Dozvuky amerických voleb se podle docenta Robejška týkají všech západoevropských demokracií, tedy i té naší. „Mají stejný spojovací jev, a to je skutečnost, že mediální a akademické elity, které se dosud zabývaly zejména tím, že zbytku společnosti zakazovaly a přikazovaly, jak se má chovat, co si smí myslet, co nesmí říkat, nejzpozději na americkém příkladu pochopily, že jejich éra s největší pravděpodobností končí, a teď mají velké potíže, jak se s tím vyrovnat,“ soudí politolog.
Nemyslí si ovšem, že by to mohlo v Evropě vyvolat nějaké zásadní posuny. „Myslím, že tento proces se dá velmi dobře zapojit do vývoje posledních let, kdy v Evropě docházelo ke zpochybňování legitimizace evropské integrace a tento proces má v sobě to, že obyčejní lidé to nechtějí. Ti se vzepřeli tomu, že jsou integrováni proti jejich vůli,“ konstatuje Robejšek pro TV ParlamentníListy.cz.
Dodává, že s vnímáním mediální a akademické elity je to víceméně totéž. „Jenom je to teď přiostřené asi v souvislosti s tím, jak se velmi silně jednostranně angažovala ve Spojených státech, a to se najednou promítá i do toho, jak lidé vnímají chování jejich vlastní akademické a mediální elity, a teď myslím i německé, francouzské, ale samozřejmě zejména české,“ uvádí docent Robejšek.
Útoky některých českých médií na prezidenta podle jeho slov samotnému Miloši Zemanovi dlouhodobě spíše prospívají. „Anebo jsou neutrální, protože jeho přívrženci ho zvolili s jasnou většinou, a jestli se nemýlím, jeho preference jsou trvale velmi vysoké,“ míní politolog s tím, že momentálně zažíváme protizemanovské bouření skupiny, která nemá žádné silné zakotvení ve společnosti a zabývá se sama sebou.
Umělci, kteří vyzvali k týdnům občanského neklidu, by podle Petra Robejška měli poodstoupit od své buřičské a revolucionářské role a zamyslet se nad tím, jaká je podstata jimi kritizovaných jevů.
„Svůj význam (umělci – pozn. red.) jednoznačně přeceňují, jak jsem už naznačil, a zbytek společnosti je buďto neutrální, nebo spíše na druhé straně, a mám dojem, že si to elity také velmi dobře uvědomují. Možná z toho pramení i část jejich rozčílení a pohoršení, protože já to chápu jako docela velké zklamání, když zjišťují, že zbytek národa na ně reaguje buď vlažně, nebo vůbec ne. Tohle z velké části zdůvodňuje i to, jak se chovají, včetně nejrůznějších výzev,“ analyzuje politolog pro ParlamentníListy.cz.
Veřejnoprávní média se prý chovají přesně v daném mainstreamu, který docent Robejšek kritizuje. „Nacházejí se na straně těch, kteří si uvědomují, že ztrácejí svůj vliv, a pro veřejnoprávní média je to možná kritičtější ještě tím, že politické strany na ně budou vyvíjet nějaký vliv, budou stát v prostoru oprávněné otázky ohledně toho, jak objektivní skutečně jsou, a jestli, když jsou jednostranná, je oprávněné, aby je většina národa spolufinancovala. To jsou otázky, které špičkové pracovníky veřejnoprávních médií už teď zaměstnávají, a v krátké době uvidíme i určitou reakci a posun v chování veřejnoprávních médií, byť bude samozřejmě proti jejich vůli, tím pádem pomalý, ale nezadržitelný,“ dodal Petr Robejšek pro internetovou TV ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
