Profesor Krejčí varovně k aktuálnímu dění v EU: Macron je rozjetý. Nevidí, neslyší, všechno ví nejlíp. A když má někdo při jednání jiný názor než německá delegace...

30. 8. 2017 18:11

ROZHOVOR „Návrat k normálu, jen na vyšší chaotičtější úrovni.“ Takto komentuje profesor Oskar Krejčí současné dění v Evropské unii. A proč se Emmanuel Macron pouští do sporu s polskou premiérkou? „Macron v tomto případě energicky hájí nejnaivnější liberální představy spojené s geopolitickou vizí, že co jsme si vymysleli v Paříži a v Berlíně, je svatá pravda,“ říká politolog, který dodává, že Macron po dohodě s kancléřkou v podstatě za ni „hraje housle“. Celkový pohled na současnou Evropu je skličující a o nic lepší to není ani na české politické scéně.

Profesor Krejčí varovně k aktuálnímu dění v EU: Macron je rozjetý. Nevidí, neslyší, všechno ví nejlíp. A když má někdo při jednání jiný názor než německá delegace...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

Vypadá to, že tandem – prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová – intenzivněji začal rovnat Evropu podle svých představ. V4 už nedrží spolu tak jako dřív, Fico zavelel směrem ke „tvrdému jádru“, premiér Bohuslav Sobotka se těší na euro. Stále „zlobí“ Polsko a Maďarsko. Pane profesore, než se dostaneme k jednotlivým událostem, jak současný stav popsat?

Jde o návrat k normálu, jen na vyšší chaotičtější úrovni. A v jakém smyslu návrat k normálu? Evropská unie byla standardně projektem, kde se klíčová rozhodnutí přijímala na ose Berlín–Paříž. Co se dnes děje, je pokus obnovit tento princip jako nezpochybnitelný a na vyšší úrovni. Vše je doprovázené chaosem, protože odstředivé síly jsou zřejmější. Představují je především Budapešť a Varšava a někdy, tak trošku metaforicky, i Visegrád.

Přišel Macron, je viditelný, je slyšet. Ale co představuje? Návrat k normálu a novou energii pro staré myšlenky. Jde o staré pojetí geopolitického jádra eurounijní integrace: Berlín, Paříž – nad to není. Vracíme se proto ke staršímu pojetí Evropské unie, kde neexistují nejen mechanismy vytváření konsenzu, ale není ani kultura vytváření konsenzu. Máme v Lisabonské smlouvě pravidla, jakým způsobem se rozhoduje, ale nejsou způsoby a v podstatě to ani nejde, jak vytvářet myšlenkový konsenzus. Když se objeví jiné ideje, Paříž a Berlín reagují hystericky a násilně – my si prosadíme naši migrační politiku, my si prosadíme řešení finanční krize v Řecku, my rozhodneme o tom, zda bude prezident Ukrajiny svržen, nebo ne.

Než narazili na problémy s migrací, disciplína fungovala. Když se objevila snaha Bratislavy a Prahy připojit se k jádru EU, vracíme se k základní myšlence ekonomické struktury.

Do jaké míry se tím máme zneklidňovat, nebo se připravit na euro a říct si – stejně se s tím nic udělat nedá?

Odpor vůči euru je v Česku dnes příliš velký, než aby si nějaká vláda dovolila to střihnout... Nevypočitatelnost v souvislosti s jednotnou měnou je příliš velká a panují nejasnosti kolem německé ekonomiky. Zatím jde o předvolební hesla, samozřejmě uvidíme, jaká bude situace po volbách, ale i tradiční eurooptimisté jako současný prezident se ve vazbě na euro stali opatrnými. Předvolební prohlášení politiků není potřeba brát příliš vážně.

Anketa

Na čí straně sporu mezi premiérkou Polska a prezidentem Francie stojíte?

hlasovalo: 11911 lidí

Vraťme se k Polsku. O čem svědčí aktuální výměna názorů mezi polskou premiérkou Beatou Szydlovou a Emmanuelem Macronem? Podle Macrona se Polsko dostává do izolace a je v konfliktu s hodnotami EU. Szydlová naopak doporučila francouzskému prezidentovi, aby se staral o záležitosti své země, například o bezpečnost. Mimochodem, Polsko se dohaduje také s EK kvůli reformě soudnictví. Výhrady Bruselu jsou podle Poláků neopodstatněné. Co z toho vyplývá?

Macron v tomto případě energicky hájí nejnaivnější liberální představy spojené s geopolitickou vizí, že „co jsme si vymysleli v Paříži a v Berlíně, to je svatá pravda“. Liberální iluze má americký původ. V podstatě vychází ze šedesátých let, tehdy se tomu říkalo pozitivní diskriminace, která měla ubližovaným menšinám umožnit, aby si statisticky vzato zarovnaly šanci. Z toho se stala převrácená filozofie liberálů, kdy menšina má větší práva než většina. Migrant má větší práva než původní obyvatel, může se pohybovat v prostoru bez pasu, je třeba se o něj sociálně postarat více, než se staráme o našeho nezaměstnaného nebo bezdomovce. Tím neříkám, že se nemáme starat o migranty, ale pojetí „menšina má větší práva než většina“ je nesmysl. Jde o porušení ideje lidských práv, ne o naplnění. S tímto přístupem Macron a Merkelová mustrují Polsko. Macron v tomto případě hraje housle i za Merkelovou, protože aby Němci dělali bu bu bu na Polsko? To má historicky velmi necitlivé konotace. Podle mého názoru, po dohodě s Merkelovou, hraje za dva.

Porozumění situaci v Polsku je ale obecně vzato strašně malé. Informací, které se dostanou mimo Polsko, je stejně málo jako z Maďarska. Češi a Slováci znají situaci z konce 90. let, kdy vládní opozice chodila žalovat do Bruselu a vytvářela určitou náladu ve světových médiích, která se pak zpětně vrací do domácího informačního prostoru. Vznikne strašně zvláštní informační blok, který znemožňuje racionální rozhodování. Z našeho informačního prostoru nevíme přesně, jak vypadají právní reformy v Polsku nebo jak vypadají návrhy na kontrolu činnosti nevládních organizací v Maďarsku. Víme, že komise má námitky, ale neptáme se, kde vzala právo, aby mustrovala polský nebo maďarský parlament. Nechci tím říci, že rozhodnutí v Maďarsku nebo v Polsku jsou správná, ale velmi silně pochybuji o tom, že by Evropská komise měla právo kontrolovat činnost polského parlamentu. To ani náhodou. To je úplně jiné pojetí Evropské unie než to, pro které se u nás hlasovalo v referendu.

Přitvrdí podle vás Evropská komise? Skutečně bude hrozit Polákům odebrání hlasovacích práv a podobně? Nebo si budou jen posílat dopisy a vzkazy přes média?

Evropská komise nemá nástroje. Nakonec vše skončí hlasováním. Pokud půjde o úroveň summitu, Maďaři zablokují hlasování proti Polsku a Poláci proti Maďarsku, přestože se jejich názory v řadě ohledů liší, což vidíme například na vztahu k Rusku. 

Blíží se volby, co lze očekávat?

Situace v Evropské unii výsledky voleb u nás zásadně neovlivní. Převládající nálada je dnes euroskeptická, nechci říci protievropská nebo protiintegrační. Akorát pohled na Evropu řízenou komisí a Angelou Merkelovou, pohled na energické prosazování starých myšlenek v době, kdy potřebujeme myšlenky nové, je skličující.

Hlasovat se bude především podle situace doma. Jistě, i domácí situace je posmutnělá propadem sociální demokracie do bezbarvosti a silou oligarchů, jako je Babiš. Obávám se nízké účasti. Proč by lidé šli k volbám? Aby vládl Babiš nebo Sobotka nebo Zaorálek? Proboha! To není energie pro staré myšlenky, to je neenergie pro staré myšlenky.

Potřebujeme nové myšlenky. Jenže po pravdě řečeno, jak to dokázat v Česku nebo na Slovensku? V malých státech? Když nejsme schopni ovlivnit jednání v Bruselu? Kdo viděl nějaké mezinárodní jednání v posledních dvou třech letech o migraci, dá mi za pravdu, že když někdo vystupoval s jiným názorem, než byl názor Německa, německá delegace vypínala pozornost. Absolutní nezájem o jiné názory. Dokud se bude dít tohle, vytváření nějaké kultury konsenzu nemá šanci. Macron je rozjetý, nevidí, neslyší, všechno ví nejlíp. Poznámky na adresu Ukrajiny nebo Čadu, to je jedno...

Říkalo se tomu knížecí rady. Absolutní fráze. Postupové kroky, které politika vyžaduje, nevidíme ani omylem. Vše tím pádem v podstatě zahnívá. Podstatou politiky jsou činy, ne žvanění.   

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ale vždyť jim lezete do ...! Tereza Spencerová doplňuje projev Donalda J. Trumpa, ale i Miloše Zemana

8:04 Ale vždyť jim lezete do ...! Tereza Spencerová doplňuje projev Donalda J. Trumpa, ale i Miloše Zemana

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Boj proti terorismu? „Nelze současně bojovat proti terorismu a lézt …