jasné. Pokud na policisty, kteří jdou provést domovní prohlídku, už čeká televizní štáb, tak se ptám, komu potom ta policie vlastně slouží? Jestliže utajované informace chodí běžně přes média, je to pro policii známka velké neprofesionality.

To právě nyní tvrdí i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který kritizoval Komárka za to, že se nechová profesionálně, když s tímto podezřením nepřišel na Generální inspekci bezpečnostních sborů, a chce hned oslovit parlamentní komisi, a že sám pustil do éteru zprávy, kterými by se nejprve měli zabývat policisté. Co k tomu říci?

Tuto otázku je nutné rozdělit na dva okruhy. Zaprvé si je nutno říci, proč se Jiří Komárek hned neobrátil na GIBS. Tomu bych jako bývalý kriminalista a vyšetřovatel vcelku rozuměl, protože z GIBS, jak panuje podezření, utíkají informace. A pokud mám podezření, například i vůči policejnímu prezidentovi, pak bych možná pochybil i při vyšetřování. Problémem je ale skutečnost, že jsem se o tom zase dozvěděl z médií, kde tato informace nemá ještě co dělat. I taková žádost o slyšení u parlamentní komise nemusí být přece veřejně známá. Takže v tomto bodě má pan Kalousek pravdu, i když mezi jeho příznivce určitě nepatřím.

Jak toto všechno může vlastně dopadnout? Minimálně tři elitní policejní útvary si jdou po krku a státní zástupci vyšetřují i policejního prezidenta. Nebude tím destabilizovaná celá česká policie? A může současný tlak prezident Tuhý vůbec ustát?

Česká policie se skládá z mnoha složek, takže o celkové destabilizaci se nedá hovořit. Na dopravní policii nebo tu pořádkovou to nemá téměř žádný velký vliv. Je to ale závažná situace, protože může zásadně utrpět důvěra veřejnosti vůči vyšetřování kriminální policie jako celku. A to se, obávám se, už stalo.
Jestli to může ohrozit pana Tuhého, to bude záviset na tom, jaké mají důkazy vyšetřující orgány o jeho zapojení, či nezapojení do vámi zmiňované kauzy. Pokud se to prokáže, musí si policejní prezident zabalit, v opačném případě je to velmi závažné nařčení, což si ti lidé, kteří ho obvinili, musí uvědomit. Panu Tuhému v jeho postavení to totiž může zcela zničit jeho kariéru.

V televizních vystoupeních se dvě nejvlivnější politické strany – ČSSD a hnutí ANO – dušují, že policie by měla být nezávislá. Nicméně podle současného stavu věcí tomu tak není, zvláště, když elitní útvary vyšetřují korupci politiků. Jak by se z tohoto dalo vůbec dostat, aby orgány činné v trestním řízení mohly nezávisle vyšetřovat kriminální machinace politiků? Existuje na to nějaký recept? Už jsme přece něco podobného zažívali před 10 lety u Kubiceho zprávy.

Po pravdě řečeno, já z toho nějakou efektivní, jasně definovanou a rozumnou cestu nevidím. Ta politika dnes totiž zasahuje do veškerých lidských činností. Všichni jsme jen lidé; a například dnes já jako právník nejsem klientovi schopen říct, jak při projednávání své kauzy vlastně dopadne. Ten právní systém je dnes neuvěřitelně zahuštěný. Já ten jeho čin určitým způsobem podle zákona kvalifikuji, státní zástupce bude jiného názoru, soudce se pak na to bude dívat také jinak, stejně jako některá vyšší soudní instance při případném odvolání. Takže čtyři profesionálové budou mít na jednu záležitost naprosto odlišný názor. Je to tak správně? Dnes právo závisí na tom, jak rozhodne článek poslední instance, tedy například Ústavní soud. V současné době je tak polovina všech odvolání úspěšných. Co to vlastně znamená? Jsou ti soudci lemplové, když rozhodli jinak než odvolací orgán, anebo je to právo nastaveno tak, že se dá vždy rozsudek otočit o 180 stupňů?

Jaký je vůbec váš názor na fungování ÚOOZ a Roberta Šlachtu? Na jedné straně vyřešil některé zapeklité kriminální činy, na straně druhé jiné závažné kauzy, které dost rozvířily veřejné mínění, a to nejen v Česku, zůstaly nedořešeny – jako například případ Jany Nagyové nebo olomouckého hejtmana Rozbořila (kauza Vidkun), kauza vymahačů z ČEZ a podobně. Někteří politikové i média ho označují za Babišova člověka. Může to tak být, anebo se už jedná o mocenský boj, kde každý prostředek už je dobrý?

Podle celé té kauzy, kterou vyvolal pan Babiš a dostal se do střetu s ČSSD, nelze posuzovat práci ÚOOZ a jeho policisty. To bychom museli analyzovat případ od případu. My přece máme v našem právu zakotvenou presumpci neviny, a nyní někdo dopředu už obviňuje policejního prezidenta za připravovanou reformu. Ten má přece určitou svoji pravomoc, do níž spadá i reorganizace policie. To je jeho práce, a pokud jsou politici nespokojení s takovým postupem, tak ať reformu policie přisoudí do kompetencí dalším zákonem Parlamentu nebo přímo panu Babišovi, a ti potom ať za to nesou patřičnou odpovědnost.

Hodnotit práci ÚOOZ je opravdu velmi těžké. Na jedné straně se dá říct: proč zasahovat do něčeho, co funguje? Na straně druhé každá jejich závažná kauza je ihned medializovaná, takže si člověk říká, zda se tak neděje na něčí politickou objednávku. Lidem by mělo být v podstatě jedno, zda závažnou kriminalitu vyšetřují dva útvary či jeden, ale ty by měly postupovat podle zákona a dosahovat dobrých výsledků.

Někteří politici i bývalí policisté jako například Michal Moroz si myslí, že současná policie nyní prochází katarzí, která by mohla být i do budoucna užitečná, a naznačují, že podobnými změnami by mohlo projít státní zastupitelství, ať Česko není „prokurátorskou republikou“, kde státní zástupci jsou nejmocnějšími osobami ve státě. Mají pravdu, anebo je to přehnané tvrzení? Konec konců, nový návrh zákona o státním zastupitelství leží v Parlamentu…

Já doufám, že tato vyhrocená kauza alespoň přispěje k tomu, že si politické i policejní špičky uvědomí, že ty oba protimafiánské útvary by neměly prezentovat na veřejnosti svoji práci jiným způsobem než zbylá část policie. Mohly by se také odstranit ty elitářské způsoby některých policistů. Samozřejmě tu ale hrozí i rozštěpení policie na dva tábory. Myslím si, že v naší politice chybí uznávaná osobnost-autorita, která by tento problém rozsekla, aby se nezapouzdřil a policejní útvary aby si nezačaly dělat naschvály, což by komplikovalo jejich práci. Tou autoritou však není ani pan Sobotka, ani Babiš. Mohl by to například zvládnout pan bývalý policejní prezident Lessy, kterého jsem si hodně vážil.
A to, co platí pro policii, musí také obdobně platit i pro státní zástupce. To znamená, že je musí řídit jejich nadřízení, a nikoli politici. Tento stav v naší společnosti není dobrý. Víme, jak se vyvinula kauza Nagyová, a můžeme se ptát: „Je to jen proto, že tak rozhodl soudce, anebo to odpovídá skutečnému stavu věcí?“ Vůbec se mi zdá, že je náš stát stále více sešněrovaný různými restrikcemi a nařízeními a je otázkou, jestli si to tak lidé skutečně přejí.