Přežití Nečase a rok do voleb: Tiše se schyluje k velkým překvapením

„Zákonodárci to chtějí doklepat do konce, nedá se očekávat, že by se dobrovolně chtěli vzdát svých platů a náhrad,“ prohlásil politolog Zdeněk Zbořil. A nezáleží prý na tom, jestli jsou zleva, zprava nebo ze středu.

Pro některé poslance je to otázka jejich politické existence, protože řada z nich už se po příštích volbách do Poslanecké sněmovny nedostane. „A nejsou to jen poslanci Věcí veřejných nebo LIDEM, ale ani řada lidí z ODS a TOP 09 už se zřejmě do poslaneckých lavic nevrátí,“ upozornil ParlamentníListy.cz Zbořil.

Žádná ze stran nemá chuť shodit vládu

I politolog Jan Bureš nepředpokládá, že by některá ze stran chtěla rok před koncem řádného mandátu shodit vládu. „Ale záleží na pozici TOP 09, jestli bude zvažovat, co je pro ni výhodnější, zda ve vládě zůstat, nebo ne, třeba vzhledem ke sporům kolem sKaret. Ale myslím, že kterákoli strana ve vládě nemá zájem volby uspíšit,“ konstatoval s tím, že tomu napomáhá i silná motivace poslanců zůstat ve sněmovně a podporovat vládu. Jan Bureš míní, že TOP 09 nemá zájem vyvolat pád vlády, protože problémy, které Nečasův kabinet má, jdou i na vrub TOPky.

TOP 09 by odchod z kabinetu nepomohl. ODS se může dočkat nárůstu

Zdeněk Zbořil potvrzuje, že by TOP 09 nijak nepomohlo, kdyby položila vládu. „Odešli by z Parlamentu a výsledek příštích voleb zdaleka není tak jasný, jak si mnozí myslí,“ konstatoval. Předvolební průzkumy se podle něj ještě do voleb podstatně změní.

„Změní se i obliba sociální demokracie, až na sebe začnou upozorňovat svými novými nápady. Může dojít k tomu, že se lidé ze zvláštního českého konzervativismu mohou hlásit opět k ODS. To rozhodování je tak iracionální, vůbec nemusí platit, co jsme sledovali poslední tři roky, jak se vyvíjela obliba a preference současných politických stran,“ je přesvědčen. S výjimkou Věcí veřejných a LIDEM, těm politologové nedávají ve volbách žádnou šanci na návrat do Parlamentu.

Nevěřte průzkumům, volby budou těsnější

Na zkušenosti z předchozích voleb upozorňuje i Jan Bureš. „I když byly preference politických stran výrazně vychýleny, volby nedopadly s takovým rozdílem. Dnes by podle průzkumů ČSSD dostala skoro čtyřicet procent a ODS nějakých devět, ale nečekám, že volební výsledek takový skutečně bude,“ potvrzuje i Bureš.

I když bude mezi oběma rivaly výrazný rozdíl, tak bude podle něj menší, než naznačují současné volební preference. I proto, že se podle něj dá čekat, že pravice bude před volbami používat proti levici řadu témat, kterými se ji bude snažit poškodit. „Ať už půjde o téma spolupráce s komunisty, nebo o ekonomickou politiku. Pravice bude strašit, že levice chce zvyšovat daně,“ soudí politolog, že dojde k přesunu voličských preferencí a sociální demokracie bude velmi ráda, když udrží náskok.

ČSSD není připravena, ukazuje se i v minulých dnech

Odborníci se shodují, že velký zájem na předčasných volbách nemá ani levice. „Ukazuje se, že řadu věcí nemají sociální demokraté úplně připravených, takže zájem tam zřejmě není,“ řekl Bureš ParlamentnímListům.cz.

Projevilo se to i v posledních dnech, kdy Oranžový klub ČSSD v čele se stínovou ministryní pro lidská práva a rovné příležitosti Michaelou Marksovou-Tominovou přišel s návrhem, aby se rodičovská dovolená povinně dělila mezi otce a matku, a vyvolal pobouření i mezi zákonodárci z řad ČSSD. Možná, že by ČSSD nebyla proti nějakým bližším volbám, protože nikdo nemůže vyloučit, že její dnes velmi výrazné preference budou ještě klesat. „Ale asi je nebude iniciovat, protože ještě potřebuje promýšlet povolební program, potřebuje čas na vnitřní konsolidaci,“ dodal politolog.

Boj o "koryta", který znechutí voliče?

Také Zdeněk Zbořil si myslí, že poslední rok do voleb může pomoci ODS, nebo těm stranám, které byly dosud ve stínu. „Třeba se opravdu změní situace ve prospěch ODS,“ říká. Ale nemyslí tím, že by občanští demokraté dramaticky doháněli preference ČSSD. Sociální demokraté se mohou sami začít drobit. Budou se sestavovat kandidátky do voleb, a to je vždycky doprovázeno střety uvnitř partají.

„Sociální demokraté vidí, že kdo se ocitne na kandidátce, má velkou šanci dostat se do sněmovny nebo dokonce do vlády. Osobní zájmy ve straně začnou převládat. Víme, že ČSSD umí za jedno volební období vyměnit tři předsedy a tři premiéry, tyto projevy neloajality budou možná hrát roli,“ připomíná Zbořil volební období v letech 2002 až 2006, které začalo vládou Vladimíra Špidly, pokračovalo vládou Stanislava Grosse a skončilo Jiřím Paroubkem.

Vláda už žádné zásadní kroky neplánuje

Pomůže pravici čas do řádných sněmovních voleb k vylepšení jejího obrazu u veřejnosti? Prosadí nějaké zásadní kroky, nebo pro ni naopak bude horší, čím déle bude vládnout, protože bude přicházet o další podporu? „Vláda sama už neprezentuje záměr prosadit nějaké kroky, ještě snad novelu vysokoškolského zákona, ale ta je spíš dílčí. Mám pocit, že vláda funguje technokraticky, spravuje stát, nezdá se, že by měla nějaké velké programové ambice,“ je přesvědčen Jan Bureš. Mluví se sice ještě o přijetí zákona o státní službě, ale o tom se podle něj mluví tak dlouho, že nikdo nevěří, že jeho prosazení myslí vláda vážně.

Začíná skrytá předvolební kampaň

Podle Zdeňka Zbořila si vláda už může dělat jen jakousi předvolební líbivou politiku a sestavit jeden státní rozpočet. „Vládní strany už si spíš dělají předvolební kampaň, přicházejí s nějakými tématy, snaží se oslovit veřejnost,“ upozorňuje Bureš. TOP 09 se podle něj vymezuje proti ODS, ODS zase proti levici, LIDEM se snaží udržet v pozornosti veřejnosti. Také Zbořil tvrdí, že teď začne skrytá předvolební kampaň.

„Strany se budou chovat ne snad příliš překvapivě, ale odlišně, než se chovaly v posledních letech,“ poukázal na sebekritiku předsedy Věcí veřejných Víta Bárty, který prohlásil, že chtějí bojovat proti lumpárnám, když způsobily vznik této vlády. „To už nemá vůbec vztah k současné politice. To už se tonoucí stébla chytá,“ komentoval slova šéfa VV politolog.

Babišovi ani Okamurovi nedávají odborníci příliš šancí

Pomůže rok příprav i nově se tvořícím politickým subjektům, jako je hnutí ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše nebo Úsvit senátora Tomia Okamury? „To je otázka. Zatím v průzkumech tyto nové subjekty nefigurují, určitě mají menší šanci zaujmout veřejnost, než se to podařilo v roce 2010 Věcem veřejným, a to právě díky negativním zkušenostem, co v politice Věci veřejné předvedly,“ je přesvědčen Jan Bureš, že voliči budou už vůči novým politickým subjektům mnohem ostražitější. I když podle něj pořád platí, že pro řadu voličů jsou zavedené politické strany problematické, a tak se část z nich může k nováčkům přiklonit.

Naději na návrat do Parlamentu mají lidovci

Analytici spíš předpokládají, že uspějí strany, které jsou na politické scéně už delší dobu, jako lidovci nebo zemanovci. Osud Strany zelených je pro politologa „velká neznámá“ Zatím se jejich obliba pohybuje kolem 2,5 procenta, proto vidí jejich šanci proniknout do sněmovny jako velmi slabou. „Navíc o nich není moc slyšet, moc se na veřejnosti neprezentují. Lidovci také ne, ale je to známá, tradiční, čitelná strana. Je tu část voličů, kteří si myslí, že by se měli do politiky vrátit. Sociální rozměr politiky, kteří lidovci zdůrazňují, je dnes oslabován, a to se některým voličům moc nelíbí,“ vysvětlil Bureš.

Podobný názor má i politolog Zdeněk Zbořil. „Netroufl bych si říci, jestli nové politické subjekty uspějí, protože lidé se budou obávat, aby se nespletli jako s Věcmi veřejnými,“ souhlasí. Podle něj zejména mimopražští voliči, méně dobrodružní, budou hledat spíš strany, které si zachovaly nějakou tvář, jako například KDU-ČSL.