Tahle vláda rozhodně nebude jen udržovací. Čtěte, co nás prý čeká s Rusnokem

„Záleží, jak se k tomu postaví ČSSD. Je stále více slyšet hlas lidí, kteří se chtějí zalíbit Miloši Zemanovi, jako Michal Hašek, Jeroným Tejc a někteří hejtmani, kteří mají pocit, že o sobě dají vědět, když podpoří stanovisko Zemana, možná očekávají nějakou vyšší kariéru ve straně,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Jan Bureš.

Na druhé straně je podle něj skupina politiků, ale zdá se být menší, která vnímá problematičnost Rusnokovy vlády z hlediska personálního obsazení i z hlediska způsobu, jakým byla vytvořena – proti vůli Parlamentu, mezi nimi je Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek. „Ti si uvědomují, že vláda je zaměřena hlavně proti sociální demokracii, že cílem Miloše Zemana je oslabit sociální demokracii, oddálit volby a posílit SPOZ, aby sociální demokracie nedostala v řádných sněmovních volbách tolik hlasů, jako by dostala, kdyby byly volby nyní. A aby byla závislá na Zemanovi, na komunistech, respektive SPOZ, pokud by se dostala do parlamentu,“ prohlásil politolog.

Politolog Jiří Pehe míní, že prezident Miloš Zeman vcelku prozíravě, vždyť je prognostikem, počítal s tím, jak se politické strany zachovají, když poruší ústavní zvyklosti při jmenování premiéra. „Místo toho, aby se strany semkly a vyvolaly předčasné volby, tak se začaly hádat a taktizovat, takže sněmovna nebude rozpuštěna a pak vznikne obrovský tlak v sociální demokracii a pak i na nerozhodnuté poslance malých stran, aby podpořili Rusnokovu vládu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz politolog. „Nevyloučil bych, že o pár hlasů projde,“ dodal. A analytici soudí, že velkou šanci projít bude mít ve druhém pokusu.

Ing. Jiří Rusnok

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Když ČSSD podpoří vládu, ponese za ni odpovědnost, aniž by na ni měla vliv

Politologové upozorňují, že pokud Rusnokova vláda díky sociálním demokratům důvěru získá, bude to znamenat pro ČSSD velký problém. „Vláda může spoustu věcí rozhodovat bez Parlamentu. Myslím, že se tam budou odehrávat rozhodnutí problematická, která budou kritizovaná, a sociální demokracie, když vládu podpoří, za to ponese odpovědnost, i když nebude mít na rozhodování vlády vliv,“ vysvětlil Jan Bureš, jaké riziko by si ČSSD vzala na svá bedra.

Míní, že první zákony, které už připravila minulá vláda, nebudou tolik politickou scénu štěpit, ty mají šanci projít bez velkých problémů, protože se všichni shodnou, že například technické normy nebo zákony kolem občanského zákoníku musí být schváleny.

„Ale když vláda přijde do parlamentu se zákonem více politickým a bude pro něj potřebovat podporu, bude to pro ČSSD problém, protože bude muset zvažovat, jestli bude dál podporovat vládu, která bude dělat problematické kroky,“ poznamenal politolog, protože podle něj na světlo začnou vyplavávat různé problémy, zejména klientelistické a možná korupční pozadí lidí, kteří sedí ve vládě, včetně ministra financí Jana Fischera.

„A jestli to média začnou dobře rozkrývat a ukazovat, na kom jsou ministři závislí a pro koho dělají politická rozhodnutí, tak samozřejmě bude vláda rychle ztrácet kredit u veřejnosti a doplatí na to i sociální demokraté, pokud ji budou podporovat,“ varuje Bureš.

Také politolog Jiří Pehe je přesvědčen, že Rusnokova vláda poškodí především sociální demokracii. „Může to dopadnout jako v roce 2010, kdy měla ČSSD našlápnuto k volebnímu vítězství, ale pak skutečnost, že vládla rok Fischerova vláda, ji de facto o vítězství připravila,“ poznamenal Pehe s
tím, že se situace tentokrát může opakovat v silnějším gardu. „Rusnokova vláda bude vnímána jako levicová, bude akcentovat témata, která patří do arzenálu sociální demokracie, bude vlastně vykrádat některé programové body sociální demokracie, což bude vyhovovat všem – Zemanovcům, pravicovým stranám, komunistům, ale ne sociálním demokratům. ČSSD z toho může vyjít jako nejvíc pošramocená,“ upozornil Pehe.

Vláda může dosazovat lidi spřízněné se SPOZ a Zemanem do úřadů

Pokud Rusnokův kabinet důvěru ve sněmovně získá a bude moci vládnout téměř rok až do květnových sněmovních voleb, bude to výrazný úspěch Miloše Zemana v boji s politickými stranami. Ale i když důvěru nezíská, neznamená to prezidentovu prohru, tou by byly jen předčasné volby. „Jsou vážné věci, které může vláda rozhodnout bez souhlasu sněmovny. Určitě personální, vláda jmenuje spoustu lidí, ať už jsou to velvyslanci nebo lidi na ministerstvech a dalších úřadech, může tam dosazovat členy SPOZ a lidi, kteří jsou spřízněni se Zemanem. Ale co je mnohem důležitější – může v rámci určených kapitol rozpočtu přesouvat peníze,“ uvedl Jan Bureš.

Pokud Rusnokovu vládu sněmovna neposvětí, kabinet se podle politologa Petra Sokola soustředí na využití pravomocí exekutivních, ke kterým sněmovnu nepotřebuje. „Součástí plánu sestavení této vlády je propagace Miloše Zemana, jeho politického proudu, takže vláda nemůže být neaktivní a vystupovat jen jako udržovací vláda,“ nevěří Sokol, že by se prezidentův kabinet zdržel nějakých zásadnějších kroků, i kdyby vládl bez důvěry.

„Vláda jednou jmenovaná má exekutivní pravomoci, i když nebude mít podporu Parlamentu, může schválit celou řadu exekutivním způsobem. I když hrozí nepřijetí státního rozpočtu, dokážu si představit scénář, kdy vláda nedostane důvěru, bude vládnout v demisi a pak na konci roku bude vyvolána obrovská hysterie, že země nebude mít rozpočet, nebude moci čerpat evropské peníze, takže nakonec Poslanecká sněmovna i této vládě v demisi nakonec schválí rozpočet, aby země neměla rozpočtové problémy,“ předpovídá Jiří Pehe.

Za nejnebezpečnější ovšem považuje, že vláda může rozhodnout věci, které se pak s námi mohou táhnout roky. „Jde o rozhodnutí kolem nejrůznějších projektů, které vláda může i bez Parlamentu někomu přiklepnout a pak se může ukázat, že to jsou projekty, s nimiž jsou spojeni lobbisté nebo lidi napojení na tuto vláda. Nad tím Parlament nemá žádnou kontrolu,“ řekl Pehe a připomněl, že takové náznaky se objevují už teď, když slyšíme o tom, že nejštědřejší sponzor pana Fischera buduje největší zásobník na plyn a bude záležet na vládě, jestli stát tento zásobník využije, nebo ne.

Možná dojde i na Temelín. A nebude to nelegální

Podle politologa se nabízí celá řada schémat, která jsme v podobě pana Řebíčka zažili už v Topolánkově vládě, kdy vláda může přihrát spřízněným lidem s vládou a Zemanovým okolím lukrativní zakázky a pomoci jim pohádkově zbohatnout.

„ A druhým nebezpečím zůstává Temelín. I když se říká, že vláda v demisi by tak zásadní rozhodnutí nemohla udělat, dokážu si představit, že prezident a vláda vytvoří atmosféru, že ta věc spěchá a že je nutné jednat hned. A to rozhodnutí klidně udělá, všichni sice budou křičet, že to není legitimní, ale rozhodně to nebude nelegální,“ upozorňuje na další rizika Jiří Pehe.

Politolog Jiří Pehe také upozorňuje, že doposud Miloš Zeman, i když je kritizován, že obchází Ústavu, zatím Ústavu neporušil. „Ale v okamžiku, kdyby vláda nedostala důvěru a prezident by několik měsíců otálel s hledáním nového předsedy vlády a nechal by tuto vládu vládnout v demisi až do řádných voleb, tak by to z mého hlediska už vážný ústavní problém byl, protože jsou tu judikáty Ústavního soudu, že prezident má v takových situacích jednat v přiměřené době. To může být dva, tři týdny, ale rozhodně ne dva nebo tři měsíce,“ je přesvědčen Pehe.

Podle politologa Bureše by vláda, pokud by nedostala důvěru, měla logicky co nejdříve podat demisi a prezident by měl jmenovat co nejrychleji novou vládu. „Neumím si představit, že by bylo možné, aby u moci byla vláda bez důvěry rok. I když je vidět, že Zeman kašle na všechno, i na Ústavu, ale
předpokládám, že pokud by ta vláda chtěla opravdu vládnout bez důvěry delší dobu, tak se sněmovna vzbouří a politici už určitě přikročí k předčasným volbám,“ soudí Jan Bureš.

Ale Petr Sokol je skeptický. „Odhadoval bych, že pokud Rusnok nedostane důvěru, prezident nechá tu situaci čtyři měsíce, jako to bylo u Topolánkovy vlády, déle to nebude chtít protahovat,“ míní politolog. Sice Miloš Zeman podle něj popírá pojmy, jako jsou ústavní zvyklosti, na druhou stranu by se určitě vystavil poměrně silnému tlaku médií a politiků, kdyby precedent první Topolánkovy vlády výrazně překročil. „Takže za čtyři měsíce může jmenovat nového premiéra, ten může hledat ministry déle než Rusnok, třeba měsíc, takže Rusnokova vláda může vládnout pět měsíců,“ vypočítal Sokol.

Prezident nemá v úmyslu jmenovat Němcovou ani Sobotku

Prezident Miloš Zeman naznačil, že pokud Rusnokova vláda nezíská důvěru, ve druhém pokusu může dát šanci bývalé vládní koalici ODS, TOP 09 a LIDEM, kteří deklarovali, že mají ve sněmovně stojedničkovou většinu, ale současně nevyloučil, že šanci by mohl dostat i šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Já osobně si myslím, že to nemá vůbec v úmyslu. Prezident to říká proto, aby strany rozštěpil, aby se nakonec nerozhodly přece jen sněmovnu rozpustit,“ konstatoval Pehe, že rozpuštění sněmovny a předčasné volby určitě nejsou v zájmu Miloše Zemana, protože by to omezilo jeho vliv.

I Bureš je přesvědčen, že Zeman nebude chtít dát šanci Miroslavě Němcové, protože chce být populární u voličů a těžko by jim vysvětloval, že připustil znovu vládu pravice. Ta by sice teoreticky měla šanci ve třetím pokusu, kdyby dvě vlády nedostaly důvěru, ale politologové soudí, že Zeman bude situaci tak dlouho protahovat, že na třetí pokus už vůbec nedojde.