Véčka oznámila spolupráci s Okamurou. A politolog pohovořil o polibku smrti

„Tyto malé strany budou asi bojovat jen o to, aby překročily tříprocentní hranici, která by jim zajistila příjem ze státního rozpočtu,“ upozornil v této souvislosti Jelínek.

Co se to děje ve Věcech veřejných? "Véčkaře" jakoby už ani nezajímal boj s korupcí, což bylo jejich nosné hlavní téma, s nímž šli do předešlých voleb do Poslanecké sněmovny. Věci veřejné se totiž nyní rozhodly, že v předčasných volbách nebudou kandidovat samostatně a zveřejnily, že se hodlají přidat k hnutí Úsvit přímé demokracie podnikatele a senátora Tomia Okamury. Ten již záměr kandidovat totiž avizoval.

Na této politice, spojit se s Okamurou, se ale mělo usnést pondělní grémium VV s tím, že předseda strany Vít Bárta bude na základě rozhodnutí grémia dále jednat o spolupráci právě s Okamurou.

Jenže véčkaři ani v tomto svém záměru netáhnou za jeden provaz. Někteří členové strany na listině Úsvitu prý totiž kandidovat nehodlají - například někdejší šéfka poslaneckého klubu Kateřina Klasnová nebo exposlanec Michal Babák, který dokonce kvůli projektu rezignoval na post místopředsedy strany a voleb se prý dokonce ani nezúčastní. Jenže Babák není sám, kdo rezignoval na posty v rámci VV. Učinil tak třeba i další místopředseda Zdeněk Renc.

Nepřehledná situace je také v tom, jak reaguje na celou záležitost sám předseda Úsvitu Tomio Okamura. Ten totiž napřed řekl, že žádnou oficiální zprávu od VV nemá, ale později se nechal slyšet, že o některé véčkaře by zájem mít mohl, pokud by šlo o úspěšné starosty či špičkové renomované lékaře, kteří v řadách VV jsou.

Dvořáková: Oni už ztratili štěpením. Nenalezli ani témata

„Strana samozřejmě ztrácí a ztratila už dávno jakékoliv historické poslání nebo svoji podobu tím, že se rozpadla, kdy část přešla do opozice a část se přeměnila na LIDEM a hledala jakási nová možná témata. Ale ona se jí ta témata nepodařilo nalézt,“ poznamenala na konto Věcí veřejných pro ParlamentníListy.cz politoložka Vladimíra Dvořáková.

To, co nyní podle ní probíhá uvnitř VV, je spíše otázka toho, zda by se některým osobnostem podařilo najít místo na nějaké jiné politické kandidátce.

"Ovšem popravdě řečeno je možnost tohoto velmi omezená, neboť i možnosti ostatních malých stran vstoupit do Poslanecké sněmovny jsou také omezené. Že by tak v tuto chvíli měly VV před sebou nějakou velkou perspektivu se nedá očekávat. Stejně jako další malé strany totiž budou soutěžit o voliče a navíc všichni hledají nějakou jinou novou ´alternativu´,“ popsala dále stav na politické scéně Dvořáková.

Ona sama ale prý situaci chápe tak, že VV nyní jen "zvažují", jaké spojenectví jim může přinést a jaké naopak ubrat. „Podobně i Úsvit Okamury bude určitě přemýšlet o tom, jaké osobnosti z VV mu mohou pomoci, anebo jestli nějaké propojení nemůže voliče naopak vyděsit,“ poznamenala.

Základní problém malých stran je podle ní většinou v tom, že nemají jasný program a jasnou vizi v tom, co chtějí. Nemají navíc ani osobnosti. „Problém malých stran spočívá v tom, že mají zoufalý nedostatek lidí. Většinou je to postavené na jedné, možná dvou osobnostech, přitom potřebujete mít kandidátky ve všech krajích, když jde o to získat pět procent celostátně. Hledání lidí, kteří by tak mohli dostat hlasy, je to to nejtěžší,“ zdůraznila politoložka.

Nedostatek lidí

„Pokud je někdo úspěšný starosta, tak se dá předpokládat to, že jej alespoň v tom kraji někdo bude znát. Zoufalý nedostatek lidí ale není nyní jen problémem pro VV nebo pro Úsvit Okamury, s tím samým mezníkem se perou i další malé strany, jako je SPOZ či Paroubkova LEV 21. Všechny tyto strany mají celkově problém s tím najít jméno, které by bylo známé a mělo něco za sebou odpracováno. Možná jen zelení mají trošku větší základnu, ale i tam to Bursíkův LES teď narušuje. Často jsou to tak už známí politici, co přecházejí z jedné strany do druhé, a to z uvedeného důvodu. Ovšem to zase naopak pro mnoho lidí není dobrá vizitka,“ řekla Dvořáková.

Zda se ale během tří let v Poslanecké sněmovně takto vyprofilovali kupříkladu Kateřina Klasnová nebo Vít Bárta, tak na to jen pokrčila rameny.

„To lze těžko říci. Osobně si myslím, že spíše vše záleží na tom, jaký typ voličů strana oslovuje. Strana také musí vědět, že některý kandidát může voliče spíše ´odrovnat´ a jiný je zase může přitáhnout, takže okruh lidí, se kterými určitá strana spolupracuje, anebo chce spolupracovat, by také měl být trochu kompatibilní. Není prostě možné, že když si vezmu deset relativně známých lidí, tak že se mi budou sčítat automaticky preference voličů,“ dodala Dvořáková.

Okamura: Budu spolupracovat s Moravany a Hnutím za přímou demokracii

Tomio Okamura dnes uvedl, že zájem o spolupráci s jeho Úsvitem přímé demokracie má strana Moravané, Hnutí za přímou demokracii či NS-LEV 21 vedený expremiérem Jiřím Paroubkem. Na to ale reagoval pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.

„Pro mne nejrůznější veřejná prohlášení Okamury a jeho Úsvitu nejsou moc přesvědčivá, a navíc takové ty výroky kdo a s kým kam půjde a kdo se s kým bavil, jsou někdy mimo,“ pronesl k tomu Jelínek.

Podle něj ale „domlouvání“ o propojení sil často funguje v případě malých stran tak, že se členové jednoho subjektu baví s členy druhé subjektu a přitom ani nemají mandát cokoliv domlouvat.

Jelínek: Nemají mandát a "domlouvají se"

„Jenom se prostě jen tak baví o tom, že by bylo vhodné, aby právě oni osobně spolupracovali. Něco podobného se odehrávalo i mezi lidovci a LESem, když se Martin Bursík snažil dostat na kandidátku lidovců... Dnešní situace kolem VV se poměrně těžko komentuje, je to taková ukázka chaosu nebo velmi těžko sledovatelné změti malých uskupení, kde levá ruka neví, co dělá pravá. Všichni se ale prý snaží udělat něco pro společný zájem anebo pro společné dobro oněch stran. Nakonec se však často ukáže, že se velmi rychle rozejdou na základních věcech, což zažil třeba kdysi Jiří Paroubek, když se snažil sblížit s Národními socialisty. Situace nakonec tady dospěla k rozštěpení Národní socialistické strany, která už ale i tak byla poměrně dost minoritní,“ podotkl Jelínek.

Co se týká VV samotných, tak jejich nabídka na to spolupracovat s kýmkoliv dalším je podle Jelínka " hotovým polibkem smrti“.

„Protože žádná značka se tak nezdiskreditovala v novém volebním období, jako je značka VV. Možná by se dalo v jejich řadách vytipovat pár politiků, které by třeba člověk ocenil, kdyby pokračovali ve své politické dráze. Mne ale teď rychle ani nikdo nenapadá, pouze zmiňovaná Kateřina Klasnová. Ona je jednou z bílých vran v rámci Věcí veřejných. Ovšem na druhou stranu ji diskriminuje její životní partnerství s Vítem Bártou. Ovšem, když se podívám na její politickou aktivitu, tak mne přijde nejkonzistentnější, proto by právě ona mohla někdy v budoucnu voliče opětovně oslovit,“ zdůraznil Jelínek a velebil i nápad Klasnové ověřit si svou politickou pozici skrze komunální politiku.

"To je velmi dobrý nápad, a to již z toho důvodu, že se prostě celostátní politika Věcem veřejným moc nepovedla. Oni podle mne svoji šanci promarnili a myslím si, že je nejvyšší čas, aby se zase vrátili na úroveň, kde jim to víceméně šlo, tedy do komunálu, když ovšem pominu jejich navázání na ABL a na různé jiné aféry kolem některých tiskovin. Dokonce si myslím, že na úrovni komunální politiky mají ještě několik podporovatelů a to především v Praze. Byl by to tak pro ně zároveň restart, očista jména,“ poznamenal.

Chtějí hlavně peníze z rozpočtu

Nakonec politolog připomněl ještě jednu věc, o níž hlavně malým stranám jde. „Úsvit přímé demokracie či Věci veřejné podle mne spíš budou bojovat jen o to, aby překročili tříprocentní hranici, která by jim zajistila trvalý příjem ze státního rozpočtu. Proto se budou snažit o to, aby ubraly hlasy jiným protestním stranám, které si zakládají především na vymezování se vůči dosavadní vládní politice nebo politice obecně,“ dodal Jelínek s tím, že ale takové strany budou zároveň "uždibovat" voliče komunistům. Jejich síla ovšem nakonec prý nijak "nezamává" s českým politickým spektrem jako celkem.