Fotogalerie: - Babiš a "zloděj" Kalousek
Uprostřed týdne ovládly Poslaneckou sněmovnu vzájemné útoky ministra financí Andreje Babiše podporovaného hnutím ANO a opozičních stran TOP 09 a ODS. Odstartovalo je jednání o daňové podpoře biopaliv, pokračovaly při interpelacích na členy vlády. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v interpelacích napadl partnerství státních a polostátních firem ČEPRO a ČEZ a mediálního domu MAFRA, který vlastní Andrej Babiš. Poukazoval přitom na „orientální“ a „nechutný“ konflikt zájmů, když státní podniky přispívají na byznys „továrníka Babiše“, pod jehož ministerstvo spadají. V civilizované Evropě by takový ministr musel podle Kalouska s ostudou skončit.
V následné reakci označil ministr financí Miroslava Kalouska za lháře, tuneláře, zloděje a symbol korupce. „Nechť Kalousek vrátí miliardy, které nakradl,“ hřímal od řečnického pultu Andrej Babiš, jenž připomněl tolik diskutované „přátelství“ bývalého náměstka ministra obrany zodpovědného za řízení armádních zakázek Miroslava Kalouska a zbrojařského miliardáře Richarda Hávy. „Problém je, že jedenácté přikázání Kalouska zní: Neprokážeš!“ odkázal Andrej Babiš na publikaci Nadačního fondu proti korupci „Miroslav Kalousek a 20 let jeho úřednických a politických her“, která pojednává o tom, proč nebyl úředník a politik Miroslav Kalousek nikdy obviněn za své působení na Ministerstvu obrany v 90. letech.
Hodnota Agrofertu nejsou peníze v kapse Andreje Babiše
To si pro změnu nenechal líbit první místopředseda TOP 09. „Ten bod se stále ještě jmenuje Odpovědi členů vlády na interpelace, nejmenuje se Nadávky členů vlády poslancům,“ upozornil Miroslav Kalousek, který rovněž vyzval vedení Poslanecké sněmovny, aby zvážilo, co vše je ochotno tolerovat ministrům při odpovědích na interpelace poslanců. Poukázal na to, že při dotazu na Andreje Babiše ohledně jeho střetu zájmů jako ministra financí a mediálního magnáta se dočkal místo odpovědi „urážek a nadávek, které přesáhly i tak vysokou úroveň, která je v naší Poslanecké sněmovně“.
Psali jsme:
Výpady vůči Andreji Babišovi za střet zájmů opozičním politikům z TOP 09 a ODS politolog Zdeněk Zbořil příliš neschvaluje. „Snad ani nechápou, co to je český podnikatel. Netuší nic o systému různých vztahů jednotlivých, někdy na sobě téměř nezávislých podnikatelských jednotek. A zdá se jim, když mají před sebou celkovou hodnotu Agrofertu, že to jsou peníze v kapse pana Babiše. A netuší, že velkopodnikatel tohoto typu spíše s tím svým ´majetkem´ jenom nakládá a řídí jeho chod, a to ne tak jako na vojně od generála po posledního frajtra. To je komplikovaný systém vztahů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.
Fotogalerie: - Interpelace na premiéra
Politici TOP 09 a ODS vytvářejí zdání, že bojují v zájmu občanů
Koncern Agrofert je v současné době tvořen více než 200 dceřinými společnostmi, které podnikají v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů, lesnictví, těžby a zpracování dřeva a médií. „A nejedná se o to, když vydělá nějaká jednotka koncernu, že tím vydělává automaticky pan Babiš a že mu přitékají do kapsy peníze. Stejně tak jako není pravda, když Agrofert někde prodělává, že se zmenšuje osobní majetek pana Babiše. Je to jenom jedna z posledních možností opozice, která je na sestupu popularity, jak na sebe upozorňovat a vytvářet alespoň zdání, že bojuje v zájmu občanů. A to i přesto, že o téměř všech z nich víme, že když byli u moci, tak jim zájem občanů byl téměř lhostejný,“ připomíná politolog.
Rozbouřená debata ve sněmovně podle něj nahrála spíše Andreji Babišovi než jeho opozičním kritikům. „Protože to populistické osočování pana Kalouska souvisí s tím, jakou mají už dlouhodobě TOP 09 a ODS pověst. Kdyby tyhle dvě opoziční strany chtěly vstát z mrtvých, tak by měly naopak pranýřovat styl té debaty, a ne mu podléhat. Jejich poslanci zrovna nemusí, i když jsou křesťané, nastavovat druhou tvář, jsou-li udeřeni do jedné. Ale mohli by se svým stylem distancovat od této debaty a upozornit, že jsou něco lepšího. Takže si myslím, že opozice prohrává, protože pověst politiků těchto stran se tím hádáním nelepší a naopak se jenom potvrzuje, že takoví, jako byli v minulosti, jsou i dnes a budou i v budoucnosti,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Průzkumy jsou od zeleného stolu, nebo dílem zainteresovanosti agentur
Od středy do konce týdne představily čtyři agentury volební průzkumy, které se významně lišily v přisouzení procent prvním dvěma stranám. Nejprve agentura Median oznámila, že by hnutí ANO i ČSSD získaly shodně 21,5 procenta hlasů, po ní SANEP zveřejnil výsledky, které přisuzují vítězství ČSSD s 23,2 procenta před hnutím ANO s 22,9. Zcela odlišně pak vyšel průzkum agentuře STEM, v němž hnutí ANO s 30,3 procenta jasně porazilo sociální demokraty s 18,7 procenta. Hnutí ANO by s 29 procenty jasně vyhrálo o 9,5 procentního bodu před ČSSD podle průzkumu agentury TNS Aisa pro Českou televizi, která jej zveřejnila v nedělních Otázkách Václava Moravce.
Tak rozdílné výsledky považuje Zdeněk Zbořil za prohru agentur zkoumajících veřejné mínění a popularitu jednotlivých stran. „Ty změny jsou tak dramatické, tím myslím ty minusové pro hnutí ANO, že se jim dá těžko věřit. Co si o tom máme myslet? Protože jsme nedůvěřiví, tak samozřejmě první, co nás napadne, a to bez ohledu na to, jestli se jedná o ČSSD nebo hnutí ANO, že jsou ty agentury nějakým materiálním nebo morálním způsobem zainteresovány na tom, aby ten průzkum dopadl dobře pro nějakou politickou stranu, které z nějakého důvodu dávají přednost. Druhou možností je, že to píšou od zeleného stolu bez jakéhokoli seriózního průzkumu,“ poznamenává politolog.
Ministr financí míří na týdenní návštěvu do Spojených států
Dnes odletí na týdenní oficiální návštěvu USA vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Zúčastní se výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a sejde se s vlivnými politiky i podnikateli. V zámoří se setká například s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, bývalým starostou New Yorku Michaelem Bloombergem, někdejší ministryní zahraničí USA a pražskou rodačkou Madeleine Albrightovou, šéfem ekonomických poradců v Bílém domě Jasonem Furmanem a také s několika kongresmany. Podle Hospodářských novin cesta ministra financí prý připomíná „předpremiérskou“ výpravu Vladimíra Špidly z března 2002. V tehdejším předsedovi ČSSD Američané správně viděli budoucího předsedu vlády a mimo jiné právě přátelským přijetím ho získali na svoji stranu.
Ing. Miloš Zeman
Zatímco až dosud se Andrej Babiš spíše vyhýbal mezinárodně politickým tématům a spíš se vyslovoval proti sankcím vůči Rusku, tak před cestou do USA stihl zkritizovat prezidenta Miloše Zemana za návštěvu Moskvy 9. května i za jeho střet s americkým velvyslancem Andrewem Schapirem. „Andrej Babiš ví, že když bude chtít pokračovat dál ve své politické kariéře, to znamená k premiérství nebo k prezidentství, tak potřebuje podporu Velkého bratra. Ta zkušenost už u něj je. Když začínal, tak tuhle zkušenost neměl, zato teď už to ví,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ještě před oznámením Babišovy cesty do Spojených států politolog Oskar Krejčí.
Pro předsedu hnutí ANO půjde o zkoušku politickým ohněm
Zdeněk Zbořil vidí jako nejožehavější chvíle vicepremiérovy týdenní návštěvy USA setkání, když se ho budou lobbisté pro, nebo proti českým politikům ve Spojených státech vyptávat na poměry v České republice. „On k nim bude muset zaujmout nějaké stanovisko a buď se udržet na neutrální úrovni, kterou by měl ministr financí udržovat, nebo by se měl rozhodnout pro nějakou stranu, která pro něho bude výhodnější. Bude se tam muset setkat s lidmi ze Státního departmentu, kde mají také několik minut za měsíc čas zpracovávat udání, která tam chodí na prezidenta nebo vládu České republiky, že je méně, nebo více proamerická, a bude muset najít nějaký způsob, jak s nimi komunikovat. A to mu jednak není co závidět, ale bude to i jeho zkouška větším politickým ohněm,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Upozorňuje také na to, že zmíněná cesta Vladimíra Špidly v USA proběhla v době, kdy se lámala hůl nad opoziční smlouvou. „A nezapomeňme, že pan Špidla měl od velké televizní krize velmi dobré vztahy s Václavem Havlem a jeho společenským okolím. V tomto ohledu je situace jiná. A pokud by se krátkodobě spojil pan Babiš v zájmu nějaké budoucí politické kariéry s tím, čemu tady říkáme prostředí pravdy a lásky, tak by se spojoval s prostředím, které je vůči němu nepřátelské a které jenom zaslepeno záští vůči prezidentovi Zemanovi je ochotné přijmout pana Babiše dočasně jako partnera, kterého by podporovalo. Ale nedělejme si iluze, že to je prostředí, které panu Babišovi fandí. Spíše bych řekl, že to je prostředí, které ho nemiluje a které ho bere jenom jako menší zlo,“ míní politický analytik.
Většina států, jejichž představitelé nejedou do Moskvy, bojovala na straně Německa
Andrej Babiš se ale se svou kritikou Zemanovy cesty do Moskvy zle potázal i na Facebooku hnutí ANO, kde ho kritizovali i jeho příznivci. „Mně se zdá, že pan Babiš možná právě proto, že měl připravené různé kontakty ve Spojených státech, tak se chtěl distancovat od Miloše Zemana, ale neuvědomil si, jak je ta otázka citlivá. Možná si ani nespočítal, že z těch 29 evropských států, jejichž reprezentanti se nechtějí zúčastnit přehlídky a oslav 9. května, víc než dvacet bojovalo na straně Německa v některých letech druhé světové války. Někteří sice z donucení, ale jen si vzpomeňme, kde se stavěly SS divize Wiking, Charlemagne a Galizien a jaká byla politika Francie za druhé světové války a jak se horko těžko dostávala Francie díky de Gaullovi mezi spojence a mezi vítězné mocnosti druhé světové války,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
A to už ani nechce zmiňovat Maďarsko, Rumunsko či Španělsko. „Dokonce i to nešťastné Slovensko poslalo ke Stalingradu čtyři divize, které se pak částečně rozutekly a částečně byly staženy. Český odboj sice nebyl mohutný, ale přinesl velké oběti a uskutečnil několik významných akcí, nemluvě už o Heydrichovi a heydrichiádě, a zažil velkou perzekuci. Možná si pan Babiš neuvědomil, že se nejedná jenom o nějakou pokryteckou vděčnost Sovětskému svazu. Takže netrefil správný cíl a je možné, že jeho osobní popularitě to nepřinese žádné kladné body. Ale hnutí ANO to nepoškodí, i když víme, že pánové Telička, Stropnický a Zlatuška se někdy vyjadřují také dost neomaleně,“ konstatuje politolog.
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Jiřího Zlatušky (z 8.4.), (+ z 21.2.), Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Pavla Teličky, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Změna Zemanova stanoviska k účasti na přehlídce překvapila
Prezident Miloš Zeman se nezúčastní vojenské přehlídky při květnových oslavách 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. V době přehlídky se v ruské metropoli sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem a oběti války uctí položením věnce během pietního aktu. „Nevíme, kdo u něho intervenoval. Ale Miloš Zeman se ve vztahu k 9. květnu choval vždy rozporuplně. Nezapomeňme, že ještě na půdě Federálního shromáždění navrhoval přesun oslav vítězství v Československu z devátého na osmý květen, to byl přece zájem našich dnešních německých přátel a spojenců, ale Miloš Zeman s tím začal. Takže má, pokud jde o zahraniční politiku, svůj specifický názor a dost často na něm lpí. Ale pokud jde o tu poslední akci, tak ta změna jeho stanoviska překvapila,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Dokáže si představit, že český prezident byl pod nějakým tlakem, ať už ze Spojených států, z Evropy nebo z Německa. „Ale je zvláštní, že použil takovou výmluvu, že tam bude jednat s panem premiérem Ficem. To vypadá, že zastírá důvod, proč na vojenskou přehlídku nepůjde. Anebo sází na to, že se teprve ukáže, kdo na té přehlídce bude, a že se toho nějakým způsobem zúčastní. Protože ta chytrá horákyně, která jde položit věnec k věčnému ohni u Kremelské zdi, to řekla alespoň na samém počátku, když byla tázána, zda přijede, nebo ne, kdežto náš pan prezident ten názor změnil. A nedej bůh aby ho změnil ještě potřetí, když to jsou ještě více než tři týdny, protože tím by se stával velmi nedůvěryhodným,“ upozorňuje politický analytik.
Němcová by měla méně mluvit a více přemýšlet o tom, co pronese na veřejnosti
Prezidentovu cestu do Moskvy od samotného ohlášení ostře kritizuje bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Nejprve vyzvala vládu, aby prezidentovu cestu k mávání tankům, které napadly Ukrajinu, nefinancovala. Pak Miloši Zemanovi vyčetla, že je vnímán jako kremelský propagandista a účastí na přehlídce legitimizuje kremelskou okupaci Krymu. Za nemyslitelné označila, aby se hlava naší země zúčastňovala akcí, kde bude Česká republika postavena po bok zločinným režimům a vůdcům separatistů v Doněcku, Luhansku, Abcházii, Jižní Osetii a Podněstří. A neobměkčila ji ani oznámená Zemanova neúčast na přehlídce. Stále trvá na tom, že Miloš Zeman do Moskvy jet nemá a památku padlých by měl uctít na území České republiky.
„ODS by měla paní Němcovou s jejími názory raději schovávat. Na ní se dá demonstrovat určitá politická negramotnost, kterou lze navíc ještě dávat do souvislosti s jejím omezeným hrdinstvím v době totality, a proto si zřejmě zvyšuje sebevědomí těmi nynějšími tvrdými výroky. Když si vzpomenu na to, s jakou úctou se chovala k názorům Václava Klause, tak mě překvapuje, že se teď tolik liší. Byť Václav Klaus není zřejmě pro ODS nějakou ani morální autoritou, ačkoli ji založil, vychoval, vedl a lidé, kteří tam jsou, jsou pokračovateli jeho způsobu myšlení o politice. I paní Němcová se vzdaluje myšlenkám jí kdysi až zaujatě vyznávaného otce zakladatele. Kdybych si to mohl dovolit, tak bych doporučil, aby méně mluvila a více přemýšlela o slovech, která pronese na veřejnosti,“ podotýká politolog.
Klimatické podmínky na Ukrajině už umožňují opětovné rozhoření bojů
Není divu, že i Václav Klaus prohlásil pro týdeník Ekonom, že nevěří svým očím, co nyní Miroslava Němcová předvádí. Za těch deset let, co ji v ODS znal, prý nikdy takové výroky nepronášela. „V tom osobním hodnocení má samozřejmě Václav Klaus, ať se na něho dívám jakkoli, velkou pravdu. Protože paní Němcová byla dáma Václavu Klausovi dojatě oddaná na všech možných kongresech ODS a teprve od okamžiku, kdy se jí naskytla možnost, že bude buď předsedkyní vlády, nebo dokonce prezidentkou, tak teprve v té době, kdy měla vytvářet koaliční vládu ještě před vznikem té Rusnokovy, se rodí ten její brutální styl, který, jak by řekl Jan Werich, jí není hoden,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Na závěr si nechal dvě zahraniční témata, prvním je Ukrajina. „Tam je teď stav, kterému se říká ozbrojený mír. Tentokrát vysoce a intenzivně ozbrojený mír. V těchto dnech tam roztály sněhy a vojenští stratégové, kteří se poučují z hitlerovských tažení, vědí, že pokud se chtějí připravit na nějakou vojenskou operaci, tak to mohou dělat jenom v době, kdy se sníh změní v bahno, a to uschne, protože na Ukrajině se nejezdí po autostrádách. Klimatické podmínky jsou důležité. Zatím všechny ty velké invaze proti Sovětskému svazu a carskému Rusku se odehrávaly pokud možno v létě, a pokud se nepodařilo dobýt Moskvu před zimou, tak byly neúspěšné,“ domnívá se politolog, že na tvrzeních, ať už Kyjeva, nebo separatistů o tom, že druhá strana chystá v dohledné době ofenzívu, může být dost pravdy.
Po přijetí zákona se zintenzivní ukrajinský nacionalismus
Ukrajinský parlament schválil zákon, který zakazuje popírání zločinného charakteru komunistického a nacistického režimu v zemi a používání jejich symbolů na veřejnosti. „Ví bůh, co to Ukrajině přinese. Protože málo platné ve jménu těch velkých jmen a symbolů Sovětského svazu zemřelo dost lidí, a to na jedné i na druhé straně. A nezapomeňme, že první destalinizace začala už v roce 1956 na dvacátém sjezdu a pak v roce 1961 po dvaadvacátém sjezdu. I tehdy se přejmenovával Stalingrad na Volgograd, vymýšlela se nová jména, a dokonce se vracela pojmenování z doby carismu. Tak předpokládám, že jde o nějakou formu deleninizace, protože spoustě lidí na Ukrajině ty ideologické symboly minulosti jistě lezou krkem,“ míní politický analytik.
V té souvislosti ale poukazuje na to, že jedním z vůdčích politiků na Ukrajině je Leonid Kučma. „Bude také on jako bývalý tajemník komunistické strany a pozdější prezident zakázán? Vždyť on je jedním z těch symbolů. Aby to s ním nedopadlo jako s Chruščovem, který rozséval smrt v třicátých letech při stalinských čistkách na Ukrajině a potom se stal tím destalinizátorem v celém Sovětském svazu. Ten zákon společnost určitě rozdělí, ale nikoli kvůli té samotné deleninizaci, ale proto, že se zintenzivní ukrajinský nacionalismus a stejně tak nějaký proruský či další nacionalismus, který vznikne jako obrana proti ukrajinskému šovinismu,“ předpokládá Zdeněk Zbořil.
Mohlo dojít k dohodě, o co se budou starat USA a o co Německo
Více pozornosti než Ukrajina vyvolává nyní situace na Arabském poloostrově, a to konkrétně v Jemenu. Saúdská Arábie, kterou podporují Spojené státy, odmítla výzvy Íránu k ukončení náletů na pozice šíitských povstalců v Jemenu. „Někteří naši političtí komentátoři to napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem chtějí vidět jako napětí mezí šíity a sunnity. Toto až vulgární zjednodušení chtějí převést na tu politickou úroveň jako konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Samozřejmě že to napětí tam je a vlastně odedávna. Celé neštěstí Blízkého východu tkví v tom, že těžba ropy přinášela poměrně rychlé peníze a velké zisky, které umožňovaly financovat třeba íránsko-iráckou válku, která trvala osm let a způsobila vzestup Saddáma Husajna a posílení režimu Chomejního,“ vysvětluje politolog.
Všímá si toho, že Evropská unie, která má také své zájmy ve všech těchto zemích Blízkého východu, nevystupuje politicky aktivně. „Vypadá to, že se někde v tajné a neodposlouchávané místnosti dohodli – nevěřím příliš moc na Evropskou unii, ale věřím na paní Merkelovou a pana Obamu – o co se kdo z nich bude starat. Spojené státy o Jemen a Německo o Ukrajinu. O zájmech a dělení této oblasti podle nějakých strategických linií se můžeme jenom domýšlet. Možná by stálo za to se někdy podívat do historického atlasu, jak se tam rýsovaly hranice od devatenáctého století, ale zejména po první světové válce, abychom věděli, kdo všechno se o to zajímá. Tím myslím i Francii a rovněž Velká Británie hájí zájmy některých nadnárodních korporací, které jsou kontrolovány britským kapitálem,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Početností a militantním myšlením ovlivní utečenci poměry kdekoli na světě
Je přesvědčen, že situace na Arabském poloostrově už přerostla zájmy ropných monopolů a že tam jde o víc. „Tam hrozí dokonce to, zda nedojde k nějakému kolapsu politických režimů a z celé té oblasti se nestane nějaká nová Libye, ze které k nám budou proudit utečenci. My si pořád ještě myslíme, že k nám odtamtud přicházejí lidé se semtexem a s kalašnikovem, ale ono je to mnohem komplikovanější. Jsou to lidé, kteří přicházejí nejenom se zbraněmi, ale také vahou své početnosti a rovněž militantním myšlením mohou ovlivňovat poměry v Evropě, v Americe nebo kdekoli na světě,“ dodává politický analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
