Co soudíte o silvestrovském sexuálním násilí v Kolíně nad Rýnem a jiných městech v Německu?Anketa
Minulý týden byl zcela ve znamení postupně odhalovaných skutečností o silvestrovském řádění stovek mužů arabského a severoafrického vzezření v Kolíně nad Rýnem. Z původních několika stížností na násilí vystoupal podle nedělního prohlášení kolínské policie jejich počet na 516, z nichž 40 procent případů zahrnovalo sexuální násilí. Politolog a publicista žijící v Německu Petr Robejšek k tomu v Českém rozhlasu řekl, že ho nikterak nepřekvapilo. „Je to normální způsob chování drancujících a násilnických skupin. V mých očích hovoří o nízké kvalitě vládnutí v Evropě to, že nikdo nebyl schopen rozeznat, že s populací, již 70 až 80 procent tvoří mladí muži mezi 20 a 30 lety, budou problémy,“ konstatoval. „Už je opravdu načase podívat se pravdě do očí a přiznat si to, co bylo od počátku jasné,“ doplnil Petr Robejšek.
Uprchlickou krizi označil za vpád cizinců, před nimiž německá vláda své občany nechrání. Problém je prý navíc v tom, že pravými jmény popisují situaci jen radikálové, což je posiluje. Začátkem roku selhala ale i německá média, která o násilnostech v Kolíně nad Rýnem i v jiných městech několik dnů neinformovala. „Samozřejmě je až přílišná zdrženlivost vládní německé reprezentace podivná. Nejdříve kaceřovali kvůli postoji k migrační krizi našeho ministra vnitra pana Chovance, potom vládu a prezidenta a nakonec ruku v ruce s Evropskou komisí i občany České republiky. Tak jak to doopravdy je?“ ptá se na úvod svého pravidelného ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Vláda začne jednat, protože jde i o útok na životní styl německého měšťáka
V té souvislosti je udivující, že událost, která hýbe veřejným prostorem už několik dnů, se vůbec neobjevila v publicistickém pořadu České televize 168 hodin, který má rekapitulovat a analyzovat dění celého právě končícího týdne. Výmluvné je, že srovnatelný pořad na Nově Střepiny referováním o tomto dění začínal. „Já bych sice incident v okolí Kolínského dómu a nádraží, kde přespávají různí asociálové podobně jako na jiných nádražích v Evropě, a hlavně v okolí té ulice s hodinovými hotely na druhé straně vpravo od hlavního vchodu Bahnhofu nepřeceňoval, ale když se stejné incidenty opakují i v jiných německých městech, není to už jen vzpoura velkoměstského lumpenproletariátu, ale i útok na životní styl německého měšťáka a na úkor bídy celého světa bohatnoucích německých bohatců. A s tím budou muset vláda, stejně jako orgány místní moci něco dělat,“ myslí si politický analytik.
Psali jsme:
Prvním krokem by podle něj mělo být nesvádět vinu na někoho jiného a nelhat. „Tato možnost byla ale už dávno opomenuta a hledají se viníci někde jinde než doma. Do Matiční ulice v ústeckých Neštěmicích se jezdili dívat na protihlukovou bariéru skoro z celé Evropy a dnes takové ploty vyrůstají v téže Evropě skoro všude. Já bych ale nechtěl nazývat ty, kteří takovou politiku kritizuji, pravicovými nebo levicovými radikály, jak se v Německu a také u nás často děje. Co když jsou to jen radikální demokrati? Já stále ještě věřím, že vláda Spolkové republiky se bude muset, i když se někdy zdá, že nechce, s celým problémem zásadně vypořádat; a že přestane hrozit prstem druhým a konečně si přizná i podíl své velké viny na této situaci – nejen v Německu, ale i v Evropě,“ věří Zdeněk Zbořil.
V uvolňování mravů hraje roli výchova, ale i změna sociálního prostředí
V zemích, odkud násilníci pocházejí, si ženy mohou o rovnoprávnosti nechat jen zdát. Z několika vysvětlení, která poskytli odborníci z různých oblastí německé agentuře DPA, stojí za připomenutí názor, že v mnoha arabských kulturách výchovné metody, které spočívají v tabuizaci sexuality a v ponižování žen, vedou k takovému chování. „Na druhou stranu si myslím, že opilý Turek nebo Arab se chová k ženám stejně jako opilý Čech nebo Slovák. V neděli byla v jednom našem bulvárním deníku publikována reportáž o tom, kdo a jak koho v České republice v posledních letech zavraždil. Píše se tam i o několika znásilněných babičkách a malých dětech,“ upozorňuje politolog, že jenom tou zmíněnou výchovou to nebude.
„Samozřejmě výchova, ať už církevní v náboženské obci, nebo prostřednictvím her a zábavy pomáhá vychovávat, kultivovat chování nejen mužů, ale i žen. Ale kolik kněží odolalo svým pedofilním sklonům? I změna sociálního prostředí hraje roli v uvolňování mravů a nedělejme si iluze, kdo přijde z prudérního mimoevropského prostředí do Evropy, Nizozemska, Německa, Dánska s jejich červenými uličkami, ten se rychle naučí chovat jako jemu zde zprostředkovávané pornografické vzory. Kdybych to řekl žargonem restaurace v Praze 6, také české smažky si jezdily už dávno do Amsterdamu šlehnout a také odskočit,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Masovým příchodem běženců se negativní jevy mnohonásobně množí
Z veřejného prostoru se poněkud vytratily hlasy vítačů uprchlíků. Přesto se tu a tam objeví, že na Oktoberfestu dochází také ke znásilnění a v Česku také. V reakci se na Facebooku objevily údaje, že Oktoberfest navštíví 5,9 milionu lidí týdně a „jen“ 20 žen bylo loni znásilněno, kdežto teď 1000 mužů zaútočilo na 100 žen. „Tentokrát jde o masový příchod běženců a všechny negativní jevy se mnohonásobně rychleji množí, a proto jsou nebezpečnější. Doprovází je nejen degradace lidských bytostí, ale i celé společnosti, jejíž jednou z hlavních příčin je nedodržování práva. Ať už ‚z lásky k lidem‘ nebo z pohodlnosti. Na kuráž a ochotu bránit své ženy a dcery bych u nás nespoléhal. Právě v těchto dnech byl nepravomocně, ale přece jen odsouzen pan Kramný. A všimněme si, že autorkou tohoto významného judikátu je soudkyně – žena,“ poukazuje politický analytik.
Německé kancléřce Angele Merkelové nezbylo tváří v tvář běsnění těch, kteří se vysmívali zasahujícím policistům a odvolávali se na její pozvání, nic jiného než alespoň trochu přitvrdit a prohlásit: „To, co se stalo během silvestrovské noci, byly ohavné kriminální činy, které vyžadují rozhodné odpovědi.“ Předsednictvo její CDU schválilo Mohučskou deklaraci, která požaduje, aby žadatelům o azyl a uprchlíkům bylo odňato právo pobytu už v případě, že budou pravomocně odsouzeni za trestný čin k odnětí svobody i podmíněně. V sobotu se v Kolíně nad Rýnem sešlo několik stovek žen, aby protestovaly proti tomu, čemu byly některé z nich o silvestrovské noci vystaveny. Proti demonstrantům svolaným Pegidou zasáhla policie vodními děly a jen tím vyvolala otázku, proč podobně razantně nezasáhla proti stovkám většinou žadatelů o azyl, kteří se v obrovské přesile neštítili útočit na ženy. A bylo by naivní házet vinu jen na odvolaného šéfa tamní policie.
U nás i v Německu svalují politici vinu za svou nerozhodnost na policii
„Ten sociální neklid v Německu je pochopitelný, ale přesto se mi někdy zdá, že i uměle vyvolaný. Anebo jsou o něm občané jen jednostranně informováni. I v minulosti docházelo ve Spolkové republice k různým incidentům – zapalovaly se domy imigrantů, do berlínského Kreuzbergu ‚se bála vstupovat i policie‘ – a policie, tajná i veřejná, často nepostupovala přiměřeně a nesoudilo se spravedlivě, viz vražda Benno Ohnesorga. Ale jako při mnoha jiných a podobných sociálních konfliktech zůstává řada věcí neobjasněných. I u nás podobně jako v Německu svalují někteří politici vinu za svou nerozhodnost na policii a represivní orgány státní moci. Není to jen jejich vina, ale přesto si myslím, že právě policie a soudy by měly citlivěji rozlišovat mezi konflikty politickými, sociálními a činy kriminální povahy,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Nejsledovanější domácí událostí posledních dnů je kauza soukromé mailové korespondence Bohuslava Sobotky, jejíž první část publikoval web White Media ve středu a pokračování přidal v neděli. Veřejnost se z ní třeba dozvěděla, že advokát Radek Pokorný, o němž premiér vždy tvrdil, že je jen jeho přítel a nemá na něj v politice žádný vliv, mu tlumočí názory ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka. Také to, že hlavní politický poradce premiéra Oto Novotný píše o voličích ČSSD jako o sociálně frustrované, xenofobní a nacionalistické konzervativní levici. Na povrch vyplulo i domlouvání s agenturami pro výzkum veřejného mínění, co je třeba udělat s protiimigračně naladěnou českou veřejností. Ale i to, že předseda Rady Českého rozhlasu ještě před oficiálním zveřejněním stanoviska informuje premiéra Sobotku a šéfa sněmovního klubu ČSSD o průběhu tajného zasedání.
Uniklé informace od premiéra jsou buď známé, nebo se daly domyslet
Podle Zdeňka Zbořila se ve srovnání s jinými problémy naší země a ve srovnání s podobnými skandály třeba ve Spojených státech jedná o maličkosti, kterým se připisuje mimořádná důležitost. „Všechny informace, kterých jsem při čtení přetisků těchto hovorů nabyl, jsem už dávno znal, anebo si je mohl domyslet bez porušování soukromí. Před více než dvaceti lety jsem upozorňoval, že zmiňované agentury na výzkum veřejného mínění nic nezkoumají, ale toto mínění vytvářejí. Už na konci 18. století žertoval ve Francii americký vyslanec Benjamin Franklin, že ‚veřejné mínění není obvykle veřejné a většinou se ukáže, že to ani není mínění‘. Je bláhové se domnívat, že se předseda vlády České republiky neradí a nebaví s někým o problémech, které jsou součástí jeho denní agendy. Vždyť za to je placen!“ připomíná politolog.
Za větší problém přitom považuje, že je u nás až příliš věcí tajných. „Všichni jsme opakovaně někým prověřováni a přesto si nevěříme. Systém prověrek se u nás tak vžil, že jsme zapomněli, že je to jedno z nesmrtelných dědictví stalinského období komunismu/socialismu, a na to, abychom někomu mohli udělit prověrky od ‚vyhrazené‘ po ‚přísně tajné‘ máme neprůhledné, bohatě dotované instituce, které dokáží zjistit, jak říká jedna z prý také tajných zpráv, že ‚hradní kancléř v sedmnácti letech při couvání narazil vypůjčeným autem do sloupu pouličního osvětlení‘. Snad jsem nevyzradil žádné státní tajemství, ale ještě horší by bylo, kdyby byla pravda, že příslušný úřad tak ‚závažnou‘ věc odhalil až po roce svých zkoumání,“ zdůrazňuje Zdeněk Zbořil.
Potenciál vydírání existuje jen tehdy, když je třeba něco skrývat
Pochybuje však o tom, že by zveřejnění mailů mohlo Bohuslava Sobotku v rámci ČSSD oslabit, nebo prohloubit propast mezi členskou základnou a vedením strany či způsobit odliv voličů. „Kdyby k tomu došlo, bylo by to urážkou nejen pana Sobotky, ale i členů ČSSD a jejích voličů. To že jde do boje s otevřeným hledím a není ‚zabezpečen‘, jak mu někteří vytýkají, mu slouží ke cti. Nechci spekulovat, ale vždyť je docela dobře možné, že pan Sobotka a jemu blízcí naopak ukázali veřejnosti, jak se baví i o věcech jinými považovanými za tajné. A tato ‚senzační odhalení‘ sami pustili médiím na hraní jen proto, aby k nim obrátily svou přelétavou pozornost,“ uvažuje politolog.
Česko-americký analytik Erik Best k této kauze napsal, že zveřejnění mailů bude mít na premiéra Sobotku tak drtivý dopad jako v roce 2009 na expremiéra Topolánka zveřejnění fotografií z letního Toskánska, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů. Právě Mirek Topolánek se ostře pustil do médií, která maily zveřejňují, a Sobotky se zastal. „Myslím, že kdysi se to temperamentního pana Topolánka příliš osobně dotklo a reagoval nepřiměřeně stejně jako dnes. Potenciál vydírání existuje jen tehdy, když je třeba co skrývat. Čistému vše čisté, nečistému nečisté. Když už nemáme k odposlechům Státní bezpečnost a její pověstné svazky, snad bychom mohli přehlédnout i tisíce soukromých mailů, k jejichž publikování nedal jejich majitel nebo adresát souhlas,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.
Provokace a kompromateriály k politice patří, nehledejme za vším spiknutí
Zatímco se Bohuslav Sobotka omezil jen na stručné prohlášení, že se opakovanými útoky hackerů na svou osobu a politiku, kterou prosazuje, nenechá jakkoli zastrašit nebo ovlivnit a vláda bude dál prosazovat program a plnit závazky, které dala občanům naší země, tak se spekuluje o tom, kdo z kauzy profituje. Nabourání premiérova e-mailu vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Vyšetřovatelé podle Respektu řeší i to, jestli nejde o akci, za níž by mohlo stát Rusko. „Raději přemýšlejme pomaleji a nehledejme spiknutí za každým rohem. Provokace a kompromateriály patří, bohužel, do politiky i těch nejdemokratičtějších států. A abychom se nezbláznili, raději tyto záležitosti obcházejme velkým obloukem a ponechávejme je k diskusi čtenářům Blesku nebo divákům České televize,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Stranou zájmu českých sdělovacích prostředků naopak zůstalo, že se sešel maďarský premiér Viktor Orbán s předsedou polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslawem Kaczyńským. Politici obsah jednání nezveřejnili, ale za mnohé mluví vyjádření Viktora Orbána, že Evropská unie by neměla uvažovat o žádné formě sankcí vůči Polsku, neboť by to vyžadovalo jednomyslnost a Maďarsko nikdy žádnou formu sankcí vůči Polsku nepodpoří. Agentura Reuters schůzku označila za zjevnou snahu posílit euroskeptické spojenectví ve střední Evropě. Další útok na naše severní sousedy na sebe nenechal dlouho čekat. „Polská vláda považuje své volební vítězství za mandát k podřízení státu zájmům vítězné strany. Je to demokracie v Putinově stylu a nebezpečná putinizace Evropy,“ uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz pro nedělník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.
V EU si neumějí představit, že na jejich aroganci někdo z V4 odpoví s hrdostí
To bylo onou pověstnou kapkou, která přetekla, a tak si polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski předvolal na dnešní dopoledne německého velvyslance Rolfa Nikela kvůli „protipolským výrokům“ německých politiků. Evropská unie nemůže mít radost ani ze čtvrtečního vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že se Slovensko nebude finančně podílet na řešení migrační krize, ale peníze dá pouze na ochranu schengenských hranic, a dobrovolně nepřijme žádné migranty. Premiér Fico chce po útocích na ženy v německých městech požádat o svolání mimořádného summitu EU. Stranou euroskeptického spojenectví tak z Visegrádské čtyřky zůstává jen Česká republika, jejíž premiér Bohuslav Sobotka si na rozdíl od vicepremiéra Andreje Babiše vůči Evropské unii nedovolí ani sebemenší „odboj“.
„Z Evropské unie, Evropské komise a také z úst hned několika německých politiků zaznělo v posledních týdnech tolik výhrůžek zemím střední Evropy, že bylo jen otázkou času, kdy se odsud ozve nějaká adekvátní odpověď. Česká zahraniční politika se hraje tak trochu ‚při zdi‘, a tak nemůžeme očekávat, že Česká republika zaujme podobný postoj jako Polsko nebo Maďarsko. Možná, že si v Evropské unii neumějí představit, že by na jejich aroganci někdo z V4 odpověděl s hrdostí a odpovědností vůči svým občanům. Rozhodně tato situace nahrává posílení koordinace zahraniční politiky členských států a možná, že těm 65 milionům občanů zemí V4 se bude trochu víc naslouchat. I když ‚pýchou moci‘ jsou ve ‚staré Evropě‘ odkojeni snad už i s mateřským mlékem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Bývalý češtinář a historik poučuje podnikatele o vybírání daní
V pátek řešili poslanci na mimořádné schůzi opět elektronickou evidenci tržeb. Úvodního slova se ujal ministr financí Andrej Babiš a téměř hodinu vysvětloval přítomným zákonodárcům nejasnosti. „Jsem nadšen, takhle si představuji parlamentní diskusi. Cítím se částečně nalomen,“ chválil ministra financí Petr Gazdík, podle něhož Andrej Babiš předvedl, jak má diskuse vypadat. Později ale vydal prohlášení, v němž vysvětlil, že jeho slova neznamenají, že se stal zastáncem EET. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek informoval, že koalice chce EET schválit do konce ledna. V nedělních Otázkách Václava Moravce o ní diskutovali Andrej Babiš a předseda ODS Petr Fiala.
„Na tom mi připadá nejzajímavější, že bývalý češtinář a historik, později politolog a vysokoškolský učitel a funkcionář poučuje původně živnostníka a později podnikatele, jak vybírat daně. Kdy a jakým způsobem ten zákon bude schválen – a nepochybuji, že k tomu dojde – není důležité, ale snad si ODS a TOP 09 už uvědomují, že jejich obstrukce už dávno není ‚obranou demokracie‘, jak stále tvrdí, ale destrukcí demokracie. A jsem zvědav, co budou před volbami dělat, aby se na tuto jejich směšnou ‚obranu malých živnostníků‘ ve prospěch velkých podnikatelů zapomnělo,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Volba prezidenta USA opakuje scénáře velkých očekávání a ještě větších zklamání
Bývalá ministryně zahraničí USA a nynější prezidentská kandidátka Hillary Clintonová nařídila v roce 2011 zaměstnanci svého ministerstva, aby kvůli technickým problémům odstranil z jednoho dokumentu označení „utajovaný“ a poslal jej nezabezpečeným způsobem. Vyplývá to z nové dávky mailů tehdejší ministryně, které její tehdejší úřad musí z rozhodnutí soudu zveřejňovat. Podle oponentů to může být pro Clintonovou těžký problém, někteří mluví i o trestním stíhání. Favoritka na nástupnictví po Baracku Obamovi dosud tvrdila, že žádné utajované dokumenty přes svůj soukromý server neposílala ani nepřijímala. Už dříve ale nad jejím tvrzením panovaly pochybnosti. Pokud by se kandidatury musela vzdát, nikdo přijatelný pro tamní establishment se momentálně nerýsuje.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„Ve Spojených státech jsou stovky schopných a mladých lidí, kteří by se mohli stát prezidenty. Nevím, čím to, že se ale stále opakují stejné scénáře velkých očekávání a ještě větších zklamání. Možná si proto ušetříme čas, nebudeme-li se těmito věcmi vůbec zabývat. Stejně se nás to bude dotýkat jen tehdy, bude-li mít někdo v USA zájem o nás, a nikoli my o něj. Pepíček nebo František, Mařenka nebo Madlenka? Stejně je americký prezident symbol jen do televizně-realitních show a dokonce už i přestalo záležet na tom, jak vypadá. Jen když v Bílém domě bude někdo sedět, to ostatní zařídí ti okolo něj,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
