Profesorka Dvořáková prozradila, co Babiše zřejmě srazí dolů

Ale politologové jsou k šancím miliardáře s politickými ambicemi skeptičtí. Podle politoložky profesorky Vladimíry Dvořákové bychom měli být k průzkumům veřejného mínění velmi opatrní. „Záleží velmi na tom, kolik a jaké respondenty osloví,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz, že velmi záleží na tom, jestli průzkum počítá jen s těmi, kteří jsou rozhodnuti jít k volbám, nebo se prostě ptá na to, komu by oslovení dali ve volbách svůj hlas, bez ohledu na to, jestli se jich vůbec zúčastní.

Také politolog Ladislav Mrklas upozornil, že se průzkumy veřejného mínění poměrně zásadním způsobem různí. „Viděl jsem jich několik, i ty, které nejsou úplně veřejné, uvádějí velmi odlišné údaje, ať jde o podporu sociální demokracie, kde ukazují určitý pokles. I z toho důvodu jsem dost rezervovaný k tomu, co z nich vychází,“ řekl ParlamentnímListům.cz. A stejně opatrný je i k tomu, jakou podporu přisuzují agentury veřejného mínění Andreji Babišovi.

Hodně lidí, kteří vyjadřují podporu Babišovi, nepůjde k volbám

Politolog vidí chybu v tom, že podle agentur bude vyšší volební účast. „Lidé, kteří tradičně nechodí k volbám, říkají, že by volili Babiše. Ale podle mých dlouhodobých zkušeností, kdo tradičně nechodí k volbám, tak k nim většinou znovu nepřijde, i když říká, že by měl koho volit. Viděl jsem jeden průzkum, kde asi čtyřicet procent voličů Andreje Babiše jsou právě ti, kteří nechodí volit. Takže se může jednoduše stát, že se jeho podpora může ve volbě najednou ztenčit, takže bude nakonec bojovat o pět procent, nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny,“ nevyloučil Mrklas, i když účast hnutí ANO ve sněmovně se podle něj jeví jako pravděpodobná.

V této chvíli by si však prý netroufal tvrdit, jestli hnutí ANO skutečně ve volbách skončí na třetím místě. „Může se to stát, ale stejně tak může skončit mezi těmi, kteří nakonec budou mít sedm, osm procent,“ poznamenal Mrklas. „Známe z minulosti strany, které v průzkumech raketově vystoupaly přes deset procent, ale nakonec se do sněmovny vůbec nedostaly,“ připomněl například osud strany Důchodci za životní jistoty. A pokud ostatní politické strany poukáží na to, že ANO je podobnou formací jako Věci veřejné, s nimiž už se voliči spálili, může to nakonec znamenat odliv příznivců v závěru kampaně.

Chytrým tahem Babiše byl nákup médií

Čím v současné době miliardář oslovil voliče, že jeho podpora stoupá? Podle politologů hraje určitě roli, že jako podnikatel dosáhl úspěchu, takže by si podle názoru některých voličů dokázal poradit i s hospodářstvím státu. Důležité bylo i to, že nastoupil jako první do volební kampaně, kdy ještě nebylo jasné, zda vůbec předčasné volby budou. „Jedinou kampaň, kterou lidé vnímali, byla v té době Babišova a možná ještě zemanovců. ANO se docela trefilo hesly, motivy a tezemi do nálady ve společnosti, která je politikou znechucena, nabídlo odbornost, a to je něco, co je dnes v kursu,“ míní Ladislav Mrklas.

Podle profesorky Dvořákové byl chytrým tahem i nákup významných českých deníků, čímž si Babiš zajistil, že proti němu nebudou média vystupovat. Pokud jde o přízeň podnikatelů, mohou je podle Mrklase vést zištné důvody, třeba obchodní vazby na Babiše, ale stejně tak to může být „z nouze ctnost“, když vidí, že ODS ani TOP 09 nevypadají jako subjekty, které by byly připraveny soupeřit s levicí, a vidí ANO jako poslední alternativu, jak zmírnit porážku nelevicových stran.

Až čtvrtina voličů se v minulých volbách rozhodovala až poslední týden

Ale politologové upozorňují, že do voleb zbývá ještě měsíc, nic ještě není definitivně rozhodnuto. „Začínají politické debaty, sám Andrej Babiš není moc dobrý diskutér, čeká ho přímý souboj s Miroslavou Němcovou a Karlem Schwarzenbergem, ale těch významných faktorů bude celá řada,“ podotkl Ladislav Mrklas. Poukázal na důležitý fakt, že v posledních volbách se až pětadvacet procent voličů rozhodovalo v posledním týdnu, z nich dokonce asi polovina až v den voleb. „Za volební plentou se rozhodovali podle toho, koho našli na kandidátce. A mimo Prahu jméno Babiš na kandidátní listině hnutí ANO figurovat nebude,“ konstatoval politolog pro ParlamentníListy.cz.

Musela být jmenována vláda, aby SPOZ měla nějaké lídry na kandidátkách

Překvapilo odborníky, že Strana práv občanů – zemanovci, která vynesla Miloše Zemana na Pražský hrad, se v průzkumech veřejného mínění potácí kolem pětiprocentní hranice, i když jí přispěchali na pomoc členové prezidentem posvěcené vlády? „U strany, kvůli které musela být jmenována vláda, aby vůbec měla nějaké volební lídry, mne to příliš nepřekvapuje,“ prohlásila profesorka Dvořáková. A kromě ministra vnitra Martina Peciny a možná ministra dopravy Zdeňka Žáka stejně ostatní členy vlády, kteří kandidují za SPOZ ve sněmovních volbách, podle politoložky veřejnost nezná.

Na levici je ostrá konkurence, SPOZ nemá žádnou výraznou osobnost

Podle Mrklase je důvodů, proč zemanovci neoslovují voliče, několik. „Zemanovci se posunuli od roku 2010 ze strany, která mohla oslovit i mladé voliče a jejíž program se dal označit za politický střed, některé její programové body dokonce za pravicové, najednou doleva a vklínili se mezi komunisty a sociální demokraty,“ vysvětlil s tím, že na levici je velmi ostrá konkurence. Na jednu stranu je to pozice poměrně výhodná, protože SPOZ může těžit z chyb komunistů a zejména sociální demokracie, ale zároveň manévrovací prostor tady není až tak velký. A zemanovci tímto posunem podle politologa zřejmě ztratili i část těch centristických voličů, které lidé spojení s Milošem Zemanem, jeho vládou a povětšinou bývalí komunisté příliš neoslovují.

Medvědí službu činí prezidentovi lidé z jeho okolí

I politolog Mrklas, stejně jako profesorka Dvořáková, konstatuje, že čestný předseda Zeman za SPOZ kandidovat nebude a strana nemá žádnou výraznou osobnost, která by ho nyní mohla nahradit. „Není to ani nikdo z jeho někdejších ministrů, ani žádná z jeho nových tváří,“ ujistil politolog. Mnoha lidem také vadí, co se stále znovu opakuje, politické angažmá lidí kolem prezidentů. „Ti z velké části poškozují jméno prezidenta, ať už to byl Ladislav Jakl nebo Petr Hájek v případě Václava Klause, nebo Jiří Pehe v případě Václava Havla, a podobnou medvědí službu Miloši Zemanovi činí lidé z jeho okolí,“ obává se Ladislav Mrklas.

Zemanovci se pustili sami do sebe, působí ještě rozhádaněji než sociální demokracie

Zemanovcům nepomohly v poslední době ani střety kolem kandidátek do voleb. Vedením strany sestavené kandidátky, které měly mnohé regiony jen formálně schválit, a dodatečné vyškrtávaní nepohodlných kandidátů vyvolaly ostré protesty v několika regionech, proti vedení se postavili dokonce bývalý Zemanův přítel Miroslav Šlouf, který stranu vytvořil a jeho zásluhou sedí Miloš Zeman na Pražském hradě, i senátor Vladimír Dryml, který přeběhl do SPOZ ze sociální demokracie. „Zemanovci se pustili sami do sebe, strana je teď poměrně rozhádaná, měla-li se tedy stát alternativou vůči rozhádané ČSSD, vykročila tím nejhorším možným směrem. Přitom je daleko slabší než sociální demokracie a na první pohled působí ještě rozhádaněji než sociální demokracie,“ potvrdil Ladislav Mrklas.

Zemanovci a lidovci budou balancovat kolem pěti procent

Politologové si nemyslí, že by mohla ještě nějaká strana či hnutí výrazněji překvapit. „V řádném termínu voleb bych si skoro vsázel spíš na Tomia Okamuru než na Andreje Babiše, ale ten omezený čas už žádnému dalšímu subjektu nedovolí, aby se do skutečného boje o vstup do sněmovny ještě vážně zapojil,“ míní politolog, že už tu žádný prostor pro další stranu nezbývá. Ale přinejmenším dvě strany budou podle něj balancovat kolem pěti procent, a to zemanovci a lidovci. „Ovšem těch neznámých, které mohou zamíchat kartami, ještě bude celá řada. Je otázka, jestli se před volbami ještě nezmátoří zelení a nepřiblíží se pěti procentům, což by je mohlo katapultovat do pozice strany, která bude ve hře. Ale i v tomto případě si myslím, že už je skoro pozdě. Strana nemá výraznou osobnost, zejména potom, co ji opustil Martin Bursík,“ shrnul Mrklas.

Hnutí Hlavu vzhůru! připomíná dort pejska a kočičky

Šance nedávají odborníci ani bloku Hlavu vzhůru!, který vede bývalá europoslankyně Jana Bobošíková. „Díval jsem se na strukturu elektorátu Suverenity 2010 a ta se v mnoha ohledech blíží sociální demokracii a dokonce i komunistům. Mám pocit, že to, na co sází tento politický subjekt, se na jedné straně vydalo až jako ultraliberálním směrem, čímž konkurují spíš Petru Machovi a jeho Svobodným, na druhé straně je tu cítit patriotismus až nacionalismus s antievropským apelem, a to dohromady vytváří pelmel, který připomíná dort pejska s kočičkou,“ kritizuje politolog, že tím hnutí příliš voličů oslovit nemůže, zvlášť v situaci, kdy ani Babiš, ani TOP 09 nebudou ve volební kampani akcentovat nějaká evropská témata, proti kterým by se hnutí mohlo vymezit. „Moc šancí téhle formaci nedávám. Jejich silnou i slabou stránkou je Jana Bobošíková, která má tvrdé jádro svých příznivců, ale pro obrovskou část veřejnosti je nepřijatelná,“ je přesvědčen Mrklas, že Bobošíková je nepřijatelná i pro voliče, kteří by možná dali hlas Michalu Doktorovi a dalším lidem, kteří opustili ODS. Ale Bobošíkovou jako bývalou kandidátku komunistů na prezidenta podle něj prostě neskousnou.

Výsledky ovlivní, jestli půjde o souboj pravice s levicí, nebo nových stran se starými

Odborníci se shodují, že přízeň voličů se přelévá mezi různými partajemi. Podle Mrklase bude v konečném důsledku záležet na tom, jestli se volební kampaň povede jako souboj pravice s levicí, nebo souboj nových a starých stran. „Co převáží, to nakonec ovlivní výsledky,“ soudí. Bude-li předvolební boj veden mezi pravicí s levicí, může nakonec ODS nebo TOP 09, ale možná i Babiš, v posledním volebním období získat na tom, že silná levice bude potřebovat i trochu rovnocenného protivníka, takže tyto strany získají i hlasy voličů, kteří zatím váhají. „Ale pokud se to Babišovi podaří odehrát na notě nových stran proti starým, může velmi výrazně uspět. Ale může to poškodit i sociální demokracii, kde zemanovci mohou ještě vyrůst, možná i částečně komunisté, a dokonce se ještě může objevit další alternativní strana, která nebude úplně nová, ale staronová, a proti sociální demokracii může urvat nějaký výsledek,“ domnívá se politolog, že se může opakovat situace jako před třemi roky. Tedy že sociální demokracie závěr kampaně nezvládne a místo třiceti nebo dokonce pětatřiceti procent, které jí přisuzovaly průzkumy ještě před několika týdny, skončí na pětadvaceti nebo třiadvaceti procentech a vůbec nebude tak silným hráčem, jak se teď jeví. „Navíc je ČSSD rozpolcena, což nepřispívá jednak k jejímu dobrému výsledku, ale navíc s třiadvaceti procenty a ještě vnitřní rozpolceností bude ve stejné situaci jako po volbách v roce 2010,“ doplnil pro ParlamentníListy.cz Ladislav Mrklas.

Obsáhlý archiv výzkumů volebních preferencí na serveru ParlamentníListy.cz:

CVVM, MÉDEA RESEARCH, PPM FACTUM, SANEP , SC&C, STEM

Nelze vyloučit naprostý rozklad stranického systému

Sociální demokraté podle politologa dobře vědí, že to, co voličům slibují, nemohou dodržet. Míní, že kromě pár lidí vyhládlých po moci, se jim v této složité situaci moc do vlády nechce, protože budou muset dělat věci, které nejsou moc populární. Proto nevylučuje, že po rozkladu ODS může podobný osud čekat i ČSSD. „Kvůli účasti ve vládě okořeněné bojem s Hradem a soupeřením dvou křídel uvnitř strany se může sociální demokracie ocitnout během dvou let úplně ve stejné situaci jako ODS dnes,“ konstatuje politolog. To by podle něj znamenalo destrukci dosavadního stranického systému, na jehož troskách by vznikalo úplně něco jiného. Přirovnal situaci v Česku k situaci ve Slovinsku, kde došlo v posledních dvojích volbách k destrukci stranického systému. „Staré tradiční strany, které se tam dvacet let formovaly, vládly a tvořily základ levého a pravého bloku, převálcovaly strany, které se podobají Babišovu ANO a Okamurovu Úsvitu. A to je země, která je na tom ekonomicky i zahraničně - politicky lépe než Česká republika, a přitom se potýká s takovým politickým rozkladem, takže to nelze vyloučit ani u nás,“ usuzuje Ladislav Mrklas.