Profesorka Dvořáková: Politické zásahy do justice jsou neuvěřitelné
Podle politoložky Vladimíry Dvořákové se výsledek hlasování o (ne)rozpuštění Poslanecké sněmovny skutečně dal čekat a bylo by velkým překvapením, kdyby byl jiný. „Převládly zájmy stran, které potřebují v té sněmovně zůstat. Ale i když se z těch stran ozývaly různé hlasy a kritika prezidenta ohledně nové vlády, neudělaly to jediné, co bylo možné: Neomezily prezidentské pravomoci,“ konstatovala Dvořáková.
Poněkud více se však pozastavila nad rozhodnutím Nejvyššího soudu ohledně „trafikantů z ODS“. Zdůraznila ale, že rozhodnutí soudu platí, i když se nám to může líbit nebo nemusí.
Psali jsme:
„Zaplať pánbůh, že ta vláda Petra Nečase už není u moci, protože to, jak se ihned objevily výroky o tom, že státní zástupce Ištvan pochybil, by asi sebou přineslo celou řadu věcí, nad kterými bychom jen kroutili hlavami. Je proto třeba zdůraznit, že Ištvan nepochybil, ovšem pokud to někdo bude dál opakovat, společnost to bude vnímat negativně a prohloubí se ještě více ta důvěra v systém, který tu je nastolen. Pokud by se totiž připustilo, že vše, co se stane na půdě Poslanecké sněmovny, je chráněno imunitou, mohli by to lidé chápat jako vzkaz, že stačí vzít milion, jít za poslancem, něco po něm chtít a prosazovat a vše je v pořádku. To tuší zřejmě i laici, že tak není. V každém případě platí, že ty politické zásahy do vyšetřování kauzy kolem Jany Nagyové a spol., jsou neuvěřitelné,“ uvedla dál politoložka pro ParlamentníListy.cz.
Jan Kubáček: Velmi nebezpečný projev – opět se dělíme na pány a kmány?
Ani podle dalšího politologa Jana Kubáčka nebyl výsledek hlasování poslanců o rozpuštění sněmovny překvapivý. „Možná stojí za zmínku neúčast při hlasování poslance Národních socialistů Petra Bendy. To překvapivé je a může to naznačovat, že se Benda snaží být možná samostatným autonomním poslancem. Bude určitě zajímavé ho dál pozorovat,“ předeslal Kubáček.
Podle něj to, že Poslanecká sněmovna zůstala, dává příležitost dynamice kabinetu Jiřího Rusnoka. „Ten způsob prezentace formou dynamiky by mohl přinést podporu i celkově politické obci,“ myslí si politolog.
Psali jsme:
K rozhodnutí Nejvyššího soudu pak dodal, že se díval a hledal hlavně srovnání toho, jak je v jiných zemích vnímána poslanecká imunita, která ve verdiktu hrála klíčovou roli.
„Bohužel tak široké zahrnutí toho, co vše se pod ní může skrývat, jsem nenašel nikde jinde než u nás. Svědčí to o tom, že se dostáváme k jistému útěku ne do předešlého režimu, ale řekl bych až k monarchistickému období. Vracíme se k rozdělování na pány a kmány, a to je velmi nebezpečný projev, který může poškodit vnímání politiky veřejností. Já osobně jsem zvědavý na to, jak se k tomu postaví justiční obec,“ řekl politolog Kubáček ParlamentnímListům.cz.
Jan Bureš: Pravicové strany si s odhodláním vládu nakonec mohou vynutit
Podle politologa Jana Bureše je při pohledu na současnou situaci potřeba vidět, že vychází z celé řady na sebe vzájemně navazujících událostí, které však mají každá jinou podstatu.
„Každopádně se dá očekávat, že občané zřejmě budou zklamáni stavem dál. Byli svědkem toho, při středečním hlasování o rozpuštění sněmovny, že strany upřednostnily své vlastní zájmy a rozpuštění sněmovny odmítly. I když se objevují hlasy, aby se ty strany, které by rozpuštění poslanců a nové volby chtěly, spojily, zřejmě se to nestane. Ony o tom pravděpodobně neuvažují,“ poznamenal Jan Bureš.
Psali jsme:
I on rozhodnutí Nejvyššího soudu však označil za problematické a možná mylné. „Přesto je to třeba respektovat,“ řekl.
Jelikož za klíčové považuje skutečně i on v rozhodnutí Nejvyššího soudu to, že vazebně stíhaní exposlanci byli v době, kdy mohlo dojít ke spáchání trestného činu chráněni poslaneckou imunitou, obává se toho, aby se celá konstrukce toho, jak se kauzy rozjely, nezhroutila. A jelikož krátce poté, co přišla policie zatýkat na Úřad vlády a do dalších politicky exponovaných míst, padla vláda Petra Nečase a byla jmenována nová pod vedením Jiřího Rusnoka, zastavil se krátce Jan Bureš i u toho, proč také tento jev hýbe společností a rozděluje ji v názorech.
Češi neznají Ústavu a tak mají pokřivený pohled. Politici to mnohdy podporují
„V české společnosti je malé povědomí o Ústavě ČR – snad jen studenti ji znají. A bohužel, ani politici nepřispívají k nápravě tohoto stavu, poněvadž ten zmatek podporují, problematicky ji interpretují. A jelikož hlasy odborníků, kteří Ústavu znají, jsou málo slyšet, má veřejnost pokřivený náhled,“ řekl Jan Bureš pro ParlamentníListy.cz.
Podle něj je největší problém na polické scéně nyní to, že prezident Miloš Zeman nerespektoval podporu 101 hlasů poslanců k sestavení vlády Miroslavou Němcovou. „Já vím, že nyní třeba ta situace může být trochu odlišná, ale pokud budeme vycházet z toho, že v těch dnech, kdy se prezident rozhodoval, to byl nějaký závazný dokument, který ještě zřejmě může opět přijít na scénu. A zde bych poukázal na to, co jsem uvedl v začátku svého komentáře, že všechny události posledních týdnů spolu tak trochu souvisí. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu a výsledku hlasování poslanců se totiž odhodlání pravicových stran zvýšilo. Dá se tedy očekávat, že si nakonec tu 'stojedničkovou' podporu prosadí. Nejsem meteorolog, ale dá se to odhadnout: Nevysloví se důvěra Rusnokově vládě, prezident třeba jmenuje nějakou novou vládu, ale pokud to odhodlání pravicových stran zůstane pevné, svoji vládu si nakonec vynutí,“ nastínil možný budoucí scénář na české politické scéně Bureš. Jak dodal, zda bude dobrý a reálný, se teprve ukáže.
Psali jsme:
„Když čtu, jak se teď politici ODS, například Petr Nečas nebo Marek Benda vyjadřují k žalobci Ištvanovi a jak svými výroky ohrožují nezávislost justice, tak už se ani nedivím Miloši Zemanovi a ČSSD, že nechtějí připustit, aby se ODS vrátila do vlády,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
