Už čtvrtý měsíc usedají předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a šéf hnutí ANO Andrej Babiš společně ve vládě a ještě před tím spolu dobré dva měsíce vyjednávali o jejím složení. Jeden z nich je celoživotní politik, druhý muž z velkého byznysu. Veřejností i sdělovacími prostředky je většinou vnímán jako silnější v tandemu ministr financí. Může ale také jít jen o mediální obraz, jenž vyhovuje oběma. Andrej Babiš si může užívat pozici politické jedničky a premiér Sobotka zase nemusí čelit útokům opozice, jímž je naopak soustavně vystavován předseda hnutí ANO.
Podle politologa Petra Sokola hraje při hodnocení jejich síly roli to, že Sobotka je předsedou politické strany, která má vnitřní mechanismy a musí dbát na názory svého členstva, zatímco Andrej Babiš šéfuje monolitickému hnutí, které sám založil. „Mediálně to může vypadat, že Andrej Babiš má převahu. Zda ji má skutečně, se ukáže až v následujících týdnech na dvou konkrétních bitvách, které mohou vnitrokoaliční svár ztělesnit. Jednak půjde o to, kdo se stane nominantem České republiky do nové Evropské komise, a pak o složení vedení jednoho z klíčových státních podniků, tedy ČEZu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol, politolog Vysoké školy CEVRO Institut.
Babišovi nahrávají symboly, které fungují pro veřejnost
Podle politologa Jana Kubáčka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se už ale ukazuje, že faktickým lídrem vlády i díky tomu, že je pánem nad státní pokladnou, je Andrej Babiš. „Lidé si všímají jeho silných výkřiků, změn strategie, případně častého okopávání kotníků, ale i jeho výjezdů, teď aktuálně za dětskými plenami. Jsou to všechno ryze symboly, ale symboly, které fungují pro veřejnost. Ta je přesvědčena, že Andrej Babiš pracuje, že je jako ministr financí aktivní a že se snaží řadu problémů z minulosti řešit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček.
Psali jsme:
Nesourodost vládní koalice i odlišnost lídrů obou velkých stran od počátku existence této vlády vyvolává pochybnosti o tom, jak dlouho může vydržet. K nim přispívají i některé vzkazy přes média, které si ministr financí s premiérem posílají a v nichž bývá zpravidla iniciátorem šéf hnutí ANO. „Pro Andreje Babiše by ale vyvolání předčasných voleb v nějakém krátkém časovém horizontu byla sázka do loterie. Jak ukazují průzkumy, tak by je sice vyhrál, ale je otázka, s kým by sestavoval nějakou jinou koalici,“ konstatuje Petr Sokol.
Hnutí ANO by momentálně těžko shánělo jiného koaličního partnera
Ze tří možností by ani jedna nemusela vyjít. „Pokud by ji chtěl vytvořit znovu s ČSSD, tak není vůbec jasné, jak by druhé místo zahýbalo s vnitrostranickou situací sociálních demokratů. Zdá se, že Haškovo křídlo se ne snad zvedá, ale minimálně jeví známky toho, že svoji politickou mediální smrt nakonec přežilo. Na Babišovo usmíření s pravicovými stranami to podle jeho rétoriky nevypadá. A jeho vláda podporovaná komunisty a Úsvitem by mohla mít matematickou většinu, ale zase by to odporovalo tomu, jak se v mnoha výrocích snaží získat maximum pravicových voličů,“ vysvětluje politolog, že Andrej Babiš by se i v případě volebního vítězství mohl ocitnout mimo vládu.
Naopak podle Jana Kubáčka by byl Andrej Babiš jediným, kdo by mohl stávající vládu sestřelit. „Především kvůli tomu, že má pevnější pozici ve svém hnutí a také pragmatičtější vztahy rozložené do více stran. Nejen k prezidentu republiky, ale k Úsvitu, ke komunistické straně a když na to přijde, tak nad některými tématy se dokáže shodnout i s ´pravicovou opozicí´. Jeho manévrovací prostor je dán jednak preferencemi, ale i tím, že má partnery jak nalevo, tak napravo. To Bohuslav Sobotka nemůže říct už z toho titulu, že stále nemá pevnou pozici ani v domovské straně i proto, že si ji často komplikuje sám,“ upozorňuje Jan Kubáček.
Sobotkovi zůstala pragmatická linka jen na Kalouska
Poukazuje na to, že premiér má zbytečně zablokované vztahy k prezidentu Miloši Zemanovi kvůli tomu, že mu chybí velkorysost a schopnost s prezidentem pragmaticky kooperovat i udělat jistá gesta vůči minulosti. „A ani s partnery ve sněmovně se nedokáže domluvit, a tak jedinou jistou pragmatickou linkou, která mu zůstala, je linka na Miroslava Kalouska. Ale i tam Bohuslav Sobotka ví, že by se dostal do nerovného partnerství a i tam by Miroslav Kalousek dominoval. Takže striktní trvání na udržení koalice bude spíš na straně Bohuslava Sobotky a naopak výhodnější možnosti pro vypovězení smlouvy, když přijde vhodný důvod a vhodný moment, jsou na straně Andreje Babiše. A on si je cíleně pěstuje a utužuje,“ podotýká Jan Kubáček.
V tomto týdnu překvapil Bohuslav Sobotka tím, že oznámil sestavu stínových ministrů, tedy sociálnědemokratických ministrů, kteří mají být protiváhou těm šéfům rezortů, které nevede ČSSD. „Je to krok velmi nestandardní, aby si koaliční partneři proti sobě stavěli stínové ministry. Jednoznačně to ukazuje na to, že pokud se mluvilo o tom, že Nečasova vláda byla vládou permanentní vnitrokoaliční krize, tak tady bych řekl, že tohle je vláda permanentní vnitrokoaliční krize 2.0,“ myslí si politolog Petr Sokol.
Stínoví ministři jsou vnitrostranickým kalkulem šéfa ČSSD
Spory nynějších dvou hlavních koaličních stran nejsou podle něj tak viditelné navenek, ale pod povrchem probíhají velmi silně a oba politické tábory zbrojí na to, aby se mohly v blízké či střednědobé budoucnosti střetnout. „To, že Sobotkova strana postavila stínové ministry svým koaličním partnerům, tak to podle mého adekvátní odpověď na některé Babišovy výpady vůči Sobotkovi rozhodně není. Je to spíš vnitrostranický kalkul, aby Sobotka svým členům ČSSD ukázal, že Babišovi neustupuje. Na veřejnost ale tento jeho krok nijak zásadně pozitivně nezapůsobí,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Ing. Miloš Zeman
Podle Jana Kubáčka ale předseda ČSSD jen reaguje na to, že hnutí ANO si vytváří paralelní týmy na oblast zdravotnictví, na oblast sociální politiky i na některé další oblasti a sektory. „V zahraničí to téměř nemá obdoby. A ukazuje to, že ten vztah je velmi konkurenční, je z nouze ctnostný, je pragmatický až cynický a nedůvěra mezi nimi je průběžná. Těm stranám to vnitřně a odborně pomůže, ale pro běžného občana to bude asi ještě zmatenější, protože vedle opozice se objeví ještě kontraopozice uvnitř samotné vlády,“ poznamenává Jan Kubáček.
Už tak roztříštěná opozice bude zastíněná ještě víc
„Může z toho vzniknout obrovský guláš. Ale na druhou stranu to může ještě více zastínit roztříštěnou opozici, která už teď ztrácí tím, že je občas ochotna vypomoci a spolupracovat s Andrejem Babišem nebo Bohuslavem Sobotkou nad jednotlivými tématy. A tohle ji ještě víc zastíní, protože tam najednou začne promlouvat někdo střídavě s kartičkou ANO, střídavě s kartičkou ČSSD a přitom vlastně bude jako by zabírat místo pro kritiku z řad KSČM, TOP 09, ODS a Úsvitu,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček.
Petr Sokol míní, že oba dva hlavní vládní protagonisté navzdory vzájemným výpadům mohou být zatím spokojeni. „Oba dosáhli svého. Sobotka se stal premiérem, podařilo se mu sestavit vládu. Ta zatím poměrně neproblematicky funguje, protože ty mediální pošťuchovačky na chod vlády nemají vliv. Babiš si také plní zadání, které se týkalo voličské podpory, protože ČSSD nejen dohnal, ale i předehnal. Ale jejich zájmy jsou natolik protichůdné, že v krátkém horizontu musí dojít k jejich střetu. A tam se ukáže, kdo je silnější, brzy uvidíme, že někdo v té koalici začíná mít převahu. Spíš se zatím zdá, že by to měl být Andrej Babiš. Ale to se ukáže v následujících týdnech na těch dvou lakmusových papírcích, které jsem zmiňoval,“ míní Petr Sokol.
Agrofert impérium má monopol na moc, ostatní nemají šanci
Marketingově lépe zvládá působení ve vládě Andrej Babiš, který podle Jana Kubáčka cílí na duši unaveného, otráveného, pasivního voliče, který už se mnohokrát zklamal. „Velmi dobře čte situaci, dobře na ni reaguje a jeho jedinou slabinou je opravdu to Agrofert impérium. Začíná se to podobat té době sedmdesátých a osmdesátých let, v nichž kdo neměl stranickou knížku, nic neznamenal. Teď to začíná fungovat tak, že kdo nepracoval v Agrofertu, nemá šanci uspět. Proto kromě nějakého neúspěchu, kdy by Babiš profesně selhal, je Agrofert impérium a jeho monopol na moc, tedy i na úspěch ve veřejné správě a ve státních organizacích, jeho největší slabinou,“ říká politolog Jan Kubáček.
Mirek Topolánek
U šéfa ČSSD vidí hlavní slabinu v tom, že v obavě, aby nebyl vystřídán, útočí na některé populární členy své strany. „Jeho útoky na komunální politiky a krajské politiky jsou naprosto nestandardní až neuvěřitelné. Ve světě si každý politik pragmaticky opečovává ty nejpopulárnější tváře, aby udržel vysoké preference své strany. Největším nebezpečím Bohuslava Sobotky vedle OKD je vylikvidování konkurence ve vlastní straně. A to směrem ke komunálním politikům, primátorům, hejtmanům, výrazným regionálním tvářím. To do budoucna může sociální demokracii ochudit nejen o hodně procent, ale zejména o řadu osobností. Něco podobného udělal Mirek Topolánek, který tu ODS de facto vykastroval, co se týče nástupců, tváří a témat,“ připomíná Jan Kubáček.
- Další odborné názory v rubrice Politologové.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
