Týden po krajských volbách, které byly pro sociální demokracii podle samotných členů strany debaklem, přišla další rána, druhé kolo do senátu potvrdilo, že sociální demokracie prožívá krizi důvěry. „Pořád ještě nevíme, jaké budou důsledky, jak budou sestaveny krajské koalice, kolikrát se v nich objeví ČSSD,“ připomíná Jan Bureš, že koaliční potenciál sociálních demokratů je v řadě krajů vyšší než v případě vítězného hnutí ANO, takže sociální demokraté uhájí hejtmana i v krajích, kde vyhrálo Babišovo hnutí. Ale politolog si nemyslí, že by za neúspěchem krajů bylo vedení strany. „Obecně si myslím, že problém sociální demokracie byl v osobách, které za ni kandidovaly. A ty byly nevěrohodné v jednotlivých krajích, s určitými výjimkami tam, kde ČSSD uspěla,“ prohlásil Bureš.
Nabízí se otázka, zda nemůže naopak upevnit pozici Bohuslava Sobotky, že jeho největší oponenti – hejtmani v čele s Michalem Haškem – byli v krajských volbách rozmetáni? „To by platilo jen v případě, kdyby Sobotka jako šéf strany byl schopen zařídit, aby v jednotlivých krajích a okresech tito lidé neměli vliv. Problém je, že toho není schopen, protože strana je natolik decentralizovaná, že kraje a okresy si dělají, co chtějí, téměř bez vztahu k centru,“ vysvětlil Jan Bureš. Takže podle něj může dojít k tomu, že tito lidé, kteří neuspěli, v krajích přežijí, nikdo z nich neodejde a objeví se znovu na kandidátce do sněmovny, do krajů, měst a obcí. „ČSSD je v podstatě federace čtrnácti sociálnědemokratických stran, kdy centrum má relativně slabou moc a slabý vliv ve vztahu k regionům,“ popisuje současnou realitu Bureš.
A přirovnává dnešní situaci v sociální demokracii k situaci v ODS. „Občanská demokratická strana měla stejný problém, kdy se Petr Nečas a po něm Petr Fiala, ale hlavně Nečas, snažili stranu očistit od problematických lidí, ale nakonec se ukázalo, že ti lidé se upíchli na okresech a krajích a tam s nimi nikdo z centra nehnul. Když se podíváte, tak exministr Martin Kuba je stále lídrem v jižních Čechách a má stále silnou pozici v ODS, dokonce teď bude vyjednávat o krajské koalici,“ poukázal na podobný problém v ODS. Tuto situaci – slabou pozici centra a silnou pozici regionů, kde si kamarádi mohou dělat, co chtějí, označil za problém velkých stran.
Podle Petra Sokola je fakt, že voliči v krajských volbách rozmetali Sobotkovy největší kritiky, pro premiéra dvousečný. „Na jednu stranu se zbavil největšího rivala – Haška, paradoxně byli posíleni někteří další protihráči, a to ti, kteří neměli tak negativní pověst, nebyli symbolem pokusu o lánský puč,“ upozornil na to, že úspěšný byl jihočeský hejtman Jiří Zimola, který byl také na slavné schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, ale hlavním terčem „kampaně“ proti pučistům byl především Hašek. „I když byl Zimola ve stejné partě, je miláčkem mezi hejtmanskými kandidáty, ale zase nemá takovou zkušenost z celostátní politiky jako Hašek, který byl poslancem a dokonce šéfem poslaneckého klubu. Když to tedy všechno sečteme, pro Sobotku je to jednodušší situace,“ připustil Sokol.
Pokud předseda ČSSD neobhájí za rok post premiéra, je to jeho konec
Krajské a senátní volby označil politolog Sokol za formu jakéhosi předzápasu důležitějšího klání, které se odehraje za rok. Proto si myslí, že do té doby předseda ČSSD svou pozici uhájí. O jeho osudu, stejně jako v případě šéfů ostatních politických stran, rozhodne až výsledek sněmovních voleb. Ale nemyslí si, že Sobotka padne, když sociální demokraté nevyhrají. Ukázalo se totiž, že česká politika je ještě víc rozptýlena do mnoha stran, nejvíc, jak kdy byla, kromě krátkého období po roce 1992. Za poslední čtvrtstoletí má volič podle Petra Sokola nejvíc možností, komu dát svůj hlas. „Myslím, že krajské volby ukazují, a to je šance pro budoucnost Sobotky, že po příštích sněmovních volbách bude možné sestavit mnoho různých variant koalic. A o jeho osudu rozhodne, zda sociální demokracie bude mít po příštích volbách premiéra. Na to ČSSD nemusí nutně vyhrát, ale potřebuje být úspěšná v koaličních vyjednáváních,“ soudí politolog. A vzhledem k tomu, že ANO nyní získalo podporu 21 procent voličů, je od nějaké většiny ještě daleko, a sociální demokracie ještě dál, takže nakonec o složení vlády opět rozhodne koaliční vyjednávání. „Ale pokud se Sobotkovi nepodaří obhájit post premiéra, je to jeho konec,“ je přesvědčen Petr Sokol.
Nesouhlasí s názorem bývalého poslance za ČSSD profesora Zdeňka Jičínského, že vládní spolupráce ANO a ČSSD bude v dalším volebním období pokračovat, jen si Babiš se Sobotkou vymění křesla. „Tak jednoznačně to nevidím, protože u nás nemá tradici, aby bývalý premiér zasedl v další vládě jako ministr nebo místopředseda vlády. To se tu ještě nestalo,“ konstatoval. Navíc si nedokáže představit, že by člověk, který odvede svou stranu z pozice premiéra do pozice menšího koaličního partnera, v čele strany přežil.
Psali jsme:
Kdo by mohl Sobotku nahradit, je dnes těžká otázka i pro odborníky. Podle politologů je řada možností, jako jednu z nich oba jmenovali současného ministra vnitra Milana Chovance. „V sociální demokracii je řada osobností, které by předsedu dělat mohly. Na druhou stranu ne všichni si o to říkají, protože řada těch osobností je v týmu Sobotky a ti proti němu nepůjdou. Z oponentů se na veřejnosti projevuje Chovanec, je často v médiích, vyjadřuje se i k oblastem, které nespadají do jeho resortu, což je základní předpoklad pro předsedu strany, aby se nevěnoval jen úzké oblasti. Takže by to mohl být Chovanec, ale zvládnout by to mohli i další. Určitě ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, problém je, že jeho pozice v rámci strany není tak silná,“ uvádí Jan Bureš příklady osobností, které by mohly nahradit Bohuslava Sobotku.
Také Petr Sokol nepovažuje jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu za pravděpodobného nástupce Sobotky v čele strany. „Byl by variantou při nějakém velkém otřesu sociální demokracie. Kdyby strana propadla, dokázal bych si představit variantu, že přijde někdo úplně zvenku vládního týmu a Poslanecké sněmovny, v opačném případě můžeme potenciální kandidáty hledat spíš v poslaneckém klubu –Chovanec, Tejc, prostě celostátní politici sociální demokracie,“ potvrdil i Sokol.
Sblížení se Zemanem by mohlo mít fatální důsledky, ale bylo by i logické
I když největší Zemanovi stoupenci neuspěli – kromě Michala Haška a Zdeňka Škromacha například i Jaroslav Foldyna, objevují se po neúspěchu strany hlasy, aby se ČSSD sblížila s prezidentem Milošem Zemanem. Jihočeský hejtman jako jeden ze dvou šéfů krajů, kteří v krajských volbách obhájili prvenství, se stal ve straně hvězdou, hned po volbách odjel za prezidentem na Hrad, aby mu prý poděkoval za podporu. I ministr vnitra Milan Chovanec najednou vyzývá k tomu, aby se strana sblížila s prezidentem.
„Vidím pro stranu jako problém, že když došlo k neúspěchu, skupina, která patří k sympatizantům Zemana, vycítila šanci, jak poukázat na to, že za chyby může především vedení, a vycítila šanci, jak posílit pozici uvnitř strany,“ reaguje na tyto snahy Jan Bureš. „Myslím, že ve chvíli, kdy strana ztrácí pozici u voličů, může se tam rozvinout atmosféra, že je třeba se za každou cenu přestat hádat, že je třeba se za každou cenu sjednotit, a jak říká Chovanec – přestat rozdělovat levici na stoupence a odpůrce Miloše Zemana. To by znamenalo, že by strana měla zakopat válečnou sekyru proti Zemanovi, spojit voliče Zemana a ČSSD,“ soudí Bureš. Problém však vidí v tom, že spor mezi prezidentem a sociální demokracií je zásadní, jde o to, jakou politiku představují Zeman a Sobotka, tedy to liberálnější křídlo v ČSSD. Pokud strana půjde cestou nějakého sblížení se Zemanem, nebo ho dokonce podpoří do prezidentských voleb, ztratí podle politologa voliče, kteří nechtějí, aby Zeman dál působil na Hradě. A tyto voliče, liberálnější, vysokoškoláky z velkých měst, by mohla ztratit i pro jiné typy voleb, třeba do sněmovny. „Když uvidí, že se strana zemanizuje, přestanou ji volit,“ domnívá se politolog.
Bureš je přesvědčen, že sociální demokracie má dostatek svých kvalitních lidí, ale když bude dávat do popředí lidi, kteří se prezentují jako příznivci Miloše Zemana, jde většinou – s výjimkou Zimoly – o voličsky neúspěšné kandidáty. „Když se Zdeněk Škromach nedostal do senátu, znamená to, že voličům vadí především to propojení s Milošem Zemanem,“ je přesvědčen politolog.
Petr Sokol má na to odlišný názor. Míní, že sblížení sociální demokracie s Milošem Zemanem by straně spíš prospělo. „Je přirozené, když na Hrad kandiduje levicový kandidát, aby ho sociální demokracie podpořila. Spíš ji poškodí, když bude prezentovat jiného kandidáta. Myslím, že by neměl šanci proti Zemanovi, skončil by v prvním kole jako minule,“ připomněl Sokol neúspěch Jiřího Dienstbiera, který kandidoval v prvním kole přímé volby prezidenta. Ale připouští, že Miloš Zeman není jednoduchý partner. „Za to, že by se s ČSSD propojil, by se ji snažil ovlivňovat. Není to tedy úplně jednoduchý svazek, ale ze strany sociální demokracie logický.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
