V dalším díle živě vysílaného pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech zdůraznil Miloš Zeman, že všude, kde je, ať je to Valné shromáždění OSN, či různé summity, říká, co je to za Evropskou unii, nedokáže-li bránit svoje hranice. Dokladoval to na atentátníkovi z Berlína, kdy se vraždící Tunisan potloukal po celé EU, měl na krku několik trestných činů, ale nikdo ho nevyhostil. Prezident také kritizoval, že nedokážeme deportovat podezřelé z muslimského terorismu, necháváme je na území Evropské unie a pak se divíme. „Pan prezident neustále opakuje, podobně jako někteří osvícenější evropští politici, svou oblíbenou mantru o ‚ochraně vnější hranice Schengenu‘. Mně se to už před dvěma lety zdálo trochu nepřesné, protože se tím celá věc stává záležitostí policie, celníků, nebo dokonce jakési nové pohraniční stráže,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Politický analytik poukazuje na to, že například jihozápadní hranice přece nemohou chránit nějací lépe vyzbrojení Chodové. „Když jsme si, ať už rádi, nebo z donucení, pozvali přistěhovalce, o kterých od začátku víme, že jsou mezi nimi ozbrojení muži, kteří do EU přicházejí zabíjet, musíme chránit nejen hranice, ale celé území Evropské unie. Armáda, policie, hasiči a třeba obnovená Civilní obrana musí spolupracovat a vysvětlit přicházejícím, že nejde ani o integraci nebo o asimilaci, ale o dodržování zákonů. Nám se daří některé přistěhovalce s bídou identifikovat. Zejména dobře nám jde platit ze státní kasy nebo kasy EU, těm, kteří o sobě tvrdí, že se o přistěhovalce postarají a že ‚to zvládnou‘,“ upozorňuje politolog.
Na ochranu Evropy před „božími bojovníky“ bruselské elity nemyslí
„To, že to nezvládají, vědí lidé nejen v Paříži, Nice, Berlíně nebo v Calais a na balkánské cestě, o novodobých boat people ani nemluvme. Co ale víme s jistotou, je, že ‚ryba smrdí od hlavy‘ a že by vedoucí představitelé EU a členských států měli být pohnáni k odpovědnosti. Včetně Jense Stoltenberga, generálního tajemníka NATO, který organizuje stínová cvičení na Baltu a nevšiml si, že v Evropě, kterou má chránit, existuje městská guerilla, postaru partyzánská občanská válka. Nepoužívají se v ní sice letadla, rakety, mateřské letadlové lodě, tanky a artilerie, jen to, co mají ‚boží bojovníci‘ po ruce. Těm mrtvým je to ale jedno, odkud smrt přilétla nebo přišla. Když dokážeme trestat pašeráky lidí, pokud je chytneme, pak musí být potrestáni i ti, kteří svou nečinností toto pašování umožňují,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru vysvětloval, že není xenofob, jen varuje před neintegrovatelností muslimské komunity. „Nadávky xenofob, islamofob, šovinista nebo nacionalista, antisemita a jiné jsou jen důkazem, že si s problémem přistěhovalců nevíme rady. Nadávky nám dovolují zbavit se frustrace, ale už jen ta nadužívaná a bohaprázdná slova integrace nebo asimilace! Jsme na tom trochu jinak než Západ, který vedl kruté koloniální války v místech, odkud k nám přistěhovalci přicházejí, ale přesto i my s nimi máme své zkušenosti. Evropu chtěl kdysi sjednotit k obraně před islámským chalífátem a Osmanskou říší Jiří z Poděbrad, staleté zkušenosti s islámem měli králové uherští a skoro 400 let Habsburkové. Islám mohli poznat Čechoslováci i v posledním půlstoletí, když do islámských zemí jezdili za prací, nikoli aby kořistili,“ připomíná politolog.
Podle falešných dokladů a příběhů nelze neintegrovatelné identifikovat
„A pokud jde o ty ‚neintegrovatelné‘, tak ti se špatně identifikují podle jejich falešných dokladů a jejich příběhů, které vyprávějí prvnímu pochůzkáři nebo pomocníkovi ‚v oblasti lidských práv‘ o tom, kdy jim, kde a jak kdo ubližuje. Pan prezident by ovšem mohl vážit slova o ‚neintegrovatelnosti muslimské komunity‘, protože je to s ní stejné jako s ‚neintegrovatelností‘ jakékoli náboženské komunity. Natož nějaké fanatické sekty. S tím mají bohaté zkušenosti ve Spojených státech; a nejde jen o barvu pleti a černé Muslimské bratrstvo. I my v Evropě jsme uměli fyzicky likvidovat kacíře nebo ‚pravověrné‘, stejně jako občanskou společnost odmítající aristokraty. A kolik bylo neintegrovatelných obětí z těch, kterým jsme oktrojovali evropskou tyranii hodnot?“ ptá se Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jednou pochvalně a jednou kriticky se prezident vyjádřil na adresu ministra vnitra Milana Chovance. Souhlasil s ním ohledně nošení zbraní, ale zkritizoval ho za nově vznikající centrum proti dezinformacím a propagandě. Nazval jej mimo jiné Bobligem z Edelstadtu. „Nemám rád cenzuru,“ uvedl doslova s tím, že lidé v centru nemají monopol na pravdu, což prý ve svobodné společnosti nemá nikdo, a mohou dezinformovat daleko více než nějaký novinář. Odmítl také moderátorovu otázku, že by ParlamentníListy.cz byly dezinformačním listem. „Uveřejňují i kritické názory vůči mně,“ podotkl. „Samozřejmě, přispěvatel nebo čtenář Parlamentních listů nemusí být hulvát jako David Černý, autoři Britských listů, herci, herečky a podobní histrióni, kteří mají pro prezidenta Zemana jen nadávky. Někdy tak vulgární, že to vypovídá více o nich než o tom, komu jsou určeny,“ míní politolog.
Ministr vnitra je už tak posílen, že je namístě se začít bát
Přesto se mu nezdá, že by zrovna PL.cz byly hlásnou troubou Miloše Zemana. „Dokonce si myslím, že spíše jeho názory přetiskují a komentují, než aby je třeba po dohodě s panem Ovčáčkem prezentovaly. Já sám si často kladu otázku, zda prezident dělá to, co musí, nebo to, co může, ale to ještě neznamená, že ho miluji, nebo nenávidím. A pokud jde o jeho ambivalentní vztah k panu Chovancovi, toho jsem si všiml po té mediálně veleslavné schůzce v Lánech, v souvislosti s reorganizací Policie ČR a nyní po porodu CTHH. Pokud jde o pana ministra vnitra, je to zajímavější story, protože v současné době mu vláda, ale i Parlament, předaly tolik možností posilovat autoritářský vztah k politice či věcem veřejným, že bychom se toho měli, terorismus neterorismus, obávat. Na rozdíl od něho, prezident může jen tak trochu zlobit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Zemanův předchůdce Václav Klaus vystoupil v pořadu Partie televize Prima. Od podzimních parlamentních voleb nic nečeká, protože strany nepřicházejí se zásadními tématy, takže půjde jen o maličkosti a nevraživost těch vůči oněm. „Pan exprezident věrný svému vzdělání a politické indoktrinaci se stále snaží upozornit, i když to tentokrát neadresoval ‚pravicovým‘ parlamentním politickým stranám, že nejen ‚nenabízejí nic než zástupná témata‘, ale že také nejsou schopné prezentovat jakoukoli myšlenku, která by přesahovala limity technologie vládnutí. A ani tuto technologii moci nezvládají. Výrok, že volby budou o maličkostech, je ale pravdivý jen tak napůl. Ale už to, že je ovládne ‚nevraživost těch vůči oněm‘, může být katalyzátorem změn, které se dotknou podstaty systému. Vyjádřeno triviálně, ‚demokratické strany‘ budou tak usilovně bojovat za demokracii, až nezůstane kámen na kameni,“ domnívá se politolog.
Absurdní a křečovitý, až dětinský není v USA jen končící Obama
Podle bývalého prezidenta budou v příštích dnech v Evropě sílit protesty proti současnému modelu evropské integrace, které započal Brexit. Ten byl jednoznačným vyjádřením fiaska dnešní formy integračního procesu. „Václav Klaus to tak vidí, a dokonce má možná i pravdu. Ale jak by k té antiintegrační revoluci mělo dojít? Budou odpadat od EU jednotlivé státy? Podá demisi Jean Claude-Juncker nebo se rozpustí Evropský parlament? Ten současný oprávněně kritizovaný model EU je pro tolik lidí tak významný a výnosný, že budou ‚Evropu‘ udržovat při životě pomocí přístrojů schopných ji v kritických okamžicích kardiopulmonálně resuscitovat. A s volbami to nepůjde ani náhodou. Jak říká prastará moudrost – a už jsme se o ní v EU několikrát přesvědčili – kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Václav Klaus prý neočekával, že Barack Obama nebude zvládat konec své prezidentské kariéry a že se bude chovat absurdně, křečovitě, až dětinsky. „Nejde jen o amerického prezidenta, něco absurdního, křečovitého, až dětinského se děje v celých Spojených státech, pokud se nás ČT nesnaží tak nějak, nebo jako vždy, obloudit. Nejdříve se chtělo od Spojených států odtrhnout západní pobřeží – od Kalifornie na jihu po stát Washington na severu. Potom nás pan velvyslanec Schapiro informoval, že ještě není vše hotovo, dokonce se měli vzbouřit volitelé, a nakonec jsme se dozvěděli, že prezidentské volby řídili ruští – možná, že jen rusky mluvící – hackeři, kteří se už už chystají i na Angelu Merkelovou,“ poznamenává politolog.
Odcházející prezident přivede svět do stavu, který chtěla způsobit Hillary
„Pak někdo pomohl spadnout ruskému letadlu s Alexandrovci, NATO se začalo přesouvat – nebo útočit? – proti neviditelnému nepříteli na Litvě. A ještě zbývají dva týdny, ve kterých odcházející prezident může schválit – dokonce i za zády Kongresu, jde přece o ohrožení bezpečnosti USA – vlastně cokoli. Než se to napraví, bude už dávno svět ve stavu, který chtěla způsobit Hillary Clintonová. Snad se alespoň dozvíme, které tři zpravodajské služby Spojených států – z těch asi nejméně dvaceti – odhalily ruské hackery a zkazily štaci 35 diplomatům Ruské federace. Tak se nedivme, že Václav Klaus projevil obavy o osud starého i nového prezidenta. Jsou to vlastně obavy o nás samotné. I nám možná zvoní hrana,“ přemítá Zdeněk Zbořil.
Domácí politické zpravodajství závěru uplynulého týdne se tak v médiích neslo ve znamení názorů dvou z nejvýznamnějších politiků polistopadové éry. S názory obou dvou souzní společnost především v pohledu na nekontrolovanou migrační vlnu, která je už téměř dva roky hrozbou pro Evropu. Jakou roli mohou Miloš Zeman a Václav Klaus hrát v příštích dvou letech, kdy nás čekají parlamentní a prezidentské volby, je obtížné odhadnout. „Nepochybuji ale, že oba pánové jsou natolik spojeni s českou politikou po roce 1989, že, pokud jim bude sloužit zdraví, neopomenou této příležitosti, možná poslední v jejich životech, využít k tomu, aby v průběhu voleb ukázali, že jsou stále ještě významnými autoritami,“ myslí si politický analytik.
I Sobotkovi bude úzko, až ruští hackeři propálí, jak to bylo s Bakalou
Americké zpravodajské služby zveřejnily část analýzy, již si nechal vypracovat dosluhující americký prezident Barack Obama. Podle zámořských médií z ní jednoznačně vyplývá, že Moskva vedla komplexní kybernetickou kampaň s cílem volby ovlivnit ve prospěch Donalda Trumpa a že ji nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Budoucí šéf Bílého domu se proti tomu ohradil; a podle Václava Klause to nikdo rozumný nemůže brát vážně. „Opět musím pro čtenáře v Centru proti terorismu a hybridním hrozbám konstatovat, že souhlasím s názory nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa a exprezidenta Václava Klause. Myslím, že nikdo nemusí být bezpečnostní analytik, aby pochopil, že po nejméně třicetiletém americkém sledování všech a všeho, co se ve světě děje, se nám zhroutila představa o tom, že nás Spojené státy ochrání,“ vzkazuje Zdeněk Zbořil Chovancovým kyberšmírákům.
„Když se americkým zpravodajcům nepodařilo obstarat řádně ani volbu svého prezidenta, měly by být jejich spíše tajné než zpravodajské služby rozpuštěny a měly by také vrátit peníze. Nedokázaly ani zakrýt, že Hillary je arogantní, agresivní a domýšlivá paní, která má osobních problémů nepočítaně a neosvědčila se ani jako šéfka diplomacie. Také Angela Merkelová se proto musí obávat. A ani Bohuslav Sobotka nemůže mít klidné spaní, když by se mu mohlo stát, že se ruští hackeři dozvědí všechno o smlouvách ČSSD s panem doktorem Altnerem nebo o jednáních s OKD a panem Bakalou. A co teprve o kauze ‚Severozápad‘? Největší obavy bychom měli mít z toho, že někdo nabourá Kroměřížskou výzvu a způsobí neúspěch některého z jejích kandidátů. To bychom snad měli požádat o ochranu přímo WikiLeaks nebo Edwarda Snowdena,“ směje se politický analytik.
Mít dobré vztahy s Ruskem je od Trumpa realistický přístup
Zaujalo ho ovšem prohlášení Donalda Trumpa, který na Twitteru napsal, že mít dobré vztahy s Ruskem je dobrou věcí a pouze blbci si mohou myslet, že je to špatné. „Rozhodně je to realistický pohled, i když z předvolební kampaně víme, že Donald Trump by chtěl prosazovat politiku usmiřování s Ruskou federací, ale naopak asi bude chtít konfrontaci s Čínou. Konec konců ruské zdroje, o kterých snila kdysi Madeleine Albrightová, se dají koupit. Čína jako celek nikoli. Další Trumpovu poznámku o ‚společném řešení některých palčivých problémů světa‘ si mimo jiné vykládám i tak, že by tím společným problémem mohla být právě Čína. A ještě si docela dobře vzpomínám na ‚pingpongovou diplomacii‘ Richarda Nixona a s ním svého vrcholu dosahující hvězdy Henryho Kissingera,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Agentura AP v sobotu napsala, že se USA stahují z vleklého konfliktu v Sýrii, čehož důkazem je i to, že se další rozhovory syrské opozice a vlády uskuteční v kazašské Astaně, a to bez americké účasti. „Mohu-li reagovat spekulativně, už to, že se bude jednat v Astaně, na pozvání Nursultana Nazarbajeva, svědčí o tom, že se zavřely dveře ne snad pro Spojené státy, ty možná odešly samy, ale hlavně pro Francii a Velkou Británii, které se v Sýrii dočasně angažovaly. Vzpomeňme si, že to byla francouzská vojenská letadla, která zaútočila ve prospěch bojující ‚umírněné opozice‘ jako první. Od Bosporu po bývalou sovětskou Střední Asii je válka v Sýrii sledována pozorně a obezřetně a možná je odchod USA z regionu, kde mají své slovo nejen Rusové, ale i Čína, náznakem změny politiky v celé této oblasti. Přesto bych si netroufl tvrdit, že to bude změna k lepšímu,“ konstatuje politolog.
Severoatlantickému paktu se mnoho věcí nedaří, ale tahat peníze umí
Jan Petránek, který je označován za legendu české žurnalistiky, poukázal v komentáři pro ParlamentníListy.cz na to, že Severoatlantický pakt jako nesmírně významná militární složka, nejmocnější na zeměkouli, selhal, když se v Evropě objevila imigrační krize. „To je v podstatě muslimská invaze na Evropu a bezpečnostně jde o největší hrozbu. Tady mělo NATO možnost se předvést jako brilantní obranný spolek. Nemělo dovolit, aby se sem z Afriky a Blízkého východu řítily stovky, tisíce a desetitisíce lidí, aby to nakonec vyvrcholilo milionovým přílivem,“ kritizoval uznávaný novinář nečinnost při obraně evropských zemí, kterou se podle něj NATO těžce znemožnilo. „Možná jinými slovy, ale v podstatě to samé opakuji při každé příležitosti nejméně tři roky. Vlastně se mi ani nedaří zjistit, jakou doktrínu NATO v současné době obhajuje,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Ty hory papíru, které se v jeho centrálách vyrábějí a které se dají číst (kvůli krkolomnému jazyku) jen s největším sebezapřením, nebudou zakrátko mít, a možná, že některé už podle něj ani nemají, hodnotu použitého papíru. „Nechci se pouštět do tzv. geopolitických úvah a prorokovat třeba budoucnost Angely Merkelové, protože už od dob zrodu německé geopolitiky a studií Karla Haushofera, ji považuji za politickou ideologii, a to zejména za ideologii expanzionizmu. Proto se tak líbila Kissingerovi, když vytvářel koncepce americké zahraniční politiky, a to i v době fiaska americké války ve Vietnamu. Podobným pokračováním byl i Huntingtonův Střet civilizací, ke kterému se mílovými kroky blížíme právě pro jeho paradigmatické vidění světa. Severoatlantickému paktu se v tomto světě mnoho věcí nedaří, ale jednu věc umí dokonale: tahat peníze dokonce i z těch nejchudších evropských států,“ míní politolog.
K ubohostem a vulgaritám od Britských listů není moc co dodat
Zcela jinak zareagoval na Petránkova slova hned po jejich zveřejnění Daniel Veselý, redaktor Britských listů. Na svém facebookovém profilu napsal, že si Petránek stýská, že proti ‚muslimské invazi‘ mělo být nasazeno NATO. „Hovado,“ poznamenal k tomu. Takový tón se ale dalším lidem nelíbil a dali to Veselému v diskusi pod příspěvkem jasně najevo. Ani to ale publicistu nezbrzdilo před dalšími vulgaritami. „Navíc to o NATO a muslimský invazi může říct jen nechutný prase, a ne novinář,“ odpověděl Veselý na námitku jednoho z komentujících, který mu napsal, že Jan Petránek je novinář a Veselý má komplex. Tuto ubohost svého člověka ještě obhajoval šéfredaktor Britských listů Jan Čulík, jenž jeho vulgarity schoval za formulaci, že Veselý vyjádřil zděšení (!) nad výroky Jana Petránka.
Jak byl při psaní textu Jan Čulík v ráži, tak to od něj schytal Jan Petránek za údajné spáchání trestného činu vyhrožování násilí proti skupině obyvatelstva, ParlamentníListy.cz za to, že kvůli nim dochází k nebezpečné proměně společenské atmosféry, a také jejich čtenáři, které se svou typickou „kultivovaností“ nazval spodinou a chátrou. „Chápu, že urážky a výhrůžky Parlamentním listům, jejich přispěvatelům a čtenářům, navíc prezentované na tak vulgární úrovni, opravňují PL.cz na ně nereagovat. Četl jsem ohlasy na ubohá a ‚nepěkná slova‘ pana Čulíka a jeho kolegy Daniela Veselého, a ani k těm nemám moc co dodat,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Se škopkem pomyjí se vždy nějaký bídák zpoza rohu objeví
„Nejen v Britských listech, ale i na stránkách Parlamentních listů každý mluví a píše za sebe a každý hned po prvních řádcích ví, s kým má tu čest. Znám dost podrobně celý život Jana Petránka a jeho názory natolik, že jsem přesvědčený, že mu k jeho velikosti pan Čulík ani pan Veselý nechybějí. Snad jen na okraj slova básníka a publicisty Josefa Svatopluka Machara na obranu profesora Františka Drtiny už někdy z roku 1904: ‚V Čechách se spoustě věcí nedaří. Ale jedné se daří vždy. Ať uděláš dobře, nebo špatně, vždycky se najde nějaký bídák, který ti zpoza rohu chrstne na hlavu škopek pomyjí.‘ Zejména upozorňuji na slova ‚škopek pomyjí‘ a ‚zpoza rohu‘,“ vypořádává se politický analytik s vulgaritami novinářského dua z Britských listů.
Na samotný závěr si nechal očekávanou událost tohoto týdne, o niž se postaral europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda. Ten pozval na třídenní návštěvu České republiky ukrajinskou poslankyni Nadiju Savčenkovou. Ta se ve středu setká v prostorách Knihovny Václava Havla se zástupci neziskových organizací. Ve čtvrtek vystoupí na tiskové konferenci v pražském paláci Lucerna a v pátek ráno ji čeká setkání se členy Parlamentu. Pavel Svoboda přitom zdůraznil, že návštěva Savčenkové nemá být politickou akcí. Připustil však, že by mohla vyvolat kritické reakce. „Umím si představit, že řada lidí z toho nadšená nebude,“ uvedl. Na schůzku s ukrajinskou hrdinkou se především chystá kompletní poslanecký klub TOP 09. „Pan doktor Svoboda možná vidí svou akci ‚bruselskýma očima‘ a své účty chce spíše skládat v Evropském parlamentu, a nikoli v Praze,“ všímá si Zdeněk Zbořil.
Lidovecký europoslanec si zvětší popularitu jen v Bruselu a u neziskovek
„Nevím, zda jeho čin vyvolá nějaké ‚nenadšení‘, spíše si myslím, že mu kromě Bruselu budou aplaudovat jen Ukrajinci žijící v Praze a ‚nadšenci‘ z TOP 09 a KDU-ČSL. Nevím také, jak budou posluchači paní Savčenkové přijímat její někdy až brutální kritiku současného režimu Petra Porošenka, ale to je jejich věc. Třeba se jim na Ukrajině naopak bude líbit. Pan doktor Svoboda tam jezdí, a tak je i on bude pravdivě, jak jinak u křesťanského politika, informovat. Myslím si ale, že jsou falešná jeho slova o tom, že se nejedná o politickou akci. Co jiného by to mělo být? Možná se páně poslancova popularita v Bruselu zvětší, ale dovoluji si prorokovat, že v České republice to bude jen u neziskových organizací, které jsou ochotné poskytnout podporu všem, kteří poskytnou podporu jim,“ uzavírá politolog trefnou charakteristikou neziskovek svůj pravidelný přehled.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
