Kandidát ODS na europoslance Jan Lupoměský nepovažuje Rusko za agresora a v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz minulý týden mimo jiné prohlásil: „Neříkám, že pokojně přikyvuji všemu, co Rusko v dnešních dnech činí, ale základním východiskem je pro mě otázka, zdali tak činí jako agresor, či zdali jen reaguje na kroky protistrany. V tomto ohledu mě výrok z šachové terminologie 'vynucený tah' přijde velice oprávněný a na místě.“ Jenže rychle přišla reakce. Výroky kandidáta považuje jeho rodná strana za nešťastné. Šéf ODS Petr Fiala si s Lupoměským proto hodlá popovídat a zřejmě mu připomene, jak zní oficiální stanovisko strany. „Skutečně jednoznačně odsuzujeme agresi Ruska. Já to chápu jako osobní názor pana Lupoměského, větší váhu bych k tomu nepřikládal. Je to mladý člověk, který má právo na svůj názor,“ řekl Fiala Lidovkám.cz. na adresu Lupoměského.
Diskutovaný rozhovor Jana Lupoměského pro ParlamentníListy.cz najdete ZDE.
Kárat poslance je normální
Co člověk, to názor, ale v české politice je tento přístup spíš nevhodný. Alespoň to říkají politologové. A tak se není co divit, že neposlušný poslanec bývá pokárán. „Myslím si, že v České republice je spíše obvyklé, že strany žádají své poslance a členy, aby se drželi oficiální linie, která je schválená. Není to nic neobvyklého, že předseda strany o něco takového člena požádá,“ okomentoval politolog Petr Sokol situaci s názorovými rozdíly v ODS po stránce agresivity Ruska. Podobný názor sdílí i politolog Oskar Krejčí.
Fotogalerie: - Přehlídka Hradní stráže
„Je to normální, běžně se to děje ve všech politických stranách, protože se snaží kolem důležitých otázek vytvořit alespoň zdání jednoty. To znamená: Máš-li jiný názor, alespoň to neříkej veřejně,“ reagoval Krejčí pro Parlamentní Listy. „U ODS je ale problém specifický, protože dlouhodobě ztrácí kořeny. Byla vždycky rozdělená konzervativně liberálně a ta konzervativnější část, kterou velmi dobře reprezentuje postoj exprezidenta Václava Klause, se dostává teď do ústraní. Problém je spíš ideologická roztříštěnost ODS než názor jednoho poslance,“ doplnil.
Psali jsme:
Jaké řešení doporučujete v případě východní Ukrajiny?Anketa
Berkovec informoval o pohodě a jistotách SSSR
Názorová nejednotnost ve věci krize na Ukrajině se ale ukázala nejen v ODS. Také názory Stanislava Berkovce, který byl zvolen do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO, vyvolaly své reakce. „Spousta lidí, a je jedno jestli Ukrajinci, krymští Tataři či Rusové, vzpomínají s asociací jistoty na SSSR a inklinují proto k Rusku. Dříve prostě měli větší jistotu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Stanislav Berkovec, který byl svědkem referenda na Krymu. „Lidé jsou naprosto v klidu. Hysterie v našich médiích je přehnaná,“ referoval. Ale i on narazil. Jak si sám po svém prohlášení opět pro ParlamentníListy.cz postěžoval, po návratu dostal čočku. Své na jeho adresu sdělil totiž ministr obrany i v médiích. „V případu pana Berkovce to byla neuvážená věc, nedostatek analýzy, možná upřímně míněná, ale setsakra naivní snaha, možná i osobní individuální nezkušenost," upozornil Martin Stropnický (ANO) v Otázkách Václava Moravce.
Politolog: U Berkovce jde o politický turismus
V případě Stanislava Berkovce nejde podle politologů o hlubší rozpory v hnutí. „Někteří méně výrazní poslanci politických stran si občas nechají zaplatit studijní cestu či pozorovatelskou misi do nějaké ne úplně demokratické země nebo do problematického místa. To je rys, který se šíří napříč Evropou. Pochopitelně, když vám někdo zaplatí cestu, náhrady a ubytování na nějakém exotičtějším místě, tak těžko budete mluvit proti těm, kteří vás pozvou. Myslím si, že v případě pana Berkovce a dalšího účastníka mise z Úsvitu šlo o mladé nezkušené poslance, kteří se nechali nachytat touhle misí. U Úsvitu názorové rozdíly nebyly tak viditelné, protože poslanec zastával oficiální stanovisko hnutí, ale v ANO byl rozdíl více zřetelný. Jde ale spíš o poslanecký turismus než o rozdělení strany,“ popsal svůj pohled na věc Sokol.
Vladimir Putin je...Anketa
Spory v ČSSD: Proti Zaorálkovi se postavil Huml a Foldyna
Hned od začátku vedou spory na téma Ukrajina také v ČSSD a tady už jde složitější situaci. Poslanec Stanislav Huml a také Jaroslav Foldyna se se svými názory na ukrajinskou krizi rozhodně liší od postojů, které v posledních týdnech vyjadřuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Jak Huml ParlamentnímListům.cz řekl, všichni přece viděli, že členy kyjevské vlády se stali fašisté a váhaví členové parlamentu byli „přesvědčováni“ pomocí samopalů u hlavy a výhrůžek jejich rodinám. „Já opravdu nebudu uznávat fašismus,“ uvedl Stanislav Huml. Naopak ministr Lubomír Zaorálek považuje novou vládu za legitimní. „Myslím ale, že jde říct, že ten ukrajinský parlament je legitimně zvolený. Já jsem v něm byl, vojáci v něm nebyli. Je pravda, že byl hlídán domobranou a že tam nebyla běžná policie. Ty poměry jsou krajní, na druhou stranu, mluvil jsem s poslanci – včetně opozičních, viděl jsem to prostředí. A vláda vznikla na půdě tohoto parlamentu, dosáhla většiny. Dá se tedy říct, že to je legitimní postup,“ řekl pro Lidové noviny Zaorálek o vzniku nové vlády na Ukrajině.
ČSSD řeší nejednotnost delší dobu
U ČSSD mohou být problémy hlubšího charakteru. I tak to vidí politologové. „Je to rozpolcenost strany. V ČSSD odpovídají i názory na situaci na Ukrajině dlouhodobému názorovému křídlu. Myslím si, že to ale straně neprospívá a volič může být zmatený,“ upozornil Sokol. Ještě více kritický byl politolog Krejčí. „To, co předvádí sociálně demokratická strana, je sice smutný, ale tradiční obraz této strany, když se situace dostává do krize,“ reagoval Krejčí. „Před 100 lety, když se blížila světová válka, postupovali sociální demokraté stejně slepě jako postupují ve svém vedení v současnosti. A ti, kteří se postavili proti? Tenkrát to skončilo i vraždami,“ dodal rázně.
Psali jsme:
Odlišné názory mohou mást voliče
Členové politických stran a hnutí by měli mít v zásadních otázkách jednotné stanovisko. Politologové jinak varují před dopady, které může mít nejednotnost na jejich popularitu u voličů. „Je vždycky lepší, když názor člena z určité politické strany odpovídá oficiální linii. Pokud politická strana hovoří více hlasy, tak to samozřejmě může voliče mást. Na druhou stranu je potřeba říci, že existují i příklady, kdy odlišnosti mohou být i výhodné, protože politická strana může přitáhnout i příznivce jiných názorů. V zásadních otázkách by se ale měli shodnout, protože za těchto podmínek je strana pro veřejnost čitelnější. Lidé raději budou volit stranu, která má jednotný názor. Pokud ho nemá, tak může vznikat i důvod pro ztrátu různých voličských skupin,“ vysvětlil Sokol.
Prozápadní TOP 09 a proruská KSČM
Dá se říct, že názory na konflikt Ukrajiny se rozdělují do dvou proudů - na proruský a prozápadní, a to jak v politice, tak u veřejnosti. „Výraznější proruská orientace je zřetelná samozřejmě na levici, to znamená komunisté a levicové křídlo ČSSD. Jednoznačně prozápadní je TOP 09 a ODS. V případě ANO to není úplně jasné, ale aktuální stanoviska ministrů jsou prozápadní. Stejně to vypadá i s lidovci,“ popsal Sokol. Politolog Oskar Krejčí upozorňuje ovšem na ztrátu českého názoru. „Problém zavání tragédií. Jak se dostáváme na periferii Evropské unie, tak ztrácíme vlastní zahraniční politiku. Problém je v tom, že různé postoje jsou zaujímány většinou emotivně bez věcné analýzy. Konstanty ukrajinské krize jsou přitom známé z roku 2005 nebo 2006. Všichni věděli, že Ukrajina je rozdělená etnicky, nábožensky a koneckonců i sociálně,“ upozornil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
