„Podle některých českých zpravodajů a zpravodajkyň prý diskutuje o výroku pana tiskového mluvčího českého prezidenta celá Evropa…“ Doktor Zbořil zahajuje dnešní Rozjezd komentářem k rozruchu, o který se postaral tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, když na Twitter napsal: „Říše rozhodla, že se v protektorátě nebude pít tuzemák. Protektorátní vláda sklapla podpatky a poníženě poděkovala.“ Kromě našich médií zaujal i agenturu Reuters. „Také ČT bouřila, a když se vybouřila, snažil jsem se objevit jakékoli zdroje živé a mrtvé vody, kterými se napájí. Nenašel jsem je, ale přiznávám, že to bylo možná proto, že jsem nehledal příliš intenzívně. Ale přesto si dovoluji tvrdit, že jen někomu se zdá být pan Ovčáček blízkým a snadno dosažitelným terčem. Ale možná se mýlím. Vždyť nápad zrušit limity (a kšeft s povolenkami) pěstování cukru také „přišel z centra“. A s nikým to nehnulo. Ani na Hané. I tam stáli v řadách semknutých a pevných. Trochu si zanadávali, ale ani k tomu Chlumci nevyrazili. Ono by jim to stejně bylo k ničemu – stejně dnes jako v 18. století,“ podotýká Zbořil a zároveň dodává: „Proto asi v našich dnech neoslavují, protože vědí, že další podivný nápad přijde za čas a opět odněkud z Bruselu. Nehledě na to, kdyby si pan ministr Jurečka nohy uběhal a svou francouzštinou okouzlil i samotného Emmanuela Macrona. A to vše bez sousedské spolupráce s Polskem a Maďarskem, kterým jsme, ví Bůh na čí přání, ukázali záda,“ dodal.
V reakci na kritiku Ovčáček ještě znovu svůj výrok rozšířil: „Všiml jsem si, že to vadí jen novinářům devótním k Evropské unii. To přirovnání je naopak velmi přesné, v roce 1943 také zakázala Říše pěstování chmele na Mšensku,“ řekl v pátek Ovčáček iDNES.cz. „Pan Ovčáček má jednu velkou nevýhodu. I když už není tak mladý, jak vypadá, je si vědom bílých míst ve svém vzdělání. Protože mu ale nechybí inteligence, je ochoten se dále vzdělávat, učit, nebo dokonce doučovat (doporučuji práce Jana Rataje, zejména k létům 1938–1939), což jeho bývalí kolegové už dávno nečiní…,“ reagoval Zbořil. „Překvapuje mne, že mluví o devótnosti některých novinářů. O tom jsou napsány historické knihy. A stačí číst třeba jen kapitoly o druhé polovině 20. století. Tři čtyři půlobraty s jedním Axel-Paulsenem a to vše zakončeno půvabnou nebo agresivní piruetou jsou sestavami nejen krasobruslařskými, ale i novinářskými. A když jsme v tom Německu, kolik bývalých členů NSDAP sloužilo po roce 1945, v zájmu denacifikace, ve vládních úřadech, armádě a policii? A to vzpomínám jen na místa nejvyšší – bez ohledu na NDR nebo NSR,“ dodal.
Řeč o tom byla i v nedělních otázkách Václava Moravce. „Předpokládejme, že prezidentův mluvčí je příčetný, a pak se tedy nabízí otázka, jestli prezident Zeman vlastně není takovým Emilem Háchou, který vyvěsil na Hradě říšskou vlajku s hákovým křížem, protože prezident Zeman na Hradě vyvěsil po svém nástupu do funkce vlajku EU,“ připomněl moderátor postavu prezidenta, který předal české území pod obrovským tlakem pod ochranu Adolfa Hitlera. Moravec také připomněl, že se Zeman od slov svého mluvčího nedistancoval, takže takovéto paralely se prostě nabízejí. Nabízejí? Ptali jsme se doktora Zbořila. „To jsou slova nehodná dokonce i pana Moravce. Když si myslí, že je to vtipné, nechme ho na pokoji. Jistě se, jak předpokládám, tomu jeho přátelé rádi zasmějí. Někde se tomuto typu humoru říká, pokud si ještě vzpomínám na svou školní francouzštinu, l´ésprit d'escalie, což bychom mohli překládat, jako klopýtavá vtipnost, nebo vtipnost na schodišti,“ uvedl Zbořil.
Europoslankyně Kateřina Konečná v Otázkách Václava Moravce varovala před podobnými paralelami. Když Ovčáčkova slova slyšela, prý jí z toho běhal mráz po zádech, protože mezi námi jsou lidé, kteří si stále ještě pamatují hrůzy nacismu a vědí, že s dnešní Evropskou unií tyto hrůzy postě nelze srovnávat. Europolanec Polčák označil Ovčáčkovy výroky za naprosto nepřijatelné, ale doufá, že se jim jednou budeme smát. „Pro mě to jsou pohádky ovčí tetičky,“ pravil Polčák s tím, že Ovčáčka se snaží většinou ignorovat, když pronáší takovéto nesmysly. Europoslanec Svoboda poukázal na to, že poškozujeme svůj obraz i ve vztahu k Německu. „Přičemž upozorňuji, že jsme velmi závislí na potenciálních vztazích s Německem; a toto naše vzájemné vztahy poškozuje. Když mluvčí prezidenta provede toto přirovnání a prezident se od toho nedistancuje, tak je to velmi nebezpečné,“ upozornil Svoboda.
„Paní europoslankyně Konečná je konec konců přesvědčená komunistka. Možná, že někde slyšela ve své době populární Gottwaldovu větu ‚Není Němec jako Němec!‘ My jako mírně ‚vzdorující studenti v mezích zákona‘ jsme k tomu dodávali kritickou podotázku ve stylu Zdeňka Nejedlého ‚A co taková Božena Němcová?‘,“ reagoval Zbořil. „Pan doktor Svoboda ještě před několika měsíci vyzýval členy Evropského parlamentu k držení hladovky ve prospěch barmské disidentky, dnes prezidentky Su Ťji, která ‚vyhání nebo vysídluje‘ v Evropě vítané muslimy,“ dodal s tím, že političtí věštci jsou tak trochu nevyzpytatelní. „A hlavně – mají rádi definitivní až osudové výroky. Jen se jim většinou nedaří s jejich pomocí lidi, kterým v podobných situacích přestávají říkat občané, ale mluví o ‚davech‘ (což je ve Španělsku zvláštní – viz např. Ortegova Vzpouru davů aj.) přesvědčit. Pan Polčák, zdá se, ještě nedostal noty pro ‚evropský koncert‘, váhá, ale určitě je připraven přitvrdit, případně zapomenout. Konec konců, jde také trochu o to evropské obročí,“ doplňuje Zbořil.
Nebudeme vědět, kdo dal první facku a kdo koho první zastřelil
A Jiří Ovčáček okomentoval i situaci v Katalánsku. „Evropské hodnoty se nejlépe prosazují prostřednictvím težkooděnců. Probruselští hujeři nám to jistě vysvětlí stejně jako v případě migračních kvót nebo zákazu tuzemáku.“ A není sám, kdo kritizuje stav, kdy byly v den, kdy se mělo uskutečnit referendum, stovky lidí zraněny a ke slovu se dostaly i gumové projektily. Centrální vláda země v hlavním městě Madridu dala dopředu najevo, že referendum nepřipustí, a také se podle toho zachovala. „Ještě před několika minutami jsem viděl různé, někde si až příliš podobné obrazové zprávy z různých částí Katalánska. Snad bychom mohli počkat, až se nebudou monotónně opakovat stejné záběry a komentáře jen pro a proti. Jistě nejde o občanskou válku, ale do lidí se střílí, a kdo je trochu dobrodružnější povahy, rád se na to dívá. Zda je to také částí ‚řízeného chaosu‘ si nedovoluji tvrdit, ale ‚zvonku to tak vyzerá‘, jak se říká na Slovensku. Bude-li to ale takto pokračovat, za dva tři týdny už nebudeme vědět, kdo dal první facku a kdo koho první zastřelil,“ uvedl Zbořil.
Stanislav Polčák, který je v europarlamentu za STAN, považuje ukázky ze Španělska za děsivé. „Jako by to ani nebyly záběry ze země EU, ale bohužel ano. To jsou snad obrázky z Ruska, ne ze Španělska,“ řekl Polčák v ČT. Na půdě europarlamentu chce pronést interpelaci. „Není možné střílet gumové projektily do voličů, kteří nesou v ruce volební lístek. Evropská komise by to měla odsoudit,“ uvedl Polčák. Politolog k tomu říká: „Pan poslanec, ošlehaný boji v českém parlamentu a nyní také v evropských kuloárech, je náhle odvážný. Neopomněl ani vyhlásit takovou ‚malou českou válku‘ Ruské federaci. Asi i proto, že ví, že by do takové války nešel. A pokud jde o jeho představivost o tom, co je a co není válka, dovolil bych si tvrdit, že ji zná jen z televize: že mu o život ještě nešlo, že si není vědom důsledků svých činů, stručně řečeno, je tak trochu nezodpovědný.“
Psali jsme:
„Musíme tato poslední data brát s velkou obezřetností“
TOP 09 by se podle jednoho z minulých průzkumů nedostala ani do Sněmovny. Jejich předseda a ani členové strany si z toho starosti nedělají a domnívají se, že se nakonec do Sněmovny dostanou. „Ten první odhad byl od CVVM (pod 5 %), ten druhý od Median (věrný spolupracovník ČT neboli Miloslava Kalouska), asi 9,5 %. Protože CVVM mělo i v minulosti různě se od reality lišící odhady, ale hlavně bylo to poprvé, kdy vykázali číslo pod 5 %, musíme tato poslední data brát s velkou obezřetností. Předpokládám také, že v posledních dnech před volbami využije ČT všechny jí dostupné možnosti, jak přímo nebo nepřímo ovlivnit volby (viz rozbory a studie Střediska analýz a empirických průzkumů SANEP),“ komentuje politolog.
Na úvahy o TOP 09 Petra Honzejka z Hospodářských novin, který psal také o „smrti vyčpělého projektu minulosti“ reagoval Erik Tabery z Respektu. Ten se domnívá, že stát se to může, ale polemizuje se slovy o vyčpělém projektu. Naopak se domnívá, že TOP 09 je „demokratická strana jasných hodnot, která se nebojí hájit principy, jež dnes nepřinášejí žádné větší politické body. Je otevřeně proevropská, hájí nezávislé instituce, neslibuje všechno zadarmo, neveze se na protiuprchlické vlně, stejně jako se většinou vyhýbá útokům na sociálně vyloučené.“ Připouští také, že strana má za sebou skandály, přesto říká: „Kdyby se však TOP 09 nedostala do Sněmovny, byla by to ztráta stejně významná, jako kdyby se tam nedostala například sociální demokracie či lidovci.“ Politolog k těmto úvahám uvedl: „V Respektu mají výhodu, že mají dost zaměstnanců a také peněz, aby se nemuseli starat o každou korunu. To s sebou nese jakési ulpívání na povrchu, a zejména v předvolebním období se zdá, že jejich přání jsou otcem myšlenek. Navíc, např. HN mají zřejmě jednu z nejlepších redakcí, ale na druhé straně až mimořádné komerční slabiny. A potom to vypadá, jako by o nic nešlo. Jsou skutečně tak nezávislí, že jim nejde o počet denně vytištěných, ale i prodaných výtisků? Nebo jde jen o jakousi novinářskou exhibici a předvádění excentrické žurnalistiky? Ale konečně, když na to mají, mohou o sobě psát a hlavně myslet si, cokoli chtějí. A abych nezapomněl – neobtěžovat!“
Pokračují protesty proti Andreji Babišovi. Jeden z nich se konal v sobotu na Václaváku. Nechyběly ani transparenty proti zákazům a příkazům vlády, které omezují svobodu lidí, varování proti nebezpečnému nárůstu vlivu bývalých členů StB na vládu Česka či proti korupci. „Nechceme žádné StBáky ve vládě“ nebo „Serou vás vaše děti? Volte ANO a poserte jim život“, bylo mimo jiné na transparentech. „Asi jde o Andreje Babiše a stále ještě o frustraci těch, kteří v době velkých majetkových přesunů ‚zůstali pod čarou‘. A pokud jde o ty vulgarity, přece měla zvítězit pravda a láska. Nezvítězily, a dokonce i mnozí protagonisté té ‚Zahradní slavnosti‘ pro 15 milionů už umírají,“ komentuje Zbořil.
Šíření názorů je u kardinála nejen právo, ale i povinnost…
Rozruch vzbudilo svatováclavské kázání kardinála Duky ve Staré Boleslavi. V něm vyjádřil naději, že říjnové volby pomohou prosadit umlčovanou většinu společnosti. „Jen tak nebude většina manipulována a ovládána rozmary některých menšin,“ dodal. Posléze v kázání například prosil svaté Cyrila a Metoděje, patrony Evropy, aby se přimluvili za evropské národy. „Kéž se navrátí ke svým křesťanským kořenům, znovu naleznou svoji identitu a zachovají starý kontinent dalším generacím,“ přál si. Modlil se také za uprchlíky, a to slovy: „Kéž s naší pomocí najdou odvahu vrátit se do zemí svých otců, stanou se novou nadějí pro své národy a obnoví svá města, kde budou žít v míru a pokoji.“ Následovaly další prosby ke svatým, například aby církev našla odvahu postavit se proti „zhoubě genderových teorií“, za tradiční hodnoty a vše zakončil modlitbou za české školství. „Kéž dokáže i v dnešní době plné relativismu a všemožných nástrah vychovat z mladých lidí opravdové osobnosti, které se stanou zodpovědnými dědici české země,“ prosil.
„Pan kardinál se nestydí za své názory a při nejrůznějších projevech na veřejnosti je šíří. Konec konců je to nejen jeho právo, ale i povinnost. Proto byl vybrán a proto mu byla svěřena tak velká důvěra. Kdo si není jistý, nechť se začte do Dějin literatury české Jaroslava Vlčka, zejména té části, která popisuje komplikované vztahy církve, poddaných a státu na konci 17. a v celém 18. století. Byla to nejen léta hledání a nalézání vztahu věřících k církvi, ale i hledání nové cesty církve k věřícím,“ uvedl Zbořil. „Stav věcí je dnes sice trochu jiný, ale základní vztahy mez člověkem a vírou, mezi bohatými a trpícími a zištným jsou stejné...,“ dodal.
Kritika na sebe nenechala dlouho čekat, na Twitteru se například rozepsala právnička českého rozhlasu takto: „Duka je stoka. Taková malá rýmovačka na sváteční večer. Nenechme si ho zkazit přátelé.“ A například Pavel Šafr reagoval článkem: Když kardinál Duka brání „umlčovanou většinu“, tak to smrdí čertem. „To přece není kritika, ale překřičování. Nezáleží ani na tom, kde kdo studoval a kde se čemu naučil. Ale doporučoval bych se takovými hulváty příliš nezabývat. Zřejmě u nich byla zanedbána už ‚výchova v klínu mateřském‘,“ uzavírá Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
