Tak trochu jiná globalizace. Žádná ideologie, jen pragmatismus. Přečtěte si více o čínském projektu, který Miloš Zeman oslavoval a jiní se mu vysmívají

16. 5. 2017 21:48

Čínský projekt „nové Hedvábné stezky“ je některými oceňován, jinými vysmíván. Prezident Zeman jej označil za nejúžasnější projekt moderní éry, což mnohým stačilo k tomu, aby jej zpochybnili nebo rovnou odsoudili. Analytička Veronika Sušová-Salminen se pokusila bez těchto emocí zamyslet nad ekonomickým významem tohoto projektu mezinárodní spolupráce.

Tak trochu jiná globalizace. Žádná ideologie, jen pragmatismus. Přečtěte si více o čínském projektu, který Miloš Zeman oslavoval a jiní se mu vysmívají
Foto: Radim Panenka
Popisek: Peking, hlavní město Číny

Nová forma globalizace a rozvoje se skrývá za ambiciózním čínským projektem „jednoho pásma, jedné stezky“, který Peking začal v roce 2013. Hlavním nosníkem čínských plánů je nová kvalita hospodářského propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou pod vedením Číny. V hlavní roli jsou dopravní a jiné infrastruktury. A Čína, velmoc na vzestupu.

Čína 21. století je nepřehlédnutelnou hospodářskou silou, která skoro po čtyři desetiletí profitovala ze západní globalizace. Stala se průmyslovým centrem světové ekonomiky a světovým hráčem, který sice ve vojenské síle či v technologických inovacích nemůže konkurovat USA, ale ekonomicky se řadí už mezi globální velmoci s obrovským trhem a potenciálem. Nyní hledá svoje místo v globálním uspořádání a nový model domácího rozvoje.

Rozvoj a čínské ambice nejen v Eurasii

Iniciativa Hedvábné stezky či „jednoho pásma, jedné stezky“ zatím zahrnuje zhruba 68 zemí světa, které jsou primárně situovány na třech kontinentech, a využívá jejich relativní zeměpisnou blízkost.

Projekt má pozemní i námořní rozměry. Obecně jde o různorodý soubor nejrůznějších projektů, jež nejsou zatím nijak politicky zastřešeny, ale které sledují především ekonomické cíle a nestojí na „sdílených hodnotách“, což by ostatně v kontextu Asie jako kontinentu nebylo možné. Účast v projektu tak zatím není podmíněna sdílením hodnot, ale pragmatismem, účelností a výhodností. Samozřejmě že na prvním místě pro Čínu jako hlavního investora.

S projektem Nové Hedvábné sezky se můžete obsáhleji seznámit v tomto dokumentu

Čína tímto projektem převzala a obnovila myšlenku rozvoje, kterou Západ po studené válce opustil. Hlavní záběr má projekt geopoliticky v Eurasii, kde by jeho úspěšná realizace udělala z Číny centrum celého širšího kontinentu.

V pozemní části stezka propojuje do jednoho dopravního koridoru severozápadní Čínu, Kazachstán, Rusko, Bělorusko (země Eurasijské ekonomické unie), Polsko, Německo a Nizozemí a odtud přes Francii dále do Španělska (země EU).

Druhý pozemní hospodářský koridor jde potom přes Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán do Íránu a odtud do Turecka.

Významnou roli hrají železnice, ale také další dopravní infrastruktura (letiště, přístavy) a navazující ekonomické projekty včetně virtuální komunikace nebo energetiky.

Námořní část cesty spojuje pobřeží Číny s jihovýchodní Asií, Indií, pobřežím západní Afriky a odtud do Suezského průplavu kolem Turecka dále do Středozemního moře přes Řecko až do italských Benátek. Oba hlavní dopravní koridory – pozemní i námořní – na sebe napojují další vedlejší projekty, což znamená, že kromě pivotových zemí zahrnuje další.

Z hlediska významu jsou pro Čínu ze zemí Evropské unie klíčové zatím především Španělsko, Nizozemsko, Itálie, Řecko, Německo a Polsko. Česká republika k pivotovým zemím v EU v tomto projektu nepatří.

Čínská globalizace „jinak“

Změna v Bílém domě na začátku roku 2017 předznamenala nové ekonomické zájmy a akcenty americké administrativy Donalda Trumpa. V podstatě došlo k obratu od pozitivně vnímané globalizace, kterou USA čtyři desetiletí vedly, k negativním dopadům doma a k protekcionismu či semiprotekcionismu.

Čína tuto situaci využila ve svůj prospěch, když se čínský lídr stylizoval do představitele „jiné“ globalizace, která bude rétoricky postavena na „win-win“ či vzájemné výhodnosti a na inkluzi. Čína se tak stylizuje do země, která staví alternativu dosavadní globalizace se zvláštním zaměřením na rozvojový svět a země se středními příjmy.

V konkrétním programovém provedení je iniciativa spojená s pracemi předního čínského diplomata Taj Pink-kua o mírovém rozvoji Číny a je také svým zaměřením v protikladu se západní tezí o „střetu civilizací“ i s hodnotovým viděním mezinárodních vztahů. Čína odmítá ideologii jako základ celého projektu, který jde napříč zeměmi, civilizačními okruhy a politickými systémy.

Pekingské fórum

Na tuto nit navázalo pekingské fórum nové Hedvábné stezky, které v neděli a v pondělí hostilo rekordní počet hostů ze 68 zemí světa, z toho 28 nejvyšších představitelů zemí z Asie, Afriky a také Evropy či Latinské Ameriky. A také představitele některých mezinárodních organizací včetně generálního tajemníka OSN, prezidentky MMF a šéfa Světové banky.

Samozřejmě ani tento projekt není bez konkrétních problémů. Je tu otázka, jak bude Čína stále složitější iniciativu organizovat a jakou roli v tom bude hrát politika? Rétorika, která zdůrazňuje konsenzus a rovnoprávnost, je samozřejmě atraktivní. Dá se ale uskutečňovat také v okamžicích, kdy Čína bude stát před problémem ochrany vlastních investic v zemích se slabým vládnutím (korupce, slabé instituce, vnitřní konflikty)? Nastoupí potom cestu velmocenského vměšování, kterou známe odjinud (a které Čína kritizuje)? Podobně je dobré uvažovat o reakcích USA na takový regionální nástup Číny prostřednictvím tak rozsáhlého rozvojového projektu.

Rusko, Turecko, ale i Polsko, Španělsko a Řecko

Není jistě bez zajímavosti, že se fóra účastnili dva prezidenti zemí, které mají napjaté vztahy se Západem. Rusko reprezentoval Vladimir Putin a Turecko potom Recep Tayyip Erdogan. Oba Hedvábnou stezku podpořili. K čínské iniciativě se také připojily Filipíny, které nejnověji hledají protiváhu Spojeným státům. Čína sama se protizápadní rétoriky v souvislosti s projektem vyvarovala. Ostatně Evropa či EU v ní hraje významnou roli. V Pekingu byli například premiér Řecka Alexis Tsipras a Itálie Paolo Gentiloni. Nechyběla polská premiérka Beata Szidlo a také španělský premiér Mariano Rajoy. Všechno jsou to pivotové země v Evropě pro čínský projekt.

Naopak čínský soused a druhá nejlidnatější země Asie i světa, Indie, fórum ignorovala, a to vzhledem k účasti Pákistánu a koridoru stezky, který vede přes sporné území Kašmíru. Fakticky budou za neúčastí konkurenční důvody. Na nejvyšší úrovni nebyla zastoupena ani Ukrajina, která nicméně má o čínské investice zájem a v projektu by chtěla mít roli logistického hubu. Zatímco na fóru byli zastoupeni představitelé západní hemisféry – prezidenti Chile a Argentiny, amerického prezidenta bychom tam hledali těžko...

Iniciativa není otevřeně protizápadní

Jaké jsou bezprostřední výsledky fóra v Pekingu? Podle čínské strany bylo uzavřeno na 270 konkrétních dohod a memorand s celkem 68 zeměmi světa. Čínský lídr také v Pekingu přislíbil finanční závazek Číny do projektu v hodnotě 113 miliard dolarů (podle agentury Reuters 124 miliard). To, že koordinace tak rozsáhlého projektu nemá ještě konkrétní obrysy, odrazila jeho slova, že iniciativa je teprve na počátku a bude potřebovat delší čas. Další summit byl naplánován na rok 2019.

Fotogalerie: - Prezident Zeman v Číně

Prezident Miloš Zeman při zahraniční návštěvě ČLR
Prezident Miloš Zeman při zahraniční návštěvě ČLR
Prezident ČR Miloš Zeman a prezident ČLR Si Ťin-pc...
Prezident Zeman na ekonomickém fóru v Číně
Peking, hlavní město Číny
Peking, hlavní město Číny

Společné komuniké podpořilo myšlenku volného obchodu ukotveného univerzálními pravidly Světové obchodní organizace (WTO), a odmítlo tak nápady na protekcionismus. Číně protekcionismus celkově nevyhovuje a formulace komuniké vyšla vstříc západním partnerům v Evropě. Čína totiž vstupuje – také v kontrastu s Donaldem Trumpem – „státotvorně“ (nicméně nesmíme zapomenout na to, že je kritická k Západem kontrolované finanční architektuře). Komuniké se také opřelo o kombinaci liberálních požadavků s čínskou vidinou harmonie, vzájemné výhodnosti, rovnováhy a inkluzivity.

Zásadní otázka, kterou je dobré si klást ohledně masivního projektu jako tento, zní, zda není projekt nové Hedvábné stezky vlaštovkou vzniku mnohopolárního světa, v němž už nebude mít hlavní slovo atlantický Západ? A pokud ano, co to pro Českou republiku a střed Evropy bude znamenat? A je na to vůbec připravena?


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Veronika Sušová-Salminen

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To je bordel, že jo? Tereza Spencerová sleduje nadupanou cestu Zemana do Ruska a má co říct „západním demokratům“

8:00 To je bordel, že jo? Tereza Spencerová sleduje nadupanou cestu Zemana do Ruska a má co říct „západním demokratům“

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Zeman by dostal od svých kritiků za uši, ať by udělal cokoliv, reagu…