„V příštích parlamentních volbách máte opět můj hlas,“ zkonstatoval prezident Miloš Zeman ve svém proslovu na sjezdu SPO. A jak se na situaci Strany práv občanů dívá politolog Zdeněk Zbořil? „SPO má velký hendikep, kterým je výsledek posledních voleb, a dokonce i ne příliš taktní chování pana prezidenta ke straně původně ‚přátel Miloše Zemana‘. Je předmětem kritiky komentátorů, kteří mají snadný přístup do pořadů ČT, a ačkoli má relativně dobrou teritoriální strukturu, má to svoje důsledky v různých krajích ČR.“ Její „politický personál“ má, jak politolog upozorňuje, z minulosti různé zkušenosti, a to pozitivní i negativní. Zároveň analytik upozorňuje: „Znovuzvolený předseda SPO Jan Veleba je kritikem zejména ČT, a proto se objevuje na obrazovkách málokdy, a pokud ano, je většinou neprávem kritizován, až hanoben. Protože se SPO považuje za obhájce tradičních zájmů venkovského obyvatelstva a je si vědoma tohoto nedostatku, vypomáhá si kvalitní přítomností na sítích. Je ale otázkou, zda to v nadcházející předvolební mediální válce bude stačit.“
„Obavy, že podpora Miloše Zemana SPO mu uškodí v řadách jeho přátel i nepřátel v ČSSD, je zbytečná. Mezi některými by podporu nezískal, i kdyby se přihlásil za individuálního člena IV. internacionály. A přízeň Miloše Zemana SPO bude mít také svá omezení, protože volby do PS PČR jsou jiný politický proces než volba prezidenta. A kdo, třeba i v čele, podporuje Miloše Zemana, nemusí podobnou přízní obdarovat i politickou stranu jeho přátel,“ dodává dále Zbořil.
SPD se SPO do voleb? Velmi složité s ohledem na ambice a věk kandidátů
Zeman vytkl v už zmiňovaném proslovu členům SPO, že se před volbami kvůli vidině dobrých preferencí rvali o místa na kandidátkách jako koně. Pak analyzoval, jak by mohla dosáhnout SPO úspěchu, a připomenul, že s SPD mají mnoho společného, a když už koneckonců byli úspěšní v krajských volbách, kde šli do voleb právě s okamurovci, co to zkusit znovu. „Jeden z modelů, který by mohl pomoci k úspěchu SPO, protože, buďme objektivní, strana SPD má o něco větší podporu, je to, že by to byla SPD s podporou SPO, ale pouze za jedné podmínky. Že to bude spolupráce naprosto rovnoprávná,“ řekl prezident. Ale jak už víme, Okamura je vázán dva měsíce starým rozhodnutím, že do voleb půjde SPD samostatně. Je možné, že by přehodnotili v SPD názor? „Miloš Zeman se už před lety projevil jako obratný vyjednavač neočekávaných koalic a spojení různých politických stran. Jeho rada snad není ‚radou knížecí‘ a bude záležet na vývoji preferencí SPO i SPD, zda se jí obě strany budou řídit, nebo zda ji oslyší. Rozhodnutí SPD o tom, že půjde do voleb samostatně, je závazné jen potud, že se může změnit, až předvolební preference budou nízké a málo nadějné. Ale i tak by muselo jít nikoli o volební koalici dvou stran (s požadovanou 10% vstupní klauzulí), ale o nějakou z variant jiného možného spojení. Taková jednání, předpokládám, by byla velmi složitá vzhledem k ambicím a věku potenciálních kandidátů. Jak říká pan prezident, nemuseli by se ‚rvát jako koně‘, ale na ostré lokty by jistě došlo,“ reaguje Zbořil.
Fotogalerie: - Zemanova řeč
Fotogalerie: - Volební sjezd SPO
„Je třeba ocenit odvahu některých ke spolupráci přizvaných členů týmu.“
Ještě není oficiálně oznámeno, zda bude prezident Miloš Zeman znovu kandidovat. Ovšem co už víme dávno, je, že do prezidentské volby půjde producent Michal Horáček. Jeho poradci budou socioložka, herečka a bývalá velvyslankyně Magda Vášáryová, právník Karel Eliáš nebo lékař Pavel Pafko. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nakonec na tiskovou konferenci, kde se poradci představovali, nepřišla, což zdůvodnil Horáček tím, že byla z akce odvolána kvůli výbuchu ve francouzské jaderné elektrárně Flamanville. Ovšem v rozhovoru pro Aktualne.cz uvedla: „Poradím každému, kdo se bude jenom trochu zajímat o energetiku, protože je to pro mě životně důležitá oblast. Oslovil mě, že dává dohromady tým lidí, kteří mu v různých oblastech něco poradí, nic víc, nic míň. A jestli si mě do týmu zařadí jiný potenciální kandidát, ke kterému nebudu mít výhrady, tak mu ráda poradím.“ O čem to svědčí? „Vyjádření paní Drábové není nijak dramatické nebo dehonestující páně Horáčkovo rozhodnutí. Neb některých zřejmě již rozhodnutých členů jeho týmu. Spíše je třeba ocenit odvahu některých ke spolupráci přizvaných členů týmu,“ uvedl Zbořil a upřesnil: „Někteří z nich se umějí úspěšně prezentovat na veřejnosti, ale obávám se, že pánové Reichel, König, ale i vážení drs. Eliáš nebo Pafko jsou zvoleni panem Horáčkem právě jen pro svoji popularitu, a nikoli politické zkušenosti. Ty jsou mimochodem velmi malé u paní Magdy Vášáryové, která sice byla velvyslankyní, nikoli však kariérní, ale politickou. A to ještě z vůle chaoticky jednajících prezidentů a MZV. Pan Horáček ale mohl mít ještě méně šťastnou ruku – vzpomeňme na Zdeňka Svěráka, Věru Čáslavskou nebo nešťastnou paní Helenu Illnerovou, kteří pomáhali prohrát volby Karlu Schwarzenbergovi. Ale nedělejme z toho tragédii. Kdybychom si připomněli jména poradců všech dosavadních prezidentů ČR, našli bychom mezi nimi ještě horší a ještě méně kompetentní.“
Když vylezla na komín nymburského pivovaru, třeba dobude Hrad
Důvod, proč podporuje Horáčka, vysvětlila mimo jiné Vášáryová před časem v rozhovoru pro Seznam.cz takto: „Ten asi nejdůležitější je, že já a moji přátele na Slovensku jsme přestali rozumět, kam Česká republika směřuje. Velmi nás to děsí, nerozumíme tomu už od odmítnutí radaru, odmítnutí eura, různých nacionalistických tendencí, na které jsme od vás nebyli zvyklí.“ A jak obecně hodnotit angažmá Magdy Vášáryové? „To jsou opravdu pozoruhodná slova. Paní Vášáryová a její přátelé přestali rozumět tomu, co se děje v ČR, ale přesto se ona rozhodla, a ‚oni‘ ji v tomto rozhodnutí podporují, že půjde radit budoucímu prezidentovi ČR. To je odvaha obdivuhodná. Ale když, jak víme z Postřižin, dokázala vylézt s Jaromírem Hanzlíkem na komín nymburského pivovaru, třeba si jí podaří dobýt i Pražský hrad. Ani nevím, který z těchto dvou výstupů pro ni byl a bude nebezpečnější,“ říká Zbořil.
Psali jsme:
Zbořil: Ministr vnitra si asi neměl možnost prostudovat dějiny ČSSD
Pro ČSSD je nyní klíčové, aby potvrdila jako předsedu premiéra Bohuslava Sobotku. Myslí si to ministr vnitra Milan Chovanec. Pro Novinky.cz na otázku, co by se stalo, kdyby sjezd nepodpořil Sobotku, sdělil: „To by se na sjezdu hledal nový kandidát. Neumím si to představit a odmítám o tom spekulovat. ČSSD je tu více než 135 let právě proto, že ty sebevražedné tendence nemáme. Pokud někdo chce vyzvat Bohuslava Sobotku na férový souboj, tak má šanci na sjezdu.“ Jenže skutečnost, že ČSSD se v preferencích jaksi vzdaluje ANO, je známá už několik měsíců. A navíc ze strany prchají někteří členové. „Pan ministr vnitra si asi za krátkou dobu svých vysokoškolských studií neměl možnost prostudovat dějiny ČSSD nebo stran, které se ke kontinuitě ideologie socialismu a sociální demokracie hlásily. ‚Sebevražedné tendence‘ měly strany těmto ideologiím oddané u nás hned po roce 1918, potom 1921 (KSČ), za pradědečka Petry Buzkové Františka Modráčka (1921–1923) atd. Vrcholem ‚sebevražedných tendencí‘ jsou pak spory s německou a rakouskou SD před druhou světovou válkou, za války v londýnské emigraci a konečně v roce 1948, kdy se strana dokonce rozpustila a vypustila (za pomoci KSČ). Její nově komunistická část pak pomáhala poslat do vězení své významné členy dokonce i na krajské úrovni ještě po roce 1953. Jednoho významného člena svého vedení a významného příslušníka druhého odboje Bohumila Laušmana pomohla utýrat a možná i zavraždit po únosu z Rakouska ve vězení v Praze (1963),“ uvedl Zbořil.
Vzpomínka na lánskou schůzku není příliš stará…
Ve výčtu pak analytik pokračoval: „Sebevraždou byly i hádanice na jaře 1990 a odmítnutí či odstranění ‚zahraniční ČSSD‘ prof. Horáka, ovládnutí strany členy rozpadajícího se OF a Čsl. strany národně-socialistické. A pak už šla jedna ‚sebevražda‘ za druhou. Způsobilo to vždy buď pád vlády s ČSSD účastí, nebo alespoň oslabení ČSSD jako strany opoziční. Kdo zapomněl, připomeňme jen nejvýznamnější jména ‚obětí‘ sebevražedných tendencí z poslední doby: Zeman, Špidla, Gross, Paroubek. Tak proč by to tentokrát mělo být jinak?“ položil řečnickou otázku. „Asi si na svém ‚sjezdu vystrašených‘ tentokrát Bohuslava Sobotku opět vyberou za předsedu. Ale to ještě neznamená, že mu zůstanou věrni. Vzpomínka na ‚lánskou schůzku‘ není příliš stará a ČSSD má hned několik členů, kteří by intelektuální úroveň současného předsedy snadno překonali. Problémem ale je, že v jednání našich politických stran intelekt většinou nerozhoduje. Spíše jde o ‚přátelství‘ s těmi, kteří ‚zorganizovali OKD‘, rozdělovali 14,5 miliardy na severozápadě nebo se zamotali do všeho možného na Hané,“ dodal.
Zbořil: Otázkám Václava Moravce se budu snažit z hygienických důvodů vyhnout
Hosty bouřlivé debaty v Otázkách Václava Moravce České televize byli ministr financí Andrej Babiš a europoslanec Luděk Niedermayer. Horko bylo především v debatě o korunových dluhopisech. „Po dlouhé době jsem se zase na OVM díval a moje očekávání nebyla zklamána. Diskutující si vyhrožovali výroky a výkřiky, které, alespoň mně, nebyly srozumitelné. Jakkoli jsem se snažil, nepoznal jsem, kdo má pravdu. Bohužel pan VM opět předvedl, jak se taková debata vést nemá. Až příliš bylo zjevné, že jeho zadáním bylo ‚potopit Babiše‘ za každou cenu,“ reagoval Zbořil. „Samozřejmě k této debatě bylo možné pozvat někoho z opozice, ale chápu, že se nikomu do tradičně vedené debaty nechtělo. Takže ptáte-li se na celkový dojem, příště se takovému pořadu budu snažit z hygienických důvodů vyhnout,“ dodal.
Ukrajina bude prubířský kámen. Oskar Krejčí má pravdu
A v poslední třetině Rozjezdu jsme se zeptali i na zahraniční politiku. Nová stálá zástupkyně USA v OSN Nikki Haleyová vystoupila velmi ostře v podstatě způsobem: Vrátíte-li Krym, zrušíme sankce. Zároveň obvinila Rusko z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny. „Katastrofální situace na východě Ukrajiny nás nutí jasně a důrazně odsoudit počínání Ruska,“ řekla. Informaci přinesl server iDNES.cz. Ovšem Trump už v kampani zaujal pozornost postojem, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou. O čem tohle svědčí? Profesor Oskar Krejčí se domnívá, že právě na tématu Ukrajina se dozvíme, zda Trumpova Amerika změní přístup k Rusku, nebo ne. A jak se zatím situace rýsuje podle politologa Zbořila? „Četl jsem vyjádření MZV RF k militantním výroků pani Nikki Haleyové. Dostalo se jí zdvořilého upozornění, že má rozlišovat mezi zemí a lidem (národem). Nemluvě už o tom, že zřejmě ani neví, že Krym byl autonomní republikou ‚anektovanou‘ Ukrajinou, a to proti vůli jeho obyvatel. Paní Nikki podobně jako pan Niedermeier v OVM a někteří američtí politici a političtí komentátoři jsou posedlí touhou ‚trestat‘ Ruskou federaci podobně jako kdysi Srbsko, Irák, Sýrii a vlastně celou řadu zemí během už skoro více než jednoho a půl století,“ uvedl Zbořil. „Oskar Krejčí má pravdu, že Ukrajina je jakýmsi prubířským kamenem nejen pro obě velmoci, z nichž jedna druhou chce považovat za regionální. Ale je také poslední nadějí militantních struktur EU, jak se dostat ze současné krize. Petr Zídek nás v Lidových novinách (8. 2. t. r.) informoval, že Donald Trump je něco jako Adolf Hitler, který ‚považuje za hlavní nástroj své politiky armádu‘. Problém je, že podobných šílenců, jako je pan Zídek, je v Evropě a zejména v EU dost a dost. Takže se mi to ‚rýsuje‘ tak, že buď tito maniaci dostanou svět do válečného stavu, nebo se jich ‚automat svět‘ bude muset zbavit,“ dodal.
Nejsou Trumpovy telefonáty jen zdvořilostí člověka, který nebyl kariérním politikem?
Analytička Tereza Spencerová pro ParlamentníListy.cz rozebírala situaci i v souvislosti s telefonátem amerického prezidenta Donalda Trumpa jeho ukrajinskému protějšku. „Bílý dům ve stručném komentáři vynechal tradiční obvinění Ruska a vyhnul se jim ‚pro jistotu‘ i sám nejistý Porošenko. Zmizelo i téma sankcí proti Rusku nebo minského procesu,“ uvádí Spencerová. Domnívá se, že Ukrajině se ve vztahu s Trumpovými USA radikálně zmenšil manévrovací prostor a může zapomenout na velkorysou, byť především zase jen slovní podporu z časů Obamy a Bidena. „Na druhou stranu ale Bílý dům mluví o nutnosti dosáhnout ‚míru na ukrajinsko-ruské hranici‘. Tam ale mír přece je, protože se bojuje na ukrajinském území, na Donbasu. Takže o čem to vlastně v Bílém domě mluví?“ položila řečnickou otázku.
„Myslím, že frustrovaná média, která se připravovala na oslavy inaugurace paní Hillary, nevědí, co si sama se sebou počít. Tak jsme se dozvěděli, že dnes významný úředník v Bílém domě mohl prostřednictví firmy Cambridge Analytica mít data o všech potenciálních voličích ve Spojených státech. Pomocí psychometrických technik Michala Kosinského, adaptovaných nebo zneužitých, pomohl Donaldu Trumpovi Hillary porazit. Jiný, David. R. Hawkins a jeho studie Moc a síla, je prý zneužívána k tomu, abychom pochopili, že ve Spojených státech je hypnóza zbraní proti politickému protivníkovi, aby bylo dosaženo deformování jeho osobnosti. Proto ten zájem o každé slovo a gesto DT, i když v ruce drží jen telefon nebo skypuje,“ analyzuje situaci Zbořil. „Ale nikdo z komentátorů britského Guardianu, který tvrdí evropskou protitrumpovskou muziku, si ještě nepoložil otázku, zda telefonické rozhovory Donalda Trumpa nejsou jen zdvořilostí člověka, který nebyl kariérním politikem a chce se seznámit s významnými světovými politiky. Martin Schulz, potenciální kancléř SRN, by řekl, že se učí, ‚jak to v Evropě chodí‘...,“ dodal.
„Snad by se dalo trochu usuzovat z pořadí výběru telefonátů, který má jistou omezenou rituální hodnotu. Ale i to je jen hádání zklamaných, v sobě zklamaných, studentů mezinárodních vztahů a politiky, kteří se opět mýlili.
Během necelého měsíce americké letectvo bombardovalo štáb opět tajemného Islámského státu v Jemenu a ‚zabilo několik jeho významných představitelů‘. To jsme slyšeli již tolikrát, že z toho nelze usuzovat ani na to, kolik kdo a kam vystřelil raket a kolik to stálo v dolarech. Takže nespěchejme. Donald Trump má okolo sebe tolik mužů v uniformách, že se jejich a jeho rozhodnutí brzy dočkáme. A uvidíme, komu se budou líbit,“ uzavřel Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
