Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
I v minulém týdnu přicházely z Ukrajiny dramatické zvěsti ať už o pokračujících bojích, protichůdných informacích o pádu malajsijského letadla nebo rezignaci vlády. „Je to vlastně rozvrat země ve všech možných úrovních. Orgány státní moci v Kyjevě nejsou s to kontrolovat území celé Ukrajiny a dokonce ani orgány místní moci povstalců nejsou schopny kontrolovat ta svoje území, kde vyhlásily buď nezávislost na Kyjevu nebo nějaký typ autonomie. Moc se přesouvá z místa na místo podle toho, kde právě jsou lidé, kteří jsou ozbrojeni a kteří mají v té konkrétní chvíli to místo ve své moci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Ve východní Ukrajině tak nikdo pořádně neví, kdo vládne, ale klid není ani jinde. Starosta města Kremenčuk v centrální části Ukrajiny byl zastřelen a dům starosty ve Lvově na západě země byl zasažen střelbou z granátometu. „Incident ve Lvově svědčí o tom, že na té relativně klidné západní Ukrajině se také jedná na úrovni politické reprezentace o nějaké problémy. A chaos je i v Kyjevě. Ukazuje se, že prezidentské volby byly až příliš rychlé a že prezident nemá takovou moc, aby dokázal alespoň ovlivnit jednání vlády. To, že pan Jaceňuk podává demisi, kterou prezident nepřijme, jen potvrzuje, že se nestabilita přenesla už do samotného Kyjeva,“ míní Zdeněk Zbořil.
O ekonomickém rozvratu na Ukrajině se téměř nemluví
V rovině vojenské se ukazuje, že povstalci na různých místech jsou vybaveni nejrůznějšími zbraněmi. „Za přímo alarmující bych považoval, kdyby se ukázalo, že je mají ze skladu ukrajinské armády. Pak by bylo zjevné, že vojáci ukrajinské armády nějak spolupracují s jakousi místní politickou autoritou. A skoro vůbec se nemluví o tom, jak rozvrat pokračuje na úrovni ekonomické. Je-li pravda, že boje a chaos jsou tak rozsáhlé, jak říká pan Jaceňuk, že nejsou s to zaplatit za naftu pro své tanky a nejsou s to vyplácet vojákům gáže, tak to je ten první sled,“ poukazuje politolog na to, že ve stejné situaci se zřejmě ocitají také státní úředníci a orgány státní moci.
Psali jsme:
Místní velkopodnikatelé zřejmě své peníze a zisky, pokud vůbec nějaké mají, ukrývají v zahraniči a kyjevská vláda je tak sotva schopná čerpat peníze, které dostane jako půjčku od Mezinárodního měnového fondu nebo odněkud z Evropy. „A je tam také lidský faktor, že trpí civilní obyvatelstvo. To je zločin bojujících stran, že se nedokázaly domluvit na příměří. A alespoň podle těch zpráv o obětech se zdá, že dnes už je víc obětí mezi civilním obyvatelstvem než z řad ozbrojených jednotek a kyjevské armády. Tak jak to řekl nějaký představitel OSN, na Ukrajině je občanská válka a počet obětí může za nějakých nových okolností dramaticky vzrůstat,“ obává se Zdeněk Zbořil.
V pohledu na sankce proti Rusku není Evropa jednotná
Dění na Ukrajině je provázeno diskuzí o zavedení sankcí vůči Rusku ze strany Západu. „Probíhá ale podivně a chaoticky, protože Evropa není ve vztahu k Rusku jednotná. Někdo tam má větší zájmy, jiný menší. Velká Británie žádné, a tak závidí Německu a podává jiný výklad všech událostí a chce sankce. Ale je otázkou, do jaké míry se bude dodržovat to, že někteří představitelé Ruské federace nebudou moci jezdit do Evropy. Když vidím těch padesát tisíc Rusů v Kitzbühlu, tak si neumím představit, že by si tam nějaký místní hoteliér nebo starosta Kitzbühlu dokázal striktně vyložit rozhodnutí Evropské komise a zakázal Rusům jezdit lyžovat do Alp,“ přiznává politolog.
Z toho je zřejmé, že země jako je Rakousko, ze tří čtvrtin závislé na turistice, se musí chovat jinak než Britové. „To samé je samozřejmě s Francií, což je vidět na případu lodí třídy Mistral, že si přece nemůže dovolit proto, že se to Londýnu nebo někde za mořem nelíbí, odřeknout obchod, o který se jedná,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil a od evropských velmocí přesouvá pozornost na české prostředí, jemuž by ekonom Tomáš Sedláček – soudě podle jeho blogu na Aktuálně.cz – obchodování s Ruskem zcela zatrhl.
Ve vojensko-politickém byznysu bratr nezná bratra
Je totiž přesvědčen, by Rusko v případě embarga Západu na vojenský materiál našlo ve světě celou řadu dodavatelů. „Jak řekl předseda Sdružení výrobců a prodejců vojenské techniky nedávno v České televizi, ve vojensko-politickém byznysu bratr nezná bratra. Jakmile vypadne česká firma, tak v tu ránu nastoupí jiná odjinud a možná dokonce i ze zemí, které se k tomu omezení obchodních styků připojí a budou se snažit to embargo obcházet. Jestli si Evropská komise myslí, že ta její rozhodnutí vyvolají v Ruské federaci takový stav jako na Kubě, kde to embargo platí léta, k ničemu nebylo a obchází se ze všech možných stran, tak to je jenom iluze,“ tvrdí politolog.
Na domácí politické scéně v uplynulém týdnu zaujala estráda v podání poslanců ČSSD při hlasování o pozměňovacím návrhu svého stranického kolegy Milana Urbana, díky němuž by se snížila spotřební daň na benzin a naftu. „To byl projev nekompetentnosti poslanců ČSSD a ignorance, že si to ani netroufáme přiznat. Proto nás napadá, že šlo o nějaký projev prázdninového odporu vůči stranickému šéfovi Bohuslavu Sobotkovi, protože si nepřipouštíme takovou hloupost, že nedokážou ve svém klubu projednat hlasování, ve kterém jde údajně o 14 miliard příjmu do státního rozpočtu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Kardinální chyba předsedy poslaneckého klubu ČSSD
Sám žasne nad tím, že tento deficit jednání uvnitř klubu musí zachraňovat předseda strany. „To všechno měl vyjednat předseda klubu, který se ale po celé té akci, za níž je de facto odpovědný, tváří, jako kdyby se nic nedělo. Já to považuji za jednu z kardinálních chyb předsedy klubu. V minulosti se tohle v armádě řešilo tím, že se generál uzavřel v jedné místnosti, dal se mu jeden náboj a dopřála chvilka samoty. To je úplně absurdní, co se tam odehrálo. Nevím, co je na tom pravdy, že kromě těch 17 sociálních demokratů, kteří hlasovali pro Urbanův pozměňovací návrh, tam bylo ještě dalších dvacet poslanců ČSSD, kteří se zdrželi hlasování. Pak je to revolta inspirovaná jenom hloupostí,“ konstatuje politolog.
Tomio Okamura
Počínání poslanců ČSSD rozzuřilo předsedu ANO a ministra financí Andreje Babiše, který nešetřil peprnými výrazy. „Říkal o některých poslancích, že se chovají v Parlamentu jako exhibicionisté, kteří se dohadují – a teď cituji – ´kdo ho má většího´. To je charakteristika situace v Parlamentu, která ještě za těch více než dvacet let nezazněla, ale pro normální lidi to tak vypadá. Pan Babiš skutečně přesně vyjádřil to, co si lidé o Parlamentu myslí. Úroveň sněmovny přece nesnižují tyto výroky, které se hojně citují, třeba pana Okamury nebo pana Babiše, ale nekompetentnost různých jiných politiků,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Andrej Babiš promluvil z duše většiny občanů
To, co pronesl Andrej Babiš, mu může přinést jen další politické body. „Myslí si to totiž spousta občanů České republiky a to, že by to řekli jinými slovy a za jiných okolností, na věci nic nemění. Ukázalo se, že i pan Okamura, který jinak ztrácí popularitu, podal zprávu o tom, jak to probíhalo, lépe než parlamentní zpravodajové. Jsem přesvědčen, že lidé, kteří přicházejí do politiky s tím, že je třeba rozmetat struktury, jež tady fungovaly v rámci soutěže politických stran, byť je to názor velmi radikální, tak naopak získají body. A kdyby to nebylo v prázdninovém období, ale až těsně před volbami, tak by to přineslo hnutí ANO určitě pozitivní body,“ soudí politolog.
Ing. Miloš Zeman
Na čtvrtek se pokusili poslanci KSČM a hnutí Úsvit svolat mimořádnou schůzi, ale nepodařilo se schválit program, jímž měly být církevní restituce. Pražského arcibiskupa a kardinála Dominika Duku snažení komunistů vyprovokovalo ke komentáři, který umístil na svůj blog na Aktuálně.cz. V něm se do komunistů rázně opřel, nazval je ohroženým druhem, protože prý věkový průměr jejich voličů je 61 let a z lidí pod 30 let věku je nevolí skoro nikdo. „Straníci jsou pak v průměru ještě o šest let starší a každý rok jich kolem 6000 zemře a pouze 600 nových členů přijde,“ zdůvodnil kardinál Dominik Duka, proč považuje komunisty za ohrožený druh.
Už Jan Hus označoval církev za nevěstku babylónskou
Zdeněk Zbořil v té souvislosti vzpomíná na jednání ještě v Občanském fóru, když přišla řeč na restituce. „Ptal jsem se, jak se stanoví časový limit. Zda to bude 25. únor 1948, nebo 9. květen 1945, nebo třeba 15. březen 1939, zda tím limitem nebude pozemková reforma z dvacátých let a zda to nebudou josefinské případně tereziánské konfiskace. A pak jsem to uzavřel poznámkou, že za chvíli budeme u bělohorských konfiskací. A všichni se smáli a já jsem to také říkal s úsměvem a provokativně. No a neuteklo ani dvacet let a jsme u toho a skutečně se dohadujeme, jestli opravdu některé ty požadavky nejdou za rámec těch původně stanovených limitů,“ poznamenává politolog.
Představitelé katolické církve by se podle něj měli zdržet některých divokých výroků už jen pro popularitu knihy Pobělohorské konfiskace, v níž je spousta argumentů do diskuze. „Konfiskace vidíme pořád jen jako záležitost zrůdného komunistického režimu, který jsme odsoudili, ale přece k těm konfiskacím docházelo mnohokrát v dějinách. Komunistům se daří prostřednictvím tohoto problému vracet to téma, které má v českých dějinách velkou popularitu už od označování církve Janem Husem za nevěstku babylónskou,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil, že KSČM hledá možnost nejen se populisticky zalíbit voličům, kteří byli v této věci ČSSD v podstatě podvedeni.
Prezidentova výtka premiérovi za ponižování Česka je lichá
Komunistům to ale také pomáhá vyhnout se tématům, která jsou pro ně ošidná. „Všimněte si, jak jsou velmi opatrní v otázkách, které se týkají zahraniční politiky a zejména té ukrajinské krize, aby je nikdo nemohl napadat, že jsou proruští. A jak se vyhýbají i jiným tématům a soustřeďují se na ta tzv. malá témata, která mají význam lokální, a problém církevních restitucí také převádějí na tuto úroveň. Když se někde vydává nějaká budova, tak se zkoumá, zda to nebyl sirotčinec, škola nebo nemocnice. Taková drobná agitace proti katolické církvi přináší do jisté míry ovoce a z reakce pana kardinála Duky je zřejmé, že se katolické církve dotýká,“ myslí si politolog.
Na závěr si nechal hnutí ANO jednak na té nejvyšší, ale i komunální úrovni. Předseda Andrej Babiš i jeho ministři se hřejí v přízni prezidenta Miloše Zemana, zatímco premiér Bohuslav Sobotka to od něj schytal za debatu o eurokomisaři v Bruselu. „Pan prezident byl v poslední době autorem tolika kontroverzních vyjádření, že nevím, jestli pan Babiš o takovouhle popularitu vlastně stojí. A ta výtka panu Sobotkovi, že si jel schválit paní Jourovou do Bruselu, je samozřejmě lichá, protože pan Sobotka tam jel kvůli něčemu jinému. Tu zmínku o ponižování České republiky bych bral velmi střízlivě, abychom se nedostali k tomu, že jsme poníženi už tím, že jsme členskou zemí Evropské unie,“ nabádá Zdeněk Zbořil.
Nováčci na kandidátce ANO pomohou, ale jejich loajalita je ve hvězdách
Hnutí ANO už také představilo složení své pražské kandidátky pro komunální volby. „Je zajímavá tím, že ti lidé jsou v pražském prostředí téměř neznámí. Jedinou výjimkou je Eliška Kaplicky, což je ale zvláštní postava, která rozhodně jako kandidátka na nějakou funkci v pražském zastupitelstvu příliš bodů panu Babišovi nepřinese. Ale ani tak nejde o to, jestli ti kandidáti jsou dobří, nebo špatní. Problém Prahy spočívá v tom, že už je přesycená skandály všech zavedených politických stran, ať už je to odcházející ODS, nebo stále sílící TOP 09, ale také s nimi věčně pospojovaná ČSSD,“ připomíná politolog.
Tento problém se opakuje v různých podobách jako lokální problém ve všech městských částech. „Ti veřejně nepříliš známí političtí nováčci nemusí své strany, které je na kandidátku do velkého pražského zastupitelstva nominují, oslabit. Naopak jako nové tváře by mohly získat nějaké body. Ale zda pak budou vůči svým stranám loajální, to bych si vůbec netroufl říct. Protože jak se lidé dostanou i k malému podílu na moci a na rozdělování peněz z rozpočtů, tak tam se loajalita velmi rychle mění a řekl bych, že až ztrácí. A může se ukázat, že ty nominace byly zcela chybné a že to spoléhání se jenom na lidi nové v politice by se nemuselo vyplatit,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Fotogalerie: - Stop zabíjení
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
