Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
Poslední výrok premiéra o tom, že si nepřejeme rozšíření ani EU ani NATO v případě hrozby dalšího napětí mezi EU a Ruskem je podle Besta v jedné věci pozoruhodný. „To se dá pochopit tak, že Sobotka chce dát veto Rusku, což je v přímém rozporu s tím, co prohlásil generální tajemník NATO Rassmusen, že žádná třetí strana nesmí vetovat rozšíření. Není to asi tak, že by NATO chtělo rozšířit Alianci hned, ale na těch vojenských cvičeních na Ukrajině byla Gruzie, bylo tam Moldavsko a to jsou právě státy, které by měly zájem do NATO vstoupit. Na to ať už přímo či nepřímo reagoval americký velvyslanec, jenž má na starosti sankce, a já jsem to pochopil jako odpověď na český postoj. A problém s tím postojem je, že kdyby Sobotka měl jasno od začátku a tlumočil svoji pozici i spojencům, pak přijel zpátky do Čech a řekl, že v Bruselu toto řekl, byla by to jedna věc,“ shrnuje pro ParlamentníListy.cz Best.
Jenže premiér to prý udělal tak, že něco říká spojencům, ale v Čechách podporuje pozici, která je v rozporu s pozicí NATO. Upozornil na to náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel v Právu, když řekl, že takový postup nás dostane na periferii NATO a bude s námi nakládáno i tak, jako bychom na té periferii byli.
„Ač se o tom nemluví, beru to jako důležitý moment. Když Obama před asi třemi týdny řekl, že nemá strategii, co se týče Iráku a Sýrie, všichni na to skočili ve smyslu, jak je možné, že prezident nemá strategii. Když Sobotka říká, že bychom neměli EU ani NATO rozšiřovat, pokud to bude tvořit napětí s Ruskem, nikdo si toho ani nevšiml. Znamená to, že buď nikdo nečte, co Sobotka říká, nebo ho nikdo nebere vážně. To je také problém, protože premiér Sobotka je ten, kdo nejvíc tvoří a tlumočí zahraniční politiku. Není to Zaorálek, který teď skoro není slyšet,“ upozorňuje Best.
Fotogalerie: - Pražský Majdan 21.9.2014
Co považujete za největší světové nebezpečí?Anketa
Americký prezident Obama v souvislosti s bojem proti Islámskému státu prohlásil, že má koalici čtyřiceti států. „Mezi nimi je samozřejmě i Česká republika, ale jaký postoj máme k tomu, co se v Sýrii děje? My jsme nepřímí účastníci amerického útoku na Sýrii, a podle toho, co říká Obama, jsme vlečeni do toho, že podporujeme to, co tam Američané dělají. USA víceméně říkají, že Česko je mezi státy, které podporují novou válku, a česká zahraniční politika není dost silná, aby řekla, jestli to je, nebo není pravda,“ pozastavuje se analytik Best.
Proč se nyní příliš neangažuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek? Poslední dobou ho skoro není vidět ani slyšet. „Problém vidím v tom, že před lety byl Zaorálek silně proti radaru v Čechách a kvůli tomu byl na neoficiální černé listině Američanů. Teď se z toho seznamu chce dostat, takže se stal přespříliš velkým spojencem Ameriky a nechce tu pozici sám změnit. Teď je na ‚dobré‘ straně a příliš nemůže podporovat polooficiální politiku vlády, protože ta politika je taková, jak ji vyhlásil Sobotka, tedy že je proti rozšíření EU a NATO, pokud to zvýší napětí mezi EU a Ruskem. To Zaorálek nechce příliš podporovat, protože si Američané pochopitelně přečetli, co řekl premiér oficiálně v Parlamentu. Proto musí být Zaorálek opatrný, protože nemůže podporovat Sobotkovu pozici,“ soudí pro ParlamentníListy.cz Erik Best.
„Nezapomeňme ovšem, že poslední dobou se ministr Zaorálek objevil v novinách, a to kvůli tomu, že měl významnou návštěvu. Byl tady náměstek ministra zahraničí Íránu a nikdo se příliš nezeptal, jak je možné, že stát EU a NATO přijímá takového politika, který reprezentuje zemi, proti níž jsou vypsány sankce. Samozřejmě ale USA chtějí více otevřít komunikační kanál s Íránem. Je to jen spekulativní otázka, ale musím se ptát, zda pan Zaorálek nepozval toho ministra, protože by ho nemohli přijmout přímo Američané,“ zamýšlí se Best.
Bývalý diplomat a zpravodajský důstojník Miroslav Polreich tvrdí, že nakonec budou USA nuceny přijít s prosíkem za Putinem, aby Rusko pomohlo v boji proti Islámskému státu. Jak to vidí Erik Best? Je to skutečně tak, že se západní svět v čele se Spojenými státy v této věci bez Ruska neobejde?
Psali jsme:
„Je to možné. Když si přečtete zmíněný rozhovor s oním zvláštním americkým velvyslancem pro sankce, tak on považuje za možné, že by došlo ke zrušení sankcí, pokud bude respektován ten třináctibodový plán na Ukrajině. Víceméně tím říká, že napětí se snižuje, a já jsem to pochopil tak, že mají Američané jiné starosti a tak jsou ochotni zapomenout na to, co říkali ohledně Ukrajiny, protože budou potřebovat Rusy v Sýrii nebo Iráku. Takže bych v tomhle s panem Polreichem souhlasil,“ sdělil ParlamentnímListům.cz novinář a analytik Erik Best.
Vadí vám, když politik mluví sprostě?Anketa
Amerika podle jeho slov prezentuje, že sankce mají strašně negativní vliv na ruskou ekonomiku a že kvůli tomu padá rubl a klesá HDP. „Jenže to má také negativní vliv na americkou ekonomiku, protože ruské firmy mají obrovské dluhy u západních bank, a pokud by sankce trvaly příliš dlouho, tak by ruské firmy přestaly dluhy splácet a to může mít velice negativní efekt na západní banky a myslím, že to si Spojené státy příliš nepřejí,“ podotýká.
Dají se úterní letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii považovat jen za „ambulantní“ zákrok, nebo je to tak, že USA pod vedením prezidenta Obamy začaly další válku? „Nazývám to válkou, válka to podle mě je. Klíčový moment bude, do jaké míry s tím Sýrie bude souhlasit. Zatím snad řekli, že proti tomu nejsou, ale to území, které se bombarduje, je poměrně velké, to není jen u hranic. Pokud to bude pokračovat, předpokládám, že Sýrie bude proti tomu, a pokud bude proti Sýrie, tak bude proti tomu i Rusko, protože to Asada podporuje,“ předpokládá analytik.
„Další otázkou je, kdy tam Spojené státy pošlou přímo vojáky. Jsou tam samozřejmě speciální služby, to ale USA nesmějí přiznat. Stejně jako Rusové nechtějí přiznat, že jsou jejich jednotky na Ukrajině, tak Američané nebudou chtít přiznat, že poslali speciální jednotky do Sýrie. Tony Blair byl nedávno v televizi a říkal, že tato politika se vyvíjí a pochopil jsem to tak, že nás připravuje na to, že i když se mnohokrát říká, že se tam vojáci nepošlou, nakonec tam americká armáda stejně vstoupí. Pak zůstává jen otázka, která další země do toho s Amerikou půjde,“ dodává v komentáři pro server ParlamentníListy.cz Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
