Fotogalerie: - Posthororová Oděsa
Od počátku trvání ukrajinské krize se snad ještě nestalo, aby vysoký americký představitel veřejně kritizoval činitele kyjevské vlády. Až teď při nedávném jednání v Soči to udělal ministr zahraničí USA John Kerry, když napomenul ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Jak si nejen toto, ale obecně možný posun v americko-ruských vztazích vykládat, odpovídá novinář a analytik Erik Best.
„První věcí je ona kritika na adresu pana Porošenka. Mám pocit, že tam byl podmiňovací způsob a ta kritika nebyla tak razantní, jak někdo, včetně vás, o tom mluví. Možná se mýlím, ale měl jsem z toho dojem, že Kerry nebyl úplně v obraze a říkal ‚kdyby to takhle bylo, doporučil bych mu, aby tak nepostupoval…‘ Máte ale pravdu, že je vidět posun nejenom při jednání v Soči, ale obecně. Od té doby se o tom příliš nemluví a to jen přiživuje spekulace. Poprvé mám navíc pocit, že ruská a americká média víceméně říkají totéž, a sice že se Obama a Kerry snaží přiblížit Rusku, protože potřebují ruskou podporu pro důležitější věci, jako Írán a Sýrie. Ten posun je samozřejmě překvapující, ale není úplně jasné, že se to stalo. Zatím jde o pouhou interpretaci. Slyšeli jsme, co říkal Kerry, pak jsou ale další signály o tom, že věc není tak jasná,“ míní Best.
A dokazuje to prý další skutečnost. „Člověk, který implementuje americkou politiku, Bruce Jackson, řekl, že Porošenko neplní, co slíbil, a musíme to konstatovat bez ohledu, zda se nám to líbí nebo ne. Ten člověk sice není přímou součástí americké administrativy, vystupuje však v médiích, když administrativa chce něco dát najevo. A další signál. V pondělí byla v Moskvě náměstkyně Kerryho, Victoria Nulandová. Nevíme sice přesně, o čem se mluvilo, ale samotný fakt, že Nulandová jede do Moskvy poté, jakou roli hrála na Ukrajině, to je významná věc jen přispívající k tomu, o čem mluví ruská i americká média. Tedy, že jde o přibližování se,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz.
Dá se říci, že USA k tomu vedou především ony zmiňované „důležitější věci“ jako problematika Sýrie nebo Íránu a jeho jaderného programu? „Ano, to je jedna část. Důležitý moment byl, když John Kerry po schůzce s Putinem a Lavrovem na tiskovce řekl, že je jasné, že je lepší mluvit přímo s těmi, kteří rozhodují. Takže povýšil Moskvu mezi ty, kteří spolurozhodují, co se týče Sýrie a Íránu. Musíme k tomu také dodat druhou stránku mince – USA víceméně přiznávají, že sankce nemají takový vliv, jaký byl očekáván, a muselo dojít ke změně politiky. Pokud by sankce měly větší dopad, Kerry by takhle nemluvil a ani by nejel do Soči,“ soudí analytik.
Měl tedy prezident Miloš Zeman pravdu, že sankce budou do konce roku zrušeny? „Sankce Rusko sice oslabily, ale ne do té míry, jak s tím počítali Američané. Co se týče pana Zemana, kritizuji ho, co se týče vystupování a podobně. Uznávám ho ale, když má pravdu. Moje konkrétní kritika vůči panu Zemanovi je, že on kritizuje evropskou politiku mimo EU místo toho, aby tak činil v rámci EU. Nicméně to, co říká, je víceméně správné, tedy, že sankce nebudou mít takový vliv. Zcela zrušené nebudou, to je jasné, ale i Kerry říká, že chtějí začít sankce postupně snižovat. Nebudou úplně zrušeny kvůli Krymu, protože to nejde zrušit hned, jinak by to snížilo důvěryhodnost USA,“ je přesvědčen Erik Best a podotýká, že i New York Times napsaly, že chce Obama začít snižovat sankce. „Zeman v tom tedy měl pravdu, ale nemohl vědět, že přijde ten posun, který je politický. Obamova administrativa potřebuje posunout své priority na Blízký východ,“ doplňuje.
Máme očekávat, že změna zahraničněpolitických priorit USA povede k uklidnění situace na Ukrajině? „Pro Porošenka, a zvlášť Jaceňuka, je tam nějaký konflikt skoro nezbytný, protože bez toho možná přijdou o místo. Oni možná nechtějí totální válku, ale nějaký konflikt, aby to mohli svádět na Rusko, je z jejich pohledu nezbytný. Nový posun znamená, že Američané už s tím nebudou tolik souhlasit. Pro Jaceňuka bude proto těžší konflikty vyvolávat. USA budou vyžadovat zmírnění a mluvil o tom už Kerry. To je klíčový moment. Nějaký menší konflikt už nebude ze strany Spojených států považován za porušení minských dohod. Zatímco před dvěma měsíci by to bylo jinak,“ sděluje Best.
„Celá situace bude nepříjemná pro mnoho českých komentátorů, protože někteří z nás od začátku více mluvili o tom, že jde o geopolitický souboj mezi Ruskem a USA a že tam je to hlavní bojiště, i když konkrétní vojenský konflikt byl na Ukrajině. My jsme říkali, že to není boj o orientaci Ukrajiny, ale součást geopolitické hry Spojených států, a že jejich záměry se mohou změnit kdykoli. Problém nastane, když se určití protiruští komentátoři budou muset smířit s tím, že USA už tolik neobhajují hodnoty, o které všichni ti komentátoři bojovali. Já opravdu nevím, jak na to budou reagovat. Budou to ignorovat a nepsat o tom? Anebo přiznají, že najednou Ukrajina není tak důležitá, a popřou tím své předchozí novinové bitvy za západní hodnoty?“ zakončuje své hodnocení pro ParlamentníListy.cz novinář Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
