Prezident Miloš Zeman pokračoval minulý týden ve spanilých jízdách po krajích návštěvou Libereckého kraje. V Semilech na setkání s občany na dotaz, proč nesjednocuje společnost, když v inauguračním projevu slíbil, že nebude prezidentem jen voličů Miloše Zemana, reagoval mimo jiné tím, že podle nejnovějšího průzkumu dosáhla důvěra veřejnosti v něj sedmdesáti procent. Za tímto vysokým číslem může být i to, že se hlava státu neustále setkává s lidmi a neuzavírá se před jejich názory jako mnozí jiní politici ve vysokých funkcích. „Přestože u nás nemusíme mít tak jako ve Spojených státech politiky stále na očích, tak i zde plní svou roli pozitivní a negativní propaganda,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.
Podle jeho názoru si kritici a oponenti prezidenta neuvědomují, že i v České republice bývá někdy méně více. „Tím, že na každou Milošem Zemanem na veřejnosti pronesenou větu reagují tak hystericky jako například v neděli redaktorka na Primě a její pištivý host z europarlamentu, vytvářejí obraz všemi pronásledovaného politika. Navíc pronásledovaného hlupáky, kteří nejsou schopni reagovat na prezidentova slova a dopouštějí se dezinterpretací, ze kterých jak sláma z bot čouhá zlý úmysl a nezměrné snaha o difamaci. To potom nemůže vést k ničemu jinému než k růstu prezidentovy popularity, i kdyby mezi lidi nechodil. A pak také setkávání se s lidmi různých generací, různého vzdělání, profesí a individuálních zájmů pomáhá podporovat možná jen iluzi – jsme s vámi, buďte s námi – která se v politice lépe prodává než notoricky opakující se urážky,“ myslí si politolog.
Liberecký hejtman má potíže s tím, čemu se říká „stupňovitý intelekt“
Od hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, který před časem odstoupil z vedení STAN kvůli obvinění z přijetí úplatku, obdržel Miloš Zeman při osobním setkání jako dar znehodnocený sovětský samopal Sudajev. Téměř všichni si to vysvětlili jako hejtmanovo rýpnutí za nedávný prezidentův výrok o kalašnikovu. „Zdá se mi, že se pan hejtman nepředvedl jako nadaný kreativním myšlením, ačkoli na každém rohu by mohl najít inzerát nabízející ‚coaching‘ pro ty, kteří mají potíže s tím, čemu se ve francouzštině říká ‚stupňovitý intelekt‘. V tomto případě však spíše sestupný než vzestupný. Myslím si ale, že s politickým názorem pana hejtmana to nemá nic společného, je to prostě jen dětina,“ nedává Zdeněk Zbořil do souvislosti hejtmanovo gesto a jeho členství ve STAN, kde měl spolu s TOP 09 největší podporu poražený prezidentský protikandidát Karel Schwarzenberg.
Psali jsme:
V Tanvaldu jeden z velkých prezidentových příznivců požádal hlavu státu o vymezení pojmu vlastenectví: „Když slyším nejmenovaného poslance, který prohlásí, že se stydí za Čechy, je to vlastenec?“ Miloš Zeman odvětil: „Jestli někdo řekne, že se stydí za svůj národ, ať se odstěhuje. A najde si národ, za který se nebude stydět.“ Zdeněk Zbořil k tématu vlastenectví připomněl, že za vlast a svobodu umírali již česko-slovenští legionáři za první světové války. „A dnes je na veřejnosti pomlouvají někteří státem placení historici, kteří naopak adorují císaře Františka Josefa I., který je nechával věznit a popravovat. Za vlast bojoval celý druhý odboj doma i v zahraničí a dostalo se mu odměny díky ideologii ‚proletářského internacionalismu‘,“ konstatuje politolog.
Vlastenci byli podle Havla Čecháčci, vlast nevětraným pelechem
Mezi těmi, kteří se nechali slyšet, že se stydí za český národ nebo českou zemi, nechybí ani Karel Schwarzenberg, který si tak nutně musel ve své někdejší funkci kancléře notovat se svým nadřízeným. „Po roce 1989 byli vlastenci pomlouváni Václavem Havlem jako Čecháčci, což bylo slovo propagované nejen profesorem Václavem Černým, ale zejména za Protektorátu Emanuelem Moravcem a jeho kamarilou s nacistickým režimem kolaborujících novinářů z protektorátních novin. Havel dokonce považoval, i když ne zcela jednoznačně, vlast ‚za nevětraný pelech‘ a podivná trojice, publikující pod pseudonymem Podiven, před a po roce 1989 také dávala najevo, že vlastenectví je jakási nebezpečná infekční nemoc,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Kdyby prý prezident Miloš Zeman použil jen jeden výraz ze slovní zásoby těchto psavců, měli by naši „médiusové“ o čem psát nejméně půl roku. „Ten, kdo se stydí za národ, se přiznává, že akceptuje kolektivní vinu, kterou v jiných souvislostech tak radikálně zatracuje. Přál bych těm pánům, kteří tak rádi měří dvojím metrem – Babiš miliardář, Schwarzenberg bezdomovec, oba ve vysokých státních funkcích a málo koho zajímalo, zda ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nebyl a dokonce ještě není v konfliktu zájmů státu a správy schwarzenbergského dominia – aby je, podobně jako řadu jejich předchůdců, nedohnala jejich ‚nenávist k vlasti‘ mezi ty, kteří je nikdy nebudou považovat za nic jiného než za dočasně použitelné idioty,“ přiznává politický analytik.
Sobotka referendum nepřipustí, Zeman ho považuje za občanské právo
Premiér Bohuslav Sobotka překvapil razantním prohlášením, že dokud bude předsedou vlády, nepřipustí konat v České republice referendum o vystoupení z Evropské unie. Uvedl to proto, že prý čeká podobné debaty i v Česku, pokud vystoupí z EU Velká Británie. Odchodem, před nímž varuje, by se podle něj Česká republika vrátila do sféry vlivu Ruska, což si nepřeje. To prezident Miloš Zeman by referendum na rozdíl od premiéra považoval za občanské právo, i když sám by v případném referendu hlasoval proti vystoupení. „Je to moje přesvědčení, které samozřejmě nikomu z vás nevnucuji. Naopak bych měl bojovat za to, aby všichni měli právo se v tomto referendu svobodně vyjádřit. Nikoliv, aby jim kdokoliv referendum zakazoval,“ vysvětloval prezident na jedné z debat v Libereckém kraji.
Zdeněk Zbořil si myslí, že do české politiky nepatří „konečná řešení“ jakýchkoli problémů. „Nemusíme být zrovna zbabělí, ale za určitých okolností není moudré snažit se řešit všechny problémy hned teď a najednou. Neumím si představit předsedu vlády, ministra zahraničí, nebo dokonce prezidenta ČR, že by mohli mít jakoukoli naději na úspěch, kdyby propagovali ‚chemické rozpuštění‘ EU nebo NATO, jako když ‚rozpouštěl ČSR‘ na konci třicátých let minulého století úředník nacistické Třetí říše Ernst von Weizsäcker. Navíc vztah většiny českých občanů k NATO a dokonce i k EU je nejen neloajální, ale i citově nezaujatý, takže by k nějakému referendu ani nešli. Dokonce ani ti, kteří si o tom tak temperamentně vyměňují názory v diskusích na sítích. Ale hlavně... my v EU ani v NATO nerozhodujeme a odvaha i těch dnes neodvážnějších by se ztratila hned při první ekonomické krizi,“ je přesvědčen politolog.
Kalousek a Němcová by nad tím Gottwaldem a Stalinem už měli zvítězit
K výročí 25. února 1948 v médiích a také od některých politiků zazněly hlasy, že se vrací doba nesvobody a nejčastěji je v této souvislosti zmiňován ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Společnost si však toto nebezpečí asi neuvědomuje, protože ve čtvrtek na Václavské náměstí v Praze dorazily na akci s názvem „Oligarchům zvoní hrana“ s bídou dvě stovky lidí, a to byla avizována účast tak významných politiků, jako jsou Miroslav Kalousek, Karel Schwarzenberg či Miroslava Němcová. „Zrovna tohle jsou lidé, kteří žijí s hlavou otočenou do minulosti a bojí se pohlédnout alespoň na chvíli do budoucnosti. Myslím si, že tak činí ve své bezradnosti. Já bych jim přál, aby nad tím Gottwaldem a Stalinem už jednou, proboha, zvítězili, vždyť je to už víc než šedesát let, co zemřeli,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Přestože považuje za nesmysl srovnávat rok 1948 a 2016, neznamená to podle něj, že se nemusíme obávat. „Už Aristoteles a Platón tvrdili, že demokracie se může zvrhnout v tyranii nebo despocii. Báli se toho i první američtí prezidenti, kteří se zabývali možností vzniku ‚volební tyranie‘. Je lepší demokracie, nebo polyarchie, nebo ještě jednodušeji, není problém poruchových funkcí parlamentní demokracie v tom, že příliš mnoho blbců zvolí příliš mnoho gaunerů, jak se ptá historik a vysokoškolský pedagog Milan Nakonečný, když cituje sobě blízkou italskou autoritu ve své úvaze ‚Uprostřed ruin jezdit na tygru‘? A ještě jedno nebezpečí existuje, jakkoli je nesrovnatelné s událostmi 1948. Řekněme tomu pro stručnost ‚demokracie z dovozu‘. Podle libosti k tomu můžeme přidat nekonečnou spravedlnost, svobodu a lidská práva a tak dále, ovšem jen pro někoho,“ poznamenává politolog.
Norimberský proces a osvobození od Hitlera učitelka moc nezvládla
Na den zmíněného výročí se přesně hodilo téma „Kam směřuje česká politika – k USA, nebo Rusku?“, jemuž byl věnován pořad České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou. O velké pozdvižení se postarala jedna z jeho účastnic, brněnská učitelka Petra Štěpánová. Pedagožka měla ve všem jasno. Prezident Putin je jako děti, které se chovají agresivně ke svému okolí, Evropu od Hitlera osvobodily Spojené státy a její žáci – učí čtvrtou třídu – nechtějí komunismus, což prý měla od nich v televizi vyřídit. Po odvysílání pořadu jí prý lidé psali vulgární maily, někteří jí vyhrožovali fyzickou likvidací, a tak to nahlásila na policii a požádala o ochranu. Pro server Echo24.cz uvedla, že tyto reakce vnímá jako důsledek našeho přístupu ke komunismu. Podle ní je nutné, aby se Češi vypořádali s komunisty vlastním „norimberským procesem“.
„Paní učitelka, alespoň tu chvíli, kdy jsem ji vydržel poslouchat, se chovala mimořádně agresivně vůči svým diskutujícím partnerům. Tak ať se nediví a raději ať nevyvolává ducha politických procesů, mohlo by se stát, že ji někdo vezme za slovo a zjistí, že třeba šíří zášť a nenávist z politických, náboženských, rasových a jiných důvodů, a všimne si, že to je v ČR trestný čin. Jako kluk jsem viděl v roce 1947 pochodovat Prahou národně-socialistickou mládež, která hněvivě skandovala ‚Totalita bude bita!‘ Dopadlo to přesně naopak, než si tehdy pochodující přáli; a dodnes si neumějí vysvětlit proč. Ať paní učitelka raději předčítá i svým žákům Orwellovu Farmu zvířat. Třeba jim to bude víc ku prospěchu než nápady s Norimberským procesem. Ví paní učitelka, že to byl mimořádný vojenský tribunál? Chce tedy válčit a s kým? Třeba se jí někdo ozve. A pokud si myslí, že Spojené státy osvobodily Evropu, ať raději vrátí diplom, pokud ovšem nějaký má,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.
ČSSD a lidovci by měli oznámit, že chtějí novou koalici a zahajují kampaň
Zatímco nad miniaturní akcí TOP 09 „Oligarchům zvoní hrana“ se mohl předseda hnutí ANO Andrej Babiš jen pousmát, jinačí kalibr má další z útoků proti němu. Poslanec Martin Plíšek z TOP 09 připravil návrh změny zákona o střetu zájmů. Z něj totiž plyne, že každý člen vlády, který v soukromé firmě vlastní 40 a víc procent, by se musel svého podílu po dobu výkonu funkce vzdát. Už dříve deklarovaly podporu tomuto návrhu ODS a KSČM, ale z vyjádření některých koaličních politiků to vypadá, že ho mohou podpořit i ČSSD a KDU-ČSL. Sociální demokracie by si přála, aby návrh platil až od příštího volebního období. „Musím uznat, že to je razantní pokus, jak buď rozdělit hnutí ANO, nebo vládní koalici, jak vrátit českou politiku do let, kdy peníze putovaly prostřednictvím nastrčených osob, nezjistitelných bankovních řetězců a kdy přicházely na sekretariáty politických stran v igelitkách,“ míní politolog.
Podle něj by bylo dobré, kdyby tento zákon platil až od příštího volebního období, aby se ti všichni „nosiči vody“, kteří se museli rozejít, sešli, opustili pláže a hotely na všech možných ostrovech a začali brousit nože a šavle. „I na ně totiž může dojít, pokud si ještě vzpomenou, i komunisté, jak se v devadesátých letech vyšetřovalo, soudilo a umíralo. Možná by se to dalo rozšířit až po nějaký novodobý majetkový census a do politiky by mohli vstupovat jen nemajetní, svobodní a svobodné a samozřejmě i bezdětní. To aby se majetky, tak jako dosud, nepřepisovaly na rodinné příslušníky nejméně tří generací. Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby ČSSD a KDU-ČSL čestně oznámily, že chtějí novou koalici a že tímto činem zahajují svou volební kampaň ke všem nadcházejícím volbám,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.
Migrační krize je velký kšeft, kde se jeden snaží doběhnout druhého
Napětí mezi státy Evropské unie kvůli pokračující migrační krizi stále roste. Rakouský kancléř Werner Faymann prohlásil, že se Řecko během ní chová jako cestovní kancelář. Ostatně nebyl to první střet mezi těmito zeměmi. Řecko ve čtvrtek odvolalo kvůli sporu o nový režim na rakouských hranicích z Vídně svou velvyslankyni a v pátek odmítlo návštěvu rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové. Jeho hněv však dopadá i na země V4 a rovněž na Makedonii za uzavření hranic. Řecký premiér Alexis Tsipras dokonce pohrozil, že Atény budou blokovat jakékoli dohody v Evropské unii, pokud se břímě migrační krize „proporčně nerozdělí“ mezi jednotlivé členské státy Evropské unie.
V souvislosti s opatřením Makedonie na hranicích putují nyní Řeckem tisíce migrantů. „Chová-li se Řecko jako cestovní kancelář, chovají se Rakousko a Německo jako nacistický Hlavní rasový a osídlovací úřad, RuSHA. To by po té spoustě arogantních výkřiků ze Západu na Východ už konečně stálo za připomenutí. Hlavně ať si všichni konečně přiznají, že je to také ‚velký kšeft‘, ve kterém nejde o nic jiného, než aby jeden doběhl druhého. A je opravdu kuriózní, jak se u mnoha ‚západních‘ politiků – pokud jde o Rakušany, je to pro nás na východě – vynořují stereotypy a předsudky, o kterých jsme si mysleli, že zmizely, alespoň na čas, po druhé světové válce,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Bavorsko se chystá na hraniční kontroly, Slováci připravili mobilní plot
O dramatičnosti situace svědčí i to, že se bavorská zemská policie připravuje na zavedení rozsáhlých kontrol na hranici s Rakouskem. K zajištění hranice by Mnichov sáhl v případě, že by spolková vláda v Berlíně souhlasila se zavedením limitu na počet běženců vpouštěných do země. S tím kategoricky nesouhlasí kancléřka Angela Merkelová, ale pokud selže jednání s Tureckem na mimořádném summitu 7. března, nezbude jí možná nic jiného, než k tomuto opatření svolit. Také náš východní soused neponechává nic náhodě. Slovenští policisté při středečním cvičení dokonce představili tři metry vysokou mobilní bariéru zabezpečenou proti přelézání na horní části ostnatým drátem, kterou pokládali na zem přímo z jedoucího auta a která má v případě příchodu velkého množství migrantů usměrnit jejich pohyb.
Při takovém počínání okolních zemí se nutně vybaví slova prezidenta Miloše Zemana, který očekával, že migrační vlna zasáhne výrazně v tomto roce i Českou republiku. „Nemám takové informace jako prezident Zeman. Ale je mi jasné, že všechno se nám zase ztrácí v mlze prázdných slov a nikdo neví, co kdo myslí vážně. Kolik těch summitů už bylo? A k čemu? To je otázka pro hospodského Palivce, který by nám snad jediný dal jasnou odpověď. Hlavně si ale všímejme, odkud k nám ti ‚noví‘ přicházejí. To už nemusejí být takoví přátelé jako dosavadní Syřané. A znovu opakuji, nezapomínejme, že kromě Blízkého a Předního východu existuje také bývalá sovětská Střední Asie,“ nabádá politický analytik Zdeněk Zbořil.
Je mnoho těch, co chtějí válčit a věří, že s americkou pomocí by vyhráli
Evropská komise zastavila proces zrušení vízové povinnosti pro Ukrajinu. Důvodem je nespokojenost s výsledky ukrajinské vlády. Podle Evropské komise nesplnila všechny podmínky pro uvolnění vízového režimu. A výsledky referenda, které proběhne 6. dubna v Nizozemsku, mohou zhatit celou dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Do té by se po desetiletích čekání rádo začlenilo Turecko, které je schopno otevřít okamžitě všechny kapitoly vstupních rozhovorů a dobrou polovinu jednání velice rychle ukončit. „Zatím to vypadá, že EU vůči Turecku ‚změkne‘, ale víme, co bude zítra? Ani ČT nám nenalévá čistého vína. Co si máme počít?“ ptá se politolog ironicky a už vážněji dodává, že nezbývá než sednout k internetu a domlouvat se s přáteli, zda nemají nějaké informace, kterým by se dalo věřit.
Třetí den už platí v Sýrii navzdory několika porušením příměří, jehož uzavření iniciovaly Spojené státy a Ruská federace. „Obě velmoci jsou silnými garanty, ale v nejbližších dnech, možná hodinách, se ukáže, jak jsou poslušní nejen ti ze ‚střílející umírněné opozice‘, turečtí polní velitelé v uniformách i v civilu bojující za obnovu Osmanské říše, ale hlavně zájemci o ropovod z Kataru nebo z oblasti Perského zálivu do Turecka, který by měl – světe, div se – vést právě jednou z těch ministry a prezidenty vyznačených zón. Je to vlastně stejné jako v letech 1917 a 18. Druhé a neméně velké nebezpečí pro zachování příměří je, že v NATO, Evropské unii, USA, Velké Británii, a dokonce i na Ukrajině je příliš mnoho těch, kteří chtějí válčit, a navíc si dnes myslí, že za pomoci americké armády by tu válku už vyhráli,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
