V koaliční dohodě se chystají ČSSD, ANO a KDU-ČSL domluvit už jen na jednotlivostech, a tak se pozornost pomalu přesouvá k tomu, jaké bude rozložení jejich sil ve vládě. Budoucí premiér Bohuslav Sobotka předložil svým koaličním partnerům návrh na počty spravovaných ministerstev v poměru 8:7:2. S tím se ale KDU-ČSL nehodlá smířit a považuje své zastoupení v kabinetu za nedůstojné, protože takhle málo rezortů v minulosti žádné jiné vládní straně nepřipadlo.
„Z hlediska tradic se na to nemůžeme dívat, protože jsme tady neměli zatím takovou situaci, aby byly dvě víceméně vyrovnané strany a pak jedna sedmiprocentní. S tím se nedají srovnat ani Věci veřejné, protože ty měly při minulých volbách o čtyři procenta víc. Takže každá ta situace je skutečně unikátní, ale každopádně platí, že dvě ministerská křesla je v zásadě téměř totéž jako nula ministerských křesel,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Balík, vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Ani se třemi křesly ve vládě není strana veřejností skoro vnímána
V tomto směru se prý nelze lidovcům divit i proto, že i tři ministerstva představují poměrně malé zastoupení strany ve vládě. „Když si vzpomeneme na Špidlovu, Grossovu a Paroubkovu vládu, kde měli lidovci a Unie svobody po třech křeslech, tak byli skutečně jako marginální partner veřejností téměř nevnímaný. Ale na druhou stranu se sedmi procenty zase nelze čekat pět ministerských křesel. Ale ta dvě jsou skutečně marginální zastoupení, to je, jako kdyby tam ani nebyli,“ myslí si Stanislav Balík.
Psali jsme:
Podle Josefa Mlejnka z Katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy to KDU-ČSL musí vnímat úkorně, protože v minulosti dostávaly nejmenší strany v koalici nejméně tři křesla. „Ale není to dané nikde v Ústavě, takže rozdělení míst ve vládě odpovídá aktuálnímu rozložení sil mezi vyjednávajícími stranami. Navíc pokud se budou lidovci vzpírat, tak jim ty dvě silnější strany mohou říct, že je nahradí Okamurou a nazdar,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek.
Kultura je otloukánek a ministra zdravotnictví čekají nepopulární kroky
Těmi dvěma lidoveckými rezorty má být zdravotnictví a kultura a ani z toho nejsou představitelé KDU-ČSL nijak nadšeni. „Ani jedno není rezort, kde by se daly trhnout nějaké velké zakázky. Možná zdravotnictví, ale to je zase dost problematický rezort, který nikdo nechce a ministr zdravotnictví bude muset tak jako tak přijímat nějaká nepopulární opatření. No a kultura je takový otloukánek, ta se vždy dává té nejmenší koaliční straně. V Nečasově vládě ji měla opravdu ta nejmenší, až čtvrtá koaliční strana – Gazdíkovi Starostové,“ připomíná politolog Josef Mlejnek.
Ing. Jiří Paroubek
Sám je přitom přesvědčen, že dvě nejdůležitější ministerstva pro budoucnost země jsou kultura a školství, ale od roku 1990 jsou to při jednání o vládě až ta úplně nejposlednější ministerstva. „Kdyby lidovci dostali nabídku školství místo zdravotnictví, tak už by byli asi úplně uraženi. Já si nemyslím, že kultura je nedůstojná, ale pro ty politické strany není kultura zajímavá, protože přes její ministerstvo jde mnohem méně peněz než přes jiná,“ poukazuje Josef Mlejnek na to, čím především jsou strany při výběru ministerstev motivovány.
V minulosti měla i ta nejmenší strana jeden důležitý rezort
Ve všech minulých vládách k tomu i ty větší strany přistupovaly s tím, aby ten menší partner měl alespoň jedno významnější ministerstvo. „Je rozdíl mezi Ministerstvem financí a kultury nebo Ministerstvem zahraničí a životního prostředí. Ale samozřejmě záleží na tom, jak je která strana politicky ideově vyprofilovaná. Pro někoho může být Ministerstvo životního prostředí naprosto strategické ministerstvo, typicky pro zelené, a pro někoho je to úplně na okraji zájmu,“ vysvětluje politolog Stanislav Balík.
Připomíná přitom vlády z období 2002 až 2006, v jejichž čele byli sociální demokraté, ale KDU-ČSL měla Ministerstvo zahraničí a Unie svobody Ministerstvo spravedlnosti. „Platí, že ani Ministerstvo zdravotnictví, ani kultury nepatří k silovým rezortům nebo k těm profilovým, takže se skutečně nespokojenosti lidovců nelze divit. Kdyby to mělo skončit na těchto dvou, tak tam skutečně není ani jedno z těch významnějších ministerstev,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Balík.
Vicepremiér bez portfeje bude jen vyhazováním peněz
KDU-ČSL se naopak netají tím, že by mělo zájem o rezort zemědělství. „Ministerstvo zemědělství by bylo logické ministerstvo pro jejich profil. Ale na druhou stranu je to i logické ministerstvo pro Babišovo ANO,“ poznamenává Stanislav Balík. „Zemědělství je pro lidovce určitě atraktivní, ale pokud vím, tenhle rezort chce pro sebe sociální demokracie. To souvisí s tím, že ČSSD i KDU-ČSL jsou silné na venkově, stačí se podívat na jejich zastoupení ve vedení malých měst a obcí,“ připomíná Josef Mlejnek.
Vábničkou pro nejmenší ze stran budoucí vládní koalice je nabídka, aby vedle řízení dvou ministerstev byl členem vlády ještě jeden zástupce KDU-ČSL, a to v pozici vicepremiéra bez portfeje. „Když je koalice tří stran, tak ty dvě, které nemají premiéra, získají posty vicepremiérů, budiž. Ale jen pokud má ten člověk nějaký rezort, jinak to je vyhazování peněz. Co ten člověk bude dělat? Budou mu vymýšlet nějakou agendu? To je nesmysl,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek.
Možná bude lidovcům trapné křeslo à la Peake vzít
Navíc by prý vládě, která bude chtít ukázat, jak úsporně řídí stát, její političtí soupeři hned předhodili, že živí vicepremiéra bez portfeje, co vlastně dělá a proč bere ty peníze, které bere. „To není šťastné řešení. Ale nejsem si jist, zda potenciální premiér myslí tu nabídku vážně. Možná i sám spoléhá na to, že to lidovci nakonec nevezmou, že jim bude trapné to vzít. A on jim pak bude moci říct, když to nechcete, budete mít jen dvě ministerstva. Já jsem k vám byl vstřícný. Klidně to může být i něco takového,“ zamýšlí se Josef Mlejnek.
Ing. Miloš Zeman
Během vládnutí kabinetu Petra Nečase vykrystalizovala pozice vicepremiérky bez portfeje pro šéfku LIDEM Karolínu Peake. „Tenhle model byl vyzkoušen už ve vládě Miloše Zemana. Tam bylo zpočátku dokonce šest vicepremiérů a dva z nich byli bez portfeje. Ale nakonec byl ten model samotným Milošem Zemanem v průběhu té jeho vlády opuštěn jakožto nefunkční,“ podotýká politolog Stanislav Balík.
Těšínské jablíčko v jedné kanceláři na Úřadu vlády
Ani v současné situaci tomuto modelu příliš nevěří a považuje ho spíše za jakési těšínské jablíčko. „Nechci odhadovat, jestli na něj lidovci přistoupí. Ale nevidím rozdíl v tom, jestli budou mít dva ministry, a to bude vše, nebo budou mít dva ministry a k tomu vicepremiéra, který bude mít jednu kancelář někde na Úřadu vlády. To skutečně asi žádný velký rozdíl není,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Stanislav Balík.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
