Letos se přesunou oslavy 17. listopadu především na internet. Svíčku bude možné zapálit virtuálně a připnout trikolóru lze díky novému instragramovému filtru. Po 17. hodině by nám ale měla zazpívat Aneta Langerová Motlitbu pro Martu z balkonu Národního divadla. Píseň zazní po celé Praze z amplionů. Tradiční pietní akce se uskuteční za přísných hygienických podmínek. A také se chystá on-line demonstrace.
„Byl jsem v listopadu 1989 nejen v Praze na Albertově, Vyšehradě a Národní třídě, ale také několik dalších listopadových a prosincových dnů na místech, kde se odehrávala ‚revoluce‘. Mám svoje vzpomínky a nemusím nikoho poslouchat, kdo mi bude vyprávět, co jsem tehdy viděl. Navíc předpokládám, že i ta letošní ‚vzpomínka‘ nebude nic jiného než příležitost vulgárně urážet předsedu vlády a prezidenta republiky. Takže předpokládám, že jiné to bude jen proto, aby se někdo a někteří stali později zase a opět ‚obelhanými revolucionáři‘,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.
Výročí 17. listopadu si připomínáme v době, kdy jsou kvůli epidemii naše svobody omezené. „Ti dnes umírající a dusící se v nemocnicích na území celé republiky o ‚ceně svobody‘ asi příliš přemýšlet nebudou. Spíše to budou ti, kteří nemohou do hospod a na fotbal. A také ti, kteří neberou ohledy na ty, se kterými se příležitostně setkávají. Dokonce předpokládám, že o svobodě budou mluvit a přemýšlet nejčastěji ti, kteří to nemyslí moc vážně. A kterým jde spíše o svobodu jak se dostat k politické funkci jako zdroji soukromého bohatství,“ říká Zbořil.
Demokracie, kterou jsme si pořídili na úvěr
Zásadním benefitem polistopadového převratu byla ekonomická obnova země a zvýšení životní úrovně. Otázkou je, zda se máme se bát, že výsledky oněch 30 posledních let budou smazány.
„Už řečtí filozofové věděli, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Spíše bychom se měli bát, že ta naše podivná demokracie, kterou jsme si pořídili na úvěr, se může dostat do situace, kdy se někdo bude ptát, jaká bude výše úroků z našeho fyzického i morálního dluhu,“ připomíná politolog.
Stále častěji slyšíme varování, že nám ubývají občanské svobody, a to nejen primárně kvůli boji s covidem. Především na internetu a sociálních sítích rostou zásahy mnohými označované za tvrdou cenzuru. Sociální sítě blokují i účty politikům a dalším vlivným osobnostem. Nedávno byl správcem na nějakou dobu vypnut účet kardinála Duky nebo český účet papeže Františka.
„Ano, to připomínáte skutečně skandální příklady, ale ty nezpůsobil covid a jeho mutace. Jde jen o skutečnou cenzuru, která je sice podle Listiny základních práv a svobod zásadně nepřípustná, ale běžná. Jen se ta záminka k jejímu zavádění jmenuje pokaždé trochu jinak. Začínalo to jako boj proti levicovému a pravicovému extremismu, potom vyhledávání potenciálních nepřátel vyučujících na školách „sovětské pojetí“ historie, ale i čínských a ruských agentů mezi veřejně se projevujícími přispěvateli, sestavování seznamů nedostatečně loajálních sponzorů nejrůznějších médií a teď, když jsme se to naučili a máme lepší technické prostředky pro výkon „tiskového dohledu,“ se hodí dokonce i covid-19. Základní vzorec je už vytvořen a je do něj možné dosadit cokoliv. A jak by to státy mohly řešit? Vždyť jim to, v Evropě dokonce pod patronací EU, vyhovuje. V Norsku už je připraven nebo dokonce schválen zákon trestem stíhající nevhodná a nesprávná (nekorektní) slova a slovní spojení,“ komentuje Zbořil.
Technologické firmy, které sociální sítě a další služby či aplikace ovládají, mají nad virtuálním veřejným prostorem takřka neomezenou moc. Svými zásahy mohou potlačovat různé názorové proudy, zcela virtuálně vymazat konkrétní lidi či dokonce ovlivnit volby.
„Pokud tyto hrozby dnes někdo zveličuje, počkejme si třeba jen několik let nebo měsíců (?) a poznáme, že zítra bude znamenat včera. Obávám se, že ‚vypořádat se s tím‘ bude obtížné. Spíše bych věřil, že tyto nástroje útisku vytvořené k ovládání jiných se obrátí proti svým stvořitelům a zničí je anebo celou Zemi. Případ amerických prezidentských voleb je proto tak zajímavý. Nejde o jednoho nebo druhého kandidáta, ale o to, zda lze někoho, jak říkáte, virtuálně vymazat nebo podobně stvořit někoho jiného, stejně chtěného a neexistujícího,“ říká politolog.
Letošní rok mohou částečně slavit ti, kteří nemají rádi premiéra Babiše a prezidenta Zemana, protože oběma jim klesly preference. Výhled na sněmovní volby v příštím roce výrazně připouští vítězství opozice.
„Pokud se nemýlím, ještě dnes na tento možný stav ukazuje výzkum agentury Kantar, pracující na objednávku ČT. Tím je řečeno vše. Ale je pravda, jak vědí všichni politici, že tyto agentury veřejné mínění nezkoumají, ale snaží se ho vytvářet. I to samozřejmě může ovlivňovat potenciální voliče. A volič, jak jsme viděli právě ve Spojených státech, je entita křehká, snadno zranitelná a ještě snadněji zařaditelná,“ říká Zbořil.
Průzkum ukázal, že Piráti mohou získat více než 21 procent hlasů a jsou druzí za hnutím ANO, zatímco ODS je až čtvrtá se ziskem 10,5 procenta. Třetí je hnutí STAN s 11 procenty. Za ODS se umístilo Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie s 9 procenty a pátá skončila TOP 09 s 5,5 procenty. Ostatní strany už by se do Poslanecké sněmovny nedostaly.
„Na mne to dělá dojem, že přání je zde otcem myšlenky. Po zkušenostech s prezidentskými volbami ve Spojených státech se musíme vážněji zamýšlet nad tím, jaké jsou varianty volebního procesu, jak se počítají hlasy nejen před volbami, ale hlavně po volbách. I kdyby tento průzkum neodpovídal skutečnosti, bude zajímavé přemýšlet o tom, zda si v ČT nepřejí, aby volby takto dopadly a nebudou dělat všechno možné, aby se tak stalo,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
Václav Havel vyrůstal do nadpozemských rozměrů a jen se čekalo…
Nezapomeňme v souvislosti s odkazem k sametové revoluci na její hlavní tvář a prvního prezidenta. A do jaké míry se vyvíjí vnímání Václava Havla s postupujícím časem?
„Myslím, že jsem poznal v době od roku 1964 Václava Havla tak, že bych si mohl o něm s někým vyprávět. Ale bohužel se postupně stával stále větším symbolem a sloužil k ospravedlňování všech, kteří se za svou minulost mohli stydět. A tak vyrůstal do nadpozemských rozměrů a jen se čekalo na to, kdy se tento velikán zhroutí. Podle mého názoru se to stalo tehdy, když na předraženou rudou Lavičku Václava Havla v Praze Dejvicích usedl a nechal se vyfotografovat, nedlouho před svou smrtí, penzista Milouš Jakeš. To jsem Václavu Havlovi opravdu nepřál. Ale stalo se a asi to nepůjde odestát,“ komentuje Zbořil.
17. listopad 1989 byl brán i jako doba návratu na Západ. Když teď Joe Biden vyhrál prezidentské volby v USA, řada lidí se těší, že budeme opět více kooperovat.
„Slova o ‚upevnění a rozšíření spolupráce‘ jsou prázdná slova, která opakují politici všech barev a programů, stejně jako političtí komentátoři, kteří nevědí, co říct. Dokonce i ti, kteří se snaží být konkrétnější, opakují jen to, co lze vyčíst z politického CV Joea Bidena. To jsou ale jen ‚vzpomínky na budoucnost‘. Snad jen několik odvážnějších uvažuje nad obnovením jednání o radaru v Brdech nebo kdekoliv jinde, o nákupu dalších helikoptér z přeplněných skladů US Army. Ale i to je minulost. Ta očekávaná spolupráce nebude nic jiného než Amerika first! bez ohledu na to, kdo bude Bílým otcem nebo Barevnou matkou ve Washingtonu,“ uvedl politolog.
Blatného PES? Máme nejméně dvacet odborníků…
Ministr zdravotnictví Jan Blatný představil nový systém hodnocení rizika, takzvaný PES.
„Je to na mne příliš odborná otázka a nechci obtěžovat nějakým laickým názorem. Jenom dnes jsem jich slyšel v různých TV tolik, že bych si dovolil tvrdit, že máme nejméně dvacet odborníků na funkci MZd. A každý z nich má jiný názor,“ podotýká Zbořil.
Připravuje se rozvolňování opatření. Děti prvních a druhých tříd se vrátí 18. listopadu do škol. Speciální základní školy pro handicapované se příští středu otevřou pro všechny ročníky. Ministr Karel Havlíček uvedl, že před Vánocemi by se mohly otevřít obchody.
„Také na tuto otázku neznám odpověď. Doufám, že toto rozhodnutí dělali lidé, kteří jsou kompetentní a informovaní. A vědí, jak vážit mezi zájmy prodejců a kupujících v předvánočních orgiích konzumu a vánočního obžerství. A že to umějí dát do relace s nebezpečím šíření nebo degradace nebezpečí pandemie,“ uvedl Zbořil.
Zdá se, že v posledních dnech jde spíše „o ten kšeft“
To, co by mohlo ukončit epidemii koronaviru, je dle velké části odborníků funkční vakcína. Hovoří se o americko-evropské vakcíně, vakcíně britské společnosti AstraZeneca a Rusové mají Sputnik V. Evropská komise schválila nákup americké a britské vakcíny a tu by měla dostat i Česká republika. První by se k nám mohly dostat podle Blatného už koncem roku.
„Už na počátku šíření koronavirové infekce jsme se snažili oddělit rovinu zdravotní a komerční. Pokud lze mluvit o jakési rovnováze těchto dvou daností, nemusíme se obávat. Ale zdá se, že v posledních dnech jde spíše „o ten kšeft,“ i když nevíme, kdo komu prodává a za kolik, jsme jen v pozici neinformovaných přihlížejících. Pokud se někdo dokáže bránit ‚povinnému‘ očkování, je blažen,“ uvedl Zbořil.
„Ale jsou tisíce těch, kteří nemají jen strach, ale jsou opravdu nemocní, a proto je bude zajímat nejen cena, ale i dostupnost vakcíny. Protože Evropská komise nemá, pokud jde o její různá rozhodnutí, dobrou pověst, měli bychom se snažit, pokud je to možné, být opatrní a srovnávat různé názory a zkušenosti a nereagovat bezhlavě na informace EK,“ dodal.
Ministr Blatný v Otázkách Václava Moravce věnoval pár slov právě vakcíně proti covidu. Vyzval lidi, aby se nechali očkovat, až bude ověřená vakcína skutečně k dispozici. Pokud se podaří proočkovat na 70 procent populace, tak může být podle Blatného vyhráno.
„Osobně a na základě svých zkušeností s ‚pajcováním se‘ léky si myslím, že by očkování mělo být dobrovolné. Ale co když se mýlím? Každý svého štěstí strůjcem a nehledejme potom odpovědnost u někoho jiného,“ říká Zbořil.
Na závěr přidáváme i tuto otázku: V čem budou naše životy a společnost v době po covidu jiné? „Jistě si mnozí zapamatujeme, jak vypadá fotbal bez světlic, bengálských ohňů a dělbuchů. Možná že se uleví i sportovcům, kteří nebudou muset platit pokuty za rasistické urážky, kterými hráče vlastního mužstva jejich příznivci urážejí. Třeba se v restauracích najíme za rozumné ceny a budeme věnovat větší pozornost tomu, co kupujeme a co nám v ochodech nabízejí. Budeme více dbát na pravidla běžné hygieny a v ČR stoupne spotřeba mýdla nad tradičně nízkou úroveň. Třeba si rozmyslíme, do kterého z asi 350 divadel na území ČR se půjdeme a na co podívat. Prostě po zkušenostech s přestálými zdravotními problémy se změní vzorce našeho chování ve společnosti a také budeme více přemýšlet za co a kolik utrácet,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
