Tohle ještě k volbám nikdo neřekl. Bohumil Pečinka našel zásadní věc, která zapadla

10.10.2016 9:14

POLITOLOGOVÉ Tyhle volby nemají výrazného vítěze, protože i v případě hnutí ANO Andreje Babiše jde o utrápené vítězství, říká publicista a politický komentátor Bohuslav Pečinka. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz analyzuje výsledek voleb a přichází se zajímavými postřehy. „Tyto volby ukázaly jedno: je ještě šance založit další protestní stranu, která může příští rok ve volbách uspět. Má to cenu, voliči jsou na to nastaveni, ztratili zábrany hlasovat pro jakýkoli experiment,“ prohlásil známý novinář.

Tohle ještě k volbám nikdo neřekl. Bohumil Pečinka našel zásadní věc, která zapadla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohumil Pečinka

Vy jste ve svém blogu koncem minulého týdne předpověděl vítězství hnutí ANO, byť jste myslel, že vyhraje v méně krajích. Jste překvapen tak velkou prohrou sociální demokracie, která ve většině krajů vládla?

Já jsem v pátek předpověděl, že Andrej Babiš zvítězí v sedmi krajích a ve čtyřech zvítězí sociální demokracie. Ta dvě vítězství se přesunula od sociálních demokratů k panu Babišovi, ale ve dvou krajích to bylo těsné, takže to mohlo být trochu jinak. Teď se budou sestavovat krajské koalice, a když je poměr devět dva mezi dvěma hlavními stranami v počtu vítězství v krajích, nikde není řečeno, že to nebude nakonec sedm ke čtyřem, protože už jeden kraj – Královéhradecký – se domluvil na modelu všichni proti Babišovi. Stejně se to rýsuje v kraji Plzeňském a není vyloučen například ještě Středočeský, takže to může být nakonec šest ku pěti, když to řeknu v této sportovní terminologii.

Je vítězství Andreje Babiše tak přesvědčivé? Zvítězil sice ve většině krajů, ale jen více než dvaceti procenty hlasů.

Do krajů se volí od roku 2000 a Babiš vyhrál procentuálně i v absolutních číslech s nejmenším počtem hlasů. Nikdo s tak nízkým počtem hlasů ještě nikdy nevyhrál. Tento výsledek by jindy stačil třeba jen na třetí čtvrté místo. ANO v posledním průzkumu, který si sami dělali, bylo na třiceti procentech. Pro samotného Babiše je to tedy utrápené vítězství. Sice zdůrazňuje, že vyhráli v devíti ze třinácti krajů, ale vítězství si představoval úplně jinak. Vidí, že může být v krajích vynulováno koalicemi proti Babišovi. ČSSD určitě prohrála, prohráli i komunisté, ti ztratili polovinu mandátů, ale v těchto volbách není moc vítězů. Krajské volby byly tentokrát zvláštní tím, že jsou bez vítězů. Jiná věc je, jak se politici tváří, protože se tak musí tvářit, i když prohrají.

Takže skutečně nevidíte žádného vítěze v těchto volbách? Ani mezi těmi menšími subjekty, které neměly ambici zvítězit, ale prorazit do krajů?

Za jednoho z minivítězů považuji koalici Okamura–Zemanovci, protože oni bojovali na několika frontách o to, kdo bude hlavním lídrem protiimigračních sil. A zvítězili zřejmě oni. Nebude to Konvička, nebude to klasický Úsvit, a to něco naznačuje. Také se ukazuje, že když KDU-ČSL zamaskuje svou značku do nějaké koalice pro něco, tak jsou jejich volitelní. Myslím, že vyvinou velkou snahu vytvořit například se Starosty a nezávislými dohromady něco, co skryje jejich identitu i před těmi následujícími volbami.

To se vlastně už ukázalo ve volbách do magistrátu hlavního města Prahy, kde nikdy pořádně neuspěli, ale v rámci Trojkoalice dosáhli před dvěma roky nebývalého úspěchu.

Ano. Ale v těchto krajských volbách nemůžeme hovořit o jednoznačných výsledcích. Nemají velké vítěze, jediný větší poražený je sociální demokracie, protože přece jen měla jedenáct hejtmanů, teď jich bude mít polovinu, takže přece jen je velkým poraženým, a samozřejmě vedle nich i komunisté, kteří získali jen polovinu mandátů, ale pak jsou jen malí vítězové.

Čím to bylo způsobeno? Malou účastí voličů?

Když se podíváme na výsledky krajských voleb od roku 2000, nebyly tam dramaticky odlišné volební účasti. V těch pětatřicet procent voličů jsem ani nedoufal, protože volební nenálada byla obrovská, takže to zase není tak málo. Dnes Babiš získal přes pět set tisíc hlasů, ale před osmi lety dostal v krajských volbách tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek téměř dvojnásobek hlasů, přitom volební účast nebyla dramaticky jiná. Tím chci říci, že politická scéna se vlastně fragmentuje, tříští se, už to postihuje i vládní ANO. Babišovo hnutí už není bráno jako hlavní protestní strana a je už trochu řazeno k tradičním stranám. Ukazuje se, že lidé úplně ztratili zábrany a jsou schopni rozhazovat hlasy plošně mezi sebemenší strany.

Projeví se úspěch hnutí ANO podle vás i ve výsledku senátních voleb, které probíhaly současně?

Tam se neodvážím prognózovat, protože ve druhém kole bude volební účast tak nízká, že o konečném vítězi budou rozhodovat desítky hlasů.

Co říkáte tomu, že do druhého kola senátních voleb neprošli někteří známí lidé jako například Vlastimil Harapes, muzikant Felix Slováček, bývalý ředitel Sazky Aleš Hušák, bývalý vzpěrač Ota Zaremba, šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebo protiislámský aktivista Martin Konvička?

Myslím, že v senátních volbách je stejný trend, že lidé stále víc volí méně podle stran a více podle nějakého regionálního povědomí, regionálního ukotvení. Je to také protestní a nejde tam dát společný jmenovatel. Jediný trend je fragmentace politické scény.

Co považujete na těchto volbách za nejzajímavější?

Myslím, že se mi podařilo chytit jeden trend, který je na těchto volbách nejdůležitější a který potvrdil dlouhodobé směřování Andreje Babiše. Tím trendem je to, že on oproti volbám 2013 z poloviny vyměnil voličskou základnu. Přestávají ho volit voliči středu a pravice, teď luxuje komunisty a sociální demokraty a oni na to doplatili. To je strašně důležité. Zpočátku chtěl mít Andrej Babiš rétoriku pravicové strany – nezvyšujeme daně apod. – ale dnes bude muset svůj program přizpůsobit faktu, že se z jeho hnutí stává středolevicová strana. To je a bude velmi důležité z několika důvodů. Za prvé to, co se už vědělo před volbami, že bude přímý konkurent sociální demokracie o stejný elektorát, se ukázalo, ale netušil jsem, že ANO bude takový konkurent komunistů, že jim takhle pustí žilou. To je druhá věc. A třetí věc: zachytil jsem tam další trend, že velká část voličů středu a pravice nemá koho volit, buď nejde k volbám, nebo to hází různým regionálním stranám a podobně, takže ještě nikdy neleželo tolik volných pravicových hlasů na zemi. A nikdo si o ně nijak zvlášť neříká, což je na tom to zajímavé. A když si o ně nikdo v těchto volbách neřekl, neznamená to, že ve volbách, které budou za rok, si o ně neřekne. Teď bude velký boj o to, kdo vyluxuje tento prostor, který opustil Andrej Babiš. To bude důležité pro období následujících dvanácti měsíců.

To jsou zřejmě voliči, kteří odešli od ODS k Andreji Babišovi a kteří jsou teď jeho politikou zklamáni. Čím to je, že se nevrátili zpět k ODS či TOP 09 nebo třeba k pravicové alternativě – Straně soukromníků a Svobodným?

Důvěra se obnovuje strašně složitě a trvá to dlouho. Někdy půl generace, někdy generaci, je to složité.

Může mít prohra sociálních demokratů nějaké důsledky pro vedení strany, konkrétně pro předsedu Bohuslava Sobotku, když mu na druhou stranu výsledky krajských voleb rozmetaly největší potenciální opozici – hejtmany v krajích v čele s šéfem Asociace krajů a v minulosti největším vnitrostranickým rivalem Michalem Haškem? Jediný, kdo výrazněji uspěl, byl jihočeský hejtman Zimola.

Podle mne udělala sociální demokracie zničující věc před třemi lety, když měla po celostátních volbách zhodnotit výsledek, který byl oproti očekávaným třiceti procentům o deset procent nižší. Pak vládu s Babišem sice sestavili, ale bylo to udřené vítězství. V boji o interpretaci výsledku pak bylo zlikvidováno celé jedno křídlo krajských lídrů. S nimi do ústraní odešli další lidé. Řekl bych, že sociální demokracie ročník 2016 je jako ODS ročník 2012. Tam je fázový posun zhruba čtyři roky. Kde byla ODS v roce 2012, je ČSSD dnes. Tam je vidět, jak se strašně ČSSD personálně vyprázdnila. Vnitřními boji i jinak. Nedovedu si teď přesně představit, co by musela udělat, aby uspěla v celostátních volbách. Ale musela by přijít například s novým lídrem. Neříkám, že by Bohuslav Sobotka musel odejít. Ale někdy je ve volbách dobré vsadit na novou tvář, nemusí nutně odejít předseda. V ČSSD je dnes prostě situace taková, jako by byla v ODS, kdyby tehdy Šlachta nevniknul na Úřad vlády a ODS šla do voleb s Petrem Nečasem. Bylo by to strašně utrápené a nemělo by to šťávu. Takže teď čeká sociální demokraty fatální rozhodnutí, ale jestli strana bude v tomto trendu pokračovat, jde si pro druhé místo. Ono to nebude špatné, pan Babiš jim dá finance a vezme si Úřad vlády. Ale jestli chtějí sociální demokraté dobrý volební výsledek, musí něco udělat. Protože tyhle volby ukázaly to, co volební průzkumy říkají už delší dobu: Babiš se posunuje doleva, z Babišova hnutí se stala středolevicová strana a oni spolu hrají na politickém tržišti o stejné voliče. V takovém případě není možné nejít do střetu, nepostavit Babišovi někoho mladého jako například Zimolu, který bude mít něco, co Babiš nemá. Ten posun doleva ze strany Babiše musí nějak českou levici aktivizovat, protože tam dojde k hlavnímu střetu voleb v roce 2017– o levicového voliče.

Některé strany uspěly v krajských volbách lépe jako například Starostové a nezávislí, některé proti očekávání hůř jako Soukromníci se Svobodnými. Nepřekvapilo vás, že po ranách, které připravila vláda na živnostníky, kontrolní hlášení nebo elektronická evidence tržeb, nezískaly tyto strany větší podporu? Nebo se to projeví později, až EET začne fungovat?

Já jim v celostátních volbách nevěřím. Za vítěze voleb hodně považuji takové ty krajské koalice vedené z pozadí lidovci a okamurovce, o těch jsem netušil, že se tam dostanou. Myslel jsem, že protiislamisty pobere Babiš, ale ukazuje se, že je tu prostor ještě pro jednu antiimigrační politickou sílu. Ve středních Čechách se ukazuje, že když je dobře usazený lídr jako paní Drábová, má politická strana šanci. Ale nijak bych to se STAN nepřeceňoval, oni nemají jasný profil, těkají po politickém trhu a není jasné, kam se přidají, kdo bude lídr, zavřou jim jejich lídra, je to strašně křehké těleso, které může kdykoli vybouchnout. Tyto volby ukázaly jedno: je ještě šance založit další protestní stranu, která může příští rok ve volbách uspět. Má to cenu, voliči jsou na to nastaveni, ztratili zábrany hlasovat pro jakýkoli experiment. Podle Forbesu je u nás asi šedesát miliardářů, každý z nich může vytvořit stranu a může relativně uspět. To je pro mne poselství těchto voleb.


 

reklama

autor: Libuše Frantová

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…